Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 12.12.2017,21:11
Flérování HC plynu s obsahem sulfanu. Omezený provoz jednotky Claus III. O ukončení spalování budete informováni.

Unipetrol RPA - 12.12.2017,21:08
Ukončení flérování HC s obsahem sulfanu. Jednotky jsou odstaveny. Doba trvání události: 13,5 hodiny

Unipetrol RPA - 12.12.2017,9:30
Ukončeno spalování odsířeného syntézního plynu na polním hořáku B 201 v rámci havarijního odstavení výrobny POX.

Unipetrol RPA - 12.12.2017,4:32
Od 4:32 spalování odsířeného syntézního plynu na polním hořáku B 201 v rámci havarijního odstavení výrobny POX.

Unipetrol RPA - 12.12.2017,6:40
Flérování HC plynů s obsahem sulfanu. Výbuch a následný požár na jednotce POX. Následné odstavování jednotek: 1320 - ŠJ, 3611 - KO 11, 3620 - KO 5/6, 3420 - AVD, 4313 - claus III, 2320 - RCTT.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Málo známé ovocné dřeviny na Mostecku

22. září 2014

© www.wikipedia.orgVe střední Evropě lidé využívají ovoce od nepaměti. V severozápadních Čechách jsou první dochované písemné prameny o pěstování ovocných dřevin z konce 11. století. Tehdy se využívaly především místní druhy. Teprve později se ovocnářství značně rozšířilo, dokonce tak, že v období před bitvou na Bílé hoře už představovalo významný hospodářský příjem statků. Pěstovalo se hlavně na těžko obdělávatelných svazích a později také podél cest, často se v sadech zároveň páslo. Využívalo se téměř každé vhodné místo v krajině.

V Čechách jsou původní jen plané hrušně, třešně, lísky a některé další dnes již nevyužívané druhy ovocných dřevin, jako jsou hlohy, jeřáby, bezy a dříny. Postupně byly původní druhy doplněny o další, například o jabloně (planá jabloň lesní sice u nás dosud roste, nám známá jablka jsou však výsledkem křížení tohoto druhu s dalšími cizokrajnými druhy jabloní), ořešáky, mandloně a další. Odedávna se však v cizině i u nás ovocné druhy šlechtily, takže postupem času vzniklo několik tisíc odrůd hrušní a jabloní.

Ovocnářská minulost severozápadních Čech

Do začátku 20. století byly severozápadní a severní Čechy pro ovocnáře zemí zaslíbenou. Však také území Českého středohoří Bohuslav Balbín v 16. století nazval Českým rájem. Vedle ekonomického užitku z přímo konzumovaných plodů bylo velmi důležité jejich sušení. Dnes nám to bude možná připadat nepředstavitelné, ale na konci 19. století se ze severozápadních Čech do sousedních krajů a po Labi také do Saska i Pruska vyvážely ročně stovky až tisíce tun sušených švestek, hrušek i jablečných křížal. Tento obchod však od začátku 20. století postupně upadal. Velký význam ovocných dřevin v krajině je ale i v kráse a vůni jejich květů a podzimním zbarvení.

Krajové odrůdy ovocných dřevin

V době rozlehlých unifikovaných ovocných sadů a ovoce dováženého z celého světa působí staré místní odrůdy ovocných dřevin možná nevýznamně, nemalá část jich je ale dosud v našich krajinách využívána, byť v malém. V severozápadních Čechách vznikly také některé takové krajové odrůdy. Z Mostecka je známa velmi dobrá zimní odrůda hrušní zvaná Koporečka (podle zaniklé vsi Koporeč, kde prý byl objeven její první náhodný semenáč). Dnes už je takřka nepěstovaná, ale místy se s ní ještě v krajině setkáme. Není příliš odolná vůči strupovitosti, v době větších depozic síry však byla tato její nevýhoda prakticky vyvážena. Z nedalekého dolního Poohří zase pochází jiná hrušeň zvaná Solanka. Ta je zimovzdorná a vůči strupovitosti odolná. Roste dobře jako vysokokmen, má tedy zvlášť velký krajinotvorný význam např. v alejích.

Málo známé ovocné dřeviny

Jablka, hrušky, mirabelky a švestky zná dobře každý. Ale co oskeruše, mišpule, kdoule? I tyto méně známé ovocné dřeviny se po staletí u nás pěstovaly a dodnes je najdeme v severozápadních Čechách.

© wikipedia.orgOskeruši asi není potřeba příliš představovat. Tento stromovitý druh jeřábu byl před více než čtvrtstoletím dobře znám i předchůdci moderní biologické systematiky Carlu Linnému a v té době se běžně pěstovala i u nás. Listy připomíná příbuzný jeřáb ptačí, borka starších kmenů je velmi podobná hrušni a plody mají tvar hruštiček a jsou několik centimetrů veliké, chutí se však hruškám nepodobné a navíc jsou trpké, protože mají mnoho tříslovin. Roste velmi pomalu a má kvalitní a cenné dřevo. Její listy se na podzim krásně barví do oranžové a sytě červené barvy; v sadovnictví je bohužel nedoceněná a v parcích se s ní setkáme jen vzácně. Je teplomilná, a tak se s ní setkáme jen v nejteplejších oblastech (včetně Mostecka). V Čechách roste nejčastěji na Litoměřicku, odkud jsou známy i několikasetleté stromy. Pěstovala se především na vinicích; zřejmě bylo jejích drobných plodů využíváno k čeření vína. Dnes je v České republice v podstatě módní dřevinou, oskeruše a pálenka z ní jsou jsou však populární především na jihovýchodní Moravě. Oskeruše se pěstuje po tisíce let, přesná oblast jejího rozšíření je tedy dnes těžko určitelná. Jistě je ale původní v jihovýchodní části Evropy; někteří botanici soudí, že by mohla být přirozeně rozšířená i v nejteplejších částech České republiky, včetně severozápadních Čech. Oskeruše roste na Mostecku ojediněle poblíž Lužic. Její tamní výskyt je nejzápadnější v Českém středohoří.

© www.pixabay.comUž jste už někdy slyšeli o mišpuli. Tento keř nebo menší strom příbuzný jabloním a hrušním byl u nás pěstován nejméně od středověku. Mišpule německá, jak zní celé její jméno, přišla ke svému názvu díky tomu, že byla ve středověku pěstována mnichy v německých klášterech. Pochází ale z oblasti kolem Kavkazu, Malé a Střední Asie. Má úzké plstnaté listy a drobné malvičky s nápadně zveličelými zbytky kalichů („bubákem“). Její plody jsou až do prvních mrazů velmi tvrdé a prakticky nepoživatelné. V předválečném období byla pěstována i na Mostecku, v současnosti však není o jejím případném výskytu zde nic známo. Poměrně často ji ale můžeme nalézt na Litoměřicku, kde je kromě pěstovaných jedinců známa jako zplanělá v lesích. S prvními mrazíky její plody změknou a stanou se poživatelnými (jinak jsou i v době zralosti velmi tvrdé a prakticky nejedlé) a listy získávají krásné odstíny červené a oranžové barvy, zvlášť působivé v kombinaci se zbytky původní zelené. V sadovnictví je přesto také nedoceněná.

© www.pixabay.comDalším dnes pozapomenutým druhem dřeviny je kdouloň obecná. Je to také keř či menší strom ze Střední a jihovýchodní Asie. Ještě v první polovině 20. století u nás patřila k poměrně běžným ovocným dřevinám teplejších krajů. Dnes se pěstuje spíše jako dendrologická zvláštnost a jako okrasná dřevina v parcích. Květy má kdouloň podobné jabloňovým, jsou však větší a silně a příjemně voní. Jejím plodem jsou kdoule. Tvarem připomínají žlutá jablka či hrušky, jsou však plstnaté, zbytky jejich kalichů jsou větší a také za zralosti silně voní. Právě pro jejich vůni je naše babičky využívaly k navonění prádla, uplatnění našly ale i jako ovoce v kuchyni při výrobě rosolů, zavařenin apod. Na Mostecku se s kdouloní setkáme vzácně; zplaněle roste například nedaleko Obrnic a Horního Jiřetína, pěstována je v Želenicích nad Bílinou.

Význam krajových odrůd i zapomenutého ovoce

Dnes není těžké zajít v kteroukoliv roční dobu do obchodu a koupit si ovoce podle své představy. Ale kdo má rád domácí ovoce ví, že není hruška jako hruška, stejně jako každé jablko chutná jinak a také nevydrží stejně. Právě v chuťové osobitosti odrůd, jejich přizpůsobení místním klimatickým podmínkám a často i vyšší odolnosti vůči chorobám a škůdcům je jejich velký význam, byť dosud poněkud opomíjený. Nemalá je i hodnota zapomenutých druhů ovocných dřevin jako jsou oskeruše, mišpule, kdouloně, dříny a další. Jejich užitek není jen v ovoci a kráse, ale také v zachování genetického potenciálu, který může v budoucnu pomoci při šlechtění dalších odrůd zejména na odolnost.

Pokud víte o výskytu některé z uvedených dřevin, budeme rádi, když nás o tom budete informovat.

Ing. Vít Joza
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: http://pixabay.com (sarangib, SP2Zsolt, byrev), http://cs.wikipedia.org

Odkazy:
http://www.ochranaprirody.cz/res/data/158/020607.pdf
http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=$cis_menu&m1_id=$m1_id&m2_id=$m2_id&m3_id=m3_id&m4_id=1701&m_id_old=$m_id_akt
http://www.meluzina.info/Portals/0/download/BIOD_OMOO_0901_ZZ_w.pdf



Články a tiskové zprávy z roku 2014

17.12.2014 Ovzduší a doprava ve městech
15.12.2014 Ovzduší pro pedagogy
15.12.2014 Žáci z Kadaně a Bíliny na exkurzi v ECM a KSK
12.12.2014 Brána ekologie otevřená aneb Ovzduší
3.12.2014 Lampiony štěstí a životní prostředí
1.12.2014 Soutěž „Pojmenujte naše parky“

27.11.2014 Experti na životní prostředí v Ekocentru
11.11.2014 Městské parky očima obyvatel Mostu
7.11.2014 Vyhodnocení soutěže Den stromů 2014

29.10.2014 Jak probíhala soutěž ke Dni stromů 2014
27.10.2014 Za stromy města Mostu
24.10.2014 Seminář Těžba a rekultivace pro chomutovské studenty
21.10.2014 Žáci z Libochovic zkoumali ovzduší na Mostecku
16.10.2014 Semináře "CO DÝCHÁME?"
2.10.2014 Mostecké jezero a ovzduší
1.10.2014 S prachem nejsou žerty

29.9.2014 Ekologické centrum se zapojilo do projektu „Přírodovědné a technické vzdělávání Ústeckého kraje“
26.9.2014 Výroční konference iniciativy STOP PRACH
23.9.2014 Od října budeme třídit elektroodpad důkladněji a snáz
22.9.2014 Málo známé ovocné dřeviny na Mostecku
18.9.2014 Mravenci - strážci lesní čistoty
15.9.2014 Soutěž ke Dni stromů
12.9.2014 Velké, širé, rodné lány?
9.9.2014 A je to tady… výherci soutěže ke 100 letům VD Janov jsou známi!
8.9.2014 Program předcházení vzniku odpadů
3.9.2014 Soutěž s VD Janov ukončena
2.9.2014 Klimatický summit
1.9.2014 Hrozba jménem elektrosmog

27.8.2014 Invazní druhy rostlin na Mostecku
6.8.2014 Jdeme na žízaly aneb jak na kvalitní kompost

28.7.2014 Celostátní floristický kurz České botanické společnosti v Podbořanech
23.7.2014 Zachráníme je pro budoucnost?
17.7.2014 Zahradníkem v městské džungli
7.7.2014 Příběh jednoho trička

26.6.2014 Den otevřených dveří v Chemparku – Tvoříme svět z ropy
25.6.2014 POZOR! Nové semináře zdarma
24.6.2014 CEntrální LIkvidace Odpadů aneb Cesta od skládky k centru pro nakládání s odpady
20.6.2014 Valná hromada STEP 2014
18.6.2014 Zelené žáby na Zelené lince
9.6.2014 Jak na klíšťata
5.6.2014 Jaké to bylo v kabinetě…

27.5.2014 GMO aneb je libo čerstvou zeleninku?
26.5.2014 Pedagogové těžili a rekultivovali
23.5.2014 Žáci si užívali výhry na Flájích
16.5.2014 Jak hýčkají planetu Zemi na ZŠ a SŠ Palacha

18.4.2014 Ekologické centrum se prezentovalo
17.4.2014 Den Země - 22. dubna
14.4.2014 Příběh EKOLOGIE…
10.4.2014 Na houby nemusíte čekat až do léta!
1.4.2014 100 let Janovské přehrady oslavíme SOUTĚŽÍ

31.3.2014 Jaký byl rok 2013 z hlediska imisí na Mostecku a Litvínovsku?
28.3.2014 Hrozí nám nedostatek vody?
26.3.2014 Nová lokalita orchidejí na Mostecku
24.3.2014 Jarní očista s obilovinami
21.3.2014 Psí množírny – noční můra milovníků psů
19.3.2014 Lom a Most už překročily 37x povolený denní limit prachu
18.3.2014 EKO a BIO
11.3.2014 Slunce za okny, prach v ovzduší
7.3.2014 Kácení dřevin má také svá pravidla
4.3.2014 Hurá do zahrady!

22.1.2014 Zelená ekologickému bydlení
17.1.2014 Ovzduší na Zelené lince
7.1.2014 Rok 2014 aneb Co bude mezinárodními tématy roku?
6.1.2014 Ovoce na našem stole

leaf