Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 27.6.2017, 19:00
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v souvislosti s odtlakováním separátorů D 201 + D 251 a s následným najížděním reaktorů R 201 + R 251 a stabilizací provozu výrobny Polypropylenu (zahájeno 25.6. ve 20:45).

Unipetrol RPA - 27.6.2017, 15:34
Od 15:34 do 15:55 spalování uhlovodíků na polním hořáku EJ v rámci odstavení souboru SHP na výrobně EJ.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Ekozemědělství

15. dubna 2016

ekozemědělstvíKaždý člověk má právo se rozhodnout jaké potraviny si koupí, být informován odkud potraviny pochází, z jakého prostředí a jakým způsobem byly vypěstovány či vyrobeny. Víte, co se skrývá pod pojmem ekologické zemědělství? Jaké podmínky musí ekologický zemědělec splňovat? Jak se liší ekologické zemědělství od konvenčního?

Ekologické zemědělství (EZ) je v celé Evropě i u nás uznávanou metodou hospodaření na půdě, která je přesně definována zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství.

EZ je definováno jako způsob zemědělského hospodaření, jehož začátky se datují do první poloviny dvacátého století. V anglických zemích se označuje jako zemědělství organické, v německých zemích jako biologické. EZ se rozumí zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky. Stanovuje omezení či zákazy používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat.

EZ se dále vyznačuje šetrnými zpracovatelskými postupy při výrobě potravin s vyloučením použití chemicko-syntetických látek. EZ a výroba biopotravin jsou v celém procesu kontrolovány specializovanou nezávislou kontrolou, po certifikaci jsou biopotraviny označeny a takto odlišeny od ostatních potravin.

Cíle EZ
Mezi základní cíle EZ patří:

- udržet a zlepšit dlouhodobou úrodnost půdy a její ekologickou funkci (zvyšovat obsah organické hmoty a humusu v půdě, zlepšovat její fyzikální stav a umožnit bohatý rozvoj společenstva půdních organismů),
- pracovat v co nejvíce uzavřeném systému, využívat místní zdroje a minimalizovat ztráty,
- vytvářet harmonickou rovnováhu mezi pěstováním rostlin – zemědělských plodin a chovem hospodářských zvířat,
- vytvořit podmínky hospodářským zvířatům odpovídající jejich fyziologickým a etologickým potřebám (způsob chovu musí zvířatům umožnit přirozené chování včetně pohybu venku a jejich zdravý růst, vývoj a reprodukci), vytvoření systému chovu přizpůsobenému přirozenému chování a přirozeným podmínkám,
- zajistit co nejúčinnější recyklaci živin a energie, snížit energetické vstupy na minimum,
- využívat přírodních zdrojů tak, aby nedocházelo k negativnímu ovlivňování životního prostředí,
- vytvořit pestrou kulturní krajinu, druhově bohatou, s genetickou rozmanitostí a s možnostmi rozvoje všech živých organismů,
- produkovat kvalitní potraviny a krmiva (kvalita není dána jen přítomností nutričně hodnotných látek, ale znamená také praktickou absenci cizorodých látek, dobrý vzhled, jakostní chuť a vůni a vhodnost pro skladování a další zpracování),
- umožnit zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a uspokojení z práce (ekologický způsob hospodaření vyžaduje hluboký zájem a odpovědnost),
- udržet osídlení venkova a tradiční ráz kulturní zemědělské krajiny,
- vytvořit dobrý vztah mezi zemědělcem a konzumentem.

Principy EZ
Hlavními principy EZ jsou:

- preferuje biologické prostředky před chemickými – využívá přirozených nepřátel škůdců, vhodně střídá a kombinuje plodiny, vybírá odolné odrůdy, využívá vzájemné konkurence mezi jednotlivými druhy plevelů;
- zajišťuje úrodnost půdy chlévským hnojem, zaoráváním rostlin, pěstováním plodin vázajících dusík ze vzduchu a dalšími přirozenými postupy - nikoli umělými hnojivy;
- zajišťuje zvířatům podmínky, odpovídající přirozeným potřebám - prasata, skot i drůbež mají možnost pohybu, kontakt s mláďaty, žijí v odpovídajících skupinách, dostávají přirozené krmivo.

Rozdíly mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím
Opakem EZ je tzv. konvenční zemědělství. Jak se liší od EZ? Konvenční zemědělství (KZ) představuje systém, který je spojen s využitím moderních poznatků z biologie a genetiky (moderní odrůdy, plemena hospodářských zvířat, geneticky modifikované organizmy), chemie (průmyslová hnojiva, pesticidy), využitím moderních zemědělských strojů a navazujícího průmyslového zpracování potravin. ekozemědělství
KZ je charakteristické vyšší intenzitou hospodaření i využitím vyšších energetických a materiálových vstupů za účelem maximalizace zisku. KZ bylo v druhé polovině 20. století dominujícím způsobem hospodaření v krajině.

Historie ekologického zemědělství v ČR
ekozemědělstvíHistorie EZ v ČR začíná rokem 1990, kdy se v lednu konala ve Velké Bystřici u Olomouce mezinárodní konference o EZ. To bylo podnětem pro založení svazů PRO-BIO, LIBERA, NATURVITA, BIOWA a ALTERVIN, které začaly sdružovat první ekofarmy. Ministerstvo zemědělství začalo uvolňovat první finanční prostředky na podporu vzniku ekologicky hospodařících podniků.

Svazy vytvořily směrnice, které vycházely z Basic standards IFOAM (International Federation of Organic Agriculture Movements), a zahájily kontrolu a certifikaci. Do svazů se přihlašovaly většinu soukromé farmy a ty již vědomě nebo z tradice soukromého hospodaření hlavní zásady ekologického zemědělství dodržovaly.

Na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství došlo v roce 1992 k ukončení finanční podpory EZ. Následující roky 1993-1996 byly tvrdé pro zemědělství obecně a pro EZ zvlášť. Počet podniků i výměra zemědělské půdy stagnovala. Podniky, které vytrvaly, doposud tvoří zdravé jádro hnutí EZ. Ze založených svazů, tak zůstaly pouze dva - PRO-BIO a LIBERA. Vzniká zárodek poradenské sítě svazu PRO-BIO a probíhá mnoho propagačních akcí, z nichž některé jsou nyní již tradiční (např. pražský a brněnský biojarmark, udílení výroční ceny nejlepšímu ekofarmáři roku – tzv. Bartákův hrnec, biodožínky).
Vznikly první firmy, zabývající se výrobou biopotravin a jejich obchodováním. Některé potravinářské firmy zařadily výrobu biopotravin do svého programu.

ekozemědělstvíEZ postupně nabývá na prestiži a biopotraviny nacházejí svého spotřebitele (vzniká síť maloprodejen). Dochází také k exportu českých bioproduktů, který zvyšuje mezinárodní prestiž českého EZ. V roce 1998 byla obnovena finanční podpora pro ekologické farmáře a v roce 1999 vznikla nezávislá kontrolní organizace K.E.Z. o.p.s., která je zárukou dodržování přísných pravidel ekologického hospodaření. V roce 2000 došlo ke schválení zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, který stanoví pravidla pro pěstování rostlin a chov hospodářských zvířat, dále pro zpracování, dovoz, vývoz a označování bioproduktů a biopotravin. Zákon je v souladu s platnou legislativou EU o EZ, tj. nařízením č. 2092/91/EEC.
EZ je dnes v ČR stabilizovaný zemědělský systém, který je státem podporován a je dobrou alternativou vývoje zemědělství v ČR do budoucnosti.

Ekologické zemědělství v ČR dnes
Hnací silou EZ v ČR jsou dotace získané z Ministerstva zemědělství, zájem obchodníků o české bio suroviny a rozvoj domácího trhu s biopotravinami.
ČR je lídrem v oboru EZ mezi novými členskými státy EU. Na dotacích speciálně pro ekofarmáře se v letech 2006 – 2012 každoročně vyplatila EU přibližně miliarda korun (40 milionů EUR). Hlavní roli pro rozvoj a koncepci EZ v ČR má Ministerstvo zemědělství, kde byl zřízen samostatný Odbor environmentální a ekologického zemědělství.

V posledních letech došlo v ČR k nárůstu počtu ekologických farem i výrobců biopotravin. V ČR se EZ rozvíjí především v méně příznivých horských a podhorských oblastech. Přibližně polovina těchto ploch je obhospodařována ekologicky. Celková výměra ekologicky obhospodařovaných ploch k 31. 12. 2014 byla téměř 494 tis. ha, což představuje podíl 11,7 % z celkové výměry zemědělské půdy v ČR. Ekologickými zemědělci bylo v ČR v roce 2014 obhospodařováno více než 40 % trvale travních porostů (TTR), téměř 2% orné půdy a přes 10% plochy trvalých kultur (resp. téměř 15% sadů, 5% vinic a 0,1% chmelnic).

ekozemědělstvíNejvětší plochy ekologicky obhospodařované půdy se nacházejí v pohraničních hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje (viz graf č. 1).

V počtu ekologických farem vede dlouhodobě kraj Jihočeský následovaný krajem Plzeňským, Moravskoslezským a Zlínským (viz tabulka č. 2). ekozemědělství

Proč prosazovat ekologické zemědělství?
Půda patří mezi nejdůležitější přírodní zdroje a hraje i klíčovou úlohu v zemědělství. Zdravá půda je základ pro růst a vývoj zdravých rostlin, živočichů i člověka. Historie i současnost nám ukazuje mnoho špatných příkladů neúměrného využívání půdy, které vede k chudobě, podvýživě a živelným pohromám.

Po druhé světové válce došlo v důsledku nedostatku potravin nejvíce k industrializaci zemědělství. Kvalita potravin musela ustoupit před kvantitou. Postupně docházelo k likvidaci rodinných farem, ke ztrátě osobní zodpovědnosti zemědělce o vlastní půdu, majetek a chovaná zvířata, k poškozování úrodnosti půd a změnám v agroekosystémech, které souvisely s chemickou a technickou intenzifikací. Vysoká intenzita pěstovaných zemědělských plodin a chovu hospodářských zvířat se odrazila ve zvýšené zátěži životního prostředí. Velkoplošný, intenzivní způsob obhospodařování krajiny se stává trvale neudržitelný. Takové chování přetrvávalo do konce 20. století, kdy dominovaly v zemědělství vyspělých zemí intenzivní konvenční systémy hospodaření v krajině.

Bylo potřeba najít alternativu, jejímž cílem budou takové postupy, které přinesou změnu. Změna ve způsobu obhospodařování krajiny by měla navazovat na obecné principy "trvale udržitelného rozvoje", kdy by se vyspělé země měly zříci neúměrně vysoké životní úrovně, měly by začít šetřit surovinami a energií a co nejdříve přejít na “trvale udržitelný“ způsob života. Člověk se má snažit jednat v souladu s přírodou, na základě etické a morální zodpovědnosti. EZ je založeno na vztahu člověka k přírodě, na preferování biologických technologií s vyloučením chemie.

Závěr
Stále více zemědělců po celém světě hospodaří podle ekologických zásad, a to zejména v posledním desetiletí. K významnému nárůstu této aktivity dochází i v Evropě, v níž je Česká republika podle podílu ekologicky obhospodařovaných ploch dokonce na jednom z čelních míst. EZ nedbá jen na kvalitu potravin, ale i na kvalitní a zdravé životní prostředí.

Ing. Hana Svašková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
Vráblíková J., Vráblík P.: Úvod do agroekologie. 205 s., ISBN 978-80-7044-960-8, FŽP UJEP, Ústí nad Labem, 2007.
http://eagri.cz
http://www.zeraagency.eu/
http://www.priroda.cz
http://biospotrebitel.cz
http://www.bioinstitut.cz
http://www.asz.cz/
http://www.bioinstitut.cz
http://aa.ecn.cz



Články a tiskové zprávy z roku 2016

2.12.2016 Který vánoční stromeček je ten nejlepší?

28.11.2016 Jaderný odpad v Lubenci na Lounsku?
25.11.2016 Kvalita ovzduší a zdraví obyvatelstva
21.11.2016 Barva listů a ovzduší
18.11.2016 Studenti opět zkoumali, jak potraviny cestují
4.11.2016 Co ví studenti o uhlí

31.10.2016 Komu se nelenilo a zelenalo?
19.10.2016 Hornictví, jeho tradice a studenti
17.10.2016 Ozvěny EKOFILMU pro žáky 1. a 15. ZŠ v Mostě
13.10.2016 Až se zima zeptá aneb Jak uchovávat potraviny zdravě a šetrně – bez elektřiny
12.10.2016 Jak se stát farmářem
11.10.2016 Studenti poznávali VÚHU a.s. a VŠB
5.10.2016 Ekocentrum na Svatomichaelských slavnostech 2016
3.10.2016 Lesní školky

30.9.2016 Studenti v Elektrárně Počerady
21.9.2016 Studenti se vydali na Cestu…aneb Uhelná maturita 2016
16.9.2016 Den otevřených dveří na vodním díle Přísečnice
1.9.2016 Lužická jezera největší uměle vytvořená vodní plocha Evropy

5.8.2016 CITES - úlovky z dovolené
4.8.2016 Evropská unie se brání invazním druhům

29.7.2016 CO2 patří pod zem?
17.7.2016 Salesiova výšina a naučná stezka
15.7.2016 EIA a veřejnost
11.7.2016 Kam o prázdninách?
1.7.2016 V ekocentru se zkoumala cesta potravin na náš stůl

29.6.2016 Národní přírodní rezervace Jezerka
28.6.2016 Na ZŠ Palacha se promítaly filmy o ekologii
23.6.2016 Ptačí oblast v Krušných horách
16.6.2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie
14.6.2016 Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?
10.6.2016 Exkurze v Záluží
6.6.2016 Modrá úsporám

26.5.2016 Včely a jejich tajemství
6.5.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
5.5.2016 Gymnázium Most dýchalo a chutně a zdravě se stravovalo
2.5.2016 Biopotraviny a kam za nimi v Ústeckém kraji?

29.4.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
29.4.2016 Hornická soutěž začíná
20.4.2016 Ústecký kraj má své regionální potraviny
15.4.2016 Ekozemědělství
11.4.2016 Nový zákon o odpadech a evropské směrnice
7.4.2016 Svoz bioodpadu z domácností
6.4.2016 Prezentace činnosti Ekologického centra Most pro Krušnohoří

21.3.2016 Soutěžte s námi neboť „Komu se nelení, tomu se zelení“
15.3.2016 Rostlinní sousedé a jejich vztahy
9.3.2016 Chráněné lokality – Co je nového v Ústeckém kraji?
7.3.2016 Les a kácení
1.3.2016 Pták roku 2016: červenka obecná

24.2.2016 Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?
19.2.2016 Půda, zdroj života
15.2.2016 Quo vadis EVVO?
8.2.2016 Nová zelená úsporám
1.2.2016 Neekologická změna ve způsobu účtování energií

19.1.2016 Jaké je životní prostředí Ústeckého kraje?
6.1.2016 Rok 2016 bude rokem luštěnin

leaf