Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 16.10.2017, 4:45
Ukončeno spalování odsířeného syntézního plynu na polním hořáku B 201 na výrobně POX, výrobna NH3 bez omezení výroby.

Unipetrol RPA - 15.10.2017, 16:15
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, v rámci přejezdu typu prášku na výrobně PP.

Unipetrol RPA - 15.10.2017, 14:00
Spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, přejezd typu prášku na výrobně PP.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Mostecké jezero a ovzduší

2. října 2014

© archiv ECMá nebo nemá Mostecké jezero vliv na kvalitu ovzduší? To je otázka, na kterou mimo jiné hledá odpověď výzkumný projekt s názvem vývoje č. TA01020592 “Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů“, který je podporován Technologickou agenturou České republiky a na kterém již 4 roky společně pracují řešitelé Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí a.s. (VÚHU), Univerzity J. E. Purkyně (UJEP) a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i. (ÚFA). Vedoucí Ekologického centra Most pro Krušnohoří je jedním z řešitelů projektu.

Vznik nových vodních nádrží zejména jako způsob zahlazování následků těžby nerostných surovin (obecně) je aktuální problém, který v současné době i bližší budoucnosti velmi úzce souvisí s postupným, plánovaným ukončováním těžby v hnědouhelných povrchových lomech a jejich následnou rekultivací. Vedle řady hydrologických rekultivací menšího rozsahu lze cca do roku 2050 předpokládat v oblasti mostecké pánve 4 rozsáhlé rekultivační akce, kdy plocha budoucích jezer ve zbytkových jamách povrchových lomů přesáhne plochu Mosteckého jezera. Půjde o jezero ČSA (předpoklad cca 700 ha), jezero Vršany-Šverma (předpoklad 467 ha), jezero Libouš (předpoklad 1 083 ha) a jezero Bílina (předpoklad 1 050 ha).

Údaje o ploše těchto vodních nádrží, budoucích jezer se dle různých pramenů částečně liší a lze předpokládat jejich postupné upřesňování (zejména v případě povrchového lomu ČSA).

V tabulce 1 jsou uvedeny základní parametry vznikajících a budoucích jezer ve zbytkových jámách povrchových dolů v severočeské a sokolovské pánvi.
© ECM

Hydrická (nebo také hydrologická) rekultivace představuje významný zásah do krajiny, který se může projevit ve změně mikroklimatu, ekosystému a i v kvalitě ovzduší.

O projektu

Komplexní vliv rekultivace původního hnědouhelného lomu na mikroklima, ekosystém a na kvalitu ovzduší dosud v České republice nebyl studován. Z tohoto důvodu je realizován v rámci Programu ALFA Technologické agentury České republiky čtyřletý projekt č. TA01020592 s názvem „Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů“, který je zaměřen na komplexní vyhodnocení vlivu hydrologické rekultivace na mikroklima, ekosystémy vody a půdy a na kvalitu ovzduší. Projekt byl zahájen 01.01.2011 a bude ukončen 31.12.2014.

Řešení projektu je rozděleno do pěti tematických oblastí, které navzájem sdílí data a výsledky:

1. Stanovení vlivu jezera na změnu mikroklimatu - řešitelem ÚFA
2. Stanovení vlivu jezera na kvalitu ovzduší v jeho okolí – řešitelem VÚHU a.s.
3. Stanovení vlivu jezera na tvorbu ekosystému vody v jezeře – řešitelem UJEP
4. Stanovení vlivu jezera na tvorbu ekosystému litorální zóny jezera a okolních ploch - řešitelem UJEP
5. Pedologické hodnocení zemin oblasti jezera - řešitelem VÚHU a.s.

Pro realizaci projektu byla zvolena lokalita Mosteckého jezera, jehož napouštění bylo zahájeno dne 24. 10. 2008 a dokončeno 06.09.2014. Výzkumníci tak mohli využít jedinečnou možnost zkoumat proces vývoje ekosystému právě vznikajícího Mosteckého jezera a sbírat data a informace pro vyhodnocení jeho vlivu na okolí a především životní prostředí.

Mostecké jezero je svou plochou (309,4 ha) větší než Máchovo jezero (296,0 ha) a také několikanásobně hlubší (Mostecké jezero 75,0 m, Máchovo jezero max. 12 m). Samotná stavba tak velké bezodtokové vodní nádrže je v České republice zatím ojedinělá.
© ECM

© ECMNa obrázku 1 je porovnání stavu Mosteckého jezera v prvním roce jeho napouštění a rok před dokončením jeho napouštění.

Očekávané výstupy projektu

- Certifikovaná komplexní metodika kvantifikace ekologických dopadů hydrické rekultivace hnědouhelných lomů
- Soubor specializovaných map s odborným obsahem
- Software ALAKE-T-BATCH a ALAKE-T-VIEW pro výpočet a zobrazení vlivu vodní nádrže na teplotu vzduch
- Software ALAKE-H-BATCH a ALAKE-H-VIEW pro výpočet a zobrazení vlivu vodní nádrže na vlhkost vzduchu
- Software ALAKEW pro výpočet a zobrazení vlivu vodní nádrže na rychlost proudění vzduchu v jejím okolí


Výše uvedené softwary jsou přímo součástí výše uvedené metodiky, ale mohou být využity i samostatně pro modelování vodní nádrže na okolní charakteristiky vzduchu. Kromě uvedených software vznikly i výzkumné verze software popisující vliv vodní nádrže na teplotu vzduchu v okolí.

Předpokládá se, že všechny výsledky projektu a především pak certifikovaná metodika budou využity již při zpracování technických projektů rekultivace zbytkových jam jednotlivých lomů (tedy na straně zpracovatelů technických projektů) a dále při zahájení a realizaci rekultivačních prací ze strany všech těžebních společností.

Metodika by měla být využita v procesech EIA při realizaci staveb hydrologické rekultivace, která se předpokládá po ukončení těžby v případě většiny povrchových lomů v ČR. Metodiku bude možné využít i v případě hodnocení důsledků realizace nových staveb v blízkosti stávajících vodních ploch většího rozsahu. Zpracovatelé biologických hodnocení v rámci procesu EIA mohou metodiku využít pro odhad dopadu obdobných projektů hydrologických rekultivací pro volně žijící organismy.

Metodika je rovněž určena pracovníkům hygienických stanic, laboratořím, správcům povodí a organizacím zabývajících se hodnocením kvality povrchových vod v nových vodních nádržích, měla by být využita především pro uplatnění zájmů orgánů ochrany přírody, a to v rámci rozhodovacích řízení státní správy a samosprávy i při plánování a hodnocení obdobných, v budoucích letech nově vznikajících projektů hydrologické rekultivace v rámci územního plánování.

Certifikovaná metodika významně přispěje pracovníkům a správcům povodí, a pověřeným odborným subjektům provádějícím zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod podle § 21 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů.

Ovzduší a Mostecké jezero

Od roku 2011 je v rámci projektu č. TA01020592 systematicky sledována kvalita a to zejména z hlediska zjištění významnosti případných změn kvality ovzduší blízkého okolí jezera, ke kterým může docházet v souvislosti s vývojem mikroklimatu zájmového území. Měření je směrováno na získání souboru dat pro hodnocení trendů vývoje kvality ovzduší v souvislosti s časovými a prostorovými změnami mikroklimatu. Důvodem volby Mosteckého jezera pro byla jak již bylo uvedeno poměrně velká plánovaná rozloha hladiny jezera, ale také blízkost stálé meteorologické stanice Kopisty, kde jsou klimatická měření prováděna od r. 1970 v širokém spektru veličin.

Měření ovzduší je prováděno ve dvou zónách a jednom referenčním stanovišti. První zónou je blízké okolí jezera. Druhou zónou je vzdálené okolí jezera a jako pozaďové stanoviště byla zvolena nejvyšší hora chráněné krajinné oblasti České středohoří Milešovka se svoji nadmořskou výškou 837 m.

Sledovány jsou znečišťující látky charakteristické pro sledovanou lokalitu; tj. Mostecko.

První zóna (blízké okolí jezera) zahrnuje 8 stanovišť umístěných v oktantech větrné růžice (stanoviště jezero 1 až jezero 8). Provádí se zde odběr prašného spadu a na čtyřech místech i pasivní odběr plynných látek (SO2, NO2, BTX, VOC-suma volatilních uhlovodíků, O3) a odběr prašného spadu pro stanovení vybraných kovů.

Druhá zóna (vzdálené okolí jezera) zahrnuje stanoviště Kopisty, město Lom a Most. Na všech stanovištích se provádí odběr prašného spadu, pasivní odběr plynných látek (SO2, NO2, BTX, VOC, O3) a odběr prašného spadu pro stanovení vybraných kovů a kontinuální stanovení koncentrace PM10.

Na pozaďovém stanovišti Milešovka se provádí odběry a měření jako ve druhé zóně vyjma kontinuálního stanovení plynných látek.
Poloha měřicích a odběrových míst včetně typů instalovaných měřicích a odběrových zařízení je vyznačena na obrázku 2. Vzhledem k tomu, že během sledování bylo na stanovišti SIAD-Braňany zjištěno významné ovlivnění rozptylových podmínek místním klimatem povrchového lomu Bílina, které není charakteristické pro centrální část severočeské pánve, bylo měření v roce 2013 přesunuto na stanoviště Lom-VÚHU.

© ECMNa obrázku 2 je červeně označeno měření prašného spadu, žlutě - plynných látek (pasivní odběr), bíle - aerosolových částic a světlemodře - plynných látek kontinuálně.

Dosažené výsledky v oblasti ovzduší
Sezónní chody úrovně znečištění sledovanými látkami se převážně shodují s hodnocením tohoto parametru v severočeském regionu. Úroveň znečištění na jednotlivých místech vychází z polohy měřicího místa a je závislá na jeho vzdálenosti od zdrojů znečištění a na charakteru podmínek šíření a rozptylu znečišťujících látek.

Na základě vyhodnocení provedeného měření nelze předpokládat, že po napuštění jezera došlo k výraznému skokovému ovlivnění imisní situace.

Výsledky pasivních měření, které mají poměrně dlouhou dobu integrace (14 dní – plynné látky, 28 dní – prašný spad) nezachycují krátkodobou variabilitu úrovně znečištění. Vliv změny místního klimatu na případnou změnu kvality ovzduší na základě hodnocení těchto výsledků není zřetelný. Porovnání ročních chodů denních hodnot na stanicích Kopisty, Most a Lom na ukazuje na určitý rozdíl mezi krátkodobou úrovní znečištění na stanicích bližších Mosteckému jezeru a na vzdálenější stanici Lom.

Pro zhodnocení vývoje imisní situace v lokalitě byla proto použita historická data z měření imisí na vybraných stanicích severočeského regionu z období od počátku napouštění jezera do současnosti, tj. 2008 až 2013. Poloha stanovišť je vyznačena na obrázek 3a. Prostor zhoršeného provětrávání pánve je vymezen světle šedou barvou a ohraničen tmavě šedou čarou. Pro ilustraci je na obrázek 3b vyznačena orografie terénu v řezu pánví, který prochází Mosteckým jezerem ze severu k jihu. Na obrázek 3a je řez vyznačen červenou přerušovanou čarou. Mostecké jezero je na obrázek 3b vyznačeno modrou vodorovnou úsečkou, doplněnou kótou nadmořské výšky hladiny.

© ECM
Porovnávaná data byla převzata z tabelárních ročenek nebo průběžně uveřejňovaných dat na internetových stránkách ČHMÚ. Od roku 2012 byla do hodnocení zahrnuta data ze stanic VÚHU a.s. z měření prováděných v rámci řešení projektu. Vzhledem k tomu, že severočeský region je druhou nejvíce postiženou oblastí prašným aerosolem ČR, byla v první fázi vyhodnocena sezónnost četnosti překročení 24 - hodinového imisního limitu pro aerosolové částice PM10 (50 μg.m-3).

© ECM

Jednotlivá roční období byla volena podle meteorologického kalendáře, tj.:
- jaro – březen, duben, květen
- léto – červen, červenec, srpen
- podzim – září, říjen, listopad
- zima – leden, únor,prosinec

© ECM V tabulce 3 je porovnáván stav naplnění jezera v období 2008 až 2013 s počtem překročení imisního limitu pro 24 - hodinové koncentrace PM10 (50 μg.m-3) na jezeru nejbližších měřicích stanic a na vybraných měřicích stanicích lokalizovaných v prostoru severočeské pánve v jarních a letních měsících.

Celé znění článku je k dispozici zde.

Ing. Milena Vágnerová
vedoucí Ekologického centra Most pro Krušnohoří
Ing. Jan Brejcha
technický vedoucí laboratoře imisních a emisních měření
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroj fotografii napouštění jezero (2009-2012) – Palivový kombinát Ústí, s. p. (www.pku.cz)



Články a tiskové zprávy z roku 2014

17.12.2014 Ovzduší a doprava ve městech
15.12.2014 Ovzduší pro pedagogy
15.12.2014 Žáci z Kadaně a Bíliny na exkurzi v ECM a KSK
12.12.2014 Brána ekologie otevřená aneb Ovzduší
3.12.2014 Lampiony štěstí a životní prostředí
1.12.2014 Soutěž „Pojmenujte naše parky“

27.11.2014 Experti na životní prostředí v Ekocentru
11.11.2014 Městské parky očima obyvatel Mostu
7.11.2014 Vyhodnocení soutěže Den stromů 2014

29.10.2014 Jak probíhala soutěž ke Dni stromů 2014
27.10.2014 Za stromy města Mostu
24.10.2014 Seminář Těžba a rekultivace pro chomutovské studenty
21.10.2014 Žáci z Libochovic zkoumali ovzduší na Mostecku
16.10.2014 Semináře "CO DÝCHÁME?"
2.10.2014 Mostecké jezero a ovzduší
1.10.2014 S prachem nejsou žerty

29.9.2014 Ekologické centrum se zapojilo do projektu „Přírodovědné a technické vzdělávání Ústeckého kraje“
26.9.2014 Výroční konference iniciativy STOP PRACH
23.9.2014 Od října budeme třídit elektroodpad důkladněji a snáz
22.9.2014 Málo známé ovocné dřeviny na Mostecku
18.9.2014 Mravenci - strážci lesní čistoty
15.9.2014 Soutěž ke Dni stromů
12.9.2014 Velké, širé, rodné lány?
9.9.2014 A je to tady… výherci soutěže ke 100 letům VD Janov jsou známi!
8.9.2014 Program předcházení vzniku odpadů
3.9.2014 Soutěž s VD Janov ukončena
2.9.2014 Klimatický summit
1.9.2014 Hrozba jménem elektrosmog

27.8.2014 Invazní druhy rostlin na Mostecku
6.8.2014 Jdeme na žízaly aneb jak na kvalitní kompost

28.7.2014 Celostátní floristický kurz České botanické společnosti v Podbořanech
23.7.2014 Zachráníme je pro budoucnost?
17.7.2014 Zahradníkem v městské džungli
7.7.2014 Příběh jednoho trička

26.6.2014 Den otevřených dveří v Chemparku – Tvoříme svět z ropy
25.6.2014 POZOR! Nové semináře zdarma
24.6.2014 CEntrální LIkvidace Odpadů aneb Cesta od skládky k centru pro nakládání s odpady
20.6.2014 Valná hromada STEP 2014
18.6.2014 Zelené žáby na Zelené lince
9.6.2014 Jak na klíšťata
5.6.2014 Jaké to bylo v kabinetě…

27.5.2014 GMO aneb je libo čerstvou zeleninku?
26.5.2014 Pedagogové těžili a rekultivovali
23.5.2014 Žáci si užívali výhry na Flájích
16.5.2014 Jak hýčkají planetu Zemi na ZŠ a SŠ Palacha

18.4.2014 Ekologické centrum se prezentovalo
17.4.2014 Den Země - 22. dubna
14.4.2014 Příběh EKOLOGIE…
10.4.2014 Na houby nemusíte čekat až do léta!
1.4.2014 100 let Janovské přehrady oslavíme SOUTĚŽÍ

31.3.2014 Jaký byl rok 2013 z hlediska imisí na Mostecku a Litvínovsku?
28.3.2014 Hrozí nám nedostatek vody?
26.3.2014 Nová lokalita orchidejí na Mostecku
24.3.2014 Jarní očista s obilovinami
21.3.2014 Psí množírny – noční můra milovníků psů
19.3.2014 Lom a Most už překročily 37x povolený denní limit prachu
18.3.2014 EKO a BIO
11.3.2014 Slunce za okny, prach v ovzduší
7.3.2014 Kácení dřevin má také svá pravidla
4.3.2014 Hurá do zahrady!

22.1.2014 Zelená ekologickému bydlení
17.1.2014 Ovzduší na Zelené lince
7.1.2014 Rok 2014 aneb Co bude mezinárodními tématy roku?
6.1.2014 Ovoce na našem stole

leaf