Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA – 26.4.2017, 15:50
Ukončeno spalování odsířeného syntézního plynu na polním hořáku B 201, po najetí provozního souboru PS 500 A na výrobně POX.

Unipetrol RPA – 26.4.2017, 2:00
V 2:00 hod ukončeno spalování produkce H2. Kompresor 1392-K02/1 opět v provozu.

Unipetrol RPA – 26.4.2017, 2:15
Z důvodu sjíždění provozního souboru 500 A na výrobně POX, bude od 2:15 hod. na polním hořáku B 201 spalován odsířený syntézní plyn. Spalování je doprovázeno světelnými a zvukovými efekty, za které se omlouváme. O ukončení provozních činností Vás budeme informovat.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?

14. června 2016

bushmeatPojem bushmeat lze definovat jako maso z jakéhokoli suchozemského zvířete, pocházejícího z divočiny tropického a subtropického pásu. Bushmeat je tedy maso divokých zvířat. Ale nenechte se mýlit, nejde jen o maso z antilop či jiného stádového tvora. Jako bushmeat se označují i vzácná, ohrožená zvířata, která jsou na talíři dosti kuriózní. Jde například o slony, gorily, šimpanze a další primáty, antilopy, krokodýly, dikobrazy, luskouny, varany, perličky atd. Jde o tradiční způsob obživy v zemích, kde není dostatek jiné živočišné stravy. Pojem bushmeat v sobě zahrnuje ale i další problém. Na bushmeatu se nemalou mírou podílí i nelegální obchodování a pašování mrtvých zvířat do zbytku světa. Navíc konzumací některých divokých zvířat se šíří vážné choroby, jako virus ebola, slintavka, ptačí a prasečí chřipka.

Význam bushmeat pro obyvatele střední Afriky
V některých odlehlých oblastech Afriky je maso divokých zvířat nezbytným zdrojem potravy. Ve střední Africe pokryje bushmeat potřebu bílkovin až z 80%. Podle Centra pro mezinárodní lesnický výzkum (The Centre of International Forestry Research - CIFOR) jedí lidé v povodí Konga odhadem 5 až 6 milionů tun divoké zvěře ročně. Zemědělská živočišná výroba zde není rozvinutá, proto se zdejší obyvatelé věnují tradičnímu lovu zvěře. Odhaduje se, že kdyby chtěli obyvatelé střední Afriky pokrýt svou spotřebu masa chovem dobytka, museli by vykácet 25 miliónů hektarů lesa. Odhad se zakládá na údajích z Brazílie, kde je produkce hovězího masa shodná se spotřebou bushmeatu ve střední Africe, tedy 6 miliónů tun masa ročně.

Na trzích afrických vesnic i měst se prodává bushmeat běžně. Nejde o nějaký podpultový skrytý obchod, maso je vystavené a obchodníci ho nabízejí kolemjdoucím. Většina zvířat (70 %) ulovených v Konžské pánvi není uvedena v Červeném seznamu IUCN ohrožených druhů. Jde o maso z dikobrazů, lesních antilop, hlodavců, prasat. A maso těch vzácných druhů? To poznáte tak, že se na něj dělá fronta. Oblíbenou pochoutkou je grilovaná gorila, maso ze šimpanze, slona nebo krokodýla.

bushmeatNe tak oblíbení, ale přesto vzácní jsou plodožraví netopýři. Zjistilo se však, že tato zvířata jsou přenašeči viru ebola, který se šíří tělními tekutinami (sliny, krev) a exkrementy. Gorily jsou stejně jako tito netopýři býložraví, a tak jsou některé jejich zdroje potravy totožné. Gorily se často virem ebola nakazí. Virus ebola způsobuje vysoké horečky, vnitřní krvácení a je smrtelný. Úmrtnost u lidí je vysoká, až 80 % nakažených z obou konžských republik. Přesto lovci riskují a zabíjí jak netopýří přenašeče, tak nakažené lidoopy, u kterých je vyšší pravděpodobnost chycení se do pastí. Lovci obchází pasti jednou za dva týdny, aby z nich vyprchal lidský pach. Maso lidoopů začíná být vzácné a je proto drahé. Jestli lovec prodá i maso z nemocného nebo mrtvého zvířete, je na jeho poctivosti. Nejvíce jsou nákazou ohroženy ženy, které maso zpracovávají, a přicházejí tak do styku s krví.

Jak na bushmeat nahlíží tamní obyvatelé?
Lovec: „Miluji lov, protože tak si mohu rychle vydělat peníze. Když jsem začal s lovem, byla v pastích spousta zvířat. Chytil jsem více opic, divočáků, dikobrazů, šimpanzů a antilop. Vesničané dávají těmto druhům přednost. Ale je stále těžší a těžší ulovit je.“

Trhovkyně: „V naší vesnici jí bushmeat většina lidí. Za pouhá dvě zvířata můžete vydělat spoustu peněz. Ceněná zvířata jsou stále vzácnější. Někdy cestuji za lovci pro maso až dva dny, můj manžel a děti na mě čekají doma, a já se stále vracím s prázdnýma rukama.“

Ochránce přírody: „Tradiční lov sloužil hlavně pro obživu a potřebu rodiny. Lidé se však stále více zapojují do komerčního lovu, který se rychle vyvíjí. To považujeme za velmi nebezpečný stav. Chudoba a nedostatek jiných způsobů obživy pro obyvatelstvo jsou důvodem, proč se komerční lov zde tolik rozmáhá a účastní se ho stále více lovců. Lidé potřebují nakupovat i šaty a léky pro děti a komerční lov jim nabízí možnost dostat se z chudoby. Ale s ním přichází i riziko vyhynutí některých druhů.“
„Lidé ve vesnici nám odmítají prodávat ryby. Říkají, že když jsme jim zabránili lovu a obchodu s masem, budou se mstít tím, že nám ryby neprodají. V praxi to znamená, že jsem vegetarián. Bushmeat jíst odmítám. Nebylo by čestné, abych bránil lidem v lovu a sám maso z divokých zvířat jedl. Zvířata se stala mými dětmi, jsou to mí přátelé, i proto je pro mě velmi obtížné jíst maso.“


Vědec: „Lov v Konžské demokratické republice a po celém povodí Konga je v takové míře, v jaké probíhá dosud, neudržitelný. Lovců přibývá, což souvisí se zvyšujícím se počtem obyvatel a zlepšující se infrastrukturou cest. V některých místech již došlo k poklesu stavu zvěře. Důsledky nadměrného lovu se projeví jak na stavech lovené zvěře, tak na celém ekosystému. Úbytek zvířat způsobí nedostatek potravin pro místní obyvatele. Navíc mnohá zvířata, která jsou lovena, mají významnou roli v rozšiřování semen. Některé rostliny se v šíření svých semen spoléhají výhradně na živočichy, jejich budoucnost je tedy závislá na přežití těchto zvířat, proto jsou také ohrožené. Na druhou stranu úbytek živočichů, kteří se živí četnými semeny, by mohl způsobit expanzi těchto rostlin, které byly dosud limitovány svými konzumenty. Vedlo by to ke změně skladby lesa a jeho vývoje. V dlouhodobém horizontu by došlo ke změně celého ekosystému.“

bushmeatVýzkum ukázal, že úplný zákaz lovu není řešením. Lidé z venkova mají velmi málo alternativních způsobů, jak získat potřebné bílkoviny, a proto budou i nadále lovit nelegálně. Nahradit 6 milionů tun divoké zvěře, spotřebované každý rok v Konžské pánvi, hovězím masem by mělo pro životní prostředí katastrofální následky.

Jedním z řešení by bylo zakázat lov ohrožených druhů - goril a slonů - a zároveň umožnit lidem, aby lovili odolnější druhy, jako malé antilopy a hlodavce. Významná část chycených zvířat (60-70 %) jsou hlodavci. Množí se docela rychle, a tak jsou jako druh vůči lovu odolnější.

Městské oblasti, kde lidé mají přístup k domácím zdrojů masa, by mohly spotřebu bushmeatu alespoň omezit. Dokud je někdo ochoten koupit bushmeat, budou lidé lovit a nelegální obchod pokvete dále." Celé rozhovory v originálním znění naleznete na http://blog.cifor.org/11461/bushmeat-stories-voices-from-the-congo-basin

Lektvar mládí, zdraví a lásky
Zní to trochu jako z pohádky, kde čarodějnice potřebuje pro své lektvary kočičí drápy, zuby hada, žluč z netopýra atd. Asijští léčitelé však dodnes používají části zvířat, a to i těch přísně chráněných. Takový sušený gekon se doporučuje jako afrodiziakum i místo paralenu. Vyjde sice o dost dráž, to však kupce neodradí. Známá je také medvědí žluč, žraločí ploutve, nosorožčí roh a sloní kly. Nikde jinde není obchod se zvířaty a jejich částmi tak velký, jako v Asii. Mnoho zvířat v asijských pralesích už nenajdete nebo jen obtížně. Jelikož je ale po přípravcích ze vzácných zvířat neustále velká poptávka, dováží se do Asie přes obchodníky z Ameriky a Afriky.

Nejde však jen o tradiční kulturu. Praxe s léčením za pomoci zvířecích částí se rozšířila i do míst, kde nemá tradici a je zde pouze módním výstřelkem. V restauracích se objevuje maso ze vzácných zvířat jako specialita pro mlsné jazýčky. Svrchník z leopardí kůže, krokodýlí kabelky či vycpaná zvířata také nejsou pro život nutné.

Spása PASA?
bushmeatNelegální trh využívá pro získání divokých zvířat organizovaný lov, kdy se postřílí celá rodina primáta. Ve skupině často bývají i mláďata, která se do kuchyně nehodí. Jsou však prodána jako domácí mazlíčci nebo maskoti restaurací. Tedy po traumatu, kdy byli svědkem zabití celé rodiny, jsou nešetrně, tajně přepravována, a pokud přitom neuhynou, tak se dostanou do malé klece, ve které jsou vystavována pro nalákání zákazníků. Někteří mají štěstí a dostanou se do záchranné stanice, kde se jen velmi pomalu zotavují z předchozích zkušeností s lidmi. Takové záchranné stanice sdružuje organizace PASA (Pan African Sanctuary Alliance). Útočiště pro „zachráněné“ primáty a jiná divoká zvířata nalezneme od střední Afriky až po jižní cíp tohoto kontinentu. Celkem PASA zahrnuje 22 členských organizací ve 13 afrických zemích. PASA a její členská útočiště neposkytují pouze péči o zabavené opice a lidoopy. Věnují se osvětové práci s místními lidmi a jejich soužití s volně žijícími zvířaty. PASA zaměstnává 500 000 lidí ve správách center. Vymáhá práva ohrožených zvířat, jedná s vládami i veřejností o podpoře zákonů na ochranu primátů a na zastavení ničení biotopů, o podmínkách bushmeat lovu a o zastavení nezákonného obchodu s ohroženými druhy, který je momentálně největší hrozbou pro ohrožené živočichy v Africe.

Shrnutí
Na otázku, zda-li je bushmeat nutný zdroj obživy nebo jen přepych pro mlsné jazyky, je třeba se podívat z více úhlů. Pro místní obyvatele je bushmeat potřebný zdroj obživy, nejen ve smyslu jídla ale i výdělku. Některé zdroje však uvádí, že v samotné Africe skončí jen 500 tun masa z ulovených zvířat. Většina masa, tedy zhruba 5,5 miliónu tun se pašuje na ostatní kontinenty včetně Evropy. PASA se sice snaží ochránit ohrožené živočichy, když se však podíváme na mapu záchranných stanic, zjistíme, že všech 22 organizací sdružených v PASA působí na 15 000 000 km2 (více než polovině kontinentu Afriky), jejich síť je tedy velmi řídká. Pro srovnání uveďme, že na území České republiky máme 32 záchranných stanic pro volně žijící živočichy.

Pokud vás téma bushmeat zaujalo a chtěli byste vědět, jak pomoci zlepšit situaci, můžete se obrátit na http://www.pasaprimates.org a přispět finančně. Nebo se můžete zapojit jako dobrovolník, takovým aktivitám se věnuje gapyear.com. Na záchraně ohrožených druhů se nemalou částí podílí i zoologické zahrady, které se snaží o zachování genofondu a o zpětné navrácení zvířat do divočiny.

Bc. Zuzana Ungerová
Ekologické centrum Most a Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: www.pixabay.com

Zdroje:
http://blog.cifor.org/23954/10-things-you-didnt-know-about-bushmeat-in-africa?fnl=en
http://www.cifor.org/food-biodiversity/
http://blog.cifor.org/11461/bushmeat-stories-voices-from-the-congo-basin
http://www.bushmeat.org/bushmeat_and_wildlife_trade/what_is_the_bushmeat_crisis
http://www.bbc.com/news/health-29604204
https://www.washingtonpost.com/news/morning-mix/wp/2014/08/05/why-west-africans-keep-hunting-and-eating-bush-meat-despite-ebola-concerns/
http://www.bushmeat.org/bushmeat_and_wildlife_trade/about_the_asian_wildlife_trade
http://www.pasaprimates.org/wildlife-centers/
http://limbewildlife.org/causes-of-decline/illegal-animal-trade
http://www.rozhlas.cz/odhaleni/gorily/_zprava/323496



Články a tiskové zprávy z roku 2016

2.12.2016 Který vánoční stromeček je ten nejlepší?

28.11.2016 Jaderný odpad v Lubenci na Lounsku?
25.11.2016 Kvalita ovzduší a zdraví obyvatelstva
21.11.2016 Barva listů a ovzduší
18.11.2016 Studenti opět zkoumali, jak potraviny cestují
4.11.2016 Co ví studenti o uhlí

31.10.2016 Komu se nelenilo a zelenalo?
19.10.2016 Hornictví, jeho tradice a studenti
17.10.2016 Ozvěny EKOFILMU pro žáky 1. a 15. ZŠ v Mostě
13.10.2016 Až se zima zeptá aneb Jak uchovávat potraviny zdravě a šetrně – bez elektřiny
12.10.2016 Jak se stát farmářem
11.10.2016 Studenti poznávali VÚHU a.s. a VŠB
5.10.2016 Ekocentrum na Svatomichaelských slavnostech 2016
3.10.2016 Lesní školky

30.9.2016 Studenti v Elektrárně Počerady
21.9.2016 Studenti se vydali na Cestu…aneb Uhelná maturita 2016
16.9.2016 Den otevřených dveří na vodním díle Přísečnice
1.9.2016 Lužická jezera největší uměle vytvořená vodní plocha Evropy

5.8.2016 CITES - úlovky z dovolené
4.8.2016 Evropská unie se brání invazním druhům

29.7.2016 CO2 patří pod zem?
17.7.2016 Salesiova výšina a naučná stezka
15.7.2016 EIA a veřejnost
11.7.2016 Kam o prázdninách?
1.7.2016 V ekocentru se zkoumala cesta potravin na náš stůl

29.6.2016 Národní přírodní rezervace Jezerka
28.6.2016 Na ZŠ Palacha se promítaly filmy o ekologii
23.6.2016 Ptačí oblast v Krušných horách
16.6.2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie
14.6.2016 Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?
10.6.2016 Exkurze v Záluží
6.6.2016 Modrá úsporám

26.5.2016 Včely a jejich tajemství
6.5.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
5.5.2016 Gymnázium Most dýchalo a chutně a zdravě se stravovalo
2.5.2016 Biopotraviny a kam za nimi v Ústeckém kraji?

29.4.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
29.4.2016 Hornická soutěž začíná
20.4.2016 Ústecký kraj má své regionální potraviny
15.4.2016 Ekozemědělství
11.4.2016 Nový zákon o odpadech a evropské směrnice
7.4.2016 Svoz bioodpadu z domácností
6.4.2016 Prezentace činnosti Ekologického centra Most pro Krušnohoří

21.3.2016 Soutěžte s námi neboť „Komu se nelení, tomu se zelení“
15.3.2016 Rostlinní sousedé a jejich vztahy
9.3.2016 Chráněné lokality – Co je nového v Ústeckém kraji?
7.3.2016 Les a kácení
1.3.2016 Pták roku 2016: červenka obecná

24.2.2016 Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?
19.2.2016 Půda, zdroj života
15.2.2016 Quo vadis EVVO?
8.2.2016 Nová zelená úsporám
1.2.2016 Neekologická změna ve způsobu účtování energií

19.1.2016 Jaké je životní prostředí Ústeckého kraje?
6.1.2016 Rok 2016 bude rokem luštěnin

leaf