Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 16.9.2018 20:55
Ukončeno spalování uhlovodíkových plynů s obsahem sulfanu v 11:00 hod.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).

Doba plastová

20. srpna 2009

Plasty MOST Dnes už si život bez plastů nedokážeme představit, obklopují nás na každém kroku, setkáváme se s nimi doma, v zaměstnání, na ulici, při sportu, od rána do noci, po celý život. Na jedné straně nám plasty bezpochyby pomáhají, na straně druhé jejich vysoká spotřeba škodí životnímu prostředí. Plasty ovlivňují přírodu v každé fázi své existence, od těžby ropy a zemního plynu přes vlastní výrobu plastů až po následnou manipulaci s odpadem. Další z cyklu článků Ekologického centra Most s názvem „Chemie a životní prostředí“ je zaměřený na plasty a jejich vliv na životní prostředí.

V naší domácnosti se s plasty můžeme setkat v nejrůznější podobě: od kbelíků, kelímků, kanystrů, přepravek, skříní elektrospotřebičů, hraček, bytových textilií, podlahových krytin, oděvů, plastových oken až po vodovodní a odpadní trubky. Už když jsme se narodili, byly plasty všude kolem nás. Obklopují nás na každém kroku. I pokud se budeme procházet šumavskými hvozdy, budou nás doprovázet plasty například v podobě oblečení ze syntetických materiálů, batohu z voděodolné syntetické textilie naplněného plastovými lahvemi a svačinou v „igelitovém“ sáčku.

Nezastupitelnou úlohu mají plasty ve zdravotnictví, automobilovém a elektronickém průmyslu, v potravinářství, v textilní výrobě i v dalších oborech lidské činnosti, kde bychom to třeba vůbec nečekali. Například ve sportu umožňují stále dokonalejší materiály dosahovat lepších výkonů. Plasty jsou v tomto ohledu považovány za materiály s velmi nadějnou budoucností.

Je vůbec možné v dnešní době bez plastů pohodlně žít? Sehnat „neplastový“ dětský dudlík, lehkou přenosnou láhev či zubní kartáček už asi nedokážeme. Světová spotřeba plastů se zvýšila ze zhruba pěti miliónů tun v roce 1950 na dnešních téměř 100 miliónů tun a ročně se zvyšuje asi o čtyři procenta. Zhruba třetina všech vyrobených plastů se používá jako obalový materiál, který se stává odpadem krátce po zakoupení zboží.

Plasty tvoří celou skupinu chemicky odlišných látek, nejčastěji se setkáme s polyetylénem a polypropylénem. Většina plastů, které používáme v běžném životě, jsou termoplasty. Ty mohou být tepelně tvářeny, ale při vysokých teplotách se taví. Termosety se ohřevem rozkládají. Třetím typem plastů jsou elastomery. Významnou vlastností těchto plastů je, že je lze natáhnout na dvojnásobek jejich délky a po uvolnění znovu získají svůj původní tvar. Díky těmto vlastnostem a levné automatizované výrobě nalezly plasty použití snad ve všech průmyslových odvětvích a domácnostech.

Výrobky z plastů nám bezpochyby v mnohém usnadňují život. Zároveň šetří přírodní zdroje, především dřevo, ale také řadu nerostných surovin. Je otázkou, kolik stromů by nám, bez alternativy v podobě plastů, za ta léta zbylo. Za nadměrné používání plastů však platíme pomyslnou daň v podobě ohromného množství odpadů, znečištěného ovzduší a poškození zdraví živočichů i lidí. Existuje několik rozsáhlých studií o dopadu plastů na životní prostředí. Z ekologického hlediska jsou plasty na bázi chlóru, jakým je PVC, horší než jiné termoplasty, protože chlór po uvolnění do ovzduší může reagovat s organickými sloučeninami a dát vznik velmi nebezpečným látkám. Mezi takové látky patří i všeobecně známé dioxiny. Vznikají například při spalování odpadu obsahujícího chlórované látky či jako vedlejší produkty v chemické výrobě, kde se používá chlór (při výrobě pesticidů, bělení papíru chlórem apod.). Zdrojem nebezpečných dioxinů však není pouze chemická výroba, ale i běžná lidská činnost, spalování dřeva či odpadů v domácích kotlích či ohništích. Významnými zdroji těchto škodlivin mohou být rovněž spalovny komunálního odpadu, i přesto, že musí být vybaveny dioxinovými filtry. Dioxiny vznikají i při přírodních procesech, jako jsou erupce sopek či lesní požáry. V již velice malých dávkách mohou dioxiny způsobovat hormonální poruchy, ohrožovat reprodukci živočichů včetně člověka, snižovat obranyschopnost organismu a přispívat ke vzniku rakoviny. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a mohou putovat i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Řada ekologických organizací u nás i ve světě dlouhodobě upozorňuje na problémy související s používáním některých druhů plastů, zejména měkčeného PVC ve zdravotnictví nebo při výrobě hraček.

Snahu eliminovat rizika spojená s používáním PVC však prokazují i samotní výrobci těchto plastů. V roce 2000 vznikl dobrovolný desetiletý závazek evropských průmyslových podniků, vyrábějících PVC, s názvem „Vinyl 2010“, který je zaměřen na minimalizaci dopadu produkce PVC na životní prostředí. Konkrétně se jedná například o omezení používání olovnatých stabilizátorů, rozvoj recyklace PVC, plnění povinností vyplývajících z nařízení REACH v podnicích vyrábějících PVC, hodnocení rizik jednotlivých ftalátů (změkčovadel přidávaných do PVC). Zaměřují se ale i na osvětu, vzdělávání a akce pro veřejnost a mládež. Na program Vinyl 2010 dohlíží nezávislá kontrolní komise, složená ze zástupců Evropské komise, Evropského parlamentu, spotřebitelských organizací a průmyslu.

Poté, co plasty začaly tvořit nezanedbatelný objem odpadu, bylo nutné řešit „co s nimi“. Nejvíce vyrobených plastů, zhruba třetina, se spotřebuje na obaly (tašky, sáčky a nápojové láhve). Ve světě se ročně vyrobí 4 -5 bilionů plastových tašek a sáčků k jednorázové spotřebě. Spotřeba plastových tašek v ČR je podle odhadu 150 až 300 kusů na obyvatele za rok. Nejvýhodnějším způsobem likvidace použitých plastů zůstává recyklace, kdy se materiál vrací zpět do výroby. V ČR se ročně shromáždí k recyklaci zhruba 65 tisíc tun použitých PET lahví, z nichž vzniká PET granulát, střiž, pásky, folie a jiné polotovary k dalšímu zpracování. Z recyklovaných plastů se vyrábí např. kabelové žlaby, desky, palubky, tyčové profily, přepravní palety, zatravňovací dílce a záhonové chodníky.

Méně vhodným způsobem likvidace plastů je spalování, které z plastu regeneruje pouze energii. Bohužel stále značný podíl plastů končí na skládkách (např. z nápojových PET lahví každá druhá). Varující skutečností je přitom nejen vzrůstající počet skládek na pevninách, ale také rostoucí množství odpadu v oceánech. Podle statistik způsobuje znečištění vod plasty ročně úhyn více než milionu mořských ptáků a více než 100 000 mořských savců důsledkem toho, že si plastové odpadky spletou s potravou. Důkazem jsou zapalovače, stříkačky či zubní kartáčky nalezené v jejich trávicím traktu.

Tam, kde jsou zapotřebí plasty se zkrácenou životností, se jeví jako dobrá alternativa použití bioplastů, které jsou vyrobeny z biologicky rozložitelného materiálu. Vypadají stejně jako běžné plastové obaly. Jako základní surovina slouží biomasa rostlin, např. kukuřice, obilnin, řepy. Rozloží se už po několika měsících. Zatím jsou však dražší než klasické druhy plastů.

Dnes se bez plastů již neobejdeme, ale měli bychom s nimi zacházet opatrně. V praxi to znamená vyhýbat se zbytečnému množství obalů, do obchodu si můžeme nosit vlastní tašku, balenou vodu v PET lahvích je možné nahradit vodou z vodovodu, která je po kvalitativní stránce srovnatelná s vodou balenou. Můžeme se také vyhýbat těm plastům, které jsou z hlediska vlivu na životní prostředí problematičtější, tedy hlavně PVC. Poznáme ho podle č. 3 nebo zkratky PVC v trojúhelníku, uvedeném na obalu výrobku. Především bychom si měli dát pozor na měkčené PVC na obalech od potravin a na hračkách pro malé děti. Odpovědnost za obsah nebezpečných změkčovadel – ftalátů, které se přidávají do PVC při výrobě hraček, však nesou především výrobci těchto hraček. Nebezpečným hračkám z PVC se snadno vyhneme, pokud se zaměříme na hračky vyráběné tradičně z přírodních materiálů, jako jsou dřevo, bavlna, sláma či hlína. Samozřejmostí pak je třídění plastů. Chceme-li se zbavit něčeho z PVC – například plastových trubek nebo staré podlahové krytiny, měli bychom si uvědomit, že tento druh plastu do žlutého kontejneru nepatří. Jak poznáte další druhy plastů vám rádi poradí v ekoporadně Ekologického centra Most na telefonu 800 195 342. Řadu již zodpovězených dotazů je také možné najít na internetových stránkách www.ecmost.cz.


Články a tiskové zprávy z roku 2009


Konec roku ve znamení inverzí a havárie

Předvánoční AKCE – zajímavé dárky pro děti

Mostečtí žáci se podíleli na zpracování publikace mosteckého ekocentra

Mostecké ekocentrum varuje zahrádkáře

Září - měsíc biopotravin, aneb čím krmit lednici

Doba plastová

Máme to vychytaný - mostecká rodina představuje téma domácí ekologie

Chemie všude kolem nás

I stromy soutěží o titul MISS

Se sazemi na ekologické havárie?

Vetřelci v Mostě

Spuštěn projekt Most-čisté město

Staré ekologické zátěže na Mostecku postupně mizí

Čištění odpadních vod a řeka Bílina

Akta U - Po stopách uhlí a záhadných únosů žab

Pachová zátěž

Výukové programy pro žáky ZŠ a SŠ.

leaf