Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA, s.r.o. - 3.12.2020, 15:15
Flérování z důvodu najíždění reaktoru R-6 do provozu. Doba trvání: 90 minut, od 15:13 do 16:45 hodin.

UNIPETROL RPA, s.r.o. - 2.12.2020, 07:00
Dnes budou v areálu Unipetrol RPA a jeho okolí probíhat následující zkoušky: Zkouška systému ozvučení areálu v době od 9:30 do 11:00 hod. a zkouška systému výstrahy a vyrozumění PCH v době od 20:00 do 20:30 hod.

UNIPETROL RPA, s.r.o. - 1.12.2020, 00:31
Překračování emisních limitů sulfanu v souvislosti s najížděním Clausových jednotek 3 a 4 bez systému koncového spalování NTI. Jednotka NTI byla odstavena z důvodu netěsného spoje na vstupu potrubí sulfanového plynu do incinerátoru 4320 - B02.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Obsah pesticidů v ovoci a zelenině

10. září 2020

ovoce, zelenina, pesticidyEnvironmental Working Group (EWG) je organizace zaměřující se na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Na základě rozsáhlých výzkumů již několik let zveřejňuje žebříček tzv. Špinavých dvanáct, seřazený podle obsahu pesticidů v 47 zemědělských plodinách v USA. Podle aktuální zprávy EWG pro rok 2020 téměř 70 % zemědělských produktů obsahuje pozůstatky škodlivých pesticidů.

Špinavých dvanáct:
1. Jahody
2. Špenát
3. Kapusta
4. Nektarinky
5. Jablka
6. Hroznové víno
7. Broskve
8. Třešně
9. Hrušky
10. Rajčata
11. Celer
12. Brambory

Ovoce a zelenina, která má dobrou pověst pro vysoký obsah vitamínů a antioxidantů, tak zároveň získává negativní nálepku kvůli škodlivým externím látkám, které k nim přicházejí přes chemické postřiky.

Hlavní poznatky
ovoce, zelenina, pesticidy Jahody, špenát, kapusta, nektarinky, třešně a jablka - více jak 90 % vzorků těchto testovaných plodin obsahovalo stopy dvou či více pesticidů.
Několik vzorků kapusty obsahovalo 18 různých pesticidů. Vzorky kapusty a špenátu měly v průměru 1,1 až 1,8krát více stop pesticidů než jakákoliv jiná testovaná plodina. U kapusty byl nejčastěji zaznamenaný pesticid DCPA, který byl roku 2018 americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí klasifikován jako možný lidský karcinogen. Nutno podotknout, že Evropská unie DCPA už v roce 2009 zakázala.

Ačkoliv jsou do žebříčku tradičně zahrnovány pouze čerstvé plodiny, EWG tento rok mimo něj zmínila také rozinky, kde u 99 % testovaných vzorků byly pesticidy nalezeny. Při zahrnutí do žebříčku Špinavých dvanáct by tedy jednoznačně obsadily první místo. Vedle plodin s vysokým obsahem pesticidů zveřejnila EWG i seznam těch, které se naopak v testech ukázaly jako nejekologičtější.

Čistých patnáct:
1. Avokádo
2. Sladká kukuřice
3. Ananas
4. Cibule
5. Papája
6. Hrášek cukrový
7. Lilek
8. Chřest
9. Květák
10. Meloun Cantaloupe
11. Brokolice
12. Žampiony
13. Hlávkové zelí
14. Ananasový meloun
15. Kiwi

Hlavní poznatky
ovoce, zelenina, pesticidy Téměř 70 % plodin z Čistých patnáct nevykazovalo žádné stopy pesticidů. Pouze 7 % plodin ze uvedeného seznamu obsahovalo dva či více pesticidů. Přítomnost více jak dvou pesticidů byla tedy u těchto plodin mimořádně vzácná. Stopy pesticidů byly zaznamenány u méně jak dvou procent vzorků avokáda a kukuřice.

Zdravotní benefity při snižování obsahu pesticidů v potravinách
Mnoho potenciálně škodlivých látek, které se do plodin dostanou při použití pesticidů, v nich zůstává i po omytí či oloupání. Klinické testování zveřejněné v odborném časopise Nutrients ukázalo, že při omezení konzumace potravin s vysokým obsahem pesticidů a jejich nahrazení potravinami z ekologického zemědělství dochází ke značnému zlepšení plodnosti a snížení rizik při porodech, stejně jako snížení výskytu nehodgkinského lymfomu a nižší BMI.

Výzkum Harvardské univerzity, který pracoval s podobnými daty a metodami jako EWD, dosáhl obdobných výsledků pro přítomnost pesticidů v zemědělských plodinách. Potvrdil také, že ekologicky pěstované plodiny mají pozitivní vliv na početí a bezproblémové těhotenství.

Zemědělství v Česku
ovoce, zelenina, pesticidy Jak uvádí předseda ČTPEZ Jiří Lehejček, i na území České republiky je aplikace pesticidů rozšířena: "...například látka používaná v postřicích zabraňujících provrtávání červů do jablečné dužiny, vyvolává často alergické reakce." Zároveň také zmiňuje, že jedním z hlavních příjemců pesticidů je u nás řepka olejka. Hlavní problém efektivního pěstování řepky spočívá v použití POR (přípravky na ochranu rostlin) z důvodu velkého počtu chorob a škůdců, kteří ji napadají.

Plodiny pěstované i v konvenčním zemědělstvím mají díky EU poměrně přísná kritéria pro používání pesticidů. To ovšem podle odborníků neznamená, že by byly naprosto bez rizik. Kombinacemi jednotlivých pesticidů vzniká totiž tzv. pesticidový koktejl. "Stopové množství pesticidů nemusí být hned zdraví škodlivé. Jednotlivé pesticidy však mezi sebou reagují a při více jak tisíc používaných druhů nelze jednoduše zjistit, jaké následky tyto všechny reakce mají na lidské zdraví v průběhu dlouhodobého užívání," komentuje tuto problematiku Lehejček s tím, že problém ČR je také netransparentnost dat.

Ačkoliv plodiny prodávané na území České republiky nemusí dosahovat takové úrovně kontaminace pesticidy jako v USA, laické veřejnosti chybí přehledná čísla na způsob Špinavých dvanáct vydávaných EWG.

V souvislostí se škodlivostí pesticidů a zdravotních benefitů organicky pěstovaných plodin je třeba zmínit, že Evropská komise schválila plán, podle kterého by do roku 2030 mělo být až 25 % zemědělské půdy obděláváno ekologicky a spotřeba syntetických pesticidů by měla klesnout na polovinu.

Data z roku 2018 ukazují, že ekologicky obhospodařovaná půda na území EU dosahuje téměř 13,8 milionů hektarů, což je 7,7 % celkové výměry zemědělské půdy v EU. Na území ČR je pro srovnání ekologicky obhospodařováno 541 tisíc hektarů, tedy 15,2 % celkové výměry naší zemědělské půdy.

Článek převzat z http://www.enviweb.cz

Foto: pixabay.com



Články a tiskové zprávy z roku 2020

1.12.2020 Krušnohorské lesy – problematika kloubnatky a kůrovce

30.11.2020 Podpora environmentální výchovy na Lounsku
24.11.2020 Imunita, čím ji posílit a upevnit?
18.11.2020 Sukcese jako forma rekultivace
9.11.2020 Kompostování v panelovém domě? Proč ne!
2.11.2020 Vodík – palivo současnosti i budoucnosti

28.10.2020 ZEVO spalovny versus nová technologie zpracování odpadů
22.10.2020 Eko-programy v Oseku
19.10.2020 Stromy ve městě jsou důležitější, než si myslíme
12.10.2020 Zvířata a jejich práva
2.10.2020 Projektové dny pro základní školy v Mostě na téma "Jak si žije strom"

28.9.2020 Za uhlím a permoníky
16.9.2020 Šetrná dovolená – ekofarmy v Ústeckém kraji
10.9.2020 Obsah pesticidů v ovoci a zelenině

25.8.2020 Migrační objekty – smysluplné řešení nebo zbytečný luxus?
17.8.2020 Přírodní prostředky na ochranu rostlin
14.8.2020 Jak se stěhují raci...
10.8.2020 Kořenové čističky

30.7.2020 Cyklistika a životní prostředí
21.7.2020 Návrat tradičních luk
14.7.2020 Jak se (ne)daří ptákům v ČR?
10.7.2020 Čisté prádlo s čistým svědomím
8.7.2020 Zmrzlina – zdravé letní osvěžení?

30.6.2020 Ochrana přírody v Ústeckém kraji
24.6.2020 Včelarství nejen v Ústeckém kraji
11.6.2020 Vlk - plachý predátor
5.6.2020 Krajina Podkrušnohoří – od minulosti po současnost
1.6.2020 Jak se doma bránit horku bez klimatizace

22.5.2020 Ochranné roušky a rukavice jako nová ekologická zátěž
18.5.2020 Problematika plastů
11.5.2020 Proč chránit rorýse?
4.5.2020 Proč byste měli dětem dopřát pravidelný pobyt v přírodě?

27.4.2020 Od průmyslu až po zahradu – IBC kontejnery
22.4.2020 Hnízdění sokolů stěhovavých v Unipetrolu
16.4.2020 Rekultivace a ochrana přírody – obojživelníci

18.3.2020 Občanská věda a jak se zapojit?
13.3.2020 Jedlý balkón

26.2.2020 Zasytí nás maso vypěstované v laboratořích? Je to budoucnost vzdálená nebo blízká?
21.2.2020 Zpráva o životním prostředí v Ústeckém kraji
10.2.2020 Květinové farmy

22.1.2020 Cirkulární ekonomika
15.1.2020 Přírodní antidepresiva
8.1.2020 Polámané spotřebiče - vyhodit nebo opravit?

leaf