Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA – 23.5.2017, 14:25
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, odtlakování potrubí plynné fáze na VZP (velkém zásobníkovém poli).

Unipetrol RPA – 23.5.2017, 7:55
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v souvislosti s plánovaným odstavením reaktoru A na výrobně PE1.

Unipetrol RPA – 23.5.2017, 1:50
Dne 22.5. 2017 v době od 22:00 do 02:15 hod byla spalována veškerá produkce vodíku z důvodu výměny mikrosíta na sání kompresoru K 02/1.

Unipetrol RPA – 23.5.2017, 0:01
Spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, v rámci odstavení reaktoru A na výrobně PE1.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Invazní druhy rostlin na Mostecku

27. srpna 2014

Foto: V. JozaZnáte invazní druhy rostlin ve svém okolí? Určitě znáte trnovník bílý neboli akát, nejspíš jste už potkali východoasijskou křídlatku japonskou a netýkavku malokvětou ze střední Sibiře, možná i kavkazský bolševník velkolepý. Na Mostecku je však mnoho dalších rostlin, které úspěšně žijí ve stínu těchto „invazních hvězd“.

Původní, zavlečený, zplaňující, invazní…

V každém území najdeme původní, tedy přirozeně rostoucí druhy. K nim přistupují druhy, které jsou člověkem záměrně či neúmyslně do tohoto území rozšířené. Člověk navíc pěstuje mnoho okrasných druhů rostlin, z nichž některé přechodně nebo dokonce dlouhodobě zplaňují. Z některých v území nepůvodních druhů se mohou za určitých okolností stát druhy invazní.

V České republice je v současnosti známo přibližně 2900 druhů a poddruhů původních a zdomácnělých cévnatých rostlin (bylin i dřevin), nepočítaje v to křížence. Dalších 860 druhů a poddruhů je přechodně zavlékaných, k tomu je 324 pěstovaných. Celkem se tedy u nás můžeme potkat s více než 4 tisíci druhy cévnatých rostlin. Zdaleka ne každému druhu, který se dostane mimo oblast svého původního rozšíření, se však v nové domovině daří. A jen nepatrný zlomek nepůvodních rostlin je tak úspěšných, že se stanou v novém území invazními. Do některých bychom to ani neřekli: například naše běžná třezalka tečkovaná je už dávno na loukách a pastvinách Severní Ameriky hotovou pohromou, stejně jako růžovokvětý kyprej vrbice v tamních mokřadech.

Invazním druhem snadno a rychle?

Než se druh začlení do přírody mimo svůj původní areál, projde několika obdobími úspěšnosti svého šíření. Podle toho v jak pokročilé fázi invaze se na našem území určitý druh vyskytuje, je mu přiřazen konkrétní stupeň invaze. Známe tedy druhy, které:

1) zplaňují náhodně,
2) se právě intenzivně intenzívně šíří a chápeme je jako invazní,
3) jsou již naturalizované (staly se běžnou součástí naší květeny).

Protože ale žádné území na Zemi nemá konečný počet druhů a jejich doplňování (stejně jako občasné mizení) nikdy nekončí, budeme se v naší květeně stále setkávat s novými druhy. Některé budou neúspěšné, jiným se naopak bude dařit lépe než v jejich domovině. Takové máme vlastně už teď poměrně běžně kolem nás, i když si jich většinou ani nevšimneme.

Foto: V. Joza Mezi málo známé a úspěšné invazní druhy patří rozchodník španělský (Sedum hispanicum), který se intenzivně šíří v posledních 20 letech ve střední a západní Evropě, a tedy i u nás. Odborníci uváděli z České republiky před čtvrt stoletím jen 6 lokalit, dnes je jich známo přes 1100, tedy téměř 200x více. Vzácně snad byl kdysi pěstovaný jako skalnička, protože se ale snadno šíří semeny např. pomocí automobilů (na pneumatikách, s blátem apod.), setkáme se s ním často na okrajích silnic, parkovištích, staveništích apod. Zajímavé je, že ke jménu přišel omylem – ve Španělsku totiž původní není a zřejmě tam vůbec neroste, pochází totiž z východního Středomoří a jihovýchodní Evropy.

Foto: V. Joza Dalším úspěšným invazním druhem, který znají spíše jen botanici, je česnek podivný (Allium paradoxum). Pochází z Kavkazu a Íránu. Protože jde o docela pěknou rostlinu, někdy ho pěstují zahrádkáři. Zatím u nás neroste všude, běžný a místy skutečně hojný je především v Praze a jejím okolí. V tamních parcích dokáže na jaře svým souvislým kobercem jednotlivých rostlin zcela nahradit trávník a šíří se i do příměstských lesů.
V severozápadních Čechách byl objeven teprve nedávno na 2 lokalitách – jedna z nich je v Litvínově. Na litvínovskou lokalitu se zřejmě dostal se zahradním odpadem, ujal se a úspěšně se rozrůstá.

Dá se invazního druhu zbavit nebo jej aspoň silně potlačit?

Stejně jako je tomu v nedotčené přírodě, i v člověkem pozměněné krajině některé druhy jsou úspěšnější a schopnější se šířit než jiné. Ty úspěšnější se obvykle časem začlení do přírody nové oblasti. U invazních druhů však z pohledu člověka i přírody obvykle vznikají silně nežádoucí jevy: invazní druhy rostlin potlačují podobné (někdy i příbuzné) domácí druhy, čímž ochuzují ekosystémy, dále degradují zemědělské a lesní kultury a způsobují tak hospodářské škody. Jiné druhy způsobují alergie.

Bohužel si invaze většinou všimneme až pozdě, kdy jsou náklady na její omezení již velmi vysoké; někdy je druh dokonce již potlačitelný jen lokálně. Proto je v takových případech vhodné zasahovat jen lokálně, např. v sídlech či hospodářských kulturách a vždy po pečlivém uvážení. Nemá např. smysl sekat porosty křídlatek, protože tím se jejich rozrůstání jen podporuje. V případě zmíněného rozchodníku španělského či česneku podivného není zatím proč zasahovat a vlastně bychom těžko hledali nějaký vhodný způsob k jejich potlačení. Naopak známý kavkazský bolševník velkolepý, který je extrémně hojný především v oblasti západočeských lázní, je možné (a nutné) dnes už pouze lokálně potlačovat a zamezovat jeho šíření. Přitom v 2. polovině 19. století byl vítaným okrasným druhem v několika málo zámeckých zahradách a parcích, stejně jako netýkavka žláznatá z předhůří Himálaje – další současný kritický invazní druh Evropy.

Jak tedy dál?

Studium biologie druhu
Uvedené příklady invazních druhů nejsou nikterak výjimečné a jistě nejde ani o poslední úspěšné invazní rostliny. Již vzhledem k všudypřítomné hospodářské aktivitě člověka a dopravě, které nevynechají skutečně ani nejzazší kout světa, musíme očekávat neustálý přísun semen a dalších způsobů šíření nových rostlin. Přírodní potenciál druhů, které se na naše území dostávají, lze většinou dopředu těžko odhadnout, neznáme-li dobře jejich nároky, schopnosti množení, nepřátele – tedy biologii druhu. Tu je proto třeba stále studovat.

Životní styl
Je důležité si uvědomit, že náš životní styl, v mnoha ohledech silně ovlivněný rozsáhlou sítí mezinárodní dopravy, která k nám kromě zboží a surovin dopravuje (často nevědomky) také nové druhy z dalekých krajin, má kromě nesporných předností i své skryté nevýhody.

Absence hospodaření
Ideálním prostředím pro uchycení a další množení invazních druhů jsou neobhospodařované louky, pole a bývalá staveniště.

Nemilé překvapení
I atraktivní rostlina, zakoupená v prodejně pro zahrádkáře či dovezená z dovolené může do našeho světa přinést časem nemilé a nákladné překvapení. Ostatně připomeňme si, že příběhy mimořádně úspěšných invazí křídlatek, netýkavky žláznaté a bolševníku velkolepého začaly právě jako okrasné rostliny zahrad a parků.

Ing. Vít Joza
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: archiv autora

Odkazy:
http://invaznidruhy.nature.cz/
http://invaznidruhy.nature.cz/odkazy/
http://www.ibot.cas.cz/preslia/P022CPys.pdf



Články a tiskové zprávy z roku 2014

17.12.2014 Ovzduší a doprava ve městech
15.12.2014 Ovzduší pro pedagogy
15.12.2014 Žáci z Kadaně a Bíliny na exkurzi v ECM a KSK
12.12.2014 Brána ekologie otevřená aneb Ovzduší
3.12.2014 Lampiony štěstí a životní prostředí
1.12.2014 Soutěž „Pojmenujte naše parky“

27.11.2014 Experti na životní prostředí v Ekocentru
11.11.2014 Městské parky očima obyvatel Mostu
7.11.2014 Vyhodnocení soutěže Den stromů 2014

29.10.2014 Jak probíhala soutěž ke Dni stromů 2014
27.10.2014 Za stromy města Mostu
24.10.2014 Seminář Těžba a rekultivace pro chomutovské studenty
21.10.2014 Žáci z Libochovic zkoumali ovzduší na Mostecku
16.10.2014 Semináře "CO DÝCHÁME?"
2.10.2014 Mostecké jezero a ovzduší
1.10.2014 S prachem nejsou žerty

29.9.2014 Ekologické centrum se zapojilo do projektu „Přírodovědné a technické vzdělávání Ústeckého kraje“
26.9.2014 Výroční konference iniciativy STOP PRACH
23.9.2014 Od října budeme třídit elektroodpad důkladněji a snáz
22.9.2014 Málo známé ovocné dřeviny na Mostecku
18.9.2014 Mravenci - strážci lesní čistoty
15.9.2014 Soutěž ke Dni stromů
12.9.2014 Velké, širé, rodné lány?
9.9.2014 A je to tady… výherci soutěže ke 100 letům VD Janov jsou známi!
8.9.2014 Program předcházení vzniku odpadů
3.9.2014 Soutěž s VD Janov ukončena
2.9.2014 Klimatický summit
1.9.2014 Hrozba jménem elektrosmog

27.8.2014 Invazní druhy rostlin na Mostecku
6.8.2014 Jdeme na žízaly aneb jak na kvalitní kompost

28.7.2014 Celostátní floristický kurz České botanické společnosti v Podbořanech
23.7.2014 Zachráníme je pro budoucnost?
17.7.2014 Zahradníkem v městské džungli
7.7.2014 Příběh jednoho trička

26.6.2014 Den otevřených dveří v Chemparku – Tvoříme svět z ropy
25.6.2014 POZOR! Nové semináře zdarma
24.6.2014 CEntrální LIkvidace Odpadů aneb Cesta od skládky k centru pro nakládání s odpady
20.6.2014 Valná hromada STEP 2014
18.6.2014 Zelené žáby na Zelené lince
9.6.2014 Jak na klíšťata
5.6.2014 Jaké to bylo v kabinetě…

27.5.2014 GMO aneb je libo čerstvou zeleninku?
26.5.2014 Pedagogové těžili a rekultivovali
23.5.2014 Žáci si užívali výhry na Flájích
16.5.2014 Jak hýčkají planetu Zemi na ZŠ a SŠ Palacha

18.4.2014 Ekologické centrum se prezentovalo
17.4.2014 Den Země - 22. dubna
14.4.2014 Příběh EKOLOGIE…
10.4.2014 Na houby nemusíte čekat až do léta!
1.4.2014 100 let Janovské přehrady oslavíme SOUTĚŽÍ

31.3.2014 Jaký byl rok 2013 z hlediska imisí na Mostecku a Litvínovsku?
28.3.2014 Hrozí nám nedostatek vody?
26.3.2014 Nová lokalita orchidejí na Mostecku
24.3.2014 Jarní očista s obilovinami
21.3.2014 Psí množírny – noční můra milovníků psů
19.3.2014 Lom a Most už překročily 37x povolený denní limit prachu
18.3.2014 EKO a BIO
11.3.2014 Slunce za okny, prach v ovzduší
7.3.2014 Kácení dřevin má také svá pravidla
4.3.2014 Hurá do zahrady!

22.1.2014 Zelená ekologickému bydlení
17.1.2014 Ovzduší na Zelené lince
7.1.2014 Rok 2014 aneb Co bude mezinárodními tématy roku?
6.1.2014 Ovoce na našem stole

leaf