Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 16.9.2018 20:55
Ukončeno spalování uhlovodíkových plynů s obsahem sulfanu v 11:00 hod.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Krajina, místo našeho života

1. března 2018

krajinaČlověk je tvor, který během své existence dovedl přetvořit přírodní krajinu téměř k nepoznání. Prakticky žádná část našeho území se nevyhnula působení lidské činnosti. Zvlášť krajina Ústeckého kraje byla díky těžbě hnědého uhlí, napřimování koryt řek, zemědělství, rekultivacím a dalším činnostem pozměněna. Samotné Mostecko, kterému se často neprávem přezdívá měsíční krajina, má mimořádně pestrou a rozmanitou krajinu.

Definice krajiny jsou různé např.:
- „Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky.“ (Zákon 114/92 Sb.),
- „Heterogenní část zemského povrchu, skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách opakuje.“ (publikace, Forman, Godron, 1993)
- „Část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů.“ (Evropská úmluva o krajině, 2000)

Krajina vytváří každé území a podle uspořádání znaků, které ji vytváří, jejich vztahů a měřítka, lze rozlišit mnoho typů krajiny. Za základní typy můžeme považovat krajinu přírodní a krajinu kulturní.

krajinaPřírodní krajina je původní krajina, v odlehlých a nepřístupných oblastech, které se vyvíjí bez zásahu člověka. Na jejím vzniku se podílí přírodní krajinotvorné procesy bez lidského vlivu. Dnes se přírodní krajiny vyskytují jen v omezené míře v obtížně přístupných oblastech, v pouštích a bažinatých územích. Představují je také zbytky dosud málo dotčených deštných pralesů. V Česku je za takovou krajinu možné považovat část vrcholových partií Šumavy.

Kulturní krajina je naopak vytvářena činností člověka. Kulturní krajinu lze rozdělit do čtyř typů: krajina lesohospodářská, zemědělská, těžební a sídelní.

Lesohospodářská krajina – převládá v ní les, který člověk využívá, vysazuje a ošetřuje. Lze ji pochopit a charakterizovat jako užitečné lesní plantáže k pěstování dřeva ke stavebním a jiným účelům, čemuž zcela odpovídá i způsob pěstování odlišný například od pěstování okrasné zeleně.
Zemědělská krajina – patří sem pole, louky, pastviny, sady a vinice. Lidé se snaží zvyšovat úrodnost půdy oráním, hnojením, zavodňováním nebo odvodňováním. Musí ji chránit před škodlivým působením přepásání, působením srážkové vody a větru. Škodlivé může být i nadměrné používání průmyslových hnojiv nebo ochranných prostředků proti škůdcům.
Těžební krajina – krajina bývá velmi narušena povrchovou i podpovrchovou těžbou nerostných surovin. Lidé zarovnávají vytěžené prostory, pokrývají je vrstvou půdy a vracejí jim zeleň (rekultivace).
Sídelní krajina – přírodní složky krajiny jsou člověkem značně změněné. Platí to především pro městské krajiny. Na území města jsou domy, průmyslové závody a sklady, sítě ulic a náměstí, parkoviště i sportovní zařízení.

Krajina je charakterizována svou strukturou (skladbou), funkcí, změnami (dynamikou). Nutno říci, že krajina není statická, mění se v čase a to s různou intenzitou. Mění se v průběhu geologických období - geomorfologické utváření krajiny (reliéfu), mění se klima a v důsledku toho i prostředí pro život rostlin a živočichů. Dochází k narušování přírodních procesů (požáry, záplavy), ať už v pravidelných nebo nepravidelných cyklech, se zcela určitými důsledky pro živou složku krajiny.

krajinaFaktory, které způsobují změny krajiny, jsou přírodní – působí většinou méně intenzivně a v delším časovém úseku např. probíhají v zemské kůře, eroze, změny koryt vodních toků, změny vyvolané pohybem ledovců anebo antropogenní, které přetvářejí přírodní krajinu (osídlení, zemědělství, lesnictví, těžba, průmysl, doprava, rekreace).

Člověk krajinu proměňuje a důsledky lidské činnosti mohou být různé. Některé jsou viditelné na první pohled, jako třeba krajina, kde dochází k těžbě nerostných surovin, zemědělské činnosti nebo k výstavbě dopravní infrastruktury. Jiné lze zjistit až na základě pozorování v delším časovém období, jako např. klimatické změny nebo vymírání rostlinných a živočišných druhů. Příroda je ovšem mocná a neuvěřitelně silná, aby si i s mnohdy radikálními změnami poradila (tedy všeho do času, zatím stále dokáže vyhrát). Po určitém čase se totiž v téměř každé lokalitě začnou objevovat první rostliny, hmyz a nakonec i živočichové. Přes mnohdy nepříznivé okolnosti jsou tyto organismy schopny zabydlet vlastně jakkoliv přetvořený (změněný) prostor.

Mostecko – zelená krajina
Mostecko je charakteristické mimořádnou pestrostí a rozmanitostí několika typů krajin. Tvoří ho krajinné celky:

- nejvíce osídlenou a člověkem využívanou částí Mostecka je její centrální část, která je územní součástí podkrušnohorských pánví (konkrétně Mostecké pánve);
- výrazně odlišným celkem, který na severu prudce vystupuje z pánve, jsou Krušné hory. Tato část regionu je nejméně osídlená;
- jižní část Mostecka je tvořena úrodnou zemědělskou krajinou, přecházející do Žatecké pánve a západními výběžky malebné krajiny Českého středohoří.

krajinaI když Mostecko bývalo a někdy i teď je lidmi nazýváno měsíční krajinou, dnes tomu tak už rozhodně není. Často to říkají ti lidé, kteří dlouho či vůbec Mostecko nenavštívili. Proto jsou často mnozí po návštěvě Mostecka překvapeni, jak hodně zeleně a života se v krajině objevuje. Dnešní rekultivované plochy jako např. Matylda, Benedikt a další místa už nepřipomínají bývalé doly, ale krásná místa pro rekreaci a odpočinek. Na území Mostecka se nachází také několik ochranářsky ceněných lokalit jako např. evropsky významná lokalita Kopistská výsypka, CHKO České středohoří, NPR Bořeň, NPR Zlatník, PR Písečný vrch, PR Milá a několik památných stromů atd.

Mostecko má ale oproti jiným regionům obrovskou výhodu. Voda se vrací do krajiny, tam kde v minulosti již byla. Nově vznikající jezera po těžbě hnědého uhlí (jezero Most, menší vodní plochy Benedikt, Matylda) by se mohla stát do budoucna zásobárnou vody pro celou republiku.

krajinaI když Mostecko zůstává i nadále průmyslovou oblastí a v některých lokalitách je silně ovlivněné a přetvořené lidskou činností, můžeme bez obav konstatovat, že Mostecko je mimořádně bohaté a ochranářsky významné území, a to i v kontextu celé České republiky. Vyskytují se zde vzácné a ohrožené druhy živočichů a rostlin. Z rostlin je to např. bělozářka liliovitá, která se nachází v oblasti Hněvína, kavyl Ivanův, který najdeme na vrchu Lajsník či vrchu Zlatník, diviznu brunátnou na vrchu Špičák, atd. Ze vzácných zvířat tu najdeme např. netopýra zrzavého, sýčka obecného (Pták roku 2018), výra velkého či čolka velkého.

A co rozhodně stojí z krajiny Mostecka navštívit?

krajina Určitě NPR Bořeň, na skalnatých svazích roste řada chráněných rostlin a sídlí zde chráněný výr velký. Bylo zde zjištěno kromě běžných druhů ptáků také 22 zvláště chráněných. Také se tu vyskytuje ropucha zelená a užovka hladká. Uhelné safari vám umožní se podívat do těžebních lokalit (do lomů) za plného provozu a na rekultivovanou krajinu. Vodní nádrž Fláje, jedno z nejatraktivnějších vodních děl Povodí Ohře. Vzhledem k unikátnímu technickému řešení hráze je centrem pozornosti návštěvníků Krušných hor.

Ing. Hana Matějková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: www.pixabay.com, archiv autorky

Zdroje:
https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=59020
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krajina
http://www.ceskatelevize.cz/porady/11564486654-mista-zivota/
http://www.vitejtenazemi.cz/krajina/index.php?article=10
FORMAN, R.T.T., GORDON, M.: Krajinná ekologie. Praha: Academia, 1993. 583 s. ISBN 80-200-0464-5.



Články a tiskové zprávy z roku 2018

18.9.2018 Odstartoval 4. ročník úspěšného projektu „Uhelná maturita“
17.9.2018 Tanky ve prospěch ochrany přírody

30.8.2018 Netopýři
17.8.2018 Kriticky ohrožený sysel obecný
13.8.2018 Konec léta ve znamení oslav sklizní
1.8.2018 Ekologické výukové programy pro mateřské školy

23.7.2018 Eroze půdy
13.7.2018 Z ptačí perspektivy

26.6.2018 Balená voda versus kohoutková
21.6.2018 Důležitost snížení používání jednorázového plastu
15.6.2018 Chytré hlavy opět v ekocentru
12.6.2018 Geotermální energie
8.6.2018 Studenti Zdravotnického lycea už ví, jak potraviny cestují
5.6.2018 Dětský den v Pardubicích se vydařil

16.5.2018 Mořští živočichové v zajetí odpadu
10.5.2018 Žáci 18. ZŠ vysazovali ryby do řeky Bíliny
10.5.2018 Seminář o Geomontánních památkách Krušných hor a Slavkovského lesa v souvislostech
7.5.2018 Využití obnovitelných zdrojů energie v domech i na sídlištích

17.4.2018 Dešťová voda
9.4.2018 Kde pomáhají infračervené snímky?

26.3.2018 Semináře pro mostecké základní školy
21.3.2018 Jaké funkce má les?
13.3.2018 Chcete použít IBC kontejner na své zahrádce?
12.3.2018 Bioelektřina
1.3.2018 Krajina, místo našeho života

26.2.2018 Pokojové rostliny čistí vzduch
23.2.2018 Odborný seminář na téma včelařství v Mostě
12.2.2018 Co mohou říci o počasí druhy oblaků?

29.1.2018 Živočichové v přírodě odcházejí a zase přicházejí
15.1.2018 Jak je na tom ovzduší?

leaf