Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA - 12.12.2019, 11:00
Dnes od 11:00 do 11:50 proběhlo spalování neodsířeného syntézního plynu na polním hořáku POX.

UNIPETROL RPA - 11.12.2019, 13:30
Ukončeno spalování vodíkového plynu bez obsahu sulfanu.

UNIPETROL RPA - 8.12.2019, 22:30
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, proplach C3- cisteren na úseku VZP EJ.

UNIPETROL RPA - 4.12.2019, 12:24
Od 12:00 hod spalování uhlovodíkových plynů bez obsahu sulfanu. Odstavení výrobní jednotky CCR z důvodu opravy zařízení.

UNIPETROL RPA - 2.12.2019, 08:59
29.11.19 v 10:40 zahájeno spalování veškeré produkce čistého vodíku.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Pěstitelské práce zpět do škol

6. srpna 2019

pozemky, děti, školaPamatujete si na školní předmět Pěstitelské práce? Pro mnohé z nás byl ve škole příjemnou a přínosnou zábavou. Je škoda, že mnoho dnešních žáků nemá možnost tuto školní aktivitu zažít. Děti mají potřebu zkoumat a objevovat v přirozeném prostředí, pohybovat se na čerstvém vzduchu a prožívat čtyři roční období – to vše jim umožní pobyt na školní zahradě. Vlastní zkušenost s péčí o zahradu jim mimo jiné pomůže pochopit smysl a hodnotu práce a jídla.

pozemky, děti, školaUž J. A. Komenský navrhoval, aby každá škola provozovala svou školní zahradu. Jako výchovný prvek uváděl společnou práci a důležitost kontaktu dětí s přírodou. První zmínka o školní zahradě na našem území je uvedena v roce 1663.

„Lidé mají se učiti, pokud nejvíce možno, ne nabývati rozumu z knih, nýbrž z nebe, země, dubů a buků, tj. znáti a zkoumati věci sami, a ne pouze cizí pozorování a doklady o věcech.“
J. A. Komenský

V Anglii existují školy, které na svém pozemku vytvořily „farmy“, kde pěstují ovoce, zeleninu, a dokonce chovají slepice či prasátka.

Práce a vzdělávání na školních zahradách přináší mnoho výhod: celkovou pohodu dětí a žáků, více pozornosti ve výuce ve třídě, zlepšení prospěchu a silnější vazby v kolektivu i celé škole. Navíc práce na zahradě je zdravá a plody vlastního pěstění jsou zdravější než ty ze supermarketu.

pozemky, děti, školaŠkola nemusí mít velké pozemky, stačí menší prostor v blízkosti areálu nebo přímo za školou. Přetvořit toto místo v krásnou zahrádku pro pěstování bylin, salátů či ředkviček není až tak složité.
Zapojit se do plánování pěstování mohou i kuchařky ze školní kuchyně a vypěstované plodiny zahrnout v období sklizně do jídelníčku. Legislativa to umožňuje. Dětem bude vlastnoručně vypěstovaná kvalitní zelenina více chutnat a radost z vlastní práce dětem umocní, když uvidí, že jejich výpěstky jdou do pokrmů, které jedí ve školní jídelně.

pozemky, děti, školaPřed pár lety se zaměstnanci některých školních jídelen báli přijímat zeleninu a ovoce ze školní zahrady z důvodu obávané pokuty, ale dle vyjádření MUDr. Jarmily Rážové, Ph.D., ředitelky Krajské hygienické stanice pro Středočeský kraj, je možné používání vlastních produktů ze školních zahrad při přípravě školního stravování, za podmínky, že bude s výpěstky nakládáno v souladu s postupy správné hygienické praxe a bude zajištěna jejich sledovatelnost, tzn. že bude vedena evidence, a že ovoce a zelenina budou čerstvé, mechanicky nepoškozené a bez známek zkažení. MVDr. Pavel Hradecký, odborník na problematiku tvorby hygienických předpisů pro gastronomické provozy, vypracoval Zásady správné výrobní a hygienické praxe při využití potravin rostlinného původu ve společném stravování, který může sloužit školním jídelnám jako doporučený podklad pro zpracování vlastních Zásad správné hygienické praxe.

pozemky, děti, škola V dnešní době lze najít mnoho informačních a vzdělávacích materiálů pro vytvoření zahrady, kde se zájemci dozvědí, jak zahradu a pěstění rozplánovat, co a jak na zahradě dělat v různých ročních obdobích a mohou se inspirovat, jak využít zahradu při výuce. Existují hotové metodiky i metodické a pracovní listy. Pro inspiraci byl založen časopis přímo určený pro školní zahrady

Velmi sympatické je přizvat na pomoc i rodiče, prarodiče a jiné dobrovolníky např. při tvorbě záhonů nebo při úklidu a zazimování zahrádky. Při dobré organizaci akce se jistě podaří namotivovat některé dospělé pro pomoc dobré věci a vytvořit si tak novou tradici a důvod pro setkávání.

Z historie školních zahrad a pozemků aneb inspirujme se historií
V období první republiky se začala vyzdvihovat důležitost školních zahrad. Cílem bylo přesvědčit nedůvěřivé obyvatelstvo o možné soběstačnosti. Škola měla učit názorně, jak zvyšovat procenta výnosu úměrně se stoupajícím zdražováním. To mělo vést k soběstačnosti a zemědělské vyspělosti, jíž bylo třeba ke zdravé soutěži se zahraničím. Tehdejší trendy by se daly označit za ekologické. Pěstování květin mělo plnit funkci estetickou a výchovnou, protože tříbení vkusu se obvykle na školách věnovalo málo pozornosti. Školní zahrada byla vnímána jako plnohodnotná učební pomůcka. Chlapci sázeli stromy a následně o ně pečovali, dívky obstarávaly sklizeň a uskladnění plodin a také péči o květinovou zahrádku. Důležitou součástí bylo zpracování plodin, dívky nakládaly zeleninu i ovoce, ovoce také sušily, staraly se o kvašení zelí apod., chlapci připravovali jabčák, víno a medovinu.

Poválečné období
Veřejnost začala chápat důležitost propojení školní výuky a praktického života. Zahrady byly vnímány jako prostředek k probouzení „ušlechtilých citů“ v mládeži.

Socialismus
Pěstitelské práce se staly součástí školních osnov. Vznikaly nové zahrady, většinou malé, které nemohly sloužit jako širší učební pomůcka a pomáhat budovat vztah k přírodě. V padesátých letech musela každá škola povinně spravovat školní pozemek. Upřednostňovala se spíše kvantita než kvalita. Vychovávalo se k používání pesticidů a chemických hnojiv. Záměr zvyšování zemědělské produkce měl za následek devastaci tehdejší fungující krajiny např. rušení remízků, tvorba velkých lánů a narovnávání toků řek. Školní pozemek simuloval zemědělský život v menším měřítku.

Vývoj po roce 1989
Systém využívání školních pozemků se rozpadl, důležitost v rozvrhu hodin se začala přikládat novým předmětům a mnohdy byly problémem restituce pozemků. Pro školy byly školní zahrady spíše časovou a finanční zátěží. Kvalitní školní zahrady vznikaly pouze z vlastní iniciativy školy nebo v rámci revitalizace obce.

pozemky, děti, školaAž v nynější době se pomalu rozmáhá trend ekologické výchovy. Řeší se problematika trvale udržitelného rozvoje a celková změna postoje naší společnosti k životnímu prostředí.
Pozitivem pro školu a obec je i ekonomická perspektiva. Tvorba i údržba přírodní zahrady může být finančně méně náročná než u klasických hřišť a školních zahrad. Uspořit lze i zapojením žáků do samotné tvorby zahrady a tvorby jednoduchých příbytků a dalších prvků - např. skleník z recyklovaného materiálu, solární sušička z kartonu a starých záclon, hmyzí domky apod.

Některé školy, zejména na Moravě a v Jižních Čechách, provozují tzv. školní přírodní zahrady.

pozemky, děti, školaZajímavým projektem je Skutečně zdravá škola, který podporují Ministerstva zemědělství, životního prostředí a školství, jehož nedílnou součástí je pěstování plodin na školní zahradě. V Mostě je do tohoto projektu zapojena 18. ZŠ.

Pro děti je návrat k přírodě podstatný, její absence se totiž negativně projevuje do mnohých aspektů života, ať už se jedná o sociální patologické jevy, práci v kolektivu, orientaci v prostoru či rozvoj motoriky a kreativity. Nebojme se, i v dnešní době mají děti o tyto přirozené aktivity zájem – zejména ty na prvním stupni. Tak se nechme inspirovat minulostí a pusťme děti do zahrad.

Mgr. Simona Vašková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
Soňa Malá: Školní zahrady, 2012, Mendelova univerzita, Bakalářská práce



Články a tiskové zprávy z roku 2019

9.12.2019 Umělé zasněžování – ano či ne?
4.12.2019 Jak ekologicky zabalit dárek k Vánocům? Co třeba technikou furoshiki?
2.12.2019 Teplické školy se vzdělávaly o odpadech

29.11.2019 Zodpovědnost za přírodu? Jaké jsou hlavní myšlenky environmentalismu?
25.11.2019 Nápojové plechovky – velký hit z vykáceného pralesa
20.11.2019 Záchrana stromů? Recyklací papíru nebo spíše omezením naší spotřeby?
6.11.2019 Na rybách s ekocentrem II.
4.11.2019 Malí Ekohrdinové mezi námi
1.11.2019 Žáci v Mostě besedovali o ochraně životního prostředí

23.10.2019 Jak dopadl podzimní cyklus Uhelné maturity?
16.10.2019 Ekosemináře ve Štětí
9.10.2019 Uložení zahrady k zimnímu spánku
2.10.2019 Osvětová kampaň do čekáren pediatrů i do mateřských školek

30.9.2019 Podzimní semináře v ekocentru
27.9.2019 Textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem planety
20.9.2019 Uhelná maturita opět zde II.
18.9.2019 Rekultivace krajiny po těžbě uhlí na Mostecku
11.9.2019 Skauting - ekologie v praxi

27.8.2019 Velkovýroba zeleniny a ovoce
20.8.2019 Čistírny odpadních vod aneb co vše se dá spláchnout
12.8.2019 Ptactvo na mosteckých výsypkách
6.8.2019 Pěstitelské práce zpět do škol

23.7.2019 Přichází konec doby klecové?
15.7.2019 Tipy na ekodovolenou
3.7.2019 Ženy, které mění svět

26.6.2019 Zelený Oskar - unikátní biotechnologie HYDAL je vyroben z použitého fritovacího oleje
12.6.2019 Zelené nebezpečí – sinice
4.6.2019 Za uhlím a permoníky II.

20.5.2019 Přírodní zahrady
15.5.2019 Za uhlím a permoníky I.
13.5.2019 Národní přírodní rezervace na Mostecku
9.5.2019 OSN přijalo šestý Světový přehled životního prostředí
6.5.2019 Jarní finále Uhelné maturity

26.4.2019 Naši malí sousedé – Znáte ptáky ve svém městě?
23.4.2019 Lektorky ekocentra učily v Oseku
16.4.2019 Na rybách s ekocentrem
15.4.2019 Zdobení velikonočních vajíček jinak
11.4.2019 Trávník nebo kvetoucí louka?
8.4.2019 Uhelná maturita opět zde
4.4.2019 Hravě s odpady

20.3.2019 Léčivé rostliny u prahu našeho domu II.
14.3.2019 Jarní úklid bez chemie
1.3.2019 Léčivé rostliny u prahu našeho domu I.

19.2.2019 Výroba domácí kosmetiky
7.2.2019 Mufloni na mosteckých výsypkách

31.1.2019 Klimatická změna a proč je přehlížena
11.1.2019 Zahřívající a ochlazující potraviny
2.1.2019 Oceány bez plastů?

leaf