Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA, s.r.o. - 20.9.2020, 22:00
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v rámci proplachu čistící linky C2- na výrobně PE2.

UNIPETROL RPA, s.r.o. - 20.9.2020, 20:40
Spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v rámci proplachu čistící linky C2- na výrobně PE2.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Kořenové čističky

10. srpna 2020

kořenová čistírna, rákos, biotopPři stavbě každého domu je kromě jiného třeba vyřešit otázku odpadní vody. Kam s ní? Vedle jímek, žump a septiků se stále častěji realizují i tzv. kořenovky. Jedná se o ekologické řešení, jak naložit s odpadní vodou. Jak fungují? A jsou vhodným řešením právě pro váš dům?

Druhy čisticích procesů jejich účinnost
V kořenové čističce neustále probíhají biologické pochody, které mění znečištění do forem neškodných pro životní prostředí. Přirozené procesy, lze rozdělit na:

- aerobní (za přístupu kyslíku) v nezatopené části filtrů,
- anaerobní (bez přístupu kyslíku) v zatopené části kořenového pole a anoxické.

Čistící procesy lze rovněž vnímat jako fyzikální, chemické a biologické. Mezi ty fyzikální patří například sedimentace pevných vysrážených látek a jejich filtrace v kořenovém poli. Do chemických reakcí lze zařadit sorpci, rozklad a přeměnu odpadních složek do jiných stabilních forem a komplexní oxidační i redukční procesy. Různé druhy mikroorganismů se velmi významně podílí na celkovém čistícím procesu vody. Zde se konkrétněji jedná o rozklad dusíkatých organických látek, celulózy, tuků, škrobů a cukrů, a také rozklad sloučenin fosforu. Dalším biologickým procesem je i odběr „živin“ (odpadních látek) rostlinami v průběhu jejich růstu.

Kořenové čističky nebo taky čistírny se používají na čištění odpadních neboli splaškových vod, tyto vody mají většinou šedou nebo šedohnědou barvu a fekálně zapáchají. Typické je pro ně poměrně stálé složení a obsah organických látek, hlavní podíl znečišťujících látek v nich pochází z moče a tuhých fekálií, ale také z praček a koupelen jako součást pracích a mycích prostředků.

Při větších rozměrech lze kořenovky využít i pro obce nebo např. pro průmyslové haly. Uplatňují se především tam, kde není možnost připojení na centrální kanalizaci, dále jsou vhodné i pro chalupy nebo chaty, kde se předpokládá nepravidelný provoz. V porovnání s klasickou ČOV případně kanalizační přípojkou je však nutná větší plocha pozemku a větší počáteční investice (investiční náklady na kořenovou čističku se dají snížit využitím materiálů z blízkých zdrojů a prací svépomocí), ale provozní náklady jsou pro změnu minimální. Velkou výhodou je následné využívání pročištěné vody na zalévání zahrady. Majitelé kořenovek si dále chválí příjemné klima kolem rybníčků, floru a faunu a to mokřadní a bahenní rostliny, žáby, ptáky a v neposlední řadě zmiňují celkové příjemné estetické hledisko kořenovek, které vytvoří v zahradě.

kořenová čistírna, rákos, biotopKořenovou čističku odpadních vod si můžete představit jako mělké jezírko nebo mokřad, ve kterém se bakterie starají o čištění vypouštěných kalů. Výhodou kořenových čistíren je, že jsou po správném zprovoznění a ozelenění nezávislé na jakýchkoli zdrojích včetně elektřiny, proto oslovují ekologicky smýšlející lidi toužící po samostatnosti. Na pozemku, v zahradě neruší a stávají se tak její přirozenou součástí. Kořenové čistírny nezatěžují prostředí, zadržují vodu a zlepšují ovzduší. Kořenové (vegetační) čističky odpadních vod fungují na stejných principech jako přirozené mokřady, kde probíhají samočistící procesy. Základním principem kořenové čističky je průtok předčištěné odpadní vody kořenovým filtrem. Kořenový filtr je naplněn jemnými kamínky, na jejichž povrchu sídlí bakterie, které zajišťují čisticí proces. Rostliny vysázené na kořenovém filtru mají doplňkovou funkci - částečně odsávají živiny, dodávají kyslík, na jejich kořenech sídlí bakterie a v zimě působí jako tepelná izolace.

Obsluha kořenové čističky je snadná:

1x za rok (nejlépe v zimě), je třeba posekat suché části rostlin a nechat je tam jako mulč
1x za dva až pět let let propláchnout tlakovou vodou potrubí (sběrné i rozdělovací)
1x za dva až tři roky vyčerpat septik.

Předčištění vody
kořenová čistírna, rákos, biotopJeště před průtokem kořenovým filtrem musí být voda zbavena mechanických nečistot a případně anaerobně předčištěna. To probíhá v anaerobním separátoru - vícekomorovém septiku, anebo (v případě obcí) v sedimentačních nádržích. Pevné části odpadů se nesmí do čističky dostat, protože by ji ucpaly a zanesly. Kvůli tomu se musí čas od času usazeniny ze septiku vyvážet. Obvykle stačí jednou za dva až tři roky - podle způsobu a intenzity provozu čističky. Objem septiku se vypočítává podle počtu uživatelů, na jednoho obyvatele domu připadá necelý 1 m3.

Čištění vody
Předčištěná voda nejprve vtéká do pulzní šachty, kde se postupně shromažďuje, a když se šachta zaplní, je vypuštěna na kořenový filtr. Na povrchu filtru je umístěno rozvodné potrubí s mnoha otvory. Díky většímu množství najednou vypuštěné vody a tomuto rozvodnému potrubí, dojde k rovnoměrnému rozdělení vody po povrchu filtru (štěrkového pole).

Voda poté protéká souvrstvím jemného štěrku a písku a zbavuje se nečistot. Pro zvýšení účinnosti je možné vodu vertikálním filtrem několikrát recirkulovat. Poté již vtéká voda do kořenového filtru, kde pomalu putuje přes filtrační materiál osázený mokřadní vegetací. Doba zdržení (doba, po kterou se voda v systému čistí) je přibližně 10 dní.

Kolik stojí pořízení kořenovky?
Provoz kořenové čističky odpadních vod je automatický, nehlučný a nevyžaduje žádnou speciální údržbu ani opatření. Poměrně vysoké pořizovací náklady, částka, kterou za realizaci zaplatíte, se pohybuje kolem 150–200 tisíc korun u běžného rodinného domu. Pokud chcete výstavbu čističky zlevnit, musíte si výkopové práce zajistit svépomocí, a můžete tak ušetřit 30 až 40 tisíc korun. Některé firmy dodávají tzv. samoinstalační set, který obsahuje návod, septik, regulační šachtu, fólie a prostupy, cena setu se pohybuje kolem 70 000 Kč. K tomu si musí stavebník dokoupit kamenivo, trubky, drenážní rouru (a zmíněné výkopové práce).

kořenová čistírna, rákos, biotopPro realizaci kořenové čistírny odpadních vod je optimální větší pozemek rovinatý, případně s mírným sklonem. Neměl by být bažinatý nebo zastíněný. Kořenovka vyžaduje poměrně velký prostor, a to asi 5 m2 pro každého člověka. V případě čtyřčlenné domácnosti je to cca 20 m2.

Čištění vody v kořenové čističce je komplexní a propracované. Voda je tzv. předčištěna ve štěrkovém poli, kde se zbaví nečistot. Potom putuje do jímací nádrže neboli jezírka, které je vyplněné štěrkopískem a osázené rostlinami, nejčastěji rákosem nebo chrasticí rákosovitou. Tato nádrž je mělká, sklon je kolem 1 procenta, takže nevyžaduje speciální terénní úpravy. Potom je voda opět začleněna do koloběhu. Využít ji lze, jak už jsme psali, k zalévání rostlin na zahradě.

Pokud si budete chtít u svého rodinného domu nebo chalupy zřídit kořenovou čističku, tak postupujete stejnou cestou, jako u mechanicko-biologické čističky, tedy musíte mít nejprve projekt. Projekt, který vám vypracuje autorizovaný projektant vodohospodářských staveb, ten pak odnesete na příslušný úřad. Celý proces ve většině případů začíná územním řízením, následuje vodoprávní řízení, které obvykle končí stavebním povolením.

Samotná stavba KČ
Máte-li projekt a stavební povolení, a nechcete se na stavbě samy podílet, je třeba zajistit firmu, která se stavbou kořenovek zabývá. Nejdříve se provedou výkopové práce, zahrnující bagrování otvoru pro septik, vany pro kořenové pole a potrubí. Regulační šachta a vnitřek otvoru pro septik se musí podbetonovat, teprve potom se septik a regulační šachta usadí. Pak následují trubky se geotetextilie, izolační fólie a zase geotextilie a na začátek a na konec kořenového pole se položí vrstva hrubšího štěrku, který bude sloužit k rozdělování toku vody. Poté se usadí sběrné a rozdělovací potrubí a vytvoří se prostupy pro trubky v izolačních fóliích. Tato fáze stavby je zakončena propojením všech potrubí a jejich připojením na regulační šachtu a zásak. Kořenové pole je vyplněno štěrkem nebo kačírkem velikosti 8 až 16 mm. Zásak si můžete představit jako jámu vykopanou v zemi vyplněnou kameny a drenážní hadicí, do které je pomocí drenážního potrubí sváděna vyčištěná voda. Voda se zde pomalu vsakuje do terénu, ale například v létě ji nemusí být nijak mnoho, protože se jí velké množství vypaří při putováním kořenovým polem. Nabízí se ještě varianta, a to připojení další nádrže, kdy je vyčištěná voda znovu použitá buď pro zalévání zahrady nebo na splachování WC nebo může téci do umělého jezírka a umožnit zde vytvoření hodnotného biotopu.

V některých případech se za kořenovým filtrem ještě zařazuje dočištění pomocí dočišťovací kaskády. Na zákonné limity ovšem vodu bez problémů vyčistí samotný vertikální filtr. Uvádí se, že ve většině kořenových čističek je odstraněno více než 99,99 % koliformních bakterií a přes 99,99 % fekálních streptokoků. Vertikální filtry kořenových čistíren odstraňují amoniakální dusík velmi dobře. Dosahují účinnosti více než 99 %. Fosfor je v kořenových čističkách odstraňován především sorpcí a srážením ve filtračním loži, případně absorpcí rostlinami (a následnou sklizní nadzemní biomasy). Odstraňování fosforu má navíc význam pouze při vypouštění do vod povrchových. Při zasakování se fosfor váže do půdy a nijak tam nevadí - je prvkem, který pomáhá růstu rostlin. Obsah fosforu v podzemních vodách lze snížit již v domácnosti používáním bezfosfátových mycích prostředků, zvláště pak tablet do myček. U obecních čistíren je možné kořenovou čistírnu doplnit srážením fosforu.

kořenová čistírna, rákos, biotop Kořenové čistírny svými čistícími účinky bez problémů splňují limity pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových i podzemích na úrovni nejlepších dostupných technologií. K zasakování do terénu musíte mít hydrogeologický posudek. Zde musíte také dodržet odstupovou vzdálenost od studny, která musí být větší než 12 metrů. Klasickým čistírnám odpadních vod dělají problém především léčiva. Podle výzkumů českých vědců si však za určitých podmínek kořenové čistírny poradí i se zbytky léků a hormonů. Alespoň počáteční pokusy jsou velmi nadějné.

Rostliny v kořenových čističkách plní řadu důležitých doplňkových funkcí, které lze shrnout do těchto bodů:

- Rostliny odebírají část „živin“ obsažených v odpadní vodě, zejména dusík a fosfor.
- Kořenový systém rostlin vytváří příznivé podmínky pro rozvoj mikroorganismů významně se uplatňujících v čistícím procesu.
- V zimním období vytvářejí rostliny tepelnou izolaci kořenového pole a výrazně snižují hloubku promrzání.
- Díky evapotranspiraci vytváří ve svém okolí příznivé mikroklima.
- Většina z využívaných rostlin plní svým květenstvím estetickou funkci.
- Některé z rostlin patří mezi léčivky.
- Mokřadní rostliny mají schopnost značné adaptace na stálé, případně periodické zaplavení, nedostatek kyslíku, vysoký obsah solí a náhlou změnu pH prostředí. Všem rostlinám vhodných k osázení kořenové čističky vyhovuje právě voda z domácností bohatá na „živiny“ (odpadní látky). K osázení je velmi vhodný rákos obecný, orobinec širokolistý a úzkolistý, zblochan vodní, chrastice rákosovitá, skřípinec jezerní, zevar vzpřímený a sítina rozkladitá. Mezi další rostliny, které Vám promění kořenovou čističku v kvetoucí zahradu, patří kosatec žlutý, blatouch bahenní, kyprej vrbice a tužebník jilmový. Rostliny můžete např. zakoupit v Zahradnictví Flos.

Zápach a komáři?
Často se lidé domnívají, že kořenová čistička je pouze jakýsi hnijící mokřad, který bude do budoucna zdrojem zápachu a nespočetného množství komárů, tak to ale není. Vodní hladina v kořenovém poli je totiž několik centimetrů pod povrchem, takže žádný silný zápach ani hejna komárů se neobjevují. Naopak, rostliny v kořenovém poli po čase vytvoří krásná zákoutí zahrady, bohaté na květy a svěží, stále zavlažovanou zeleň.

Příklad fungování v obci
V obci Zbenice na Příbramsku mají s kořenovou čističkou odpadních vod letité pozitivní zkušenosti. Na čističku si obec půjčila, ale dnes je vše uhrazeno a obyvatel obce se splácení nijak nedotklo. Ve Zbenicích žije asi 146 obyvatel, přitom čistička jich zvládne 200. Lidé tu platí pouze symbolické stočné a celoroční údržba čističky představuje pro obec náklady v řádu desetisíců korun. Přitom stejně velká, klasická mechanicko-biologická čistička, stojí obec ročně 160 000 Kč, plus pořizovací náklady.

Jedno české NEJ na závěr
kořenová čistírna, rákos, biotop Největší přírodní čistírna důlních vod v Evropě začala letos fungovat v Mariánských Radčicích na Mostecku. Biotechnologický systém založený na principu kořenové čistírny tam zajišťuje stabilní a nízkonákladový způsob čištění s využitím procesů, které se běžně vyskytují v přírodních mokřadních ekosystémech. Zatím celý systém běží v ročním zkušební provozu, poté by se měla voda, zbavená všech nežádoucích chemických prvků, používat i k udržování stálé hladiny na nedalekém jezeře Most. Důlní vody pocházejí z blízkého hnědouhelného lomu Bílina. Přípravy na projektu trvaly zhruba před pěti lety a stavba samotná pak více než rok. Než voda přes čerpadla doputuje do čistírny, nastoupá více než tři sta výškových metrů. Čerpá se totiž ze dna lomu, které je již dvacet metrů pod hladinou moře. Standardní přítok do vodního systému čistírny je 60 litrů za sekundu, čerpadla a čistírna však mohou zvládnout v případě potřeby až dvojnásobek.

kořenová čistírna, rákos, biotopUměle vytvořený mokřad na ploše více než 2,5 hektaru tvoří šest usazovacích a čistících nádrží osázených různými vodními rostlinami, přes které voda pozvolna protéká. Sedmá nádrž je stabilizační a dočišťovací. Během čištění by se měla zbavit například zvýšené koncentrace železa, manganu a hliníku čí síranů. Dosud voda putovala přes odkaliště a nejnutnější chemické přečištění do Mračného potoka, nyní teče do Radčického potoka.

Projektanti největší přírodní čističky čerpali inspiraci v Anglii, kde jsou podobné systémy čištění běžné, akorát že ne v tak velkém rozsahu a pro takové množství vody. Celkové náklady na stavbu se vyšplhaly na 80 milionů korun a byly hrazeny z takzvaných patnácti ekomiliard, které jsou určené na odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji. Náklady na samotný provoz areálu už by se měly být minimální, hlavní slovo tu má příroda a tak to má být.

Kořenová domovní čistírna odpadních vod není jenom ekologická forma čištění odpadních vod, ale tvoří nové ekosystémy, dotváří krajinu a zejména příjemné prostředí pro obyvatele domu i okolí. Myslím si, že v případě obcí bez kanalizace je kořenová čistička variantou k technologickému řešení tohoto problému s bonusem k přírodě.

Monika Haňurová
Ekologické centrum Most a Kralupy nad Vltavou
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
https://www.drevostavitel.cz/clanek/korenova-cisticka http://www.korenova-cisticka.cz/ https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/chcete-mit-korenovou-cistirnu-odpadnich-vod-prectete-si-co-vas-ceka
https://www.mujdum.cz/rubriky/stavba/korenove-cisticky-v-praxi_55.html
https://www.youtube.com/watch?v=fS50y5Awvrw
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/most-dul-voda-cisticka-biotechnologie-mokradni-ekosystem.A200626_123208_usti-zpravy_pakr
https://voda.tzb-info.cz/likvidace-odpadnich-vod/7405-zkusenosti-z-korenove-domovni-cistirny-odpadnich-vod
http://i-staveniste.cz/index.php/clanky/stavime/54-korenove-cisticky-odpadnich-vod

Foto: archiv ECK, pixabay.com



Články a tiskové zprávy z roku 2020

16.9.2020 Šetrná dovolená – ekofarmy v Ústeckém kraji
10.9.2020 Obsah pesticidů v ovoci a zelenině

25.8.2020 Migrační objekty – smysluplné řešení nebo zbytečný luxus?
17.8.2020 Přírodní prostředky na ochranu rostlin
14.8.2020 Jak se stěhují raci...
10.8.2020 Kořenové čističky

30.7.2020 Cyklistika a životní prostředí
21.7.2020 Návrat tradičních luk
14.7.2020 Jak se (ne)daří ptákům v ČR?
10.7.2020 Čisté prádlo s čistým svědomím
8.7.2020 Zmrzlina – zdravé letní osvěžení?

30.6.2020 Ochrana přírody v Ústeckém kraji
24.6.2020 Včelarství nejen v Ústeckém kraji
11.6.2020 Vlk - plachý predátor
5.6.2020 Krajina Podkrušnohoří – od minulosti po současnost
1.6.2020 Jak se doma bránit horku bez klimatizace

22.5.2020 Ochranné roušky a rukavice jako nová ekologická zátěž
18.5.2020 Problematika plastů
11.5.2020 Proč chránit rorýse?
4.5.2020 Proč byste měli dětem dopřát pravidelný pobyt v přírodě?

27.4.2020 Od průmyslu až po zahradu – IBC kontejnery
22.4.2020 Hnízdění sokolů stěhovavých v Unipetrolu
16.4.2020 Rekultivace a ochrana přírody – obojživelníci

18.3.2020 Občanská věda a jak se zapojit?
13.3.2020 Jedlý balkón

26.2.2020 Zasytí nás maso vypěstované v laboratořích? Je to budoucnost vzdálená nebo blízká?
21.2.2020 Zpráva o životním prostředí v Ústeckém kraji
10.2.2020 Květinové farmy

22.1.2020 Cirkulární ekonomika
15.1.2020 Přírodní antidepresiva
8.1.2020 Polámané spotřebiče - vyhodit nebo opravit?

leaf