Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 12.12.2017,21:11
Flérování HC plynu s obsahem sulfanu. Omezený provoz jednotky Claus III. O ukončení spalování budete informováni.

Unipetrol RPA - 12.12.2017,21:08
Ukončení flérování HC s obsahem sulfanu. Jednotky jsou odstaveny. Doba trvání události: 13,5 hodiny

Unipetrol RPA - 12.12.2017,6:40
Flérování HC plynů s obsahem sulfanu. Výbuch a následný požár na jednotce POX. Následné odstavování jednotek: 1320 - ŠJ, 3611 - KO 11, 3620 - KO 5/6, 3420 - AVD, 4313 - claus III, 2320 - RCTT.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Proč na louky s kosou?

2. srpna 2013

altJe čas kosení luk. Na mnoha podhorských lučinách, nejen České republiky, je možné zahlédnout postavy, které jakoby vypadly z historického obrázku. Ladné pohyby sekáčů doplňuje zvuk podseknuté trávy, stříbrné ostří kos hází zlatá prasátka, horký vzduch čerstvě voní a člověk nemůže odtrhnout oči od té souhry pohybů. Každou chvilku se některý ze sekáčů zastaví, z toulce vyloví brousek a se zvonivým tónem několikrát přetáhne ostří. A pak znovu: mírně rozkročit, nehrbit se a opsat tělem i kosou půlkruh ve stejném rytmu jako ostatní sekáči.

Proč je vlastně důležité sekat květnaté louky? Stručná odpověď by mohla znít takto: „Protože kdybychom louky nekosili, pak bychom žádné neměli, místo nich by byl les.“ Zapátrejme v historii, jak s těmi loukami vlastně bylo.

altDávní pocestní, kupci, poutníci, lapkové, bojovníci udatní i neudatní táhli povětšinou krajinou hlubokých lesů, hvozdů neprostupných, houštinami se prodírali, neboť krajina bez lesů se vyskytovala jen zřídka, a byla většinou pustá, neúrodná, bez života. Byly to zejména pouště, území pokrytá věčným ledem, krajiny s extrémními podmínkami pro život způsobenými vysokými či nízkými teplotami, s nedostatkem vodních srážek nebo naopak mokřiny, močály, bažiny... Kde se tedy rozkvetlé louky vlastně vzaly?

Lesnatých ploch na povrchu zemském začalo ubývat v souvislosti se schopností člověka využívat dřeva pro stavby a získání otopu, půdy pro pěstování plodin a pastvin pro obživu dobytka. Na uvolněné plochy po vykácení lesa se hned, pokud nedošlo k využití pozemku pro zemědělskou činnost, začaly stěhovat nové druhy rostlin a živočichů, a tak se objevily kromě polí a pastvin i první louky. Ačkoliv my si louky spojujeme s odvěkou historií naší krajiny, k většímu rozvoji těchto ekosystémů začalo docházet až v 16. století.

Slunci otevřené prostory se staly hostiteli nových druhů, stínomilné rostliny ustoupily světlomilným, květy nádherných tvarů, vůní i barev vábily nejrozmanitější druhy hmyzu, jež přilákaly do oblasti mnohé ptačí druhy. Prosvětlené slunné palouky i stráně se staly domovem i dalších živočišných druhů: nejrůznější druhy plazů, hlodavců, hmyzožravců, zajíci..., ti všichni našli domovy na nově vzniklých loukách, které se tak i pro člověka staly symbolem krásné mnohotvárné a stále udivující přírody. I v pohádkách se objevuje louka jako symbol čistoty a krásy: na louce přece tančí víly a usínají ztracené princezny, na louku se jde chudá pradlenka potěšit pohledem na tanec motýlů ve voňavých květech a potká tam svého prince, spousta pohádek z říše zvířecí se odehrává právě na louce...ale zpět do reality.

Louky patří k druhově nejpestřejším suchozemským biotopům našeho zeměpisného pásma. Jak takovou nádheru zachovat pro příští generace? Kdo by myslel, že tím, že je budeme obcházet, abychom je nepošlapali, a necháme je volně, svobodně a bez údržby růst, ten se mýlí. Neudržovaná louka se totiž přirozeným vývojem bez zásahu člověka nebo živočišstva, jež by se podílelo na spásání rostlinného porostu, začne opět pomalu přeměňovat v les. Hravě by se zde uchytila semínka náletových dřevin, rozrůstající se keře a stromy by mohutněly a sílily a za čas by se spojily v jeden celek – nejprve obtížně prostupné houští, později hustý les. A nádherné květy i se svými hmyzími a ptačími společníky by zanikly. To je vlastně princip přirozené sukcese, který my, v případě zachování květnatých luk, potřebujeme zbrzdit a zastavit.

altV lokalitách těch nejcennějších druhů květin pořádají občanské spolky, neziskové organizace a ochránci přírody, i její pouzí milovníci, pravidelná kosení. Nejčastěji se tak udržují cenné lokality orchidejových luk, a že jich v České republice nemáme málo: vstavače, tořiče, sklenobýly, rudohlávky, střevíčníky, srstnatce, pětiprstky, okrotice, vemeníky, kruštíky.... Věděli jste, že jich je tolik? A to ještě nejsou všechny. Na orchidejové louky se každoročně vypravuje velké množství skupin i jednotlivců, aby shlédli tu krásu. Ale jak již bylo řečeno – tahle něžná a udivující krása potřebuje pomoci, aby nezanikla, a proto je velkém množství lokalit třeba alespoň jednou v roce vzít kosu a vyrazit.

altNejsou to jen orchideje, které si pipláme a střežíme, je to i další spousta ohrožených, ale i neohrožených, rostlin. Obdivujeme louky úpolínové, hořcové, koniklecové, kosatcové, jestřábníkové, ale vzpomeňme i na obyčejné kopretiny, zvonky, chrpy, vlčí máky, řebříčky, slézy, čekanky... nechyběly by nám? Dnes se v našich krajích objevují druhy květů, které již před lety vymizely. Je to důkaz zlepšujícího se stavu životního prostředí. Na druhou stranu tyto druhy mnohdy zase zanikají v důsledku špatného hospodaření na daných pozemcích. Plochy, které zdánlivě nikomu nepatří, zůstávají neposečeny, pestrost druhů se vytrácí a pomalu zaniká ve stínu dominantních travin. Negativní vliv mají také chemické postřiky a eutrofizace, tedy nadbytek dusíku v půdě, který podporuje zejména růst rychle rostoucích rostlin. Louka svítícími rozkvetlými pampeliškami je sice také krásná, ale jinak biologicky chudá a nepestrá, po zbytek roku zde dominují trávy a jetel, využitelné hlavně pro seno a píci.

altNabízí se otázka, proč na květnaté louky právě s kosou? Máme přece traktory, různé druhy sekaček - s pojezdem i bez. Pravda, někde by to šlo, ale spousta květnatých luk leží ve stráních a špatně přístupných úbočích, kam by se mechanizace jen špatně dostávala. Těžké stroje navíc ničí svou vahou půdní kryt, ničí samotné rostliny, plaší živočichy, znečišťují ovzduší i půdu pohonnými látkami, oleji, výfukovými zplodinami. Ale hlavně: Sekání květnatých luk má své kouzlo a zvláštní atmosféru. Vždyť někde se k seči scházejí sekáči v lidových krojích, oči by na nich člověk mohl nechat.

Není samozřejmě nikde psáno, že nemůžeme posekat louku motorovou sekačkou. U běžných luk to rozhodně nepřinese květinám záhubu a i taková seč podpoří rozmanitost druhů květin i živočichů. Ale kdybyste chtěli okusit romantiku, ušetřit za posilovnu a zároveň pobýt na čerstvém vzduchu, zkuste to s kosou.
Pokud kosit ještě neumíte, můžete se to hravě naučit, třeba na víkendových kurzech blízko Rakovníka http://www.vianatura.cz/akce/89-kurzy-koseni. Kosení není jen dřina, je to pohyb na zdravém vzduchu, pospěšný pohyb pro tělo i kosenou louku, je to vůně sena, vůně přírody, vůně historie. Je to dobrý pocit z dobře vykonané a prospěšné práce.

altMůžete pomoci i při kosení cenných lokalit, jak jsme se zmiňovali již v článku Za humny je taky krásně. Tradičně bývá potřeba rukou například v Chebzí na Jesenicku, v Bílých Karpatech, v Českém středohoří i na mnohých jiných lokalitách České republiky. Přejeme vám, ať máte na svých toulkách přírodou možnost setkat se s těmi nejpestřejšími, nejbarevnějšími a nejvoňavějšími loukami a vychutnat si jejich nádheru a jedinečnost. Dobře se dívejte kolem sebe a naučte se přírodu vnímat všemi smysly, možná vám její krása doposud unikala.

Autorka článku: Dana Kovaříková
Foto: archiv autora
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Články a tiskové zprávy z roku 2013

20.12.2013 Chemie a životní prostředí
18.12.2013 Vánoční soutěž má své vítěze
16.12.2013 Zdravé zimní mlsání aneb dárky ze zahrádky
10.12.2013 Plať za svůj odpad!
5.12.2013 Nebojme se mlhy!
3.12.2013 Voda pro život – jak dopadla soutěž?

28.11.2013 Den nenakupování - 30. listopad
26.11.2013 Pálím, pálíš, pálíme? aneb jak jsme na tom se spalováním odpadu
21.11.2013 Voda, co nás drží nad vodou
19.11.2013 Jak se žije ježkům?
7.11.2013 Pokořili jsme REKORD
4.11.2013 Pojďte do divadla a do kina ! Kam ? Do Centralu !!!
1.11.2013 Pozvánka na vernisáž VODA PRO ŽIVOT

31.10.2013 Vnější versus vnitřní ovzduší
24.10.2013 Pamatujme na stromy!
21.10.2013 Proč pěstovat staré odrůdy jabloní?
10.10.2013 Ekologické centrum zve na vernisáž výstavy s tématem „Voda pro život“
9.10.2013 Samá voda...
9.10.2013 Mostečané se pokusí o nový rekord aneb Kolik kapek se sejde v OC Central dne 07.11.2013 v 11:00hod.?
7.10.2013 Vánoční soutěž
2.10.2013 Zápach nebo vůně?

30.9.2013 Průběh semináře „Voda pro život"
27.9.2013 Hurá zpátky do školy i k chemii!
24.9.2013 Co nezvládneme vytřídit, pohltí skládky. Ale je to správné?
20.9.2013 Semináře „Chemie a životní prostředí“ v listopadu a prosinci zdarma!
13.9.2013 Svatba v zeleném
12.9.2013 Živý přenos konference o změně klimatu
6.9.2013 O včelkách samotářkách
4.9.2013 Do školy s ohledem na přírodu!
2.9.2013 Pozvánka na nové semináře „VODA PRO ŽIVOT“

30.8.2013 Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy
26.8.2013 I ekovýchova má své osobnosti
8.8.2013 Biovaření má zelenou!
5.8.2013 Cena kapky vody
2.8.2013 Proč na louky s kosou?

29.7.2013 Hurá do ZOO!!!
24.7.2013 Co pít v horkých letních dnech?
22.7.2013 Novela zákona o odpadech začne platit od 1. října
19.7.2013 Revitalizace vodních toků
16.7.2013 Alergie a biologické znečištění ovzduší
16.7.2013 Kotlíkové dotace pro Ústecký kraj
11.7.2013 Nová vyhláška o ochraně dřevin a povolování jejich kácení

28.6.2013 Za humny je taky krásně
26.6.2013 Jak studenti „zeleně“ nakupovali
25.6.2013 Co se děje na skládce? aneb S čím kdo zachází, tím také schází!
24.6.2013 Moře odpadů v moři
21.6.2013 Ozon – chrání nebo škodí?
20.6.2013 Jak probíhalo předávání cen v soutěži "Poraď ODPADlíkovi"
19.6.2013 Bez chemie se nikam nepohneme
12.6.2013 Kdo nejlépe poradil ODPADlíkovi?
11.6.2013 Ekologické centrum na jarmarku
10.6.2013 Světový den větru aneb Vítr a jeho energie

23.5.2013 Školní zahrada – zelená učebna
22.5.2013 Imisní monitoring ve světě a v Evropě
21.5.2013 Seznamte se s činností Zdravotního ústavu
17.5.2013 Jak ekologicky na dovolenou ?
15.5.2013 Chemie a láska
6.5.2013 FÉROVĚ!
3.5.2013 Odpady – na životní prostředí dopady
2.5.2013 Oslavme ptačí svátky

26.4.2013 Výměna domácích kotlů s příspěvkem bude možná i v Ústeckém kraji!
23.4.2013 Krajská ekologická konference pro žáky základních a středních škol
22.4.2013 Nová soutěž "Poraď ODPADlíkovi"
19.4.2013 Den Země a chemie
16.4.2013 Proč je i kosmetika BIO?
15.4.2013 Pleny jako odpad
10.4.2013 Znečišťující látky v ovzduší a jejich škodlivost I.
3.4.2013 Studenti UJEP v Ekocentru

28.3.2013 Pálení odpadu na Zemi v průběhu staletí
28.3.2013 Kontrolní den Ekologického centra Most pro Krušnohoří
26.3.2013 To nejsladší na světě
25.3.2013 O Nové zelené úsporám s ministrem životního prostředí
22.3.2013 Brána ekologie otevřená – soutěž VODA PRO ŽIVOT
22.3.2013 Jak jste poznávali vodu a její tajemství
21.3.2013 Jak chránit vodu? Aneb "VODY NENÍ NEKONEČNĚ, UŽÍVEJME JI SPOLEČNĚ"
20.3.2013 Jaro za dveřmi – ptáci za okny
19.3.2013 Chemie a ženy
18.3.2013 Pneumatiky do příkopu nepatří!
11.3.2013 Imisní monitoring – aneb jak se měří imise?
5.3.2013 Jaká je kvalita životního prostředí na Mostecku?

28.2.2013 Vývoj ovzduší na Mostecku
28.2.2013 Kde se vzala, tu se vzala... Evropská vodní charta
26.2.2013 Nová zelená úsporám
25.2.2013 Kde je čistší vzduch, uvnitř nebo venku?
19.2.2013 Pták roku 2013 – Břehule říční
14.2.2013 Farmářské trhy v Mostě mění lokalitu aneb Bedýnkování v každé roční době i počasí
12.2.2013 Chemie nám chutná
7.2.2013 O řezaných květinách trochu jinak…
4.2.2013 Co do popelnice nepatří?

30.1.2013 WELFARE aneb jsme ke zvířatům opravdu fér?
28.1.2013 Osmáci na cestě za tajemstvím ropy
22.1.2013 Rok 2013 – Mezinárodní rok …
22.1.2013 Právo životního prostředí v roce 2012 a 2013 aneb Co se událo a co se chystá?
8.1.2013 V novém roce nová rubrika ECM

leaf