Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 23.11.2017,6:50
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v rámci odstavení Reaktoru C na výrobně PE1.

Unipetrol RPA - 23.11.2017,1:20
Ukončení spalování uhlovodíkových plynů s obsahem sulfanu. Doba trvání události: 23 hodin

Unipetrol RPA - 23.11.2017,0:12
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, odstavení reaktoru C na výrobně PE1.

Unipetrol RPA - 22.11.2017,18:30
V 18:30 bylo ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, po přejezdu typu prášku na výrobně PP.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Lesní školky

3. října 2016

lesní školkyV současné době chybí dětem vztah k přírodě a pohyb, přitom pobyt venku může dětem zlepšit imunitní systém a zvýšit obranyschopnost. Příroda představuje otevřený prostor, kde se viry nedrží a nekříží tak jako v interiéru mateřských školek, kde se děti mnohem snáze vzájemně nakazí. Děti hrající si celý rok venku, za každého počasí, v otevřeném prostoru bez zdí a plotů? Zdá se vám to nepravděpodobné a nemožné? U Lesních mateřských školek je to každodenní realita.

Lesní mateřské školy jsou vzdělávací instituce předškolní výchovy, stejně, jako klasické mateřské školy, jen vzdělávání dětí probíhá ve venkovním prostředí, především v lese. Ve školském zákoně jsou definovány následovně: „Za lesní mateřskou školu se považuje mateřská škola, ve které vzdělávání probíhá především ve venkovních prostorách mimo zázemí lesní mateřské školy, které slouží pouze k příležitostnému pobytu. Zázemí lesní mateřské školy nesmí být stavbou.“ (Zdroj: http://www.lesnims.cz/lesni-ms/legislativa.html).

Základním znakem Lesních mateřských škol (LMŠ) je, že většina programu probíhá „venku za každého počasí“ v přírodním prostředí.
Základní charakteristiku lesních MŠ lze shrnout následovně:

1. Celoroční pobyt venku za každého počasí.
2. Není špatné počasí, pouze špatné oblečení.
3. Zázemí má charakter příležitostně využívaného vyhřívaného přístřeší.
4. Základní prostředí výchovy je zpravidla v lese.
5. Třídu tvoří optimálně 15 dětí a minimálně 2 dospělí.
6. Základem pro pobyt s dětmi venku je vzájemná důvěra.
7. Dobrá komunikace s komunitou a rodiči je zásadní.
8. Východiskem pro vzdělávací program je situace, spontánní hra a přímá zkušenost dětí.
9. Lesní mateřská škola rozvíjí děti všestranně v souladu s platným kurikulem pro předškolní vzdělávání.

Počátky historie LMŠ sahají do 50. let minulého století. První LMŠ pochází z Dánska. Za zakladatelku je považována Ella Flatau, matka čtyř dětí, která čas s dětmi trávila pravidelnými výlety do lesa. Brzy se k ní přidali sousedé se svými dětmi a jejich známí. Toto jednoduché řešení zapříčiněné i nedostatkem míst v klasických mateřských školách, se rozvinulo v pravidelnou dopolední péči o děti. V roce 1954 vznikla na základě jejich zkušenosti občanská iniciativa sdružující příznivce této myšlenky a byla založena historicky první LMŠ.

lesní školkyV České republice (ČR) se o šíření a rozvoj myšlenky LMŠ výrazně zasazovala již zesnulá Emilie Strejková, zakladatelka a dlouholetá ředitelka pražského ekologického centra Toulcův dvůr. Dne 31. 8. 2004 zahájily činnost ekologicky orientované dvoutřídní mateřské školy „Semínko“ při Toulcově dvoře. Zřízení třetí – venkovní třídy mateřské školy, která by fungovala na principech LMŠ, bylo otevřeno v roce 2010. Ve stejném roce vznikla také Asociace lesních mateřských škol, která aktuálně zastupuje kolem 120 LMŠ.

V ČR lze dělit lesní mateřské školy z hlediska organizace na dva typy: samostatná lesní mateřská škola a lesní třída při mateřské škole.

Samostatná lesní mateřská škola
Samostatná LMŠ funguje nezávisle na mateřské škole. Zřizovatelem je obvykle nezisková organizace. LMŠ se odlišuje od ostatních mateřských škol (MŠ) tím, že nemá k dispozici zázemí určené k celodennímu pobytu dětí uvnitř. Zázemí LMŠ často představuje maringotka, srub či jurta, kde lze případně vařit či zajistit odpočinek dětí. Obvykle děti spí na karimatkách ve spacácích. Některé samostatné LMŠ nevlastní žádný objekt. Schází se v centru města na zastávce hromadné dopravy, odkud vyrážejí do lesa. V případě velmi nepříznivého počasí může fungovat dohoda s další institucí (škola, knihovna, skautská základna atd.) o možnosti kdykoli s dětmi přijít. LMŠ v ČR využívají také různé prostory v objektech blízkých k lesu a náležících soukromým osobám či obcím, které jsou ochotny je k těmto účelům poskytnout. Samostatné LMŠ jsou velmi rozšířené v Německu (tzv. Waldkindergarten), kde jich je v současné době kolem jednoho tisíce. V ČR na tomto principu funguje naprostá většina organizací hlásících se k myšlence LMŠ.

Lesní třída při mateřské škole
lesní školkyLesní třída při mateřské škole je rozšířeným typem předškolního zařízení zejména v Dánsku.

Zázemí obvykle tvoří budova MŠ, kde se však děti z lesní třídy nezdržují na program, stejně jako v případě samostatných LMŠ. Lesní třída běžné MŠ vychází denně (minimálně na dopoledne) do lesa. V některých případech se děti mohou samy rozhodnout, kde stráví den, zda v lese nebo v prostoru MŠ. Lesní třída se vrací do MŠ na oběd, případně na odpočinek a odpolední program. Existují také varianty, kdy má mateřská škola další zázemí v blízkosti lesa určené právě pro lesní třídu. Děti z lesní třídy však stále mají možnost trávit čas i v budově, poznat děti z jiných skupin ve školce, případně program lesní a běžné třídy střídat pod hlavičkou jedné organizace. V ČR funguje lesní třída Lesníček při MŠ Semínko v Toulcově dvoře v Praze 10. Svým charakterem se však velmi blíží samostatné LMŠ (třída má vlastní zázemí v podobě maringotky a zcela oddělený program).

lesní školkyV současné době chybí dětem vztah k přírodě a pohyb. LMŠ nejenže nabízí obojí, ale má i další výhody např. jsou nižší zřizovací i provozní náklady, tedy celkově úspornější provoz.

Další výhodou je důraz na rozvoj dovedností dětí vlastními silami v přímém kontaktu s přírodou. To je umožněno celkově nižším počtem dětí ve třídě a vždy dvěma doprovázejícími dospělými. Jednou z velkých výhod je, že pobyt venku může dětem zlepšit imunitní systém a zvýšit obranyschopnost. V médiích byl citován britský výzkum, který potvrzuje, že přílišná hygiena oslabuje schopnost regenerace a hojení ran. Z několika rozhovorů s rodiči a pedagogy v LMŠ vyplývá, že děti nejsou častěji nemocné, než před umístěním do LMŠ, u některých dokonce klesla nemocnost v souvislosti s nákazou infekční nemocí. Důvodem může být postupná adaptace na větší rozpětí venkovních teplot, což přirozeně posiluje obranyschopnost. Prostředí přírody představuje otevřený prostor, kde se viry nedrží a nekříží tak jako v interiéru MŠ, kde se děti mnohem snáze vzájemně nakazí. Jednou z nevýhod z hlediska rizik spojených s častým pobytem v přírodě je vyšší pravděpodobnost napadení klíštětem. Je proto třeba věnovat větší pozornost prevenci.

O tom, kde jsou v Ústeckém kraji či v ČR LMŠ, je možné zjistit na webových stránkách - http://www.lesnims.cz/.

Ing. Hana Svašková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most
Foto: pixabay.com

http://www.lesnims.cz/lesni-klub-samorost.html
http://www.klubsamorost.cz/
http://www.lesnims.cz/mapa-lesnich-ms.html
http://www.opzp2007-2013.cz/soubor-ke-stazeni/46/14089-Ekoskolky_a_lesni_materske_skolky.pdf
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lesn%C3%AD_mate%C5%99sk%C3%A1_%C5%A1kola



Články a tiskové zprávy z roku 2016

2.12.2016 Který vánoční stromeček je ten nejlepší?

28.11.2016 Jaderný odpad v Lubenci na Lounsku?
25.11.2016 Kvalita ovzduší a zdraví obyvatelstva
21.11.2016 Barva listů a ovzduší
18.11.2016 Studenti opět zkoumali, jak potraviny cestují
4.11.2016 Co ví studenti o uhlí

31.10.2016 Komu se nelenilo a zelenalo?
19.10.2016 Hornictví, jeho tradice a studenti
17.10.2016 Ozvěny EKOFILMU pro žáky 1. a 15. ZŠ v Mostě
13.10.2016 Až se zima zeptá aneb Jak uchovávat potraviny zdravě a šetrně – bez elektřiny
12.10.2016 Jak se stát farmářem
11.10.2016 Studenti poznávali VÚHU a.s. a VŠB
5.10.2016 Ekocentrum na Svatomichaelských slavnostech 2016
3.10.2016 Lesní školky

30.9.2016 Studenti v Elektrárně Počerady
21.9.2016 Studenti se vydali na Cestu…aneb Uhelná maturita 2016
16.9.2016 Den otevřených dveří na vodním díle Přísečnice
1.9.2016 Lužická jezera největší uměle vytvořená vodní plocha Evropy

5.8.2016 CITES - úlovky z dovolené
4.8.2016 Evropská unie se brání invazním druhům

29.7.2016 CO2 patří pod zem?
17.7.2016 Salesiova výšina a naučná stezka
15.7.2016 EIA a veřejnost
11.7.2016 Kam o prázdninách?
1.7.2016 V ekocentru se zkoumala cesta potravin na náš stůl

29.6.2016 Národní přírodní rezervace Jezerka
28.6.2016 Na ZŠ Palacha se promítaly filmy o ekologii
23.6.2016 Ptačí oblast v Krušných horách
16.6.2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie
14.6.2016 Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?
10.6.2016 Exkurze v Záluží
6.6.2016 Modrá úsporám

26.5.2016 Včely a jejich tajemství
6.5.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
5.5.2016 Gymnázium Most dýchalo a chutně a zdravě se stravovalo
2.5.2016 Biopotraviny a kam za nimi v Ústeckém kraji?

29.4.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
29.4.2016 Hornická soutěž začíná
20.4.2016 Ústecký kraj má své regionální potraviny
15.4.2016 Ekozemědělství
11.4.2016 Nový zákon o odpadech a evropské směrnice
7.4.2016 Svoz bioodpadu z domácností
6.4.2016 Prezentace činnosti Ekologického centra Most pro Krušnohoří

21.3.2016 Soutěžte s námi neboť „Komu se nelení, tomu se zelení“
15.3.2016 Rostlinní sousedé a jejich vztahy
9.3.2016 Chráněné lokality – Co je nového v Ústeckém kraji?
7.3.2016 Les a kácení
1.3.2016 Pták roku 2016: červenka obecná

24.2.2016 Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?
19.2.2016 Půda, zdroj života
15.2.2016 Quo vadis EVVO?
8.2.2016 Nová zelená úsporám
1.2.2016 Neekologická změna ve způsobu účtování energií

19.1.2016 Jaké je životní prostředí Ústeckého kraje?
6.1.2016 Rok 2016 bude rokem luštěnin

leaf