Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Česká rafinérská - 26.7.2016, 4:50
Ukončení spalování uhlovodíků s obsahem sulfanu, najetí jednotky Claus III.

Česká rafinérská - 26.7.2016, 4:20
Spalování uhlovodíkových plynů s obsahem sulfanu, výpadek jednotky Claus III.

Česká rafinérská - 23.7.2016, 18:08
Od 18:08 do 19:00 hod. došlo ke spalování produkce sirovodíkových plynů z jednotky PS 1323, výpadek jednotky ClausIII.

Unipetrol RPA - 21.7.2016, 21:00
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I po najetí reaktoru C na výrobně PE 1.

Unipetrol RPA - 20.7.2016, 19:30
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v rámci najíždění reaktoru C na výrobně PE 1.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).

EIA a veřejnost

15. července 2016

EIAPrávo na kvalitní životní prostředí je garantováno ve většině států ústavou a účast veřejnosti v rozhodovacím procesu umožňuje v principu hájit obyvatelům své základní práva. Posuzování vlivů na životní prostředí je v současné době jedním z nejdůležitějších nástrojů ochrany životního prostředí. Posuzování vlivů koncepcí (SEA) spolu s posuzováním vlivů záměrů (EIA), které na SEA obsahově navazuje, tvoří základní nástroje environmentální ochrany, jejichž společným cílem je včas zabránit nenapravitelným škodám na životním prostředí.

Veřejnost může určovat rozsah hodnocení, vyžadovat zmírňující opatření a hodnotit jeho objektivitu. Přístup k environmentálním informacím a účast veřejnosti při projednávání koncepcí a záměrů je příležitostí k vyjádření obav a zájmů a také případně nesouhlasu. Abychom se mohli k navrhovaným koncepcím a záměrům, o kterých má být rozhodováno, vyjádřit, je potřeba znát postupy, které umožňují se řízení účastnit.

Historie
Období roků 1970-1975
Pro posuzování vlivů na životní prostředí bylo klíčovým přijetí zákonu NEPA (National Environmental Policy Act) v USA v roce 1969. Přínos tohoto zákona spočíval ve způsobu, jakým zavedl mezioborovou ochranu životního prostředí. Do té doby byla pro každou složku životního prostředí speciální právní norma (např. zákon o ochraně ovzduší, půd, atd.). Dalším jeho přínosem byla možnost vstupu veřejnosti do rozhodování, která patrně souvisela s rozvojem ekologických hnutí počátkem sedmdesátých let.

Období roků 1975-1985
V tomto období se rozvíjel proces EIA na projektové úrovni. V krajinách, ve kterých proces posuzování dostál právní úpravy, se začal aplikovat na větší rozvojové projekty jako výstavba dálnic, letišť, vodních elektráren, báňských objektů atd. Vznikají první technické a metodické příručky za účelem formalizace celého procesu. Experimentuje se s predikčními modely a analyzují se reakce ekosystémů na impakty a vymezují se hranice vlivu. Experimentuje se začleněním procesu EIA do územního plánování. EIA se posouvá z lokální úrovně na regionální úroveň. K dalšímu posunu docházelo na poli mezistátního posuzování, zejména z důvodu narůstajících emisí SO2 a kyselých dešťů.

Období roků 1986-1990
Koncem osmdesátých let dochází k přijetí EIA i nadnárodními organizacemi. Evropské společenství zavádí posuzování veřejných a soukromých projektů a jejich vlivu na životní prostředí pro všechny členské země (85/337/EEC – Směrnice o hodnocení vlivu různých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí). Světová banka zavádí směrnici, kde je podmínkou poskytnutí úvěru souhlasné stanovisko z procesu EIA. V metodické stránce procesu dochází ke zdokonalování post- mechanismů jako je monitoring, auditing a zmírňování vlivů. Uplatňují se kvalitativní metody (metody, kde nelze exaktně vyjádřit dopad činnosti, a rozhodující je kvalifikovaný odhad experta nebo skupiny expertů).

Období 1990-2000
Přijetí legislativy EIA pro značný počet rozvojových zemí. Hlavním tématem je prosazování strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA). Konvence Espoo z roku 1991 byla první multilaterální dohodou o posuzování vlivu přesahující hranice státu. Tato dohoda byla iniciována Ekonomickou komisí pro Evropu OSN. Následující konference v Rio de Janeiro v roku 1992 potvrdila snahy o posuzování vlivu ve státním měřítku a proces EIA je považován za jednu z cest k trvale udržitelnému rozvoji (Agenda 21).
Dochází k harmonizaci posuzování vlivů v rámci Evropské unie prostřednictvím směrnice Rady 97/11/EC. V souvislosti se snahou o větší zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů vzniká v roce 1998 Aarhuská úmluva. Tato úmluva se promítla i do vedení procesu a do dalších směrnic upravujících EIA. Transpozice do české legislativy proběhla v roce 2004. Hlavním tématem je získávání srozumitelných informací, účast veřejnosti na rozhodování a zajištění právní ochrany veřejnosti. Po technologické stránce se rozvíjí použití GIS, principy krajinné ekologie a hodnocení pomocí multikriteriální analýzy.

Období po roku 2000
V rámci Evropské unie je schválena směrnice 2001/42/EC o hodnocení účinků určitých plánů a programů na životní prostředí. Do posuzovaných koncepcí spadají plány a programy na národní, regionální nebo místní úrovni, připravované v oblasti zemědělství, lesnictví, rybolovu, energetiky, průmyslu, dopravy, hospodaření s odpady, vodního hospodářství, telekomunikací, turistiky, územního plánování. V roku 2003 podepisuje v Kyjevě 35 vlád protokol OSN, který schvaluje SEA jako nástroj k posuzování rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví a sociálního dopadu (Protokol SEA). Dokument určuje kroky k přípravě koncepcí a zapojení veřejnosti prostřednictvím veřejného projednávání. Protokol je ratifikován všemi členskými státy EÚ v roce 2010.

Účast veřejnosti
Zapojování veřejnosti do uplatňování ekologické politiky se realizuje pomocí tří hlavních prostředků: volným přístupem k informacím, spoluúčastí na rozhodování a umožněním spravedlivého soudního sporu.

Volný přístup k informacím
EIAV červnu 1998 se v dánském Aarhusu konala konference Evropské hospodářské komise OSN. Kromě jiných materiálů tam byla přijata a podepsána Českou republikou Úmluva o přístupu k informacím o životním prostředí a účasti veřejnosti v rozhodování o záležitostech životního prostředí a přístupu k soudům. Přijetí úmluvy v sobě odráží posun, ke kterému v ekologické politice za zhruba tři desetiletí jejího vývoje došlo. Jestliže v první fázi probíhala státní ochrana přírody na bázi regulace (sankcí za porušení emisních limitů) a ve fázi druhé se uplatňovaly ekonomické nástroje (zvýhodňování, obchody s emisními povoleními), uplatňuje se od 90. let jako účinný prostředek ekologické politiky občanská participace a informování.

Účast na rozhodování
Právo na informace je základním předpokladem možnosti zapojování se veřejnosti do rozhodování o otázkách životního prostředí. Právo veřejnosti participovat na těchto rozhodováních je dáno zákony č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí. Podle těchto zákonů má příslušný orgán státní správy přizvat místní občanská sdružení, které se angažují v oblasti životního prostředí, na jednání, kde se připravují, realizují či kontrolují koncepce, programy, plány, normativní dokumenty, které se vztahují k životnímu prostředí. Orgány státní správy mají rovněž povinnost zpřístupnit dokumentaci k projednávanému záměru (která se ovšem nezpřístupní, pokud obsahuje státní, služební, hospodářské či obchodní tajemství).

Přístup k soudům
EIAV České republice jsou soudy nezávislé a zajišťují objektivní posuzování případů, které se týkají životního prostředí. Problémem je nedostatek soudců a následné neúnosně dlouhé projednávání soudních sporů. Nedostatky, které se projevují při soudním projednávání záležitostí, souvisejících s životním prostředím, jsou relativně vysoká cena soudů (v situaci, kdy není jisté, která strana ponese náklady), pomalost soudů a neexistence veřejnoprávní žaloby. Podle současného stavu totiž smí podat žalobu jen ten, kdo se cítí být poškozen na svých právech, občan tedy nemůže sám žalovat firmu, pokud tím nezasáhla např. do jeho majetkových práv. Environmentální nevládní organizace mohou podat odvolání a následně žalobu proti povolením vydaným v navazujících řízeních, a to i v případě, že se těchto řízení neúčastnily. U podaných žalob musí soudy vždy, s přihlédnutím k možným škodám na životním prostředí, rozhodovat o přiznání odkladného účinku, žalobě nebo o předběžném opatření.

Co je EIA?
EIAEIA (z anglického Environmental Impact Assessment – Vyhodnocení vlivů na životní prostředí) je proces, při kterém se posuzují vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky a na jejich vzájemné působení a souvislosti.
Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti.
Proces EIA probíhá vždy dříve, než jsou záměry povoleny a než se započne s jejich vlastní realizací. Bez závěru procesu EIA nesmí povolující úřad (např. stavební úřad) rozhodnout o povolení záměru.

Co je to SEA ?
SEA je zkratka Strategic Environmental Assessment - Posuzování vlivů na životní prostředí - posuzování koncepcí. V rámci procesu SEA jsou posuzovány koncepce strategií, politik, plány nebo programy zpracované nebo zadané orgánem veřejné správy a následně orgánem veřejné správy schvalované nebo ke schválení předkládané. Proces SEA provádí posuzování koncepcí na úrovni celostátní (rozvojové koncepce a programy), regionální (územní plány velkých územních celků) a místní (územní plány obcí).

...celé znění článku

Kateřina Chabrová, DiS., Ing. Milena Vágnerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com



Články a tiskové zprávy z roku 2016

15.7.2016 EIA a veřejnost
1.7.2016 V ekocentru se zkoumala cesta potravin na náš stůl

29.6.2016 Národní přírodní rezervace Jezerka
28.6.2016 Na ZŠ Palacha se promítaly filmy o ekologii
23.6.2016 Ptačí oblast v Krušných horách
16.6.2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie
14.6.2016 Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?
10.6.2016 Exkurze v Záluží
6.6.2016 Modrá úsporám

26.5.2016 Včely a jejich tajemství
6.5.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
5.5.2016 Gymnázium Most dýchalo a chutně a zdravě se stravovalo
2.5.2016 Biopotraviny a kam za nimi v Ústeckém kraji?

29.4.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
29.4.2016 Hornická soutěž začíná
20.4.2016 Ústecký kraj má své regionální potraviny
15.4.2016 Ekozemědělství
11.4.2016 Nový zákon o odpadech a evropské směrnice
7.4.2016 Svoz bioodpadu z domácností
6.4.2016 Prezentace činnosti Ekologického centra Most pro Krušnohoří

21.3.2016 Soutěžte s námi neboť „Komu se nelení, tomu se zelení“
15.3.2016 Rostlinní sousedé a jejich vztahy
9.3.2016 Chráněné lokality – Co je nového v Ústeckém kraji?
7.3.2016 Les a kácení
1.3.2016 Pták roku 2016: červenka obecná

24.2.2016 Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?
19.2.2016 Půda, zdroj života
15.2.2016 Quo vadis EVVO?
8.2.2016 Nová zelená úsporám
1.2.2016 Neekologická změna ve způsobu účtování energií

19.1.2016 Jaké je životní prostředí Ústeckého kraje?
6.1.2016 Rok 2016 bude rokem luštěnin

leaf