Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA - 16.7.2019, 08:12
Zahájeno spalování neodsířeného syntézního plynu na polním hořáku POX B 201, najíždění reaktoru 6 na výrobně POX. Spalování bylo ukončeno dnes v 9:00 po zapojení reaktoru do výroby.

UNIPETROL RPA - 13.7.2019, 02:00
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, přejezd typu prášku na výrobně PP. Spalování bylo ukončeno dnes ve 2:50.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Léčivé rostliny u prahu našeho domu I.

1. března 2019

léčivkyJaro je za dveřmi a někteří bylináři tvrdí že ten, kdo se chce svěřit do moci bylinek a nechat se jimi čistit, harmonizovat a léčit, by se měl začít už na konci zimy nebo časně zjara připravovat na sezónu. Hlavním důvodem je, aby si nenechal ujít dobu květu, kdy je sběr většiny bylinek nejefektivnější. Tedy až se jaro zeptá, co jsme dělali v zimě, my můžeme s klidem odpovědět, že jsme se vzdělávali a již jen čekáme na správný čas.

Víme, kterou bylinku sbírat a umíme ji poznat. Víme, k čemu nám bylinka bude a ve kterém měsíci ji máme očekávat. Léčivé rostliny bychom měli sbírat na správném místě a správným způsobem. Jestli si přece jen nejste jisti, poradí vám následující článek.

Zásady sběru
léčivky Na bylinky jdeme nejlépe s košíkem, krabicí, popřípadě papírovou či látkovou taškou, aby se nám rostliny nezapařily. Sbíráme jen zdravé a čisté rostliny, nejlépe kolem poledne za slunných dnů, kdy sluníčko vytahuje co nejvíce účinných látek do květů nebo do listů. Bylinky by měly být suché – tedy po opadnutí rosy, a ne po dešti. <
Nesbíráme na chemicky hnojených polích a loukách, na březích řek, ve kterých protéká znečištěná voda, na železničních náspech a v blízkosti silnic a průmyslových podniků. Další nevhodné místo je to, kam často chodíme venčit domácí mazlíčky. Šetříme přírodu a rostlinky nevytrháváme s kořeny, pokud je nepotřebujeme. Rostliny, které jsou chráněné zákonem nesbíráme. Existuje dosti jiných bylinek se stejnými účinky, které chráněné nejsou. Nejlepší léčivé účinky mají rostliny čerstvě nasbírané, to mějte na paměti hlavně pokud spoléháte na bylinku při léčbě nějaké těžké nemoci.

Bylinky sbíráme v době, kdy mají největší obsah účinných látek:

Květy – na začátku vykvétání
Listy – před květem a po odkvetení
Kořeny – brzy na jaře nebo na podzim
Plody – v čase, kdy jsou zralé

Sušení
Bylinky před sušením nemyjeme (výjimkou jsou kořeny), můžeme je nařezat na drobné kousky. Volně rozložíme na plachtu, síto nebo nepotištěný papír a sušíme ve stínu. Vhodná je i půda. Na sušení kořenů, kůry a vodnatých rostlin je dobré použít sušičku a sušíme max. při 35 °C. Usušené bylinky se skladují ve sklenicích (ideálně v zelených nebo hnědých – chrání před světlem) nebo v krabicích. Vyhněte se plastovým obalům a plechovým nádobám. Nesušte bylinek zbytečně mnoho, sušte jen na jednu zimu, bylinky po čase ztrácejí své léčebné účinky.

Způsob přípravy čaje (nálevu, výluhu)
léčivkyBylinku zalijeme vařící vodou. Čerstvou luhujeme půl minuty, sušenou jednu až dvě minuty. Zajímavá příprava čaje je výluh za studena v kombinaci se spařením. Jak na to? Rostliny vyluhujeme přes noc v polovině potřebné vody, ráno slijeme studený výluh a bylinky znovu zalijeme druhou polovinou vody – tentokrát vařící, pak opět přecedíme. Oba čaje pak smícháme – ve výsledném čaji tedy máme účinné látky, které se uvolňují za studena i v horké vodě.

Z bylinek můžeme vyrábět alkoholové tinktury (esence), pomocí ostředivky čerstvé šťávy, tzv. kaši na obklady, bylinné parné zábaly, masti, oleje, sedací nebo celkové bylinné koupele.

Pojďme si představit obyčejné léčivé rostliny, které nám často rostou přímo u prahu našeho domu, nebo je v zahrádce vytrháváme jako plevele. Někdy se říkává, že si nás bylinky samy hledají. Cítí, jaký máme v těle problém, a právě proto u toho našeho prahu vyklíčí.

Bršlice kozí noha
léčivkySbíráme list v dubnu a v květnu. Mladé lístky jsou výborné do salátu, omelety, polévky, nádivky a čaje. Rozdrcené nebo povařené a rozmixované listy se přikládají na klouby postižené revmatismem. Drcené listy jsou dobré i na komáří štípnutí. Ve formě obkladu nebo koupele z odvaru oddenku pomáhá při hojení zanícených ran a při bolestech, otocích a zavodnění nohou. Výluh z bršlice má močopudné účinky a zabraňuje zadržování vody v těle, podporuje vylučování solí a kyseliny močové z těla. Bršlice obsahuje vitamíny a minerály (vitamín C–4 x více než citron, karotenoidy, železo, mangan atd), odkyseluje organismus a detoxikuje.

Bříza bílá
léčivkySbíráme list v dubnu a v květnu. V březnu můžeme sbírat i pupeny. Finové z jara navrtávají stromy břízy asi metr od země a pak z nich hojně vytéká březová šťáva – také zvaná jako březová voda. Ta se používá proti lišeji, vyrážkám, močovým a ledvinový kaménkům, dně, zlaté žíle a strupům v hlavě (vtírání do pokožky). Čaj z mladých lepivých březových listů se používá při nachlazení, revmatismu, vodnatelnosti, vyrážkách, nepravidelné menstruaci a při zánětu močových cest. Březové pupeny léčí zánět kostí a kostní dekalcifikace, stimulují jaterní funkce, příznivě ovlivňují zánět slinivky a funkci sleziny, při zánětlivých onemocněních ledvin dokáží odstraňovat bílkovinu z moče.

Jahodník obecný – lesní jahoda
léčivkyKvete od května do srpna. Sbírá se list v době květu, obsahuje vitamín C, draslík, třísloviny, silice atd. Nálev pomáhá při čištění organismu, rekonvalescenci, zahlenění, střevních potížích (průjmech), při chorobách ledvin a stomatitidách. Jahodník se hodí i do různých čajových směsí. Jahodníkem se může kloktat při zánětech v ústní dutině. Obklady z jahodníku se doporučují i na krvácivé hemeroidy a na špatně hojící se rány.

Jetel luční
léčivkyOd pradávných dob se považuje jetel jako dobrá léčivá bylina. Sbíráme květní hlávky růžového jetele – od května do října. U nás roste asi 20 druhů jetele, sbíráme raději pouze jetel luční. Obsahuje třísloviny, glykosidy, flavonoidy, pryskyříce, silice atd. Uplatňuje se jako čaj při průjmech, bronchitidě, kašli (i černému), rýmě, kožních problémech, vyrážkách, revmatismu, cukrovce a oteklých lymfatických žlázách. Působí sedativně a proti křečím. Zevně ničí choroboplodné zárodky na pokožce, používá se do koupelích. V USA z něj dělají řadu potravinových výrobků – má značnou výživovou hodnotu, inspirovali se od Indiánů, ti jedli na jaře listy jetele jako zeleninu).

Jitrocel kopinatý
léčivkySbíráme list od května do srpna, nejlépe kolem 14. hodiny. Obsahuje např. glykosid aukubin, flavonoidy, enzymy, třísloviny, pektiny, vitamín C, kyselinu křemičitou, soli vápníku a draslíku a další látky. Vymačkaná šťáva z čerstvých listů velmi úspěšně hojí rány všeho druhu. Vnitřně čistí krev, léčí ušní záněty, pomáhá při vředech žaludečních, dvanácterníkových i vředových chorobách tlustého střeva, Crohnově chorobě a špatně fungujícím trávení. Jitrocel má protizánětlivé a antibiotické účinky. Pokud jste na procházce v přírodě a stane se vám nějaký drobný úraz – říznete se nebo odřete – rozemněte mezi prsty list jitrocele nebo řebříčku a přiložte na ránu. Tyto byliny působí na krev srážlivě a navíc desinfekčně. Čaj ze sušených listů pomáhá proti kašli, vyčistí zahleněné dýchací ústrojí.

Kontryhel žlutozelený
léčivkyTuto drogu řadíme mezi významné „ženské“ bylinky. Sbíráme kvetoucí nať od května do září nejlépe kolem 9. hodiny ráno. Účinně tlumí menstruační krvácení i jiné gynekologické krvácení, tlumí bolesti spojené s menstruací, upravuje periodu, zpevňuje podbřišek a působí při výskytu myomů. Ovlivňuje příznivě psychiku a je vhodný při klimakterických obtížích. Kontryhel působí močopudně, prohlubuje spánek, uklidňuje křečovité bolesti v trávicím ústrojí a působí proti krvácení z nosu.

Pampeliška lékařská
léčivkyPro někoho nepříjemný plevel, pro jiné velmi cenná léčivka. Sbírá se celá rostliny. Květ a stvol sbíráme v době květu – nejlépe v dubnu a v květnu. Pampeliškové listy sbíráme ideálně před květem, kořeny je vhodné sbírat na jaře a na podzim. Léčí choroby žlučníku, jater a ledvin, tyto orgány i úspěšně pročišťuje.
Tip: Pampelišku můžete přidávat i do salátů, lze i smíchat s vařeným vejcem a bramborami. Ke konzumaci jsou i čerstvé stvoly, které zpočátku chutnají hořce. Doporučuje se v této formě pro cukrovkáře (ti by jich měli sníst denně 10 po celý čas, co pampeliška kvete), na zánět jater, rozpouští žlučníkové kameny, reguluje činnost jater a žlučníku. Lidé, kteří se cítí stále nemocní, jsou unavení a mají ochablý organismus, by měli absolvovat 14denní kůru s čerstvými stvoly pampelišky. Jistě je překvapí vynikající účinek. Kořen se může jíst čerstvý nebo můžeme vařit čaj z čerstvého i z usušeného (pozor při sušení má veliké sklony k plísním, sušíme rozkrájený na kousíčky nejlépe v sušičce nebo na dobře větraném místě). Pročišťuje krev, napomáhá trávení, podporuje pocení a močení, působí povzbudivě a proti husté krvi. Velice známý je pampeliškový med, který pomáhá při angínách či bolení v krku.

Popenec břečťanovitý
léčivkyPopenec byl oblíbenou bylinkou našich prababiček, dnes je tak trochu zapomenutý. Pokuste se jej poznat, v některých trávnících roste velmi hojně. Sbírá se v době květu – duben až červenec. Můžete jej použít v kuchyni místo pepře. Čerstvou bylinku nahrubo nasekejte a přidejte do salátu, přimíchejte do tvarohu, do nádivky nebo do omelety. Hodí se i do bylinné směsi pro jarní detoxikační kůru. Odvar je vhodný na omývání špatně se hojících ran, má desinfekční a hojivé účinky.

Řebříček obecný
léčivkySbíráme nať i samotný květ – od června do září. Působí protikřečově a protizánětlivě, čistí krev a kostní dřeň. Používá se při žaludečních obtížích, zejména při překyselení, při žlučníkových obtížích, jaterních nemocech, žaludečních potížích, poruchách metabolických, při revmatismu, dně, ke zlepšení krevního obrazu, při menstruačních potížích – zmírňuje krvácení a dodává cyklu pravidelnost. S nálevem jsou i dobré zkušenosti při bolestech hlavy – místo zvyklého použití prášku proti bolesti uvaříme přes den 2–3 šálky nálevu a bolest postupně odezní. Neočekáváme samozřejmě tak rychlý účinek, jako když použijeme tlumící lék z lékárny, ale víme, že jsme si pomohli přírodně a nezatížili zbytečně například játra. Když bolí zuby, dáme do pusy pár lístků a žvýkáme.

Sedmikráska
léčivkySbíráme nejlépe těsně po rozvití od jara do podzimu, ale na jaře má nejvíce prospěšných látek – hořčiny, třísloviny, sliz a minerály. Účinky má velice jemné, proto je vhodná i pro děti. Působí protizánětlivě a hojivě a podporuje vykašlávání. Řeší kožní problémy, proto je dobré přidávat ji do koupelí.

Recept 1 na BYLINKOVOU POLÉVKU
miska divokých bylinek (kopřiva, bršlice, sedmikráska, pampeliška, řebříček, jitrocel, můžeme přidat i popenec)
3–4 vejce
5 lžic špaldové mouky
3 lžíce másla
1 cibule
bylinková sůl na dochucení
1 l vody
sůl

Recept 2 na BYLINKOVOU POLÉVKU
2 hrsti bylinek (kopřiva, listy pampelišky, sedmikráska, jitrocel, řebříček)
máslo
mouka
zavářkové těstoviny
1 l vody
sůl

Bylinky opláchneme a nakrájíme na malé kousky. V kastrolku připravíme máslovou jíšku, zalijeme 1 litrem vařící vody a přisypeme dvě třetiny bylinek. Necháme 5 minut provařit a přidáme zavářkové těstoviny, osolíme, vsypeme zbytek bylinek a podáváme.

Dnes máme spíše tendence mít všechno vyřešeno v co nejkratším čase. Spolkneme prášek a za půl hodiny máme po bolesti. Ale chceme jen potlačovat příznaky nebo zdravotní potíže opravdu řešit a léčit? Dejme bylinkám šanci a čas. Většinou neúčinkují do minuty a je potřeba nějakou dobu počkat na „viditelný efekt“.

Mgr. Simona Vašková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
Maria Treben: Zdraví z boží lékárny
Jiří Janča a Josef A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin
Pavel Váňa: Rady bylináře Pavla
www.ceskatelevize.cz
www.dedekkorenar.cz



Články a tiskové zprávy z roku 2019

15.7.2019 Tipy na ekodovolenou
3.7.2019 Ženy, které mění svět

26.6.2019 Zelený Oskar - unikátní biotechnologie HYDAL je vyroben z použitého fritovacího oleje
12.6.2019 Zelené nebezpečí – sinice
4.6.2019 Za uhlím a permoníky II.

20.5.2019 Přírodní zahrady
15.5.2019 Za uhlím a permoníky I.
13.5.2019 Národní přírodní rezervace na Mostecku
9.5.2019 OSN přijalo šestý Světový přehled životního prostředí
6.5.2019 Jarní finále Uhelné maturity

26.4.2019 Naši malí sousedé – Znáte ptáky ve svém městě?
23.4.2019 Lektorky ekocentra učily v Oseku
16.4.2019 Na rybách s ekocentrem
15.4.2019 Zdobení velikonočních vajíček jinak
11.4.2019 Trávník nebo kvetoucí louka?
8.4.2019 Uhelná maturita opět zde
4.4.2019 Hravě s odpady

20.3.2019 Léčivé rostliny u prahu našeho domu II.
14.3.2019 Jarní úklid bez chemie
1.3.2019 Léčivé rostliny u prahu našeho domu I.

19.2.2019 Výroba domácí kosmetiky
7.2.2019 Mufloni na mosteckých výsypkách

31.1.2019 Klimatická změna a proč je přehlížena
11.1.2019 Zahřívající a ochlazující potraviny
2.1.2019 Oceány bez plastů?

leaf