Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 18.11.2017,8:01
Ukončení spalování plynu s obsahem sulfanu.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Přemysl Oráč a dnešní zahrady

8. března 2017

zahradaMěsíc březen vybízí zahrádkáře, aby se pustili do rytí záhonů. Činili tak naší předkové a činí tak i dnešní zahrádkáři a zemědělci. Ale je rytí pro půdu to nejlepší? Většina zahrádkářů si bez rytí svoji zahradu nedokáže vůbec představit. Věřte nebo ne, bez rytí to ale jde také. Stačí se podívat do okolní přírody. Tam venku půdu nikdo neryje, a přesto se nezdá, že by tím rostliny a stromy nějak strádaly.

Jak to bylo dříve
Kdysi dávno, když lidé orali, s pluhem zavěšeným za koněm nebo krávou, nebylo o výhodnosti orání pochyb. Políčka byla malá, terén členitý a různorodý. Polní cestu lemovala alej stromů, mezi poli byly meze, hájky, remízky, studánky. Půdu, obrácenou mělce radlicí, brzy po zasetí zabydlily rostliny. V době před setbou a po sklizni bylo všude kolem dost pomocníků, kteří se postarali o harmonii s okolím. Orající pár, člověk a zvíře, půdu svou vahou příliš nezatěžoval, jen ji otvíral pro přijetí nového života, semene.

Jak je to dnes
V době, kdy člověk ponížil přírodu na výrobní prostředek, meze rozoral, kvůli rozšíření cest vykácel aleje, studánky rozjezdil koly traktorů a pole zvětšil na „velké širé rodné lány“, zmizel veškerý přirozený život, udržující rovnováhu. Půda se brzy vyčerpala, a tak člověk začal s umělým hnojením a postřiky. Současné zemědělství se již bez použití postřiků a průmyslových hnojiv neobejde.

Při hluboké orbě, používané na polích, se promíchá půda do hloubky 18 až 30 cm, a zároveň se do půdy zapravují posklizňové zbytky, případně hnůj. Úrodná půda je do hloubky 10 až 30 cm obohacena o humusové složky, je nazývána humusovým horizontem. Kvalitní humusový horizont by měl obsahovat až 30 % organické hmoty. Při hluboké orbě na polích s nízkým humusovým horizontem (do 10 cm) dochází k promísení s minerálním horizontem, který je již bez humusu. Je důležité, aby se při orbě do půdy zaorala i organická hmota, jinak by po takovém zásahu bylo pole chudší o využitelné humusové látky.

zahradaV zemědělství se mimo jiné používala hluboká orba i k likvidaci hlodavců. Hraboš polní má však noru v hloubce 30 až 50 cm pod zemí. Pro úspěšnou likvidaci hrabošů se tedy používaly orby i hlubší. Docházelo tak pravidelně k promísení humusového horizontu s minerálním horizontem a užitečná organická hmota se dostala do hloubek, ze které si je dokáže zpátky vzít jen málokterá polní plodina. Dnes už se od hluboké orby jako ochraně proti hlodavcům většinou upustilo. Ekologicky smýšlející zemědělci využívají k boji s hlodavci jejich predátory, kteří obvykle zareagují na zvýšený počet kořisti zvýšenou aktivitou a větším množstvím vyvedených potomků.

Svět v půdě
V půdě je mnohem živěji než jsme schopni pouhým okem spatřit. Kromě větších živočichů jako je krtek, rejsek, žížaly a ostatní bezobratlí, jsou v půdě i mikroorganismy, které provádí obrovský kus práce. Rozkládají i hůře rozložitelné látky (lignin ze dřeva, mrtvá těla atd.), někteří jsou symbionty pomáhajícími při výživě rostlin. Jsou i tací, kteří dokáží fixovat vzdušný dusík a půdu tak obohatit o základní výživový prvek. Další mají své role neméně významné v koloběhu prvků, jako je dusík, železo, síra apod.

Mikroorganismů je celá řada a samozřejmě mají i různé nároky na prostředí. Asi nejpodstatnějším požadavkem na přežití je vzduch a jeho složení. Některé půdní mikroorganismy jsou tzv. aerobní, tedy potřebují k životu stejné složení vzduchu jako je v atmosféře, proto žijí ve svrchní vrstvě půdy. A některé mikroorganismy jsou anaerobní, vyhovuje jim tedy půdní vzduch s nižším obsahem kyslíku. Při rytí tyto dvě vrstvy prohodíme a ztížíme tím podmínky prostředí pro půdní mikroorganismy.

Většina mikroorganismů, které jsou v půdě a zrovna „nemají co na práci“ jsou v klidovém stadiu, ze kterého je probudí až možná potrava nebo narušení, např. rytí. Avšak mikroorganismy, plnící funkci symbiontů, žijící v rovnováze se stromy i ostatními rostlinami, se po narušení a odtrhnutí z takové symbiotické vazby nemusí tak snadno a rychle obnovit. Rostliny tím můžeme ochudit třeba o přirozenou ochranu proti patogenům.

Kdy a jak rýt
zahradaPokud je půda příliš zhutnělá, slehlá, těžká a bez humusu, pak je rytí namístě. Taková půda vzniká po přílišném používání syntetických hnojiv nebo pokud je utužena těžkou mechanizací. Půda je ekosystém, kde dochází k výměně látek a energií. Jenže rovnováha půdního ekosystému může být nevhodnou orbou narušena.

„Šetrné“ rytí lze provádět rycími vidlemi nebo rytím nadvakrát. Při použití rycích vidlí se postupuje tak, že se vidlemi po zapíchnutí zahýbá nebo půda se pouze podebere, nepřevrací se. Poté se na půdu rozhodí hnůj. Rytí rycími vidlemi je mnohem méně namáhavé, než rytí klasické. Rytí nadvakrát spočívá v tom, že nejdříve vyryjeme vrchní vrstvu půdy, tzn., že se rýč zaboří do země pouze napůl a vrstva půdy se odloží. Spodní vrstva se obrátí nebo prokypří rycími vidlemi, navrší se na ni hnůj a poté přikryje odloženou vrchní vrstvou. Takto nejsou způsobeny půdě takové škody a přitom bude dobře provzdušněná.

Permakulturní zahrada
Pojem permakultura poprvé vyjádřil australský ekolog Bill Mollison v roce 1978. Za své myšlenky obdržel v roce 1981 alternativní Nobelovu cenu. Každá permakulturní zahrada je jedinečná, stejně jako její majitel. Permakulturní zahrada se nespoléhá na komplikované technické postupy, nýbrž na pozorování přírody na daném místě. Zahrada zohledňuje nejen nároky rostlin a majitele, ale vyhlédne "i přes plot". Permakultura znamená také krok ke zdraví a různorodosti naší krajiny, neboť žádná zahrada není jen ostrovem sama pro sebe - je propojená se svým okolím.

zahradaPermakultura je především filosofií o udržitelném sociálním a hospodářském systému. Druhy, stanoviště, péče o půdu, způsob zahradničení jsou voleny tak, aby byly dalšími kroky k udržitelnému vývoji; to znamená využívat místních existujících zdrojů energie a udržovat je v koloběhu. Lidskou sílu využívat pokud možno šetrně a hospodárně. S vodou by se mělo šetřit, používat druhy rostlin, které nebudou potřebovat žádné náročné technické vymoženosti a budou se schopny obnovovat. Permakulturní zahrady jsou zdrojem potravy nejen pro tělo, ale i duši. Jsou rozmanité a plné života. Darují vám radost, aniž by vyžadovaly spoustu zbytečné, monotónní a zatěžující práce. Pro permakulturní zahrady neexistuje příliš mnoho všeobecně platných "receptů".

Známé metody a prvky permakulturních zahrad:
- mulčování
- bylinkové spirály,
- vyvýšené záhony,
- kompostování,
- terasování,
- smíšení kultury a střídání plodin.

Není pravda, že by permakulturní zahrady fungovaly zcela bez rytí. Především při kultivaci nového území a hnojení se půda rozruší, aby se hnůj lépe zapracoval se zemí. Přitom je však snaha co nejméně půdu převracet kvůli zachování půdních mikroorganismů. K provzdušňování běžné permakulturní zahrady slouží rycí vidle.

Rýt či nerýt?
Půda je vyčerpatelný zdroj, o který je nutné pečovat, chceme-li z něj získávat úrodu po další roky. I konvenční zemědělec se snaží, o co nejlepší zacházení s půdou, ale neměl by zapomínat, že šetrné zacházení s půdou, se vztahuje i na život v ní.

Jestli svou zahrádku na jaře a na podzim zryjete či nikoliv záleží na vás, ale nezapomeňte při tom na dodání organické hmoty v podobě hnoje či kompostu, poslouží nejen jako výživa pro rostliny, ale i pro ostatní život v půdě, který pěstování rostlin usnadňuje.

Bc. Zuzana Ungerová
Ekologické centrum Most a Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most
Foto: www.pixabay.com

Zdroje:
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps2014/mikrob_spol/web/pages/01-uvod.html
http://www.potravinovezahrady.cz/permakulturni-zahrada-mytus-bezudrzbovosti/
http://priroda-zahrada.cz/clanky/zahrada/ryt-ci-neryt/
http://is.muni.cz/th/423149/prif_b/Dominik_Blesa.pdf
http://www.spektrumzdravi.cz/ryt-ci-neryt
http://www.ceskenapady.cz/ryti-a-orba-pudy-cnp-1039-7378.html#vyznam-ryti
http://www.permanet.cz/orat-ci-neorat-to-neni-oc-tu-bezi/
https://www.pestik.cz/module/csblog/post/29-12-ryt-ci-neryt.html
http://zahradaproradost.cz/permakultura



Články a tiskové zprávy z roku 2017

13.11.2017 Semináře na základních školách v Bílině
2.11.2017 GIS Day
1.11.2017 Zelené zprávičky pro školy i školičky

25.10.2017 Velké finále Uhelné maturity
20.10.2017 Semináře na Základní škole v Oseku
17.10.2017 Po stopách divokých zvířat žijících v Mostě
17.10.2017 Semináře pro žáky ZŠ Aléská v Bílině
13.10.2017 Chytré hlavy opět v ekocentru
12.10.2017 Za horníky do muzea
4.10.2017 Ekocentrum na Svatomichaelských slavnostech 2017
3.10.2017 Exkurze studentů do uhelné elektrárny Počerady

26.9.2017 Jak se zkoumá uhlí...
25.9.2017 Energetický zdroj budoucnosti aneb obnovitelné zdroje
21.9.2017 Uhelná maturita začala!
21.9.2017 Semináře v Bílině na ZŠ Lidická
14.9.2017 Ekocentrum v Neratovicích

28.8.2017 Permakultura
14.8.2017 Návrat vlka do ČR
2.8.2017 Tipy na koupání v Ústeckém kraji

14.7.2017 Půdy vytvořené člověkem

30.6.2017 Cestování po Čechách - tentokrát doma a s ohledem na životní prostředí
30.6.2017 Farmáři z Bíliny
26.6.2017 Chytré hlavy těžily a rekultivovaly
22.6.2017 Nevyužité pozemky/objekty aneb země brownfieldů
12.6.2017 Pozemkové úpravy
8.6.2017 FUN PARK UNIPETROL na Dětském dnu v Pardubicích

15.5.2017 V Oseku už žáci vědí, jak se farmaří a co dýchají
15.5.2017 Semináře ECM v e-shopu Chytrých hlav
5.5.2017 Žáci už vědí, odkud potraviny cestují

10.4.2017 Jak prožít hezčí Velikonoce?

28.3.2017 Pro lepší vzduch ve městech
23.3.2017 Opět se dýchalo, těžilo a rekultivovalo
17.3.2017 Poučme se z přírody
10.3.2017 Ovzduší v České republice
8.3.2017 Přemysl Oráč a dnešní zahrady

24.2.2017 Problematika pachových látek a novela zákona o ovzduší
20.2.2017 Omezení plýtvání potravinami

31.1.2017 Ptačí chřipka v ČR
25.1.2017 Na lavičce si nejen odpočinete, ale třeba i nabijete mobil…
23.1.2017 Smogové situace podle novely zákona o ovzduší
20.1.2017 TUR aneb trvale udržitelný rozvoj
10.1.2017 Rok 2017 - Mezinárodní rok udržitelného cestovního ruchu
9.1.2017 Výzva Nová zelená úsporám s novými eko-prvky
4.1.2017 Jaký byl rok 2016 ve znamení PŮDY?

leaf