Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 18.11.2017,8:01
Ukončení spalování plynu s obsahem sulfanu.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Jaderný odpad v Lubenci na Lounsku?

28. listopadu 2016

jádroSpráva úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) si vybrala jako jednu z možných lokalit na vybudování skládky jaderného odpadu Lubenec na Lounsku. V roce 2012 proběhlo v Lubenci referendum, zda se má skládka jaderného odpadu vybudovat, ale občany byla zamítnuta. Navzdory tomu byla debata znovu otevřena 7. 11. 2015 a v letošním roce i přes protesty místních začal průzkum kvůli zmíněnému úložišti. Obyvatelé se především bojí nenávratného poškození přírodního bohatství. Místo, kde by se měla skládka jaderného odpadu vybudovat, je Čertovka u Lubence, které se nachází na rozhraní dvou krajů a to Plzeňského a Ústeckého.

Jaderná energetika
jádroNa území České republiky se nachází dvě jaderné elektrárny, Dukovany a Temelín. První jadernou elektrárnou se v České republice stala jaderná elektrárna Dukovany. V 70. letech minulého století vláda Československé republiky podepsala mezivládní dohodu se Sovětským svazem o výstavbě dvou jaderných elektráren s výkony 1760 MW. První elektrárna v Jaslovských Bohunicích se nacházela na Slovensku a druhá byla v Dukovanech na jižní Moravě. První reaktorový blok byl uveden do provozu v květnu 1985, poslední čtvrtý blok v červenci 1987. Maximálního projektového výkonu 1760 MW dosáhla elektrárna v červenci 1987. Od roku 1985 do roku 2012 bylo v elektrárně vyrobeno téměř 350 miliard kWh elektrické energie, což je nejvíce ze všech elektráren v České republice. Instalovaný výkon Dukovan je 4 x 510 MW.

jádroDalší jaderná elektrárna Temelín se nachází v Jihočeském kraji. Její výstavba započala v roce 1985, ale dokončena byla až v roce 2002. Původně bylo schváleno, že jaderná elektrárna bude vybudována ze čtyř bloků, ale v roce 1990 Federální vláda schválila dokončit pouze dva bloky. Důvodem, proč nedošlo k dokončení výstavby třetího a čtvrtého bloku, byly občanské protesty, tlak organizací (např. Greenpeace) a rakouských sousedů, kteří se báli o svou bezpečnost. Instalovaný výkon Temelína je 2 x 1055 MW.

Jaderné odpady
Za jaderné odpady považujeme odpady, které vznikají ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu, těmto odpadům říkáme institucionální odpady. Mohou to být např. staré měřicí přístroje a radioaktivní zářiče, znečištěné pracovní oděvy, látky, papír, injekční stříkačky atd. Další důležitou skupinou jsou radioaktivní odpady vznikající z jaderné energetiky. Jsou to např. nejrůznější kapaliny, kaly (pevné nebo roztoky), pomůcky a materiály, které přišly při provozu jaderné elektrárny do kontaktu s radionuklidy a v budoucnu také vyhořelé jaderné palivo.

jádroRadioaktivní odpady rozdělujeme podle aktivity na přechodné, nízko- a středně aktivní a vysoko aktivní odpady. Nízko- a středně radioaktivní odpady se musí vhodným způsobem zpracovat, upravit a vložit do obalu, např. kapalné odpady se zahušťují a poté zpevňují vhodným ztužidlem, pevné odpady jsou slisovány. Sud, který je naplněn odpadem a zafixovaný cementem nebo asfaltem je vložen do většího sudu a meziprostor je vyplněn betonem. Sud je uzavřen a natřen antikorozním nátěrem. Každý sud s odpadem musí splnit stanovené podmínky přijatelnosti pro ukládání popř. skladování v úložišti. Tyto podmínky stanovuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a patří sem např. limit aktivity pro daný radionuklid, hmotnost sudu, dávkový příkon na povrchu sudu apod.

Složitější zpracování představují radioaktivní odpady, které jsou vysoko aktivní a z vyhořelého jaderného paliva. Vyhořelé jaderné palivo je nejprve několik let skladováno v bazénu poblíž reaktoru a následně po další desítky let v tzv. skladovacích kontejnerech v meziskladech a poté by měl v budoucnu být uložen v hlubinných úložištích v tzv. úložných kontejnerech. Vysoko aktivního odpadu je prozatím jen nepatrné množství, do doby zahájení provozu hlubinného úložiště je skladován v ÚRAO Richard u Litoměřic.

Jak ukládáme jaderné odpady
Konečným krokem pro jaderný odpad je jeho uložení. Nejdůležitější pravidlo, které se musí při ukládání jaderných odpadů splnit, je bezpečnost úložiště ve vztahu k životnímu prostředí a ochraně zdraví obyvatel. Nakládání s jaderným odpadem musí být v souladu s atomovým zákonem č. 18/1997 Sb., podle kterého jsou náklady spojené s provozem všech úložišť ve správě SÚRAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů) hrazeny z tzv. jaderného účtu, do něhož přispívají všichni původci radioaktivních odpadů v České republice. Finanční prostředky shromážděné na jaderném účtu mají sloužit právě k pokrytí nákladů na zacházení s radioaktivním odpadem. Provoz úložišť je hrazen z jaderného účtu. Způsob, jak můžeme jaderné odpady ukládat v ČR, je např. ukládání jaderného odpadu do země anebo hlubinné úložiště.

Přípovrchová úložiště
V České republice máme v současnosti tři přípovrchová úložiště jaderného odpadu. Největší úložiště jaderného odpadu v ČR je úložiště Dukovany v areálu jaderné elektrárny Dukovany, další úložiště Richard u Litoměřic se nachází na úpatí Bídnice a nejmenší úložiště je Bratrství u Jáchymova, které se nachází na úpatí Krušných hor. Všechna tato úložiště jsou od roku 2000 převedena do majetku státu a svěřena do správy SÚRAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů). To převzalo odpovědnost za bezpečné ukládání radioaktivního odpadu v ČR.

jádroÚložiště Dukovany, které se nachází v jaderné elektrárně Dukovany, bylo vybudováno pro zneškodnění radioaktivních odpadů, které vznikají v jaderné energetice a patřící do kategorie nízkoaktivních a středně aktivních odpadů. Jedná se o největší moderní úložiště radioaktivních odpadů v České republice a svou konstrukcí i bezpečností odpovídá úložištím v západoevropských zemích. Plocha úložiště činní 1,3 ha a v provozu je od roku 1995. Zde jsou ukládány především sudy s provozními odpady z dukovanské i temelínské jaderné elektrárny. Celkový objem úložných prostor 55 000 m3 (zhruba 180 000 sudů).

jádroÚložiště Richard u Litoměřic funguje od roku 1964, zde jsou umístěny institucionální odpady, které vznikají ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu. Areál úložiště se rozkládá na ploše 16 ha. Celkový objem využívaných prostor přesahuje 17 000 m3, kapacita pro vlastní ukládání odpadu je přibližně poloviční, zbytek prostoru tvoří chodby nezbytné pro obsluhu a manipulaci s odpady. V současné době je zde uloženo více než 25 000 obalových souborů.

jádroÚložiště Bratrství v Jáchymově se nachází v opuštěné části podzemních prostor bývalého uranového dolu Bratrství. Rozloha úložiště činní 9,8 km2 s více než 80 km štol a překopů. Zde jsou ukládány odpady s obsahem přirozených radionuklidů. V roce 2008 bylo úložiště Bratrství kapacitně využito z více než 80 %.

Hlubinné úložiště
Obě české jaderné elektrárny Dukovany a Temelín vyprodukují během své 40leté projektované životnosti dohromady asi 4 000 tun vyhořelého paliva. V případě, že dojde k plánované dostavbě dvou nových bloků v elektrárně Temelín a jednoho v elektrárně Dukovany, pak se množství odpadů k uložení zvýší na 9 000 tun vyhořelého jaderného paliva a 5 000 m3 vysoko aktivních odpadů. Pro představu – uložení takového množství vyhořelého jaderného paliva představuje přibližně 6 000 ukládacích kontejnerů.

Experti z celého světa se shodli na tom, že nejvhodnějším místem pro uložení vyhořelého jaderného paliva a vysoko aktivních odpadů budou hlubinné geologické formace v takzvaném hlubinném nebo geologickém úložišti. Spolu se systémem inženýrských bariér jsou schopny zajistit dostatečnou izolaci od okolního životního prostředí po desítky tisíců až sto tisíců let, kdy klesne jejich rizikovost na přírodní úroveň.

jádroPrincip hlubinného složiště je ukázán a vysvětlen na tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=Q3klant3HNg

Pro výběr vhodné lokality hlubinného úložiště je potřeba splňovat několik kritérií. Jsou kladeny požadavky na vlastnosti horniny, zejména na její schopnost izolovat a zachycovat radioaktivní látky případně uniknuvší z úložiště, ale také řadu „negeologických“ požadavků, mezi něž patří střety zájmů, přijatelnost lokality veřejností, technická možnost vybudování povrchového areálu úložiště a dostupnost lokality. Pokud jde o horninové prostředí samotné, pak je třeba na počátku výběru zvolit takové, které se na území státu vyskytuje běžně a jehož geologický vývoj a pozice dovoluje předpokládat, že bude mít požadované vlastnosti, které navíc budou stabilní po nezbytně dlouhou dobu.

Vyhledávání vhodné lokality pro hlubinné úložiště se formálně dělí na dvě etapy: etapu výzkumu (hledání potenciálně vhodných území a vlastností horninového prostředí) a etapu průzkumu (získávání a ověřování údajů o geologických strukturách a podzemních prostorech před zahájením stavebních prací i v jejich průběhu).

Základním rámcem pro budoucí výběr lokality hlubinného úložiště je Vládou ČR schválená „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem“ z roku 2002, která ukládá nalezení dvou lokalit (hlavní a záložní) s nejlepšími geologickými podmínkami, v souladu se zachováním předpokládaného rozvoje zájmové oblasti. Druhý významný dokument schválený Vládou ČR v roce 2008 je – „Politika územního rozvoje ČR“, ta ukládá provedení výběru dvou nejvhodnějších lokalit pro realizaci hlubinného úložiště do roku 2015, a to za účasti obcí.

jádro Uvažovaných lokalit vhodných pro vybudování hlubinného úložiště je sedm: Čertovka, Březový potok, Magdaléna, Čihadlo, Hrádek, Horka a Kraví hora

Potenciální jaderné hlubinné úložiště v Lubenci
Ministerstvo životního prostředí MŽP povolilo průzkum pěti lokalit pro úložiště jaderného odpadu. Lokalita pro stavbu jaderné skládky má být vybrána kolem roku 2025, začít fungovat by pak měla v roce 2065. Úložiště by mělo mít s podzemní plochou přes 300 hektarů.

Lokalita Čertovka u Lubence na hranici Ústeckého a Plzeňského kraje je jednou ze sedmi vytipovaných oblastí. Průzkumné území pro úložiště se zde rozkládá na ploše 29,1 km2. Průzkumné území leží v přírodním parku Horní Střela a nachází se na něm také přírodní rezervace Blatenský svah a řada dalších cenných území z hlediska ochrany přírody.

V roce 2012 proběhlo v Lubenci referendum, tehdy bylo proti průzkumům 517 lidí, pro jen 111. Zastupitelstvo tedy řeklo průzkumům ne. Obyvatelé se obávají nevratného poškození přírodně cenného území. Přesto ministr Richard Brabec povolil průzkumné práce, které mají vést k rozhodnutí, zda je lokalita Čertovka vhodná k vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.

Dne 7. listopadu 2015 proběhla v Lubenci debata o hlubinném úložišti jaderného odpadu. Diskuze se zúčastnili poslanec Sněmovny Michal Kučera z Loun, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, expertka na jadernou bezpečnost Dana Drábová, severočeské senátorky Zdeňka Hamousová ze Žatce a Alena Dernerová z Mostu, starostové okolních obcí, učitelé z vysokých škol a další hosté. Debata byla otevřená pro všechny zájemce z řad veřejnosti a zúčastnily se jí celkem asi dvě stovky lidí. Uznávaná odbornice Dana Drábová v Lubenci potvrdila, že stavba úložiště je do budoucna nutná a potřebná, situaci okolo hledání vhodného místa označila za patovou. Vadí jí, že dialog vlastně neprobíhá, příznivci i odpůrci si stojí tvrdě za svým. A v souvislosti s tím přiznává, že i když nebude souhlasit nikdo, nakonec stejně bude muset stát nějak rozhodnout.

V letošním roce geologové vyrazili do terénu v okolí Lubence. Nyní odborníci procházejí terén lokality Čertovka u Lubence, zakreslují do map reliéf krajiny a zaznamenávají, kde jsou odkryté jednotlivé vrstvy hornin. Samotný odběr vzorků půdy a podpovrchové měření začnou na podzim. První etapa průzkumů má u Lubence probíhat do konce roku 2016, vyloučeno není prodloužení o několik měsíců. Poté se budou data a nasbírané vzorky analyzovat. Jak průzkumy dopadly, má být známo až na konci roku 2017. Cílem je zjistit, jaká je propustnost podloží. Tato část průzkumů nebude mít podle SÚRAO praktický žádný negativní dopad na krajinu. Obce, kde bude probíhat geologický průzkum, dostanou ročně zhruba 600 tisíc korun. Další miliony korun dostanou v případě, že si stát vybere jejich okolí pro stavbu úložiště radioaktivního odpadu. V případě Lubence by šlo o zhruba 3,5 milionu korun ročně.

Odpůrci z Lubence a okolí protestovali a snažili se průzkumům zabránit i soudní cestou. Poté, co loni ministerstvo životního prostředí dalo průzkumům zelenou, podali žalobu a čekají na vyjádření soudu.

Jak už bylo výše zmíněno, v současnosti se ukládá jaderný odpad do meziskladů, které jsou v areálech obou elektráren. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové je nutný podrobný průzkum, zdali by vůbec geologický masiv v okolí obou jaderných elektráren vybudování úložiště umožnil. O tom, kde nakonec úložiště jaderného odpadu bude umístěno, se bude ještě rozhodovat podle dalších výzkumů v terénu a zpracovaných dat.

Ing. Hana Svašková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Další zajímavé informace:
http://www.nechcemeuloziste.cz/
http://www.surao.cz/cze/Uloziste-radioaktivnich-odpadu

Foto: http://www.surao.cz, https://pixabay.com/, Jiří Sedláček – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=38422373



Články a tiskové zprávy z roku 2016

2.12.2016 Který vánoční stromeček je ten nejlepší?

28.11.2016 Jaderný odpad v Lubenci na Lounsku?
25.11.2016 Kvalita ovzduší a zdraví obyvatelstva
21.11.2016 Barva listů a ovzduší
18.11.2016 Studenti opět zkoumali, jak potraviny cestují
4.11.2016 Co ví studenti o uhlí

31.10.2016 Komu se nelenilo a zelenalo?
19.10.2016 Hornictví, jeho tradice a studenti
17.10.2016 Ozvěny EKOFILMU pro žáky 1. a 15. ZŠ v Mostě
13.10.2016 Až se zima zeptá aneb Jak uchovávat potraviny zdravě a šetrně – bez elektřiny
12.10.2016 Jak se stát farmářem
11.10.2016 Studenti poznávali VÚHU a.s. a VŠB
5.10.2016 Ekocentrum na Svatomichaelských slavnostech 2016
3.10.2016 Lesní školky

30.9.2016 Studenti v Elektrárně Počerady
21.9.2016 Studenti se vydali na Cestu…aneb Uhelná maturita 2016
16.9.2016 Den otevřených dveří na vodním díle Přísečnice
1.9.2016 Lužická jezera největší uměle vytvořená vodní plocha Evropy

5.8.2016 CITES - úlovky z dovolené
4.8.2016 Evropská unie se brání invazním druhům

29.7.2016 CO2 patří pod zem?
17.7.2016 Salesiova výšina a naučná stezka
15.7.2016 EIA a veřejnost
11.7.2016 Kam o prázdninách?
1.7.2016 V ekocentru se zkoumala cesta potravin na náš stůl

29.6.2016 Národní přírodní rezervace Jezerka
28.6.2016 Na ZŠ Palacha se promítaly filmy o ekologii
23.6.2016 Ptačí oblast v Krušných horách
16.6.2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie
14.6.2016 Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?
10.6.2016 Exkurze v Záluží
6.6.2016 Modrá úsporám

26.5.2016 Včely a jejich tajemství
6.5.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
5.5.2016 Gymnázium Most dýchalo a chutně a zdravě se stravovalo
2.5.2016 Biopotraviny a kam za nimi v Ústeckém kraji?

29.4.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
29.4.2016 Hornická soutěž začíná
20.4.2016 Ústecký kraj má své regionální potraviny
15.4.2016 Ekozemědělství
11.4.2016 Nový zákon o odpadech a evropské směrnice
7.4.2016 Svoz bioodpadu z domácností
6.4.2016 Prezentace činnosti Ekologického centra Most pro Krušnohoří

21.3.2016 Soutěžte s námi neboť „Komu se nelení, tomu se zelení“
15.3.2016 Rostlinní sousedé a jejich vztahy
9.3.2016 Chráněné lokality – Co je nového v Ústeckém kraji?
7.3.2016 Les a kácení
1.3.2016 Pták roku 2016: červenka obecná

24.2.2016 Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?
19.2.2016 Půda, zdroj života
15.2.2016 Quo vadis EVVO?
8.2.2016 Nová zelená úsporám
1.2.2016 Neekologická změna ve způsobu účtování energií

19.1.2016 Jaké je životní prostředí Ústeckého kraje?
6.1.2016 Rok 2016 bude rokem luštěnin

leaf