Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 27.7.2017, 6:30
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v rámci odstavení reaktoru A na výrobně PE1.

Unipetrol RPA - 27.7.2017, 0:01
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, odstavení reaktorů A na výrobně PE1.

Unipetrol RPA - 26.7.2017, 14:34
Ukončeno spalování uhlovodíkových plynů s obsahem sulfanu.

Unipetrol RPA - 25.7.2017, 20:05
Zahájeno spalování uhlovodíkových plynů s obsahem sulfanu. Doba trvání události: 20 hod.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Pálím, pálíš, pálíme? aneb jak jsme na tom se spalováním odpadu

26. listopadu 2013

alt Zima už je za dveřmi a spolu s ní pro většinu z nás začíná pravá topná sezóna, který s sebou přináší každoroční zhoršení kvality ovzduší.
Mnozí z nás si často neuvědomují, že kvalitu ovzduší mohou do jisté míry ovlivnit sami – např. tím, že zvolí vhodný druh paliva, kotle i způsob vytápění. To všechno ovlivní co vypustí ze svého komína a co později budou dýchat.

Každý občan České republiky vyprodukuje za rok přes 300 kg odpadu. Současným trendem je redukovat objem odpadu především tříděním a recyklací. Co není možné recyklovat, putuje na skládku odpadů či do spalovny. Tento systém nakládání s odpady je ve větší míře aplikován v městských aglomeracích, v menších obcích odpad často končí v tzv. lokálních topeništích.

Lokálními topeništi rozumíme zdroj znečišťování o tepelném příkonu do 300 kW, přičemž podmínky provozu těchto zdrojů jsou upraveny zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Tyto zdroje se nacházejí zejména v rodinných domech, chalupách, ale např. i v menších školách, provozovnách či kancelářích.

Mezi nejrozšířenější způsob vytápění patří vytápění kotli na tuhá paliva. Nedá se obecně říci, že na samotných tuhých palivech je něco špatného. Vždy záleží na tom, jakým tuhým palivem topíte a jaké spalovací zařízení používáte. Stále se mezi nejekologičtější palivo z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší řadí zemní plyn, případně elektrická energie.
Při používání tuhých paliv je nejlepší řídit se zásadou – topit v kotli pouze takovým palivem, na které byl zkonstruován a udržovat ho v dobrém stavu. Žádný kotel pro vytápění domácností, není zkonstruován na spalování odpadů, a proto jejich spalování v domácnostech přináší celou řadu zdravotních rizik.

Co spalujeme a jak nám to škodí?

Plasty

- při jejich spalování vzniká nejvíce jedovatých látek, např. při pálení PVC unikají do ovzduší dioxiny a sloučeniny chlóru,
- spalováním polystyrenu vzniká jedovatý styren,
- spalováním plastových fólií a PET lahví se do ovzduší dostanou polyaromatické uhlovodíky => plastové obaly a výrobky patří do kontejneru na plasty.

Dřevotřísky
- rozbitý či starý nábytek, staré palety, dřevo z demolice, chemicky ošetřené dřevo, natřená prkna - při spalování se uvolňují dioxiny a formaldehyd => patří do sběrného dvora.

Nápojové kartony
- nápojové kartony (např. od mléka, džusů…) při spalování uvolňují chlororganické látky a těžké kovy => tyto obaly patří do tříděného odpadu.

Časopisy
- celobarevné letáky obsahují v barvách často velké množství těžkých kovů, které se uvolňují při spalování => papír patří do tříděného odpadu nebo do sběrného dvora.

Pneumatiky, guma
- jejich pálením vznikají polyaromatické uhlovodíky (PAU) a další jedovaté látky => staré pneumatiky patří do sběrného dvora.

Tráva, listí
- tráva, listí či zbytky potravin mohou být zdrojem dioxinů, pokud je pálíme na zahradě => větší množství rostlinných zbytků patří na kompost nebo do sběrného dvora.

Nejen spalování odpadů má účinky na lidské zdraví

alt Tuhé znečišťující látky jsou tvořeny především zbytky ze spalování použitého paliva (uhlí, koks, dřevo). Důležitý je jejich rozměr, udávaný v mikrometrech (ųm), zjednodušeně lze říci, že „čím menší částice – tím větší problém“. Na velmi malé částice se často váží těžké kovy a další škodliviny. U malých částic nedochází k jejich zachycení v horních cestách dýchacích, dostávají se dále a negativně ovlivňují také dolní cesty dýchací, imunitní systém, apod.

Oxid siřičitý (SO2) vzniká především při spalování uhlí ze síry obsažené v palivu. Jeho množství nelze příliš ovlivnit řízením spalovacího procesu a je dáno obsahem síry v uhlí. Na člověka působí negativně především krátkodobější vysoké koncentrace, které způsobují dráždění dýchacích cest a zhoršení jejich nemocí, jako bronchitida, astma, apod. Známým problémem, který se naštěstí do značné míry podařilo zmírnit, je tvorba kyselých dešťů, zapříčiněná právě dřívější vysokou produkcí SO2.

Dioxiny, pod tímto souhrnným názvem se skrývají dvě skupiny látek plným názvem polychlorované dimenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF), které zahrnují 210 látek, z nichž se sleduje 17 nejvíce nebezpečných pro lidské zdraví. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. Produkci dioxinů může ovlivnit přímo každý z nás. Pokud vhazujete do komunálního odpadu věci, které tam nepatří, např. staré teploměry, zářivky, elektrozařízení, akumulátory, léky nebo barvy, nepřímo přispíváte k tomu, že při spalování mohou vznikat nebezpečné látky.

Polyaromatické uhlovodíky (PAU) mezi nejznámější patří patrně benzo(a)pyren, jedná se o znečišťující látku s významnými negativními účinky na lidské zdraví. Dráždí sliznice a i v nízkých koncentracích se při dlouhodobém působení mohou vyznačovat karcinogenními a mutagenními účinky.

Formaldehyd, podobně jako SO2 se projevuje především akutními účinky při vyšších koncentracích, kdy může způsobovat bolesti hlavy a dráždit dýchací cesty a sliznice očí a nosu. Může způsobovat kožní alergické projevy a vyvolávat záněty.

Těžké kovy, látky s velmi závažným zdravotním působením, řada z nich má karcinogenní a mutagenní účinky a akumuluje se v přírodním prostředí.

Domácí topeniště versus spalovna

alt Víte, že domácnosti jsou ve znečišťování ovzduší hned za automobilovou dopravou? Domácí topeniště tak stále častěji přispívají ke vzniku rakoviny, srdečních či dýchacích onemocnění. Záleží však na každém z nás, kolik škodlivých látek do ovzduší vypustí.

alt Spalováním v lokálních topeništích (kamnech, otevřených ohništích) dochází díky nízkým teplotám k nedokonalému spalování a vzniku celé řady jedovatých a karcinogenních látek. Jakmile tyto látky opustí Váš komín nezmizí nikde v ovzduší. Naopak při špatných rozptylových podmínkách, kdy škodliviny doslova sedí nad zemí jako „poklička“, dochází k ohrožení Vás i okolních obyvatel. Toxické látky v kouři nejsou vidět, tudíž si většina obyvatel myslí, že riziko je minimální. Často jsou tak do ovzduší vypouštěny látky, které pomalu poškozují zdraví a za pár let mohou vést např. k rakovinným změnám.

Oproti tomu ve spalovně dochází k likvidaci odpadu při velmi vysokých teplotách a tudíž k téměř dokonalému spalování, při kterém je většina odpadních plynných látek zneškodněna. Spalovny musí být navíc vybaveny velmi účinným systémem filtrace spalin, který zajistí, že se do ovzduší dostane pouze vodní pára a CO2. Další výhodou je likvidace odpadu, který se již nehodí pro recyklaci a slouží tak jako významný zdroj tepla a elektrické energie.

Jak správně topit?

alt

Co dělat, když vás soused obtěžuje kouřem?

V první řadě byste se měli snažit se sousedem v klidu dohodnout. Často si lidé ani neuvědomují, že dělají něco špatně a svým chováním druhé obtěžují. Za sousedskými spory tak často nemusí být pálení odpadu, ale např. nevhodné topení či špatně seřízený kotel.

V případě, že dohoda není možná, lze se obrátit na příslušný úřad obce s rozšířenou působností. Obce s rozšířenou působností jsou pověřeny projednáváním přestupků podle § 23 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Povinnosti provozovatelů stacionárních zdrojů obecně řeší § 17 zákona o ochraně ovzduší. Zákon o ochraně ovzduší pamatuje také na spalování v otevřených ohništích, kde je podle § 16 odst. 4 možné spalovat pouze suché materiály rostlinného původu, neznečištěné chemickými látkami. Obce však mohou vyhláškou pro spalování v otevřených ohništích stanovit doplňující podmínky, případně toto spalování zcela zakázat.

Ani nová legislativa bohužel neumožňuje v případě souseda vstupovat do obydlí za účelem kontroly lokálních topenišť. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností mohou kontrolovat pouze přípustnou tmavost kouře. Měření tmavosti kouře je v současnosti v podstatě jedinou metodou využitelnou pro kontrolu provozu kotlů v rodinných domech a uznávaným podkladem pro projednávání přestupků.

Obecní úřad, který tmavost kouře měřil, vyhodnotí, zda naměřené výsledky jsou v souladu s požadavky zákona o ochraně ovzduší. V případě, že tomu tak není, přistoupí obecní úřad k řešení přestupku. Jde-li ovšem o opakované porušování zákona, kdy se stanovení nápravných opatření míjí účinkem, pak obecní úřad přistoupí k uložení pokuty.

Co je přípustná tmavost kouře?

alt Nejvyšší přípustná tmavost kouře je optická vlastnost kouře vyvolaná pohlcováním světla v kouřové vlečce vystupující z komína. Laicky řečeno je to tedy barva kouře, která je ještě přípustná. Měření tmavosti kouře se provádí metodou podle Ringelmanna nebo Bacharacha.

Metoda podle Ringelmana je založena na porovnání tmavosti kouřové vlečky s odpovídajícím stupněm Ringelmannovy stupnice lidským zrakem. Tmavost zbarvení kouřové vlečky odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic. Měření tmavosti kouře se podle této metody provádí ze vzdálenosti 150 až 400 m od pozorovaného komína. Při spalování paliv nesmí být odcházející kouř tmavší než 2. stupeň při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí a změřená hodnota opacity nesmí být větší než 40 %. Po dobu roztápění zařízení ze studeného stavu (v trvání maximálně 30 minut), pokud není stanoveno jinak, může tmavost kouře dostoupit až do úrovně stupně 3. Pomůcka na měření obsahuje bílý karton s výseky pro pozorování dýmu a s poli obsahujícími Ringelmannovy stupně šedi.

Ani sebelepší kontrola nedokáže zabránit tomu, aby lidé přestali pálit odpady. Nejdůležitější však je, aby se lidé především naučili topit, byli k sobě maximálně ohleduplní a uvědomili si, že nikdo z nás si nemůže vybrat vzduch, který bude dýchat. Pálením odpadu nepoškozujeme nejen sami sebe, ale také své nejbližší okolí.

Autorka článku: Martina Černá
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Články a tiskové zprávy z roku 2013

20.12.2013 Chemie a životní prostředí
18.12.2013 Vánoční soutěž má své vítěze
16.12.2013 Zdravé zimní mlsání aneb dárky ze zahrádky
10.12.2013 Plať za svůj odpad!
5.12.2013 Nebojme se mlhy!
3.12.2013 Voda pro život – jak dopadla soutěž?

28.11.2013 Den nenakupování - 30. listopad
26.11.2013 Pálím, pálíš, pálíme? aneb jak jsme na tom se spalováním odpadu
21.11.2013 Voda, co nás drží nad vodou
19.11.2013 Jak se žije ježkům?
7.11.2013 Pokořili jsme REKORD
4.11.2013 Pojďte do divadla a do kina ! Kam ? Do Centralu !!!
1.11.2013 Pozvánka na vernisáž VODA PRO ŽIVOT

31.10.2013 Vnější versus vnitřní ovzduší
24.10.2013 Pamatujme na stromy!
21.10.2013 Proč pěstovat staré odrůdy jabloní?
10.10.2013 Ekologické centrum zve na vernisáž výstavy s tématem „Voda pro život“
9.10.2013 Samá voda...
9.10.2013 Mostečané se pokusí o nový rekord aneb Kolik kapek se sejde v OC Central dne 07.11.2013 v 11:00hod.?
7.10.2013 Vánoční soutěž
2.10.2013 Zápach nebo vůně?

30.9.2013 Průběh semináře „Voda pro život"
27.9.2013 Hurá zpátky do školy i k chemii!
24.9.2013 Co nezvládneme vytřídit, pohltí skládky. Ale je to správné?
20.9.2013 Semináře „Chemie a životní prostředí“ v listopadu a prosinci zdarma!
13.9.2013 Svatba v zeleném
12.9.2013 Živý přenos konference o změně klimatu
6.9.2013 O včelkách samotářkách
4.9.2013 Do školy s ohledem na přírodu!
2.9.2013 Pozvánka na nové semináře „VODA PRO ŽIVOT“

30.8.2013 Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy
26.8.2013 I ekovýchova má své osobnosti
8.8.2013 Biovaření má zelenou!
5.8.2013 Cena kapky vody
2.8.2013 Proč na louky s kosou?

29.7.2013 Hurá do ZOO!!!
24.7.2013 Co pít v horkých letních dnech?
22.7.2013 Novela zákona o odpadech začne platit od 1. října
19.7.2013 Revitalizace vodních toků
16.7.2013 Alergie a biologické znečištění ovzduší
16.7.2013 Kotlíkové dotace pro Ústecký kraj
11.7.2013 Nová vyhláška o ochraně dřevin a povolování jejich kácení

28.6.2013 Za humny je taky krásně
26.6.2013 Jak studenti „zeleně“ nakupovali
25.6.2013 Co se děje na skládce? aneb S čím kdo zachází, tím také schází!
24.6.2013 Moře odpadů v moři
21.6.2013 Ozon – chrání nebo škodí?
20.6.2013 Jak probíhalo předávání cen v soutěži "Poraď ODPADlíkovi"
19.6.2013 Bez chemie se nikam nepohneme
12.6.2013 Kdo nejlépe poradil ODPADlíkovi?
11.6.2013 Ekologické centrum na jarmarku
10.6.2013 Světový den větru aneb Vítr a jeho energie

23.5.2013 Školní zahrada – zelená učebna
22.5.2013 Imisní monitoring ve světě a v Evropě
21.5.2013 Seznamte se s činností Zdravotního ústavu
17.5.2013 Jak ekologicky na dovolenou ?
15.5.2013 Chemie a láska
6.5.2013 FÉROVĚ!
3.5.2013 Odpady – na životní prostředí dopady
2.5.2013 Oslavme ptačí svátky

26.4.2013 Výměna domácích kotlů s příspěvkem bude možná i v Ústeckém kraji!
23.4.2013 Krajská ekologická konference pro žáky základních a středních škol
22.4.2013 Nová soutěž "Poraď ODPADlíkovi"
19.4.2013 Den Země a chemie
16.4.2013 Proč je i kosmetika BIO?
15.4.2013 Pleny jako odpad
10.4.2013 Znečišťující látky v ovzduší a jejich škodlivost I.
3.4.2013 Studenti UJEP v Ekocentru

28.3.2013 Pálení odpadu na Zemi v průběhu staletí
28.3.2013 Kontrolní den Ekologického centra Most pro Krušnohoří
26.3.2013 To nejsladší na světě
25.3.2013 O Nové zelené úsporám s ministrem životního prostředí
22.3.2013 Brána ekologie otevřená – soutěž VODA PRO ŽIVOT
22.3.2013 Jak jste poznávali vodu a její tajemství
21.3.2013 Jak chránit vodu? Aneb "VODY NENÍ NEKONEČNĚ, UŽÍVEJME JI SPOLEČNĚ"
20.3.2013 Jaro za dveřmi – ptáci za okny
19.3.2013 Chemie a ženy
18.3.2013 Pneumatiky do příkopu nepatří!
11.3.2013 Imisní monitoring – aneb jak se měří imise?
5.3.2013 Jaká je kvalita životního prostředí na Mostecku?

28.2.2013 Vývoj ovzduší na Mostecku
28.2.2013 Kde se vzala, tu se vzala... Evropská vodní charta
26.2.2013 Nová zelená úsporám
25.2.2013 Kde je čistší vzduch, uvnitř nebo venku?
19.2.2013 Pták roku 2013 – Břehule říční
14.2.2013 Farmářské trhy v Mostě mění lokalitu aneb Bedýnkování v každé roční době i počasí
12.2.2013 Chemie nám chutná
7.2.2013 O řezaných květinách trochu jinak…
4.2.2013 Co do popelnice nepatří?

30.1.2013 WELFARE aneb jsme ke zvířatům opravdu fér?
28.1.2013 Osmáci na cestě za tajemstvím ropy
22.1.2013 Rok 2013 – Mezinárodní rok …
22.1.2013 Právo životního prostředí v roce 2012 a 2013 aneb Co se událo a co se chystá?
8.1.2013 V novém roce nová rubrika ECM

leaf