Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 24.5.2018, 21:30
Od 21:30 do 22:00 spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v rámci proplachu propylenové cisterny na VZP.

Unipetrol RPA - 9.4.2018, 8:05
Ve dnech 9.4., 11.4., 16.4., 23.4., 25.4., 30.4., 2.5., 7.5., 9.5., 14.5., 16.5., 21.5., 23.5., 28.5., 30.5. a 4.6. 2018 v době od 16:00 do 17:00 hodin a ve dnech 18.4. a 6.6.2018 v době od 12:30 do 13:30 hodin bude probíhat v areálu Chempark plánovaný požární výcvik zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek společnosti UNIPETROL RPA, s.r.o. – RAFINÉRIE. Součástí výcviku bude nácvik hasebního zásahu, který bude prováděn za asistence Hasičského záchranného sboru společnosti Unipetrolu RPA, s.r.o. na zabezpečeném prostoru bloku 44, SO 4418 – čistící plocha RAFINÉRIE. Vedlejším efektem nácviku může být výskyt kouřových plynů pozorovatelných i za hranicemi průmyslového areálu.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Mořští živočichové v zajetí odpadu

16. května 2018

moře odpadMnožství vyprodukovaného odpadu neustále roste, zvláště toho plastového. Ten ohrožuje nejen pevninu, ale především moře a oceány. Ročně v nich skončí přibližně 8 milionů tun plastů, to je jako kdyby se do moře každou minutu vyklopil plný nákladní vůz plastového odpadu. Plastový odpad zabíjí každý rok až milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců, mořských želv a nespočet ryb. Plasty zůstávají v ekosystému stovky let a každý den poškozují mořské živočichy. Do roku 2050 má být v oceánech více plastu než ryb.

Odpady, zejména plasty, představují hrozbu nejen pro zdraví našich moří a pobřežních oblastí, ale i pro naše hospodářství a společnost. Většina odpadů v moři vzniká při činnostech na pevnině. Každoročně skončí ve světových mořích a oceánech přibližně 10 milionů tun odpadků (z toho 8 milionů tun plastů). Plasty, zvláště pak obalové odpady z plastu, např. lahve od nápojů a nákupní tašky na jedno použití, jsou hlavním typem drobného odpadu, se kterým se lze setkat v mořském prostředí. Na tomto seznamu dále jsou: poškozené rybářské sítě, lana, dámské hygienické vložky, tampony, vatové tyčinky, prezervativy, nedopalky cigaret, jednorázové zapalovače atd.

moře odpadNa rozdíl od organických materiálů, plasty v přírodě nikdy „nezmizí" a hromadí se v přírodním prostředí, zejména v oceánech. Sluneční světlo, slaná voda a vlny rozloží plasty na ještě menší kousky. Trvá zhruba 500 let, než se jednorázová plena nebo plastová lahev rozloží na mikroskopické částečky. Avšak ne všechny mikroplasty jsou výsledkem rozkladného procesu. Mikroplasty jsou obsaženy již v některých našich spotřebních výrobcích, jako je zubní pasta, kosmetika a další výrobky osobní potřeby.

Přibližně 70 % naší planety pokrývají oceány, které obsahují mezi 500 tisíci a 10 miliony mořských druhů. Problematika plastových i dalších odpadů v mořích je podle vědců dlouhodobou hrozbou pro potravní řetězce mořských živočichů. Mořští živočichové a mořské ptactvo zaměňují odpad v moři s potravou. Udává se, že více než 40 % stávajících druhů velryb, delfínů a sviňuch, všech druhů mořských želv a přibližně 36 % mořských ptáků požilo odpadky v moři. Požití se neomezuje na jednoho nebo dva jedince. Postihuje celá hejna ryb a mořských ptáků. Například 90 % mrtvých buřňáků, kteří byli vyplaveni na břeh Severního moře, mělo v žaludku plasty. Žaludek plný nestravitelného plastu může bránit zvířeti v příjmu potravy, až nakonec uhyne hladem. Chemické látky obsažené v plastech mohou také působit jako jed a podle velikosti dávky mohou zvíře trvale oslabit nebo ho zabít.

moře odpadVětší částečky plastů také představují nebezpečí pro mořský život. Mnohé druhy včetně tuleňů, delfínů a mořských želv se mohou zamotat do zbytků plastů a do rybářských sítí a vlasců ztracených v moři. Většina uvízlých živočichů nepřežije, protože nemohou vyplavat na hladinu, aby se nadechli, nemohou unikat před dravci nebo se nasytit. Je odhadováno, že sítě, lana a nejrůznější plastové předměty způsobí ročně smrt 100 000 mořských savců a dvou milionů ptáků.

Případy v praxi?

V červnu 2011 zaregistrovali na východě Austrálie želvu, která měla více než 300 kusů umělé hmoty v zažívacím ústrojí. Tělo karety obrovské lidé našli na pláži na severu státu Nový Jižní Wales. Každý rok se stovky mořských želv zamotají do starých sítí a lan, které zůstávají v moři a na pobřeží po rybářích. Problém pro želvy je i nejrůznější plastový odpad, třeba plastové držáky, které drží pohromadě balení plechovek piva. Celosvětový průzkum, který pokrýval všechny hlavní oceány, kde želvy žijí, ukázal, že 91 % do sítí a odpadu zamotaných želv bylo nalezeno mrtvých. Na jejich tělech byla pozorována řada zranění, která byla způsobena zamotáním do mořského odpadu. Některé druhy odpadů vedou k vnějšímu zranění, někdy i amputaci části těl, jiné odpady způsobí zadušení želv.

moře odpadTulení samička žila půl roku s frisbeem kolem krku. Ochránci přírody z Norfolku, sdružení v organizaci „Přátel tuleňů z pláže Horsey“, byli přivolaní ke skutečně nevšednímu případu. Skupina výletníků si tu totiž při pozorování stáda tuleňů povšimla odrostlejšího mláděte, kolem jehož hlavy napevno uvízl rozbitý házecí talíř frisbee. "Plastový náhrdelník" v podobě frisbee ku prospěchu tulení slečny rozhodně nebyl, jak hlava rostla, zařezával se jí do masa stále těsněji. Škrtící kruh totiž znemožňoval tulenici přijímat potravu a nakonec i tekutiny. Po půl roce, když se ji konečně podařilo oddělit od skupiny a chytit, už se vůbec nebránila. Její stav byl více než žalostný. Pouhé mechanické odstranění plastového kola už k její záchraně nestačilo, protože se jí frisbee doslova vrylo pod kůži. Tento příběh naštěstí končí happyendem, po rekonvalescenci se podařilo tulení slečnu zachránit, ale ne všechna zvířata mají to štěstí.

V únoru 2018 informoval internetový deník www.ekolist.cz o uhynulém vorvani, který měl břicho plné plastových odpadků. Návštěvníci pláže u Cabo de Palos našli uhynulého samce vorvaně obrovského, ten měl celkem ve svých útrobách devětadvacet kilo plastového odpadu. V útrobách našli plastové sáčky a pytlíky na odpadky, kusy lan a cáry rybářských sítí, a ještě se uvnitř nacházel i kus pneumatiky, prasklý kanystr a buben (nespecifikované velikosti). Výsledkem bylo výrazné poškození břišní stěny a peritonitida, zánět pobřišnice, který zvířeti prakticky znemožňoval nasbírané odpadky vyvrhnout zpět. Vorvaň už v momentech předcházející smrti nebyl schopen přijímat a zpracovávat potravu a není vůbec jisté, zda byl ještě naživu, když jej moře vyplavilo na pevninu.

moře odpad Vědci zjistili, že sardel kalifornská shledává vůni povlaku na plastu tlejícím v moři za neodolatelnou. Hejno ryb zachytí vůni, kterou mořské řasy a bakterie zanechávají na kouscích plastu, a propadne šílenství. Pokud se ale sardele budou cpát plasty, budou se lidé na svém talíři potýkat s novým druhem odpadků.

Tragických případů, kdy odpad vyhrává nad životem zvířat je bohužel mnohem víc.

Stejně jako při celkovém nakládání s odpady je východiskem pro řešení odpadu v moři předcházení jeho vzniku. Jak toho docílit? Potřebujeme při každém nákupu plastové tašky, pytlíky atd.? Zamysleme se každý nad svým počínáním a kolik sami asi takového odpadu za rok vyprodukujeme.

Ing. Hana Matějková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com



Články a tiskové zprávy z roku 2018

16.5.2018 Mořští živočichové v zajetí odpadu
10.5.2018 Žáci 18. ZŠ vysazovali ryby do řeky Bíliny
10.5.2018 Seminář o Geomontánních památkách Krušných hor a Slavkovského lesa v souvislostech
7.5.2018 Využití obnovitelných zdrojů energie v domech i na sídlištích

17.4.2018 Dešťová voda
9.4.2018 Kde pomáhají infračervené snímky?

26.3.2018 Semináře pro mostecké základní školy
21.3.2018 Jaké funkce má les?
13.3.2018 Chcete použít IBC kontejner na své zahrádce?
12.3.2018 Bioelektřina
1.3.2018 Krajina, místo našeho života

26.2.2018 Pokojové rostliny čistí vzduch
23.2.2018 Odborný seminář na téma včelařství v Mostě
12.2.2018 Co mohou říci o počasí druhy oblaků?

29.1.2018 Živočichové v přírodě odcházejí a zase přicházejí
15.1.2018 Jak je na tom ovzduší?

leaf