Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA, 25.5.2017, 5:00
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, po přejezdu typu prášku na výrobně PP.

Unipetrol RPA - 24.5.2017, 18:28
Ukončeno spalování uhlovodíkového plynu bez obsahu sulfanu - viz. hlášení ze dne 24.5.2017 15:30hod. Práce na kompresoru ukončeny. Doba trvání události: 3hod.

Unipetrol RPA, 24.5.2017, 17:30
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, přejezd typu prášku na výrobně PP.

Unipetrol RPA - 24.5.2017, 15:30
Spalování uhlovodíkového plynu bez obsahu sulfanu. Doba trvání události: 4 hod.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Pálení odpadu na Zemi v průběhu staletí

28. března 2013

Odpad je starý jako lidstvo samo, ale problémy s ním narostly dnes do takových rozměrů, které si nikdo před pár desítkami let nedokázal ani představit. Celá naše planeta již jeví známky promoření cizorodými látkami, které vnášíme do životního prostředí vlivem uspokojování našich potřeb a užívání civilizačních výdobytků.

I naši předkové produkovali odpad, podívejme se tedy na okamžik do historie, možná se z ní dokážeme poučit nebo alespoň neopakovat stejné chyby. V dávné historii lidé produkovali odpad přírodního původu, který se většinou časem sám rozložil bez negativního vlivu na prostředí. Například v Dolních Věstonicích se našla hromada mamutích kostí z více než stovky mamutů z období asi 30 až 15 tisíc let před naším letopočtem. Je to zatím nejstarší skládka odpadů, která byla objevena na území naší republiky. Z doby kamenné jsou známy skládky kostí, střepů a popela, většinou se však tento materiál znovu využíval (recykloval), například kosti pro výrobu zbraní, ozdob i stavebních konstrukcí obydlí.

Problémy s odpady nastaly, když lidé začali žít na jednom místě. Ve velkém množství se pevné odpady nestihly rozložit a hromadily se kolem. Odpadní vody z obydlí, odpady z chlévů nebo z rozvíjejících se řemeslných dílen končily buď na ulicích, nebo v řece.
V některých oblastech tehdejšího světa se ale lidé o čistotu měst starali, například v Řecku a Římě v dobách Antiky využívali vodovody a kanalizaci a stavěli veřejné lázně. Občanské domy nebyly na kanalizaci napojeny, ale otroci odnášeli odpady a fekálie v hliněných vázách (vasa obsconea) a vyprazdňovali je do veřejných kanálů, které museli čistit váleční zajatci.

Ve středověku končily veškeré odpady v ohni, na hnojištích nebo přímo v nedlážděných ulicích. Velké epidemie nemocí nutily města tuto neradostnou situaci změnit. Například město Hamburk začalo s organizovaným svozem odpadu z města okolo roku 1600, po vypuknutí epidemie moru. V 17. století bylo běžnou praxí v Praze i v dalších velkých městech, že kromě obchodníků se v ulicích pohybovaly také popelářky s nůšemi na zádech, v nichž za pár drobných vynášely všechen odpad a popel z domácností, většinou za městské hradby.

V období průmyslové revoluce, která s sebou přinesla jako vedlejší efekt zvyšování produkce pevných odpadů, se začalo s budováním centrálních kanalizací a s vyvážením odpadů na skládky. Ani skládky však nemají neomezenou kapacitu a problém s odpadem tu byl znovu. Jako přijatelné řešení se nabídlo spalování odpadů, které zmenšuje jeho objem. Nejstarší spalování komunálního odpadu v Evropě probíhalo od roku 1870 v Londýně a po něm v Bruselu. V roce 1892 bylo v Británii již padesát spalovacích zařízení. Na evropském kontinentu byla jako první otevřena spalovna v Hamburku v r. 1896, kde se odpad likvidoval ve 36 pecích. První spalovny byly bez jakéhokoliv čištění kouřových plynů, jejich úkolem bylo snížit množství odpadu a zneškodnit choroboplodné zárodky v odpadech.

První spalovna na území Rakousko-Uherské monarchie byla postavena v Brně v r. 1905. Na svou dobu disponovala pokročilou technologií, využívající teplo ze spalování k výrobě elektrické energie, až do r. 1941. V Praze fungoval v té době systém "vyzváňka". Pražané, zaslechnuvší hlas zvonku, sami z domů vynášeli odpadky v nejrůznějších nádobách a obecní zřízenec, zaměstnanec hlavního města Prahy, je sypal do vozu. Odtud, z pražských ulic, se pak hromadně odvážely na dvě desítky smetišť , umístěných na periférii velkoměsta. V r. 1933 byla postavena spalovna ve Vysočanech, patřila mezi nejmodernější v Evropě, získané teplo bylo využito pro vytápění.

Ještě v roce 1989 bylo na území ČR zhruba 15 tisíc skládek. Každá obec měla 1 až 2 i více nezabezpečených skládek komunálního odpadu. Po vydání zákona o odpadech klesl počet skládek na 2044, dnes máme v provozu 182 skládek odpadu, z toho 26 skládek nebezpečného odpadu, zabezpečených podle předpisů ČR a EU. K energetickému využití odpadu u nás dochází pouze v nepatrné míře, na rozdíl od jiných evropských států. V Evropské Unii je v současné době v provozu více než 340 zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO), v ČR jsou pouze 3, spalovna v Brně (a.s. SAKO), v Praze – Malešicích a v Liberci (a.s. TERMIZO). Připravují se výstavby spaloven ZEVO Plzeň – Chotíkov, Komořany a Přerov.

Současné spalovny využívají moderní technologie jak pro energetické využívání odpadu a výrobu energie, tak při snižování či odstraňování emisí ze spalovacího procesu.
Pokud bychom porovnali spalovací proces ve spalovnách a v ostatních zdrojích (teplárnách, elektrárnách atd.), resp. limity stanovené legislativními předpisy pro jednotlivé zdroje, pak bychom zjistili, že spalovny mají nejpřísnější limity. Ekologická zátěž je tak u spaloven často menší, než u mnohé jiné činnosti, která je veřejností považována za „z ekologického hlediska bezpečnou“. V následující tabulce najdete zajímavé porovnání nejvyšších přípustných koncentrací toxických kovů v ovzduší, vodě a potravinách v porovnání s emisními limity spaloven.

alt

Skládky odpadů mají nemalé dopady na životní prostředí. Pro každou tunu ze skládky odpadů vzrostou emise skleníkových plynů ve formě kysličníku uhličitého o 1,3 tuny. Moderní skládky odpadů se snaží zachytávat bioplyny produkované anaerobním vyhníváním, nicméně počet plynových vrtů je limitován (asi jeden vrt na 4 000 m2 skládky odpadů), takže jen část bioplynů je ve skutečnosti zachycena. Kromě metanu a oxidu uhličitého uvolňuje skládka odpadů do ovzduší plynné emise obsahující aceton, benzen, chlorbenzen, chloroform, styreny, xyleny, čpavek a jiné nebezpečné sloučeniny chloru. Další nebezpečí plyne z možnosti průsaku do podzemních či povrchových vod. Uprostřed tělesa skládky zůstane voda kontaminovaná po tisíce let.

Většina z nás už třídí svůj odpad z domácností, separujeme plasty, papír, sklo a další komodity. Všichni ale víme, že třídit odpady jde jen do určité míry – vždycky zůstane nevábný zbytek, který skončí v popelnici. Co se s ním děje dál? U nás ho většinou bez užitku uložíme na skládce. V mnoha vyspělých evropských zemích upřednostnili energetické využívání odpadu. V Německu a Švýcarsku je zakázáno skládkování komunálního odpadu a proto se tyto odpady energeticky využívají. Také v Holandsku, Rakousku, Belgii a Dánsku jde na skládky minimum odpadů. Energetickým využíváním odpadu tyto země šetří nenahraditelné zdroje paliv, jako jsou uhlí a ropa a zmenšují objem odpadu ukládaného na skládky na minimum.
Z nevyužitelného zbytku, který by jinak ležel na skládce, tak doslova vytěží to nejcennější, co v něm je - energii.

Autorka článku: Jana Krátká
Ekologické centrum Most a Kralupy nad Vltavou
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
http://www.envic.cz/
http://www.odpadjeenergie.cz
http://www.psas.cz
http://odpady.ihned.cz
http://www.ekonoviny.cz

Články a tiskové zprávy z roku 2013

20.12.2013 Chemie a životní prostředí
18.12.2013 Vánoční soutěž má své vítěze
16.12.2013 Zdravé zimní mlsání aneb dárky ze zahrádky
10.12.2013 Plať za svůj odpad!
5.12.2013 Nebojme se mlhy!
3.12.2013 Voda pro život – jak dopadla soutěž?

28.11.2013 Den nenakupování - 30. listopad
26.11.2013 Pálím, pálíš, pálíme? aneb jak jsme na tom se spalováním odpadu
21.11.2013 Voda, co nás drží nad vodou
19.11.2013 Jak se žije ježkům?
7.11.2013 Pokořili jsme REKORD
4.11.2013 Pojďte do divadla a do kina ! Kam ? Do Centralu !!!
1.11.2013 Pozvánka na vernisáž VODA PRO ŽIVOT

31.10.2013 Vnější versus vnitřní ovzduší
24.10.2013 Pamatujme na stromy!
21.10.2013 Proč pěstovat staré odrůdy jabloní?
10.10.2013 Ekologické centrum zve na vernisáž výstavy s tématem „Voda pro život“
9.10.2013 Samá voda...
9.10.2013 Mostečané se pokusí o nový rekord aneb Kolik kapek se sejde v OC Central dne 07.11.2013 v 11:00hod.?
7.10.2013 Vánoční soutěž
2.10.2013 Zápach nebo vůně?

30.9.2013 Průběh semináře „Voda pro život"
27.9.2013 Hurá zpátky do školy i k chemii!
24.9.2013 Co nezvládneme vytřídit, pohltí skládky. Ale je to správné?
20.9.2013 Semináře „Chemie a životní prostředí“ v listopadu a prosinci zdarma!
13.9.2013 Svatba v zeleném
12.9.2013 Živý přenos konference o změně klimatu
6.9.2013 O včelkách samotářkách
4.9.2013 Do školy s ohledem na přírodu!
2.9.2013 Pozvánka na nové semináře „VODA PRO ŽIVOT“

30.8.2013 Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy
26.8.2013 I ekovýchova má své osobnosti
8.8.2013 Biovaření má zelenou!
5.8.2013 Cena kapky vody
2.8.2013 Proč na louky s kosou?

29.7.2013 Hurá do ZOO!!!
24.7.2013 Co pít v horkých letních dnech?
22.7.2013 Novela zákona o odpadech začne platit od 1. října
19.7.2013 Revitalizace vodních toků
16.7.2013 Alergie a biologické znečištění ovzduší
16.7.2013 Kotlíkové dotace pro Ústecký kraj
11.7.2013 Nová vyhláška o ochraně dřevin a povolování jejich kácení

28.6.2013 Za humny je taky krásně
26.6.2013 Jak studenti „zeleně“ nakupovali
25.6.2013 Co se děje na skládce? aneb S čím kdo zachází, tím také schází!
24.6.2013 Moře odpadů v moři
21.6.2013 Ozon – chrání nebo škodí?
20.6.2013 Jak probíhalo předávání cen v soutěži "Poraď ODPADlíkovi"
19.6.2013 Bez chemie se nikam nepohneme
12.6.2013 Kdo nejlépe poradil ODPADlíkovi?
11.6.2013 Ekologické centrum na jarmarku
10.6.2013 Světový den větru aneb Vítr a jeho energie

23.5.2013 Školní zahrada – zelená učebna
22.5.2013 Imisní monitoring ve světě a v Evropě
21.5.2013 Seznamte se s činností Zdravotního ústavu
17.5.2013 Jak ekologicky na dovolenou ?
15.5.2013 Chemie a láska
6.5.2013 FÉROVĚ!
3.5.2013 Odpady – na životní prostředí dopady
2.5.2013 Oslavme ptačí svátky

26.4.2013 Výměna domácích kotlů s příspěvkem bude možná i v Ústeckém kraji!
23.4.2013 Krajská ekologická konference pro žáky základních a středních škol
22.4.2013 Nová soutěž "Poraď ODPADlíkovi"
19.4.2013 Den Země a chemie
16.4.2013 Proč je i kosmetika BIO?
15.4.2013 Pleny jako odpad
10.4.2013 Znečišťující látky v ovzduší a jejich škodlivost I.
3.4.2013 Studenti UJEP v Ekocentru

28.3.2013 Pálení odpadu na Zemi v průběhu staletí
28.3.2013 Kontrolní den Ekologického centra Most pro Krušnohoří
26.3.2013 To nejsladší na světě
25.3.2013 O Nové zelené úsporám s ministrem životního prostředí
22.3.2013 Brána ekologie otevřená – soutěž VODA PRO ŽIVOT
22.3.2013 Jak jste poznávali vodu a její tajemství
21.3.2013 Jak chránit vodu? Aneb "VODY NENÍ NEKONEČNĚ, UŽÍVEJME JI SPOLEČNĚ"
20.3.2013 Jaro za dveřmi – ptáci za okny
19.3.2013 Chemie a ženy
18.3.2013 Pneumatiky do příkopu nepatří!
11.3.2013 Imisní monitoring – aneb jak se měří imise?
5.3.2013 Jaká je kvalita životního prostředí na Mostecku?

28.2.2013 Vývoj ovzduší na Mostecku
28.2.2013 Kde se vzala, tu se vzala... Evropská vodní charta
26.2.2013 Nová zelená úsporám
25.2.2013 Kde je čistší vzduch, uvnitř nebo venku?
19.2.2013 Pták roku 2013 – Břehule říční
14.2.2013 Farmářské trhy v Mostě mění lokalitu aneb Bedýnkování v každé roční době i počasí
12.2.2013 Chemie nám chutná
7.2.2013 O řezaných květinách trochu jinak…
4.2.2013 Co do popelnice nepatří?

30.1.2013 WELFARE aneb jsme ke zvířatům opravdu fér?
28.1.2013 Osmáci na cestě za tajemstvím ropy
22.1.2013 Rok 2013 – Mezinárodní rok …
22.1.2013 Právo životního prostředí v roce 2012 a 2013 aneb Co se událo a co se chystá?
8.1.2013 V novém roce nová rubrika ECM

leaf