Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA - 22.5.2020
Po plánované zarážce bude dne 23.5.2020 zahájeno postupné uvádění výrobních jednotek společnosti UNIPETROL RPA, s.r.o. zpět do provozu. O kompletním ukončení všech zarážkových prací Vás budeme informovat. V souvislosti s uváděním zařízení do provozu bude docházet ke spalování odplynů na flérách, které mohou být doprovázeny nezbytnými zvukovými a světelnými efekty, za které se předem omlouváme.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Občanská věda a jak se zapojit?

18. března 2020

věda, zapojení, veřejnostObčanská věda je v původním anglickém termínu „citizen science“ označení pro zapojení běžných občanů do vědeckého výzkumu. Přesněji se dle Oxfordského slovníku jedná o „vědeckou práci vytvářenou veřejností, často pod vedením profesionálních vědců a institucí.“ V České republice mohou dobrovolníci pomoci se sběrem dat například biologům. Zde se jedná nejčastěji o zaznamenávání živočichů a rostlin, ale zkoumá se také ptačí nářečí nebo se vyhledávají zastávky nebezpečné pro ptáky. A jak do občanské vědy zapojit?

Občanská věda dnes využívá moderní technologie, například rozsáhlé webové databáze a chytré telefony s GPS navigací. U nás funguje například aplikace pro smartphony BioLog spravována Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Jedná se o kapesní záznamník v mobilu, který odesílá pozorování včetně fotek do rozsáhlé databáze. Aplikace umožňuje zaznamenávat pozorování živočichů, rostlin a hub na území České republiky. Kromě toho je po přihlášení možné prohlížet záznamy od ostatních uživatelů na webové stránce: https://biolog.nature.cz/. Filtrování výsledků je možné dle roku pozorování, taxonomického zařazení nebo lze vybrat konkrétní druh.

věda, zapojení, veřejnost V rámci aplikace BioLog funguje od roku 2018 kampaň Na veverku s mobilem. Tento projekt má za úkol přivést co nejvíce lidí k zájmu o sledování naší přírody s pomocí lidem sympatického druhu – veverky obecné. Jedná se o hojný druh, přesto má i zde smysl zaznamenávat jeho výskyt. Před založením projektu například chyběla data o výskytu veverky na řadě míst v České republice – právě s tímto problémem by mělo zapojení veřejnosti pomoci. Dalším cílem projektu je zjistit, zda souvisí zbarvení veverek obecných s nadmořskou výškou, kde se vyskytují. Údajně se mají rezavě zbarvené veverky vyskytovat v nižších nadmořských výškách a hnědě zbarvené naopak ve vyšších polohách. S pomocí veřejnosti snad budou moci odborníci toto tvrzení potvrdit nebo vyvrátit.

Oborem s pravděpodobně největší mírou zapojení dobrovolníků je ornitologie – věda o ptácích. Množství informací, které vědci o ptácích mají, je proto vyšší oproti ostatním skupinám živočichů. Důvodem je značná oblíbenost ptactva mezi veřejností, druhy jsou rovněž poměrně snadno rozpoznatelné a alespoň ty základní se může naučit poznávat téměř každý.
V České republice se výzkumu se zapojením veřejnosti věnuje především Česká společnost ornitologická (ČSO). V současné době (březen 2020) nabízí několik programů s možností zapojení občanů podle stupně jejich znalostí, časové náročnosti, míry pobytu v terénu apod. Vybrané programy jsou uvedeny níže.

Nejjednodušší formou zapojení umožňuje program Bezpečné zastávky – zde není potřeba znát ptačí druhy dokonce vůbec. Na stránkách https://zastavky.birdlife.cz/ stačí ohodnotit zastávku veřejné dopravy dle formuláře. Formulář zahrnuje otázky například na přítomnost nezabezpečených prosklených ploch (nebezpečí nárazu pro ptáky), přítomnosti stromů a keřů v okolí, případně podle přítomnosti mrtvých jedinců. Zastávka se poté v interaktivní mapě zbarví zeleně (bezpečná), oranžově (riziková) nebo červeně (nebezpečná). Vzhledem k tomu, že vlastníkem zastávky bývají obce a správcem dopravní podniky, není možné provádět polepy zastávek nebo jiné zásahy bez jejich souhlasu. Jak tedy zajistit bezpečnou zastávku?
Na obecním úřadě je možné zjistit vlastníka či provozovatele a upozornit jej na nebezpečnou zastávku. Ve městech lze též jednat s odbory životního prostředí. Následně může občan navrhnout vhodné zabezpečení zastávky (dle doporučení na webu ČSO), případně nabídnout fyzickou pomoc nebo zapojit do polepování žáky místních škol. Příklady hodné následování je možné dohledat na uvedených webových stránkách. Lze však říci, že bývají často realizovány z popudu veřejnosti a jakákoliv aktivita občanů při ochraně ptactva má proto smysl.

věda, zapojení, veřejnostDalší z programů ČSO má název Jaro ožívá, a je určen především pro děti, školní třídy a zájmové kroužky. Jedná se o českou odnož mezinárodního projektu Spring Alive, jehož cílem je zvýšit zájem dětí o ochranu stěhovavých druhů ptáků, a tedy i ochranu přírody. Cílem je, aby děti zaslali svá první jarní pozorování pěti snadno rozeznatelných ptačích druhů. Konktrétně jde o pozorování vlaštovky obecné, čápa bílého, kukačky obecné, rorýse obecného a vlhy pestré. Z pozorování následně vzniká Mapa příchodu jara, tedy mapa počtu pozorování jednotlivých druhů v různých zemích Evropy. Více informací získáte na www.springalive.net.

věda, zapojení, veřejnost Ptačí hodinka je poměrně známý program, jehož druhý ročník proběhl v lednu 2020. Do sčítání se může zapojit každý, včetně osob bez předchozích ornitologických zkušeností. Jedná se o zimní sčítání převážně ptáků na krmítkách. Konkrétní výsledky pro rok 2020 zahrnují přes 21 tisíc účastníků, kteří zapsali přes 436 tisíc ptáků. Nejhojnějším druhem byla v tomto roce sýkora koňadra. Další informace a možnosti zapojení v příštím roce viz https://ptacihodinka.birdlife.cz/.

věda, zapojení, veřejnost Čapí hnízda je program zaměřený na jeden, ale zato dobře známý ptačí druh – čápa bílého. Na interaktivní mapě se zobrazují čapí hnízda – cílem je, aby dobrovolníci zapsali přílet čápů na hnízdo, popřípadě provedli kontroly hnízda a zapisovali, co se na hnízdě v průběhu sezóny děje. Na mapě se zobrazují čapí hnízda v České republice, dále je možné vložit reálně existující hnízdo, které na mapě zatím chybí. Po kliknutí na konkrétní hnízdo je možné zjistit další informace – zda bylo hnízdo v daném roce kontrolováno a pokud ano, zda čápi na hnízdo přiletěli nebo zůstalo neobsazené, popřípadě zda byla na vyvedena mláďata. Více na https://www.birdlife.cz/capi/.

Faunistická databáze (Avif) je veřejná databáze, která slouží ke sdílení informací o výskytu všech ptačích druhů na našem území. Cílem je sdílení zajímavých a neobvyklých pozorování mezi nadšenci, ale údaje se využívají také pro uložení a další vědecké zpracování. Registrovaný uživatel zde může vložit jakékoliv pozorování volně žijících ptačích druhů na území České republiky. Údaje nutné pro zaznamenání jsou pouze datum, místo pozorování a pozorovaný druh.
K zaznamenání je možné rovněž použít aplikaci Avif Mobile pro chytré telefony a tablety – zde se místo (GPS souřadnice), datum a čas zaznamenají automaticky a je tak nutné pouze zadat pouze druh, případně počet jedinců. Zkušenější uživatelé můžou vyplnit rovněž pohlaví jedinců nebo pozorované chování – aktivitu. Samozřejmě zde platí, že čím více údajů pozorovatel vyplní, tím větší smysl pro budoucí vyhodnocení zápis má. Záznamy následně slouží například k vyhodnocení změn početnosti druhů – zda populace určitého druhu roste nebo klesá. Zde mají velký význam kompletní seznamy včetně zápisu zcela běžných druhů. Každý pozorovatel zde tedy může vybrat pouze druhy, které bezpečně pozná, případně přiložit fotografii nebo označit určení druhu jako „nejisté“. Ostatní uživatelé velmi často a rádi rozpoutají věcnou diskuzi s cílem určit z fotografie o jaký druh se jedná nebo zda je pozorování daného druhu (v určité části roku nebo na určitém biotopu) pravděpodobné. Uživatelská kontrola je také jednou z velkých výhod občanské vědy, zvláště pak v ornitologii. Pokud by neexistovala, muselo by se ověřováním záznamů zabývat větší množství odborníků na „plný úvazek“. Dále viz https://birds.cz/avif/obs.php

věda, zapojení, veřejnost Nářečí českých strnadů je ukázkový příklad občanské vědy v České republice. Tento projekt za dobu své existence získal značnou popularitu u odborné i laické veřejnosti. Dnes je také díky zapojení stovek dobrovolníků zpěv strnada nejlépe prozkoumaným zpěvem z hlediska ptačích dialektů. Původně se jednalo o doprovodný projekt ke kampani Pták roku 2011, kterým byl zvolen strnad obecný. Ten je běžným druhem otevřené kulturní krajiny a je možné zaslechnout jeho zpěv od února do srpna. Jednotliví strnadi zpívají určitým dialektem nebo nářečím, které si vštípili během prvních dvou let života. Jedním z cílů projektu bylo ověření existence dvou základních strnadích dialektů, které měly dělit strnadí populaci na západoevropskou a východoevropskou. Dobrovolníci měli za úkol nahrát zpěv strnada a poslat jej vědcům. Projekt se stal značně populárním a lidé z celé republiky skutečně zasílali strnadí nahrávky. Díky nim se potvrdilo, že přes západní Čechy skutečně prochází hranice dvou strnadích nářečí a zároveň se Česká republika stala nejprozkoumanější zemí z hlediska nářečí tohoto ptačího druhu. Více o výzkumu strnada na http://www.strnadi.cz/.

věda, zapojení, veřejnostNejrozsáhlejší projekty, které jsou již poměrně náročné na znalost ptačích druhů, jakož i na čas strávený v terénu, se nazývají Jednotný program sčítání ptáků a jeho nástupce pak Liniové sčítání druhů. První zmiňovaný u nás funguje od roku 1982 a jedná se o sčítání všech ptačích druhů na vybraných lokalitách republiky. Výsledkem uvedených dlouhodobých programů jsou trendy početnosti jednotlivých druhů – ve formě přehledných grafů je možné si ověřit, zda vybraný ptačí druh na našem území přibývá nebo ubývá. Dále také indikátory neboli ukazatele, které na základě početnosti ptáků ukazují stav životního prostředí. Nejznámější je zde indikátor ptáků zemědělské krajiny, jelikož se jedná o skupinu s nejzásadnějším poklesem početnosti.

V České republice též existují sčítací a monitorovací programy zabývající se výlučně vodními ptáky. Mezinárodní sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census) probíhá jednou ročně v lednu a je součástí mezinárodního programu, kterého se účastní více než 100 zemí světa. Tento program probíhá nepřetržitě již od roku 1966 a představuje jeden z nejrozsáhlejších monitorovacích projektů svého druhu.

věda, zapojení, veřejnostAmatérští ornitologové se zabývají také kroužkováním ptáků a přinášejí cenné informace pro studium ptačí migrace. Kroužkování ptáků vymyslel na konci 19. století dánský učitel H. C. Mortensen s cílem zjistit, zda se na jeho zahradu vracejí každý rok stejní špačci a zároveň, kam na zimu odlétají. Postupem času kroužkování osvětlilo mnoho zajímavých otázek ze života ptáků. Například bylo zjištěno, že se kos černý může dožít až 21 let. Díky kroužkování je dnes pro nás samozřejmostí vědět, že vlaštovky táhnou na zimu do Afriky. Na základě kroužkování ptáků vznikají rovněž národní migrační atlasy. Pro naše území byl v roce 2008 vydán Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Tento atlas shrnuje historii i současné trendy v kroužkování a dále informuje o výsledcích kroužkování u více než dvou set ptačích druhů.

Dnes kromě kroužkování používají vědci rovněž geolokátory, ty dokáží velmi přesně určit místo zimoviště nebo hnízdiště vzácného druhu. Kroužkování však má i v 21. století na poli ornitologie své nezastupitelné místo. Zvláště proto, že je jeho využití finančně méně náročné než moderní techniky a také proto, že se kroužkování věnuje velké množství nadšenců. Tito kroužkovatelé si obvykle sami hradí náklady spojené s jejich koníčkem, ať už se jedná o cestování, sítě, tyče nebo samotné kroužky.

U nás zajišťuje koordinaci aktivit spojených s kroužkováním a samotné zpracování dat Kroužkovací stanice, která spadá pod Národní muzeum v Praze. Založena byla v roce 1934 v rámci Československé společnosti ornitologické a dnes má v databázi přes 5 milionů záznamů. Důležité je zmínit, že samotné kroužkování u nás provádějí proškolení dobrovolníci. V roce 2008 bylo v České republice zaregistrováno 452 držitelů licence ke kroužkování a počet okroužkovaných ptáků bývá okolo 150 tisíc jedinců za rok. Proces spočívá v nasazení kovového kroužku s unikátním kódem na běhák odchyceného jedince. Den kroužkovatele začíná již brzo ráno, kdy za tmy napne sítě, popřípadě umístí reproduktory s nahrávkou ptačího zpěvu a pak sítě pravidelně kontroluje. Odchycení ptáci jsou po jednom umístěni do prodyšných látkových pytlíků. Poté jsou ptáci zkontrolováni – změřeni a zváženi, následně jsou opatřeni ornitologickými kroužky a vypuštěni. Pokud poté kdekoliv na světě jiný člověk kroužek odečte a zašle jej nejbližší kroužkovací stanici, dostane se tato informace dále do databáze a také původnímu kroužkovateli jako tzv. zpětné hlášení.

Výhody zapojení amatérů v rámci biologických věd jsou značné. Zvláště poskytují ohromné množství dat, které by pouze profesionální vědci nikdy nedokázali shromáždit. Dobrovolníci zasílají, dnes již obvykle v elektronické formě, státním institucím i neziskovým organizacím mimořádné množství informací o výskytu živých organismů. Tímto se podílí na mapování druhů – díky nim mohou vědci lépe zjistit, jaké druhy se na našem území vyskytují. Dál také kde se na našem území vyskytují, což lze využít pro ochranu daného území. A zda jedinců určitého druhu přibývá či ubývá, což lze opět využít v praktické ochraně přírody, tedy ochraně konkrétního druhu. Mimo to poskytují amatéři údaje pro základní vědecký výzkum – například výzkum nářečí strnadů nebo v minulosti zjištění, kam ptáci táhnou na zimu, čemuž zásadně pomohlo kroužkování.

Bc. Radim Čechák
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
https://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20150424/281530814565421
http://biolog.nature.cz/
https://www.birdlife.cz/zapojte-se/obcanska-veda/
https://ptacihodinka.birdlife.cz/#/observe
http://www.strnadi.cz/
http://www.casopis.ochranaprirody.cz/res/archive/003/000500.pdf?seek=1234980438
http://invenio.nusl.cz/record/161457?ln=cs
http://krouzkovaniptaku.cz/o-krouzkovani-ptaku/
https://www.youtube.com/watch?v=qSvx7XwdpMQ
http://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/krouzkovani-ptaku-v-ceske-republice-a-v-evrope/?action=download
http://krouzkovaniptaku.cz/atlas-migrace/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095970013-chcete-me/208562221300020
https://birdwatching.cz/archiv/birdwatcheruv-archiv-2017/item/680-proc-se-ptaci-krouzkuji
http://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/kampan-na-veverku-s-mobilem-bezi-jiz-rok/
http://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/sledujete-prirodu-zamerte-se-na-veverky/
https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/vyzkum-ptaku/nareci-ceskych-strnadu/
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2013/cislo-5/ptaci-nareci-strnad-obecny-obcanska-veda.html



Články a tiskové zprávy z roku 2020

22.5.2020 Ochranné roušky a rukavice jako nová ekologická zátěž
18.5.2020 Problematika plastů
11.5.2020 Proč chránit rorýse?
4.5.2020 Proč byste měli dětem dopřát pravidelný pobyt v přírodě?

27.4.2020 Od průmyslu až po zahradu – IBC kontejnery
22.4.2020 Hnízdění sokolů stěhovavých v Unipetrolu
16.4.2020 Rekultivace a ochrana přírody – obojživelníci

18.3.2020 Občanská věda a jak se zapojit?
13.3.2020 Jedlý balkón

26.2.2020 Zasytí nás maso vypěstované v laboratořích? Je to budoucnost vzdálená nebo blízká?
21.2.2020 Zpráva o životním prostředí v Ústeckém kraji
10.2.2020 Květinové farmy

22.1.2020 Cirkulární ekonomika
15.1.2020 Přírodní antidepresiva
8.1.2020 Polámané spotřebiče - vyhodit nebo opravit?

leaf