Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA, 25.5.2017, 5:00
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, po přejezdu typu prášku na výrobně PP.

Unipetrol RPA - 24.5.2017, 18:28
Ukončeno spalování uhlovodíkového plynu bez obsahu sulfanu - viz. hlášení ze dne 24.5.2017 15:30hod. Práce na kompresoru ukončeny. Doba trvání události: 3hod.

Unipetrol RPA, 24.5.2017, 17:30
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, přejezd typu prášku na výrobně PP.

Unipetrol RPA - 24.5.2017, 15:30
Spalování uhlovodíkového plynu bez obsahu sulfanu. Doba trvání události: 4 hod.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Jak na klíšťata

9. června 2014

logo Každý z nás se s ním v životě setkal – klíště obecné (Ixodes ricinus). Klíšťata žijí ve volné přírodě, potkat je můžeme ale často i v městských trávnících a parcích. Jsou opravdu všude? A lze je nějak potlačovat?


Co ovlivňuje množení klíšťat

Málokdo má představu o početnosti klíšťat v území, kde se často pohybuje. Početnost klíšťat i její změny se velmi těžko zjišťují, ve hře je totiž mnoho faktorů. Je to vhodnost prostředí, poměrně skrytý život v trávě a při povrchu půdy a velký počet hostitelů. V našich podmínkách jde o několik desítek druhů savců – především hlodavců a hmyzožravců, srnčí zvěře a divočáků; dále ptáků, mezi hostitele patří ale také někteří plazi.

Jsou ale známy i další faktory, které mohou populaci klíštěte v určité oblasti ovlivnit – jak kladně, tak negativně. Určitý vliv má, zda je zima dlouhodobě mrazivá či naopak mírná (mírná nahrává klíšťatům). Velmi záleží také na průběhu počasí v konkrétním vegetačním období. Klíčové období pro množení klíštěte i nalezení jeho hostitele je zhruba období květen – srpen. Klíšťata dávají přednost alespoň mírně vlhkým stanovištím, takže pokud je v určitém území na jaře a v časném létě přiměřené teplo a vlhko, dá se očekávat nárůst početnosti klíšťat. Naopak je-li v témže období dlouhodobé horko a sucho, dalšímu množení klíšťat to nepřeje. Proto někdy bývá v dlouhodobě suchém a teplém jaře a první polovině léta druhá vlna klíšťat podstatně slabší než v jarním období.

Především však mají klíšťata velkou množivost: jedna samička může mít až 3 000 mláďat, některé zdroje uvádějí dokonce 5 000! Klíště má ve obvykle 2 období množení – první je na jaře, druhé pak zhruba v polovině léta. Jeho početnost se tedy v průběhu sezóny mění. Klíšťata na podmínky také reagují délkou ontogeneze – jedinec klíštěte má několik vývojových stádií a délka vývoje všech se uvádí mezi 1 a 4 roky.

Šíří se klíšťata nebo jsou prostě všude?

© www.pixabay.comKlíšťata se nejčastěji vyskytují na vlhčích lokalitách (např. v trávě a na lesní vegetaci) v teplých oblastech. V posledních desetiletích se projevuje jejich šíření do vyšších nadmořských výšek, proto dnes nejsou vzácná ani v horách. Je to zřejmě způsobeno celkovým zlepšením životního prostředí, předpoklad vlivu oteplování klimatu na klíšťata není dosud potvrzen. S přibývající nadmořskou výškou však jejich početnost silně klesá. Z některých studií plyne, že v nadmořské výšce kolem 1 000 m žije o 1 – 2 řády méně klíšťat než na srovnatelné ploše o několik set metrů níže.

Možnosti hubení klíšťat

Možná vás napadlo, že by prostě bylo možné klíšťata přímo hubit nějakým postřikem ve velkém. Plošné chemické zásahy s účelem hubení nebo alespoň potlačení klíšťat se v České republice, (a pokud je známo ani jinde v Evropě) nikde nepraktikují. Jedním z důvodů je zřejmě velká nákladnost postřiků; kromě toho specifický chemický prostředek postihující jen klíšťata zřejmě neexistuje. Určitě hraje roli i poněkud nejistý až pochybný výsledek takových akcí. Klíště obecné totiž má řadu hostitelů (viz výše). V neposlední řadě je ale třeba uvést, že plošným chemickým postřikem by byla zasažena kromě klíšťat také jiná zvířata, což by značně porušilo složité potravní řetězce a rovnováhu v přírodě (nemluvě o zahubení nemalé části pro člověka užitečného hmyzu, např. opylovačů). Z poválečné historie jsou známy dlouhodobé negativní následky takových zásahů při masivním nasazení chemických postřiků DDT.

Takže – jak na klíšťata?

Protože klíště obecné zpravidla žije v travnatých porostech aj. bylinných porostech, jako určitý způsob jeho omezování se jeví pravidelné kosení trávníků a odstraňování listového opadu. Tím se omezí možnost přenesení klíštěte na hostitele z vysoké trávy, na níž jinak klíště často „číhá“ na hostitele. (Neznamená to však, že by se v nízkém trávníku klíšťata nevyskytovala vůbec!) Je nasnadě, že všechny travnaté plochy nelze obhospodařovat způsobem velmi nízkého a současně častého sečení.

Teoreticky by bylo možné také zamezení výskytu zvěře na daném území jeho oplocením. To lze sice praktikovat např. u srnců a divokých prasat, těžko už ale u ježků, hlodavců, ptáků apod. V kontextu uvažovaného plošného zásahu by bylo třeba vyhubit i je či alespoň silně snížit jejich početnost. To samozřejmě není možné.

Z výše uvedených důvodů se tedy dosud jeví jako jediné řešení využívat možností prevence: očkování proti virové encefalitidě, užívání repelentů a častějšího obezřetného kontrolování, zda po nás při pobytu v přírodě a po něm (včetně např. městského parku či louky za městem) neleze klíště. Svoji roli pochopitelně hraje i volba míst, v nichž trávíme pracovní i volný čas.

Pro aktuální informace lze využít předpověď aktivity klíštěte obecného na území České republiky na stránkách ČHMÚ.

Ing. Vít Joza
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
RNDr. O. Hajdušek Ph.D., Parazitologický ústav BC AV ČR, České Budějovice (písemné sdělení)
RNDr. F. Rettich, CSc., Státní zdravotní ústav – Národní referenční laboratoř pro dezinfekci a deratizaci (ústní sdělení)
Materna J. (2012): Výškové rozšíření klíštěte obecného (Ixodes ricinus) v Krkonoších. – Opera Corcont., Vrchlabí, 49: 55-71.
NIOSH (2014): Tick-borne diseases. [online: http://www.cdc.gov/niosh, k 10.4. 2014]
New York state department of health (2014): Be tick free – a guide for preventing lyme disease. [online: http://www.health.ny.gov/publications/2825/, k 10.4. 2014] Wikipedie (2014): Klíště obecné. [online http://cs.wikipedia.org/wiki, k 10.4. 2014]
Gazdík J. (2010): Zapomeňte na oteplování. Klíšťata pustila do hor zdravější příroda. [online: http://zpravy.idnes.cz/zapomente-na-oteplovani-klistata-pustila-do-hor-zdravejsi-priroda-1dw-/zahranicni.aspx?c=A100712_222949_domaci_iky, k 11.4. 2014]


Fotografie:
www.pixabay.com



Články a tiskové zprávy z roku 2014

17.12.2014 Ovzduší a doprava ve městech
15.12.2014 Ovzduší pro pedagogy
15.12.2014 Žáci z Kadaně a Bíliny na exkurzi v ECM a KSK
12.12.2014 Brána ekologie otevřená aneb Ovzduší
3.12.2014 Lampiony štěstí a životní prostředí
1.12.2014 Soutěž „Pojmenujte naše parky“

27.11.2014 Experti na životní prostředí v Ekocentru
11.11.2014 Městské parky očima obyvatel Mostu
7.11.2014 Vyhodnocení soutěže Den stromů 2014

29.10.2014 Jak probíhala soutěž ke Dni stromů 2014
27.10.2014 Za stromy města Mostu
24.10.2014 Seminář Těžba a rekultivace pro chomutovské studenty
21.10.2014 Žáci z Libochovic zkoumali ovzduší na Mostecku
16.10.2014 Semináře "CO DÝCHÁME?"
2.10.2014 Mostecké jezero a ovzduší
1.10.2014 S prachem nejsou žerty

29.9.2014 Ekologické centrum se zapojilo do projektu „Přírodovědné a technické vzdělávání Ústeckého kraje“
26.9.2014 Výroční konference iniciativy STOP PRACH
23.9.2014 Od října budeme třídit elektroodpad důkladněji a snáz
22.9.2014 Málo známé ovocné dřeviny na Mostecku
18.9.2014 Mravenci - strážci lesní čistoty
15.9.2014 Soutěž ke Dni stromů
12.9.2014 Velké, širé, rodné lány?
9.9.2014 A je to tady… výherci soutěže ke 100 letům VD Janov jsou známi!
8.9.2014 Program předcházení vzniku odpadů
3.9.2014 Soutěž s VD Janov ukončena
2.9.2014 Klimatický summit
1.9.2014 Hrozba jménem elektrosmog

27.8.2014 Invazní druhy rostlin na Mostecku
6.8.2014 Jdeme na žízaly aneb jak na kvalitní kompost

28.7.2014 Celostátní floristický kurz České botanické společnosti v Podbořanech
23.7.2014 Zachráníme je pro budoucnost?
17.7.2014 Zahradníkem v městské džungli
7.7.2014 Příběh jednoho trička

26.6.2014 Den otevřených dveří v Chemparku – Tvoříme svět z ropy
25.6.2014 POZOR! Nové semináře zdarma
24.6.2014 CEntrální LIkvidace Odpadů aneb Cesta od skládky k centru pro nakládání s odpady
20.6.2014 Valná hromada STEP 2014
18.6.2014 Zelené žáby na Zelené lince
9.6.2014 Jak na klíšťata
5.6.2014 Jaké to bylo v kabinetě…

27.5.2014 GMO aneb je libo čerstvou zeleninku?
26.5.2014 Pedagogové těžili a rekultivovali
23.5.2014 Žáci si užívali výhry na Flájích
16.5.2014 Jak hýčkají planetu Zemi na ZŠ a SŠ Palacha

18.4.2014 Ekologické centrum se prezentovalo
17.4.2014 Den Země - 22. dubna
14.4.2014 Příběh EKOLOGIE…
10.4.2014 Na houby nemusíte čekat až do léta!
1.4.2014 100 let Janovské přehrady oslavíme SOUTĚŽÍ

31.3.2014 Jaký byl rok 2013 z hlediska imisí na Mostecku a Litvínovsku?
28.3.2014 Hrozí nám nedostatek vody?
26.3.2014 Nová lokalita orchidejí na Mostecku
24.3.2014 Jarní očista s obilovinami
21.3.2014 Psí množírny – noční můra milovníků psů
19.3.2014 Lom a Most už překročily 37x povolený denní limit prachu
18.3.2014 EKO a BIO
11.3.2014 Slunce za okny, prach v ovzduší
7.3.2014 Kácení dřevin má také svá pravidla
4.3.2014 Hurá do zahrady!

22.1.2014 Zelená ekologickému bydlení
17.1.2014 Ovzduší na Zelené lince
7.1.2014 Rok 2014 aneb Co bude mezinárodními tématy roku?
6.1.2014 Ovoce na našem stole

leaf