Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Česká rafinérská - 23.6.2016, 15:20
Z důvodu nadprodukce vyrobených uhlovodíkových plynů dochází, v době vysokých atmosférických teplot, ke spalování uhlovodíkových plynů bez obsahu sulfanu.

Unipetrol RPA - 23.6.2016, 9:40
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v souvislosti s odstavením reaktorů A, B, C, D na výrobně PE 1.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).

Ptačí oblast v Krušných horách

23. června 2016

ptačí oblastiV jedné krušnohorské pohádce se vypráví o tom, jak chtěl hejkal Dejvorec vyhnat skřivánka z hor (Pohádky z hor, Novák, 2004). A to proto, že ptáci začali s úsvitem zplna hrdel zpívat a tím ho budili ze spaní. Zvlášť na jaře a v létě jich byly plné hory a jejich zpěv zněl ze všech luk, pasek a plání. To bylo ještě za starých časů, kdy se na hřebenech Krušných hor střídaly husté lesy stříbrných buků, smrčin, horských mokřin a blat. Kde v Krušných horách ptáci zpívají dnes a na jaká zajímavá místa se můžeme vypravit na jejich pozorování?

Krušnohoří bez života?
Celé Krušnohoří si za posledních několik staletí prošlo mnoha výraznými změnami. Ať už to bylo jejich osidlování, těžba nebo jiné zásahy do přírodních poměrů i přesto si dokázaly uchovat místa, která jsou dnes považována za unikátní a v některých ohledech mají i celoevropský význam.
Z výše zmíněné pohádky lze tušit, že se tento článek bude věnovat především ptactvu, konkrétně Ptačí oblasti Východní Krušné hory. Nejprve je ale důležité zmínit zásadní období vývoje krušnohorské krajiny.

Jak to tedy bylo...
ptačí oblastiHřebeny Krušných hor byly původně porostlé hustým pralesem a dodnes svým tvarem vytváří přirozený pohraniční val. Horské hřbety tak tvořily obchodní stezky do Saska. Ty využívali už v 5. století Slované, první trvalí obyvatelé podhůří.

První velké změny v krajině nastaly ve 12. století, kdy docházelo k velkému odlesňování pro zakládání osad. O jedno století později, v době zakládání sklářských hutí a rudných dolů, byly lesní porosty drancovány do takové míry, že se Karel IV. rozhodl tomu zamezit i ve svém zákoníku Majestas Carolina. Tam se mimo jiné píše, že kácení a prodej dřeva z lesů musí být povolen královským listem a každému kdo se proviní, bude utnuta pravá ruka a jeho majetek propadne královské pokladně.

Do 16. století se Krušné hory stávají nejobydlenějšími horami Evropy. Dřevo z lesů se rychle spotřebovává při těžbě a v milířích při výrobě uhlí pro hutě. Lesy rychle mizí a do 19. století se stavějí sklárny i uprostřed rašelinišť. Sušená rašelina se totiž využívala na vytápění parních strojů v hutích. Pro potřeby dolů se staví vodní nádrže, odvodňovací štoly a přivaděče. Původní smrko – jedlo – bukové lesy jsou postupně nahrazovány nepůvodními smrkovými monokulturami. K jejich absolutní devastaci došlo vlivem emisí oxidu siřičitého ve druhé polovině 20. století. Po odtěžení odumřelých stromů byly imisní holiny částečně zalesněny náhradními odolnějšími, ale často nepůvodními, dřevinami. Za posledních padesát let tak zůstalo jen několik málo bukových rezervací, které ukazují podobu nejstarších listnatých lesů.

Tak vznikla nynější podoba krajiny Krušných hor. Časem se zde vzniklo mnoho charakteristických biotopů, vhodných pro vzácné druhy rostlin a živočichů. Do jisté míry tento vývoj umožnilo i vylidnění mnoha horských obcí po roce 1945. Tyto oblasti se staly územím nikoho a poskytly rozsáhlá území, kde tyto druhy našly klidná útočiště a volný prostor.

Ptačí oblast
Vrcholové partie krušnohorského hřebene, položené mezi Mníškem a Petrovicemi, se staly v roce 2004 ptačí oblastí soustavy NATURA 2000 - Ptačí oblast Východní Krušné hory. Ptačí oblasti zřizuje vláda nařízeními. Ty jsou bez zákazů, ale mohou v nich být vyjmenovány činnosti, které vyžadují souhlas orgánu ochrany přírody.

Na náhorní plošině, ohraničené zlomovým svahem, jsou ploché kotlinové sníženiny s rašeliništi. Takové prostředí hostí specifická společenství rostlin a živočichů. Proto jsou v Ptačí oblasti Východní Krušné hory vyhlášena čtyři maloplošná zvláště chráněná území - přírodní rezervace: PR Černý rybník, PR Grünwaldské vřesoviště, PR Cínovecké rašeliniště a PR Černá louka. Tyto přírodní rezervace z většiny zasahují svou plochou na území ptačí oblasti. V roce 2006 byla krušnohorská rašeliniště zahrnuta mezi mokřady mezinárodního významu a jsou tedy chráněné Ramsarskou úmluvou.

ptačí oblastiSamotná Ptačí oblast Východní Krušné hory má rozlohu 16 368 ha a předmětem ochrany je populace tetřívka obecného a jeho biotop. Místům, kde se v době páření natřásají pestře barevní samečci (kohoutci) tetřívka obecného a lákají charakteristickým zvukem nevýrazné, do hněda zabarvené samičky (slepičky) se říká tokaniště. Ochrana zahrnuje i zachování a obnovu jeho přirozeného areálu - ekosystémů.




ptačí oblasti Kromě tetřívka obecného zde hnízdí další druhy chráněných ptáků. U Flájské přehrady žije početná populace sýce rousného ve vyvěšených budkách, kulíšek nejmenší - opravdu nejmenší evropská sovička (16 cm) a výr velký s "oušky" z per. Ojediněle tu ve starších lesích hnízdí silně ohrožený čáp černý. Na loukách a podmáčených místech se vyskytuje bekasina otavní s výrazně dlouhým zobákem nebo chřástal polní, který je dnes kvůli intenzifikaci v zemědělství zvláště chráněným druhem. Na suchých místech se zase daří křepelkám polním.

ptačí oblasti
Nejvzácnější druhy živočichů i rostlin se vyskytují na rašeliništích a rašelinných loukách, tedy ve zcela odlišném prostředí než jsme zvyklí běžně vídat. Tyto druhy jsou na specifické podmínky rašelinišť specializovány a nikdy rašeliniště neopouštějí. Z živočichů jsou to převážně bezobratlí. Typickým zástupcem je kriticky ohrožený střevlík Ménétriésův. Živí se pouze druhy obývající rašeliniště (slimáky, pavouky). Vyskytuje se na vlhkých a slunných místech, kde z vegetace dominuje rašeliník. K velkému poklesu jeho populace v Krušných horách došlo vlivem imisního znečištění a následných kyselých dešťů, což způsobilo změny v chemismu rašelinišť. V České republice se vyskytuje pouze na Šumavě a v Krušných horách.

ptačí oblasti Z rostlin jsou nejcennější tzv. Glaciální relikty, pozůstatky z doby ledové. Mezi ně patří silně ohrožená bříza trpasličí (u nás jen na Šumavě, v Krušných a Jizerských horách), ohrožený a bíle kvetoucí rojovník bahenní a kyhanka sivolistá s nápadnými růžovými květy. V souvislých porostech se na vrchovištích vyskytuje chráněná borovice rašelinná, kříženec borovice kleče a borovice blatky.

Příběh rašelinišť
Bažiny, mokřiny, močály, rašeliniště a blata jsou místa, kde hladina spodní vody dosahuje téměř k povrchu půdy nebo kde je půda pod mělkou vodní vrstvou, místa se svéráznou vegetací i zvířecími obyvateli. Rašeliniště, slatiny a močály jsou obrovské zásobárny vody. Rašeliník může ve 100 g suché váhy zachytit až dva litry vody, kterou jsou dále zásobeny zde pramenící potoky a řeky.

Rašeliniště stejně jako korálové útesy vznikají na zbytcích svých předchůdců. Odumřelé části se ukládají ve spodních vrstvách a bez přístupu vzduchu se mění v rašelinu. Během tisíciletí vznikly až několika metrové vrstvy rašeliny. Bohužel, velké plochy rašelinišť byly dříve odvodněny příkopy, aby se mohly zakládat nové lesní porosty a zemědělské plochy. Když je v rašeliništi nedostatek vody, přestává rašeliniště růst a rašelina se začíná rozkládat.

Rašeliniště vypadají jako plochy vegetačních polštářů, pod kterými se skrývají vrstvy rašeliny, a fungují jako houby. Zadržují obrovská množství vody a společně s ní vyrovnávají místní klimatické výkyvy. Jsou také přirozeným filtrem emisí a jemného prachu a hromadí v sobě více uhlíku než jakýkoliv jiný ekosystém na světě. Rašeliniště zadržují oxid uhličitý a mění ho na uhlík, který se ukládá v zemi.

Na hřebeni Krušných hor je na vrchovištích ještě dnes velké množství účinných odvodňovacích struh. Sice se již neudržují, ale odvádějí z této oblasti stále velké množství vody. Tím již v rašeliništích není zabezpečen přirozeně vysoký stav vody, což trvale a nevratně ovlivňuje celý ekosystém: Vysušená rašeliniště již nemohou růst a ztrácejí své přirozené funkce.

Ptáci a krajina
Některé ptačí druhy potřebují ke svému životu vhodně upravenou krajinu, v tomto případě jsou to rašeliniště a na ně vázané ekosystémy. Z evropské přírody zmizelo za posledních třicet let na 300 milionů ptáků a nejde o vzácné druhy, ale o běžné ptactvo. Česká krajina přichází i o skřivany, čejky nebo chocholouše. Ptáci jsou podle ornitologů jedněmi z nejlepších indikátorů stavu přírody a vzhledem k počtu druhů v Krušných horách a vyhlášení ptačí oblasti je Krušnohoří na dobré cestě. Jen je potřeba o tyto lokality správně pečovat a provádět zde zásahy jen v nutné míře.

Kateřina Chabrová, DiS.
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: https://commons.wikimedia.org, www.pixabay.com

Zdroje:
NOVÁK, Vlastimil. Pohádky z hor. Ilustrace Zdeněk Bauer. Most: Hněvín, 2004. ISBN 80-86654-07-9.
DEŽKIN, Vadim Vasil'jevič a Tom Iosifovič FETISOV. Rovnováha v přírodě. Překlad Miroslav Martiš. Praha: Horizont, 1975.
ČESKÁ REPUBLIKA. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. prosince 2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast Východní Krušné hory. In: Zákon č. 218/2004 Sb.. Praha: MŽP, 2004, ročník 2004, číslo 28.
TEJROVSKÝ, Vít. PLÁN MONITORINGU: PTAČÍ OBLAST VÝCHODNÍ KRUŠNÉ HORY. Metodika monitoringu ptačích oblastí: Východní Krušné hory. 2006, 5.
BAROCH, Pavel. Evropa přišla o 300 milionů ptáků, mizí i ti čeští. Aktualne.cz [online]. Praha, 2012 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/evropa-prisla-o-300-milionu-ptaku-mizi-i-ti-cesti/r~i:article:751368/
MÍCHAL, Igor. Ekologická stabilita. Brno: Veronica, 1992. ISBN 80-85368-22-6.
VOLF, Ondřej, Vít TEJROVSKÝ a Tomáš BRINKE. VÝCHODNÍ KRUŠNÉ HORY: Významné ptačí území roku 2008 – Ptačí oblast soustavy Natura 2000 [online]. Brno: Česká společnost ornitologická, 2008 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://www.cso.cz/wpimages/video/IBA_roku_2008.pdf
Moorevital: Vznik. Sachsen.de: Sachsen schonste Seiten [online]. 2013 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://moorevital.sachsen.de/index2.asp?ID=6795&art_param=547
PACHNER, Jaroslav. Střední Krušnohoří. Praha: Paseka, 2008. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7185-942-0.
FARKAČ, Jan a Radek HEJDA. Střevlík Ménétriésův - skvost našich rašelinišť. Ochrana přírody. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2011, 4(1/2011).



Články a tiskové zprávy z roku 2016

23.6.2016 Ptačí oblast v Krušných horách
16.6.2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie
14.6.2016 Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?
10.6.2016 Exkurze v Záluží
6.6.2016 Modrá úsporám

26.5.2016 Včely a jejich tajemství
6.5.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
5.5.2016 Gymnázium Most dýchalo a chutně a zdravě se stravovalo
2.5.2016 Biopotraviny a kam za nimi v Ústeckém kraji?

29.4.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
29.4.2016 Hornická soutěž začíná
20.4.2016 Ústecký kraj má své regionální potraviny
15.4.2016 Ekozemědělství
11.4.2016 Nový zákon o odpadech a evropské směrnice
7.4.2016 Svoz bioodpadu z domácností
6.4.2016 Prezentace činnosti Ekologického centra Most pro Krušnohoří

21.3.2016 Soutěžte s námi neboť „Komu se nelení, tomu se zelení“
15.3.2016 Rostlinní sousedé a jejich vztahy
9.3.2016 Chráněné lokality – Co je nového v Ústeckém kraji?
7.3.2016 Les a kácení
1.3.2016 Pták roku 2016: červenka obecná

24.2.2016 Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?
19.2.2016 Půda, zdroj života
15.2.2016 Quo vadis EVVO?
8.2.2016 Nová zelená úsporám
1.2.2016 Neekologická změna ve způsobu účtování energií

19.1.2016 Jaké je životní prostředí Ústeckého kraje?
6.1.2016 Rok 2016 bude rokem luštěnin

leaf