Evidence památných stromů

Památné stromy jsou podle zákona 114/1992 Sb. evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody uloženém v centrálním pracovišti AOPK ČR v Oraze. Evidence má jak písemnou tak elektronickou podobu.

K 31.12.1999 je v ústředním seznamu uvedeno 4 024 záznamů, z toho solitérních stromů je 2 598, skupin od 2 do 5 jedinců je 487 s celkovým počtem 1190 stromů. Skupin, které čítají nad 5 jedinců je celkem 235 s celkovým počtem více než 12 000 stromů ( u 31 z nich není uveden počet stromů). Naplňování ústředního seznamu není ještě dokončeno. Ročně je nově evidováno okolo 100 památných stromů, ale zároveň je asi okolo 30 záznamů památných stromů ročně z ústředního seznamu vyjímáno.

Tab. č. 1 Zastoupení podle charakteru výsadby památných stromů

+/ Počet stromů je zatím neúplný

Druhově patří památné stromy do 123 taxonů, včetně kultivarů. Seznam nejpočetněji zastoupených rodů je uveden v následující tabulce :

 Tab. č. 2 Zastoupení rodů dřevin v ústředním seznamu. Stav ke dni 1.8.1997 a 31.12.1999

Strom s největším měřitelným obvodem kmene je Vejdova lípa ve východočeském regionu, který má obvod kmene 1225 cm (u některých starých stromů je obvod kmene neměřitelný - např. u lípy v Kamenici nad Lipou, v Bzenci). Počet stromů s obvodem kmene ve 130 cm větším než 500 cm je celkem 657.

Výška stromů byla často jen odhadována a uvedené hodnoty mohou být nepřesné. Pohybuje se v širokém rozmezí od 4 do 58 metrů. Nejstarší stromy nebývají zpravidla nejvyšší.

Věková struktura památných stromů je rovněž značně rozrůzněná, jak vyplývá z následující tabulky:

 Tab. č. 3 Věková struktura památných stromů

Stáří stromů se určuje velmi obtížně, zejména u nejstarších památných stromů. Historických dokladů, které by svědčily o stáří památných stromů je poskrovnu. Většina těch nejstarších stromů má ve kmeni rozsáhlou centrální dutinu, některé dřeviny mají i špatně čitelné letokruhy. Proto se většinou jedná o hrubé odhady, které se mohou i řádově lišit. Vedeni snahou po zvýraznění významu památných stromů často jejich věk nadsazujeme a říkáme, že ten který strom je starý více než 1 000 let. Takový věk je ale až na výjimky nereálný.

Důvodů ochrany památných stromů (motivů) je celá škála, často se důvody kombinují. Zastoupení jednotlivých motivů je následující:

 Tab. č. 4 Zastoupení vybraných motivů ochrany

AOPK ČR a památné stromy

AOPK ČR vedle evidence památných stromů a metodicky pomáhá při navrhování ochrany, vyhlašování, ochraně a péči o památné stromy obecním úřadům, pověřeným obecním úřadům, okresním úřadům, správám národních parků, správám chráněných krajinných oblastí, vlastníkům památných stromů. Posuzuje návrhy na vyhlášení památných stromů (regionální pracoviště AOPK ČR), návrhy na ošetření nebo konzervační ošetření památných stromů. Posuzuje žádosti o dotace z krajinotvorných programů na ošetření památných stromů.

Posuzuje zdravotní stav památných stromů a metodicky pomáhá při příslušných opatřeních.

Zabývá se různými hledisky ochrany a péče o památné stromy v rámci péče o kulturní krajinu. Spolupracuje s dalšími specializovanými pracovišti a odborníky u nás i v zahraničí, i se zájemci.

Spolupracuje i s prostředky masové informace při získávání zájmu široké veřejnosti o danou problematiku.

Vybrané památné stromy

Za strom s největším měřitelným obvodem kmene ve výšce 130 cm nad zemí lze u nás považovat Vejdovu lípu u Pastvin s obvodem kmene 12,25 m; Sudslavická lípa u Vimperka měří 11,70 m.

V současné době byla naměřena výška 58 m u jednoho smrku ze skupiny památných stromů “Smrky u Kamenického potoka”, na okrese Praha východ.

Za nejstarší památné stromy, i když věk lze u nich jen nepřesně odhadovat, jsou pokládány Klokočovská (Karlova) lípa v Klokočově na území chráněné krajinné oblasti Železné hory, Svatováclavský dub ve Stochově u Kladna, Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou, lípa v Bzenci, Körnerův dub v Karlových Varech Dalovicích, Oldřichův dub v Peruci, Lukasova lípa v Telecí, Sudslavická lípa u Vimperka, Husova lípa ve Chlístově, Krompašské tisy, Pernštejnský tis, Vejdova lípa u Pastvin, Uhřínovský tis a řada dalších, jejichž věk se pohybuje řádově od 500 do 800 let.

Historicky významné památné stromy jsou ty, k nimž se váže historická událost nebo pověst. Jsou spojovány s věhlasnými osobnostmi jako byli např. svatý Václav, kníže Oldřich, Mistr Jan Hus, Karel IV., Jan Žižka, J. W. Goethe, Svatopluk Čech, K. J. Erben, Jan Amos Komenský, Fráňa Šrámek, Karel Havlíček Borovský, ale i se jmény prostých lidí, třeba hospodářů, na jejichž gruntech stromy rostly. Řada stromů připomíná konec nevolnictví, roboty, konec válek, vznik Československé republiky, stromy republiky, které byly vysazeny v roce 1928, ale také v roce 1968, stromy připomínající návštěvu významných státníků, vědců atd. Nemůžeme opomenout i významné hraniční stromy na hranicích katastrů, hranicích majetků a pod.

Některé památné stromy byly vyhlášeny pro své estetické působení (tvar koruny, utváření kmene, spojení s kulturní památkou a pod.). Velká řada památných stromů má charakter významné krajinné dominanty, jako např. Semtinská lípa u dvora Semtiny v krajině mezi Sobotkou a hradem Kost. Krajinné dominanty často tvoří skupiny stromů nebo stromořadí, např. stromořadí lemující silnici mezi Lednicí na Moravě a Valticemi, lipové stromořadí Rohanka u Sychrova, známá byla i Vyškovská alej, ze které do současnosti zbyly jen trosky.

Mezi zvláště cenné cizokrajné a k nám donesené (introdukované) dřeviny patří celá řada taxonů jehličnatých i listnatých dřevin, např. jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), v současné době je vyhlášeno 29 jedinců za památné stromy, platany (především Platanus hispanica), často na svůj věk mohutné stromy a mnoho dalších, i když méně početně zastoupených taxonů.