Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 19.9.2017, 8:55
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v souvislosti s odstavením Reaktoru B na výrobně PE1. Omluva za pozdní odeslání - technické problémy.

Unipetrol RPA - 19.9.2017, 4:10
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, po uvolnění a proplachu propylenových cisteren na EJ/VZP.

Unipetrol RPA - 19.9.2017, 4:05
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH1, odstavení Reaktoru B na výrobně PE1 do opravy.

Unipetrol RPA - 19.9.2017, 1:30
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, uvolnění a proplach propylenových cisteren na EJ/VZP.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?

24. února 2016

COP21Konec roku 2015 přinesl světu Pařížskou smlouvu; klíčový dokument zapojující celý svět do ochrany klimatu. Tento dokument je výsledkem téměř dvoutýdenního jednání desítek zástupců jednotlivých zemí z celého světa, kteří se tak zavázali k zavedení různých opatření proti zvyšování globální teploty planety Země, nárůstu emisí atd. Jaké jsou výsledky?.

COP21Jak jsme již informovali na webových stránkách Ekologikcého centra Most pro Krušnohoří článkem ze dne 7. 12. 2015 s názvem Klimatický summit 2015 v Paříži konala se v Paříži od 30. 11. do 12. 12. 2015 jedna z nejdůležitějších konferencí roku 2015; konference OSN o změně klimatu, nazývaná také jako COP21 – 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (21st Conference of the Parties – COP21). Jednání byla ukončena podepsáním nové dohody, tzv. Pařížská smlouva, která od roku 2020 nahradí stávající Kjótský protokol. Cílem celé konference bylo jednání o efektivních a smysluplných postupech, které sníží emise skleníkových plynů a povedou a opatření, která povedou k zastavení růstu globální teploty.

Hlavní body pařížské dohody o klimatu

1. Stupně teploty
Udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně,“ což by výrazně snížilo riziko a dopady klimatických změn.

Už summit OSN v Mexiku v roce 2010 stanovil cíl udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období. Globální teplota zemského povrchu se již zvýšila o jeden stupeň Celsia.

2. Emise
Podle dohody musí státy „usilovat o dosažení globálního snížení emisí skleníkových plynů co možná nejdříve, s ohledem na skutečnost, že snižování bude trvat déle v rozvojových státech“.

Vyjednávači se pokoušeli zformulovat dlouhodobé cíle na zastavení emisí a transformaci světové energetiky. Zástupci ohrožených států a nevládních organizací požadovali jasně formulovaný plán na eliminaci či snížení používání pevných paliv. Čína a Indie, které jsou na používání pevných paliv závislé, se bránily stanovení přesných termínů, kdy by se měla tato paliva přestat používat. Rovněž Saúdská Arábie, závislá na ropě, byla proti. V rámci EU je zase na uhlí závislá polská ekonomika.

3. Finanční podpora
Nezávazná příloha dnešní dohody uvádí, že vlády rozvinutých zemí se mají do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně.

Na této částce se rozvinuté státy dohodly již v roce 2009, kdy slíbily, že po roce 2020 ji každoročně z veřejných i soukromých peněz poskytnou rozvojovým zemím ke snížení jejich emisí skleníkových plynů a ke zvládání povodní, vln veder a zvyšující se hladiny světových moří.

4. Ztráty a škody
V dohodě jsou zakotveny již existující mezinárodní mechanismy na zvládání nevyhnutelných ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, protože nebylo dosaženo shody na jiných formulacích.

Rozvojové státy požadují dlouhodobé mechanismy, které by jim pomohly zvládat ztráty a škody způsobené přírodními pohromami, například tajfuny, anebo důsledky zvyšování hladiny světových moří. Všechny vlády se tomuto tématu věnují od roku 2013, ale dosud s malými výsledky.

5. Trhy s emisemi CO2
Právně závazný text dohody neobsahuje žádné konkrétní zmínky o trzích s emisemi oxidu uhličitého ani o možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Obsahuje však zmínku o „využití mezinárodně přenosných zmírňujících opatření“, která by umožnila státům na bázi dobrovolnosti kompenzovat jejich vlastní emise nákupem emisních kreditů jiných států.

Diferenciace
V dohodě se praví, že rozvinuté státy by měly poskytovat finanční zdroje na pomoc rozvojovým státům. Finančně by měli pomáhat ti, kdo „jsou v pozici tak učinit“.

Rozvojové země tvrdí, že bohaté státy, tak jak byly stanoveny v konvenci z roku 1992, by mohly činit více pro snižování emisí a poskytování finanční pomoci slabším. Rozvinuté státy zase tvrdí, že některé země, jako Singapur či Jižní Korea, se od té doby staly rozvinutějšími, a mohly by také činit více.

Česká republika

Komentář ministra Brabce k přijetí nové klimatické smlouvy:

COP21"Česká republika v současné době produkuje přibližně 12 tun emisí CO2 ekvivalentu na osobu ročně a naším cílem je toto číslo výrazně snížit a přiblížit se průměru EU, což je 7 tun CO2 ekvivalentu na obyvatele. Díky opatřením, se kterými již dnes počítáme v našich strategiích, které jsme přijali v posledním roce nebo je v rámci vlády připravujeme (jako Státní energetická koncepce, Politika ochrany klimatu v ČR nebo NAP čisté mobility atd.) počítáme s razantním snižováním emisí skleníkových plynů. Mezi taková opatření patří např. snižování emisí díky programu zateplování domů v programu Nová zelená úsporám, snižování emisí v dopravě díky podpoře čistých technologií, postupné uzavírání hnědouhelných elektráren, které dosluhují, přechod energetiky na vyšší využití jádra a obnovitelných zdrojů energie nebo decentralizované zdroje v domácnostech - např. malé solární elektrárny. Výhledově nová dohoda znamená další razantnější opatření např. v dopravě, zemědělství a dalších sektorech."
Celé vyjádření najdete zde.

COP21

Ratifikace smlouvy
Podmínkou platnosti celé dohody je, že ji bude ratifikovat alespoň 55 států s minimálním podílem 55 % globálních emisí (Čína a USA produkují cca 40 %). Klimatickou dohodu bude v České republice ratifikovat parlament v dubnu letošního roku, poté bude dokument předložen k podpisu prezidentovi republiky. Ratifikační proces bude probíhat dvanáct měsíců.

Konečný návrh smlouvy schválilo 196 zástupců zemí celého světa, kteří se tak shodli na tom, že se člověk podílí na změnách klimatu a je tedy potřeba začít něco dělat. Jaká konkrétní opatření a jak se změní legislativa v EU i České republice ještě uvidíme. Otázkou také zůstává, zda jsme schopni dodržet závazky vyplývající z nové dohody. Nezáleží ale jen na státu, Evropské unii nebo jiných organizacích jestli klimatické změny ovlivní, ale také na nás samotných. Jsme ochotni se trochu uskromnit a něco pro planetu udělat?

Názory na Pařížskou dohodu a další informace si můžete přečíst také:
Hospodářské noviny
Vědci: Výsledek klimatické konference musí Česko brát vážně. A rychle jednat
Vladimír Špidla
ČT24
Blog klimatologa Radima Tolasze

Kateřina Chabrová, DiS.
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
Aktuálně.cz: Pařížskou klimatickou dohodu čeká v ČR ratifikace v parlamentu
Tiskové zprávy: Komentář ministra Brabce k přijetí nové klimatické smlouvy na COP21 v Paříži.
Přehledně: Hlavní body nové dohody přijaté na konferenci OSN o ochraně klimatu.

Foto: zdroje internetu



Články a tiskové zprávy z roku 2016

2.12.2016 Který vánoční stromeček je ten nejlepší?

28.11.2016 Jaderný odpad v Lubenci na Lounsku?
25.11.2016 Kvalita ovzduší a zdraví obyvatelstva
21.11.2016 Barva listů a ovzduší
18.11.2016 Studenti opět zkoumali, jak potraviny cestují
4.11.2016 Co ví studenti o uhlí

31.10.2016 Komu se nelenilo a zelenalo?
19.10.2016 Hornictví, jeho tradice a studenti
17.10.2016 Ozvěny EKOFILMU pro žáky 1. a 15. ZŠ v Mostě
13.10.2016 Až se zima zeptá aneb Jak uchovávat potraviny zdravě a šetrně – bez elektřiny
12.10.2016 Jak se stát farmářem
11.10.2016 Studenti poznávali VÚHU a.s. a VŠB
5.10.2016 Ekocentrum na Svatomichaelských slavnostech 2016
3.10.2016 Lesní školky

30.9.2016 Studenti v Elektrárně Počerady
21.9.2016 Studenti se vydali na Cestu…aneb Uhelná maturita 2016
16.9.2016 Den otevřených dveří na vodním díle Přísečnice
1.9.2016 Lužická jezera největší uměle vytvořená vodní plocha Evropy

5.8.2016 CITES - úlovky z dovolené
4.8.2016 Evropská unie se brání invazním druhům

29.7.2016 CO2 patří pod zem?
17.7.2016 Salesiova výšina a naučná stezka
15.7.2016 EIA a veřejnost
11.7.2016 Kam o prázdninách?
1.7.2016 V ekocentru se zkoumala cesta potravin na náš stůl

29.6.2016 Národní přírodní rezervace Jezerka
28.6.2016 Na ZŠ Palacha se promítaly filmy o ekologii
23.6.2016 Ptačí oblast v Krušných horách
16.6.2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie
14.6.2016 Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?
10.6.2016 Exkurze v Záluží
6.6.2016 Modrá úsporám

26.5.2016 Včely a jejich tajemství
6.5.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
5.5.2016 Gymnázium Most dýchalo a chutně a zdravě se stravovalo
2.5.2016 Biopotraviny a kam za nimi v Ústeckém kraji?

29.4.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
29.4.2016 Hornická soutěž začíná
20.4.2016 Ústecký kraj má své regionální potraviny
15.4.2016 Ekozemědělství
11.4.2016 Nový zákon o odpadech a evropské směrnice
7.4.2016 Svoz bioodpadu z domácností
6.4.2016 Prezentace činnosti Ekologického centra Most pro Krušnohoří

21.3.2016 Soutěžte s námi neboť „Komu se nelení, tomu se zelení“
15.3.2016 Rostlinní sousedé a jejich vztahy
9.3.2016 Chráněné lokality – Co je nového v Ústeckém kraji?
7.3.2016 Les a kácení
1.3.2016 Pták roku 2016: červenka obecná

24.2.2016 Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?
19.2.2016 Půda, zdroj života
15.2.2016 Quo vadis EVVO?
8.2.2016 Nová zelená úsporám
1.2.2016 Neekologická změna ve způsobu účtování energií

19.1.2016 Jaké je životní prostředí Ústeckého kraje?
6.1.2016 Rok 2016 bude rokem luštěnin

leaf