Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 20.10.2017, 5:17
Dd 24:00 hod. zahájeno spalování odplynů s obsahem H2S na fleře provozu 2. Důvodem je přerušení zpracování těchto oodplynů v souvislosti s odstavením PS 3620 jednotky hydrorafinace motorové nafty do zarážky.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Barva listů a ovzduší

21. listopadu 2016

barva listůPo vegetačním období se většina stromů chystá na zimní odpočinek. Shodí své listy, které jim umožňovaly dýchat, vypařovat vodu a přeměňovat sluneční energii na rostlinami využitelné cukry. Před tím než listí opadá, zbarví se do žluté a červené barvy. To proto, že stromy z listů přečerpají a uloží užitečné chemické látky včetně chlorofylu - zelené barvivo, které může za proces fotosyntézy, při níž vzniká pro nás důležitý kyslík. Listy ztratí zelený chlorofyl, který dříve překrýval žluté až oranžové karotenoidy. Některé dřeviny v listech vytvářejí červené až tmavočervené antokyany, aby se chránily před nadměrným příjmem slunečního záření. Jiné dřeviny produkují hnědě zbarvené fenoly, které také pomáhají snižovat nežádoucí účinky nadměrného ozáření listů sluncem a navíc chrání list před předčasným rozkladem bakteriemi, které osidlují listy stromů ještě před jejich opadem a rozkládají celulózu z listí již na stromě. Jaký vliv může mít na proces žloutnutí a opad listí znečištěné ovzduší?

Globální oteplování a oxid uhličitý
V posledních letech se stromy se svým přirozeným vybarvením listů čím dál tím více opožďují, i přes to, že na jaře vyraší listí dříve, než tomu bývalo kdysi. Vegetační doba stromů se tak stále prodlužuje a období vegetačního klidu se zkracuje. Stromy však musí stihnout založit na pupeny před začátkem mrazů, pokud to nestihnou, jsou vůči mrazu a jiným rozmarům počasí zranitelnější. Prodlužující se délka vegetace je pozorována již 30 let. Nejprve se rostoucí zpoždění 1,3 až 1,8 dne za deset let přikládalo zvyšujícím se teplotám, ale ukázalo se, že vliv teploty není rozhodující. Za zpožděním žloutnutí listí stojí oxid uhličitý. Za posledních 30 let vzrostl obsah oxidu uhličitého v atmosféře o 13,5 %. V současné době se obsah oxidu uhličitého v atmosféře pohybuje mezi 0,039 % až 0,04 %. Před průmyslovou revolucí byl obsah tohoto plynu v atmosféře 0,028 %.

barva listůZvýšený oxid uhličitý v atmosféře ovlivňuje fyziologii rostlin a jejich funkci. Stromy se snaží tento nadbytek využít, vytváří na uhlík bohaté sloučeniny, které prodlužují život listů. Uložené uhlíkaté sloučeniny pomáhají stromům se zvládáním zátěže, jako je například okus či ořez stromu, vznik mrazových puklin, které mohou být vstupní branou pro dřevokazné houby a jiné škůdce. Oddalování žloutnutí listů a jejich opadu, však vystavuje strom riziku, že nestihne včas a založit pupeny nové před nástupem mrazu.

Jarní brzké pučení se naopak ukazuje jako důsledek zvyšující se globální teploty, která dřeviny probouzí dříve. Dřeviny při probuzení opět nasají vodu a dávají se do bujného růstu. Nasátím vody do buněk se rostliny stávají zranitelnější vůči náhlým mrazům, které se často ještě objeví.

Přízemní ozon
Žluté listí však můžeme vidět i v jinou roční dobu než jen na podzim. Listy stahují chlorofyl, pokud u nich dojde ke stresu způsobenému vnějšími faktory či škůdci, zežloutnou. V srpnu můžeme velmi často ve městech a podél silnic vidět bronzově žluté nebo kovově stříbřité zbarvení listů, které je výsledkem působení přízemního ozonu.

barva listůNejvyšší koncentrace přízemního ozonu se objevují v období na přelomu dubna až května a také srpna až září. V dubnu až květnu jsou vysoké koncentrace přízemního ozonu typické pro oblasti, které jsou vzdálenější od zdrojů emisí (NOx, CO, VOC, CH4). Tyto látky se za působení ultrafialového záření (λ ≈ 280 – 430 nm) – denní světlo - podílí na vzniku přízemního ozonu. Žloutnutí listí po působení přízemního ozonu se projevuje zejména u starších listů, proto se v tomto období (duben – květen) nemusí žloutnutí na mladé vegetaci projevit. Jinak je tomu v období srpen až září, kdy se vysoké koncentrace ozonu objevují především v obydlených a průmyslových lokalitách. Zde můžeme sledovat žloutnutí listů, které jsou vystavené slunečním paprskům, zastíněné listy zůstávají zelené. Žloutnutí listí je projevem předčasného stárnutí a dochází k brzkému opadu takto narušených listů. Naštěstí je nahradí listy, které byly skryty v jejich stínu.

Přízemní ozon má však vliv i na celkový zdravotní stav dřevin. Kromě poškození listů, ozon nepříznivě ovlivňuje celkovou energetickou bilanci dřevin. V buňkách rostlin dochází k oxidačnímu stresu, který vyvolává obrannou antioxidační reakci. Oxidační stres je vyvolán radikálem kyslíku, který okysličuje vodu na peroxid vodíku, poškozuje tukovou strukturu buněčných membrán a další buněčné struktury. Rostliny se brání zvýšenou tvorbou enzymů rozkládajících peroxid vodíku, vytváří organické sloučeniny redukující oxidující činidla a provádí opravy poškozených buněčných struktur. Rostlina se tím ale vyčerpává a klesá celková odolnost vůči dalším nepříznivým faktorům. V buňkách listu dochází ke snížené fixaci oxidu uhličitého a zastavuje se fotosyntéza. Zároveň ubývá chlorofylů v buňce, listy jsou proto v místě poškození bronzově žluté. Obecně lze říci, že listnaté dřeviny jsou vůči ozonu citlivější než dřeviny jehličnaté.

barva listůPři bližším zkoumání listů se dá poškození ozonem dobře rozeznat od poškození způsobené jinými faktory prostředí. Příznaky poškození ozonem se objevují pouze na svrchní straně listů častěji starších až středně starých, teprve při silném poškození a ve druhé polovině vegetační sezony (pozdní léto, babí léto, začátek podzimu) mohou být v některých případech symptomy patrné i na spodní straně listů. Při zastínění jiným listem k žloutnutí nedochází, objevuje se obrys stínu. Zasažená není ani žilnatina, žloutnutí se projevuje pouze na ploše listu.

Současné imisní limity, založené na expozičním kumulativním indexu AOT40 (celková denní doba, po kterou je koncentrace ozónu vyšší než 40 ppb = 80μg.m-3 během vegetačního období), představují pouze potenciální možnost vzniku poškození. Kritická hodnota pro ochranu lesů před poškozením ozónem je 10 000 μg.m-3 hod-1. Reálný vliv ozonu na rostliny je v přírodních podmínkách často omezen dalšími faktory, které zamezují jeho vstup do listů, například uzavírání průduchů v horkých dnech proti nadměrnému výparu vody zamezí i příjmu ozonu. Jiné typy stresů (př. sucho, vlhkost vzduchu, srážky, přítomnost dalších imisí) mohou projevy působení ozonu jak umocňovat, tak oslabovat. Důsledkem působení přízemního ozonu na vegetaci je negativně ovlivněn zdravotního stavu celých ekosystémů.

Oxidy síry a kyselé deště
Ve 20. století byla kvalita ovzduší velmi špatná, ke zlepšení došlo až po zpřísnění legislativy v 90. letech a po povinném technickém vylepšení filtrů spalin elektrárenských a průmyslových komínů v roce 1999. Dlouhodobé působení znečištěného ovzduší se však projevilo na zdravotním stavu dřevin ve všech evropských zemích. Toto poškození se dá sledovat na celkovém olistění stromu. Nejvíce se na špatném zdravotním stavu dřevin podepsaly emise oxidů síry a oxidů dusíku.

barva listůVysoká koncentrace oxidu siřičitého v ovzduší v 60. až 90. letech minulého století způsobovala poškození chlorofylu, který se rozložil na žluté feofytiny a tím došlo ke žloutnutí a následně k usychání listů a jehlic. K takovému poškození mohlo dojít za velmi krátký čas – za vhodných podmínek i během deseti minut. Vysoké koncentrace oxidu siřičitého v ovzduší zapříčinily poškození řádově až desetitisíců hektarů lesa.

Vážnější problém však vznikl díky kyselým dešťům. Oxidy síry a oxidy dusíku reagují se vzdušnou vlhkostí, která se promění ve srážky (déšť, sníh, mlha, rosa, jinovatka) obsahující např. kyselinu sírovou nebo kyselinu dusičnou. Všechny tyto srážky mají sníženou hodnotu pH. Běžný déšť má hodnotu pH 5 – 6. Kyselé deště dosahují hodnot pH na 2 – 4. Takové snížení odpovídá zhruba stokrát větší koncentraci kyselin.

barva listůProblém kyselých srážek však spočívá nejen při samotném dešti a přímém působení na vegetaci, ale také ve snížení pH půdy a vody. Při okyselení půdy dochází k uvolnění a následné ztrátě důležitých prvků a živin, někdy i k uvolnění těžkých kovů z hornin. V takovém případě je půda znehodnocená. Dopady tohoto okyselení a vyplavení mají dlouhodobější následky, které se na zdravotním stavu dřevin dají rozeznat i dnes.

Zdravotní stav stromů je charakterizován především stupněm defoliace (% opadaných listů), který se projevuje jako ztráta určitého množství asimilačního aparátu (listí, jehlic) v porovnání se zdravým stromem, který by rostl ve stejných podmínkách bez předchozího znečištění. Nepříznivý vliv imisí působí více na jehličnaté stromy, které např. u smrku ztepilého by své jehlice měli mít až 7 let. V současnosti vydrží jehlice na stromě polovinu doby - cca 4 roky. Pozitivní změny ve stavu kvality ovzduší jsou v lesním prostředí znát s určitým časovým zpožděním, proto vykazují lesní porosty stále vysokou míru defoliace, která u nás patří mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými zeměmi.

V 80. letech minulého století vyvolal do očí bijící trýznivý zdravotní stav dřevin snahu kontroly a monitoringu zdravotního stavu lesů, proto vznikl Mezinárodní kooperativní program Evropské hospodářské komise při OSN zkráceně označovaný jako ICP Forests. V roce 1986 se v rámci programu ICP Forests začal sledovat zdravotní stav lesů na 61 plochách v České republice. Díky monitoringu byly získány informace o prostorovém a časovém vývoji stavu lesa v evropském měřítku a zároveň studovány příčiny poškození lesa se zvláštním důrazem na kritické zatížení a stupeň znečištění ovzduší.

barva listůProgram ICP Forests skončil k 31. 12. 2002. Monitoring zdravotního stavu lesa však s mírnými obměnami vydržel. V současné době je monitoring zdravotního stavu lesa financován pouze z národních zdrojů. V České republice poskytuje finanční prostředky Ministerstvo zemědělství. V letech 2014-2015 bylo podrobné šetření a sledování parametrů stavu lesa omezeno pouze na šest ploch intenzivního monitoringu.

Zelená zpráva z roku 2014 zhodnocuje výsledky dlouhodobého sledování zdravotního stavu lesa z pohledu defoliace takto: „Vývoj defoliace vykazoval přes určité výkyvy velmi mírně stoupající trend, v posledních letech až stagnující. Relativně vysoká míra defoliace je způsobena jednak tím, že imisní zátěž stále negativně působí, i když na nižší úrovni, a jednak skutečností, že stabilita lesních ekosystémů je dlouhodobě narušena v důsledku neúnosného působení imisí v uplynulých desetiletích. Na zdravotní stav lesních porostů mají samozřejmě vliv i další negativní faktory biotického i abiotického původu, z nichž některé nabývají v posledních letech stále na větším významu (klimatické excesy, podkorní hmyz).“

Kyselé deště se sice již díky dodržování imisních limitů pro SO2 a NO2 neobjevují v takové míře, jaké tomu bylo před rokem 1990, přesto se jejich účinek projevuje do dnes. Většina stromů v lesním hospodářství se pěstuje po dobu 80 až 100 let, tedy stromy zasazené v 50. letech minulého století byly vystaveny kyselým dešťům přibližně 40 let a i když teď kyselé deště přímo nepůsobí, je dlouhodobě ovlivněná půda, která jim nezajišťuje kvalitní výživu, proto se jejich zdravotní stav zlepšuje jen velmi pomalu.

Shrnutí
Kvalita ovzduší má na zdravotní stav dřevin přímý i nepřímý vliv. Rostliny vystavované stresům mohou snižovat svou vitalitu i produkci např. plodů, dřeva, i tvorbu kyslíku. Při nedostatku energie (cukru) může dojít k špatnému rozvoji kořenového systému, tím je strom vystavený riziku, že při silném větru dojde k vývratu.

Stromy a keře jsou důležitou součástí ekosystému, zadržují vodu v krajině, chrání půdu proti odplavení. Svým dýcháním vytváří mikroklima, které za parných dní zpříjemňuje život mnoha tvorům. V zimě les naopak chrání před silnými mrazy a nepříznivými povětrnostními podmínkami. Mimo to všechno, jsou stromy a keře důležité při čištění vzduchu. Odčerpávají oxid uhličitý, usazuje se na nich prach, který jim ucpává průduchy a tím znesnadňuje výměnu plynů. A nesmíme zapomenout, že rostliny vytváří pro všechny organismy tolik nepostradatelný kyslík. Znečištěná atmosféra si však vybírá svou daň i na nich.

Bc. Zuzana Ungerová
Ekologické centrum Most a Kralupy n./Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most
Foto: pixabay.com

Zdroje:
http://www.vulhm.cz/icp_forests
http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/lp_2009_06.pdf
http://www1.cenia.cz/www/sites/default/files/ZPRAVA_ZPCR_2014.pdf
http://www.vulhm.cz/sites/File/monitoring_stavu_lesa/monitoring1984-2003.pdf
http://is.muni.cz/th/321177/esf_m/Diplomova_prace_-_SHR.pdf
https://magazin.aktualne.cz/stromy-letos-opadaly-pozdeji-kvuli-vyfukovym-plynum/r~i:article:514379/?redirected=1473675621
http://www.scienceworld.cz/biologie/podzimni-barvy-jakou-souboj-stromu-s-hmyzem-350/
http://web2.mendelu.cz/af_211_multitext/vyuka/fyr1/rtf/19.pdf
http://www.webchemie.cz/pH.html


Články a tiskové zprávy z roku 2016

2.12.2016 Který vánoční stromeček je ten nejlepší?

28.11.2016 Jaderný odpad v Lubenci na Lounsku?
25.11.2016 Kvalita ovzduší a zdraví obyvatelstva
21.11.2016 Barva listů a ovzduší
18.11.2016 Studenti opět zkoumali, jak potraviny cestují
4.11.2016 Co ví studenti o uhlí

31.10.2016 Komu se nelenilo a zelenalo?
19.10.2016 Hornictví, jeho tradice a studenti
17.10.2016 Ozvěny EKOFILMU pro žáky 1. a 15. ZŠ v Mostě
13.10.2016 Až se zima zeptá aneb Jak uchovávat potraviny zdravě a šetrně – bez elektřiny
12.10.2016 Jak se stát farmářem
11.10.2016 Studenti poznávali VÚHU a.s. a VŠB
5.10.2016 Ekocentrum na Svatomichaelských slavnostech 2016
3.10.2016 Lesní školky

30.9.2016 Studenti v Elektrárně Počerady
21.9.2016 Studenti se vydali na Cestu…aneb Uhelná maturita 2016
16.9.2016 Den otevřených dveří na vodním díle Přísečnice
1.9.2016 Lužická jezera největší uměle vytvořená vodní plocha Evropy

5.8.2016 CITES - úlovky z dovolené
4.8.2016 Evropská unie se brání invazním druhům

29.7.2016 CO2 patří pod zem?
17.7.2016 Salesiova výšina a naučná stezka
15.7.2016 EIA a veřejnost
11.7.2016 Kam o prázdninách?
1.7.2016 V ekocentru se zkoumala cesta potravin na náš stůl

29.6.2016 Národní přírodní rezervace Jezerka
28.6.2016 Na ZŠ Palacha se promítaly filmy o ekologii
23.6.2016 Ptačí oblast v Krušných horách
16.6.2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie
14.6.2016 Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?
10.6.2016 Exkurze v Záluží
6.6.2016 Modrá úsporám

26.5.2016 Včely a jejich tajemství
6.5.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
5.5.2016 Gymnázium Most dýchalo a chutně a zdravě se stravovalo
2.5.2016 Biopotraviny a kam za nimi v Ústeckém kraji?

29.4.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
29.4.2016 Hornická soutěž začíná
20.4.2016 Ústecký kraj má své regionální potraviny
15.4.2016 Ekozemědělství
11.4.2016 Nový zákon o odpadech a evropské směrnice
7.4.2016 Svoz bioodpadu z domácností
6.4.2016 Prezentace činnosti Ekologického centra Most pro Krušnohoří

21.3.2016 Soutěžte s námi neboť „Komu se nelení, tomu se zelení“
15.3.2016 Rostlinní sousedé a jejich vztahy
9.3.2016 Chráněné lokality – Co je nového v Ústeckém kraji?
7.3.2016 Les a kácení
1.3.2016 Pták roku 2016: červenka obecná

24.2.2016 Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?
19.2.2016 Půda, zdroj života
15.2.2016 Quo vadis EVVO?
8.2.2016 Nová zelená úsporám
1.2.2016 Neekologická změna ve způsobu účtování energií

19.1.2016 Jaké je životní prostředí Ústeckého kraje?
6.1.2016 Rok 2016 bude rokem luštěnin

leaf