Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA - 24.5.2019, 15:10
Dnes v 15:10. hodin bylo na polním hořáku B 201 výrobny POX ukončeno spalování neodsířeného syntézního plynu a po dobu zkušebního provozu reaktoru bude pokračovat spalování odsířeného syntézního plynu.

UNIPETROL RPA - 24.5.2019, 14:34
Dnes ve 14:34. hodin proběhlo najíždění reaktoru Shell na výrobně POX. Po dobu zkušebního provozu reaktoru bude na polním hořáku B 201 spalován neodsířený syntézní plyn. Spalováním jsou eliminovány emise pachových látek. Spalování je doprovázeno světelnými a zvukovými efekty, za které se omlouváme.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Naši malí sousedé – Znáte ptáky ve svém městě?

26. dubna 2019

ptáci, městoJe jaro a snad každý si ráno všimne zpěvu ptáků, kteří tu s námi ve městě žijí. V zimě mnoho z nás pomáhá malým sousedům s obživou a na jaře nás za to čeká odměna v podobě zpěvu. Příroda nezačíná za hranicemi města nebo vesnice, kus přírody máme i mezi domy ve městě a mnohá města se mohou pyšnit přírodou v rozlehlých parcích. Živočichové, kteří tu s námi žijí, stojí za naši pozornost. Buďme za ně rádi, je to přece známka toho, že to s námi ještě není tak zlé. Znamená to, že jsme tu pro ně ponechali prostor k životu a nevyhnali jsme je za brány zastavěného města.

ptáci, městoPtáci jsou nepostradatelnou součástí přírody a krajiny. Významný vliv mají na množství hmyzu, opylování rostlin, redukci škůdců apod. Jsou také zdrojem potravy pro dravce, kteří jsou výše v potravním řetězci.

Často slýcháme, že ptáků ve městech ubývá. Je pro to mnoho důvodů – úbytek přirozeného prostředí – potřebují vhodný úkryt a místo pro hnízdění, vhodnou potravu a vodní plochu, kde se umyjí a napijí.

Ptáci a zeleň ve městě

Zeleň je pro ptáky nezbytná. Husté keře a koruny stromů dokáží nabídnout prostor pro nocování, zajišťují úkryt před prudkým sluncem, nepřízní počasí i před predátory nebo před nadměrným rušením lidmi. Zeleň je též zdrojem potravy – od plodů a semen, přes členovce a jejich vývojová stádia žijící ve dřevě, na listech či květech až po faunu v mrtvé dřevní hmotě, tlejícím listí nebo v hrabance.

Stromy
ptáci, městoPtáci mají rádi stromy s dutinami a vyšším podílem mrtvé dřevní hmoty – tyto prvky jsou pro ně velice důležité. Pokud budeme chtít ptákům zajistit tento bezpečný a přínosný prostor, měli bychom na to myslet při kácení – pro nás nevzhledných a poškozených stromů. Pokud jsme nuceni pokácet defektní strom, prověřme si, zdali se v blízkosti nachází podobný vhodný strom, kam by se mohli jeho obyvatelé přestěhovat. Dobrou variantou je i zachovávání mladých stromků, které vykazují poškození v únosné míře, které bude pro ptáky výhodné a prospěšné. Dnes se bohužel často prosazují striktní pěstební přístupy a poškozené stromy se z porostu brzy odstraňují.

V dnešní době je trendem mít vše souměrné, vyčištěné a rádoby „po lidsku“ dokonalé, ale zapomínáme, že dokonalost tkví úplně v něčem jiném a příroda sama je dokonalá a má vše předem dokonale vymyšlené. Kvalitní keřové patro je pro mnohé druhy ptáků jednou ze základních životních podmínek. Keře jsou důležité hlavně pro pěvce – pro kosy, vrabce, červenky, sýkory a mnohé další. Keřové patro zajišťuje lepší mikroklima, udržuje chladnější povrch země a zpomaluje odpar vody. Úpravy keřů by tedy měly být prováděny v etapách, zásadně by nemělo docházek k plošnému zmlazení. Mohlo by se totiž stát, že by minimálně po dobu 2 let neměli živočichové náhradu.

Městské trávníky jsou pro ptáky málo hodnotné

ptáci, město Městské trávníky jsou často sekány, a proto nemají traviny šanci dozrát a vyprodukovat semena. Díky častému sekání je tedy i druhová rozmanitost rostlin a živočichů značně omezená. Nezapomínejme, že nesečené travní porosty bývají hnízdištěm pro mnoho druhů ptáků. Seč je ideální posunout do konce hnízdního období (alespoň do konce června). V praxi se osvědčuje tzv. mozaiková seč. Při ní je část trávníků sečená opakovaně a část ponechána do doby zralosti. Vyšší rostliny poskytují ptákům nejen úkryt a obživu, ale i hnízdní materiál.

Odumírající dřevo by mělo být nedílnou součástí městské zeleně – poskytuje životní prostor pro velké množství organizmů, které se podílejí na jeho rozkladu a jsou potravou mnoha ptáků. Pro některé druhy ptáků má tato potrava klíčový význam. Stejně tak je pro ptačí sousedy významné spadané listí, suché stonky bylin a stélky mechů, srst a peří – tento materiál slouží pro stavbu hnízd.

ptáci, městoVe městě máme možnost prospívat ptákům zvýšením hnízdních příležitostí, přikrmováním v pohnízdním („letním“) a zimním období, podporovat další živočišné skupiny a zajišťovat přísun vody. Budky ptákům pomáhají, ale je třeba se o ně pravidelně starat a čistit je. Bývají často terčem vandalismu a predátorů. Stále platí, že jeden doupný strom se vyrovná 10 ptačím budkám.

Pomáhat můžeme, ale škodit určitě nesmíme. Na to pamatujme i u přikrmování – krmivo musí být nezávadné a bohaté na energii. Krmivo pravidelně kontrolujeme a doplňujeme. Přikrmování je vhodné od listopadu do března.

Pítka a koupátka

Pro ptáky jsou velmi prospěšná pítka nebo koupátka umístěná na balkoně, na okně či na zahradě. Pítko lze koupit, ale poslouží i vhodná keramická miska. Ve městech se vyskytují velké prosklené plochy, které znamenají pro ptáky smrtelné nebezpečí. Pomoc nabízí zviditelnění potiskem nebo polepem - viz kampaň Bezpečné zastávky.

Jaké ptáky můžeme v našem městě potkat?

ptáci, městoV parku Šibeník najdeme naučnou ptačí stezku, která byla vypracována na základě ornitologického průzkumu. Na naučných panelech jsou fotografie a popisky těchto ptáků: sýkora modřinka, sýkora babka, sýkora koňadra, sýkora uhelníček, lejsek šedý (ohrožený druh), lejsek černohlavý, hýl obecný (ohrožený druh), čížek lesní, vrabec domácí, vrabec polní, dlask tlustozobý, pěnkava obecná, kos černý, sojka obecná, špaček obecný, poštolka obecná, straka obecná atd.

V různých částech města můžeme též pozorovat následující opeřence: rehek domácí, holub hřivnáč, holub doupňák, holub domácí, hrdlička zahradní, strakapoud velký, zvonek zelený, mlynařík dlouhoocasý, brhlík lesní, žluna zelená, pěnkava jikavec, červenka obecná, rorýs obecný (ohrožený druh), stehlík obecný atd.

ptáci, město V Mostě se vyskytuje i kalous ušatý. Je to druh sovy velikostí podobný holubu hřivnáči. Bílé peří v závoji kolem očí tvoří písmeno X a má dlouhá pera kolem uší. Hlas samce: poměrně tiché, monotónně se opakující "hú". Mláďata se ozývají naříkavým pískáním (4-5 týdnů). Poslechněte si audionahrávku: https://www.rozhlas.cz/hlas/sovy/_zprava/kalous-usaty-video--20986. Často obsazuje stará hnízda strak a vran. Kalous má obvykle vyšší počet mláďat (zde asi 4-6) a kvůli malému prostoru, opouštějí sovičky bezpečí hnízda velmi brzy. Posedávají na blízkých větvích. Pokud byste našli spadenou sovičku pod stromem, vezměte ji nejlépe v rukavicích a posaďte znovu na strom – ochráníte ji tím před predátory.

ptáci, městoZajímavým překvapením v našem městě může pro některé být poštolka obecná, která ráda hnízdí na balkonech nebo vysokých věžácích. Poštolka dokáže ulovit i holuba, proto je ve městech, kde holubi obtěžují, velmi vítaná a oblíbená.

Existují i další ptáci, kteří využívají s oblibou lidské stavby. Někteří jsou z řádu vlaštovkovitých, pak jsou to např. drobní vrabci, sýkory a některé sovy. Nejen pro tyto důvody by si lidé měli být vědomi, že všichni ptáci jsou chránění zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny proti usmrcování a vyrušování v období hnízdění. Je zakázáno poškozovat jejich hnízda, sbírat jejich vajíčka apod.

Velmi zajímavou lokalitou v okolí Mostu se stalo jezero Most. Jezero je v současné době jedním z nejvýznamnějších zimovišť ptáků v ČR. V lednu 2019 zde napočítali ornitologové 6 042 ptáků 22 druhů. Letos jsou nejpočetnější rackové chechtaví, rackové bouřní, rackové bělohlaví, stříbřití a středomořští a lysky černé. Nachází se zde vysoké počty poláků velkých a poláků chocholaček. Ze vzácnějších druhů zde najdeme hoholy severní, zrzohlávky rudozobé, morčáky velké, morčáky bílé, potáplice severní, potápky rudokrké, strnady rákosní, potápku černokrkou, lindušku luční a turpana hnědého. Ornitologové zde zaznamenali i labutě, kachny, kopřivky, kormorány, potápky roháče a volavky.

ptáci, městoV okolí se dobře daří kriticky ohroženému sokolu stěhovavému. Pro mnohé může být překvapivé, že už od roku 2011 hnízdí na komínech litvínovského Chemparku a vyvedli zde již 23 mláďat. Líbí se jim i na komíně v Teplárně v Komořanech, kde vyvedli 15 mláďat. Na obou místech jsou sledováni a kroužkováni ornitology.

Ptačích sousedů tu máme tedy mnoho. Pokuste se je při procházce, výletu nebo při pohybu v ulicích více pozorovat. Zkuste si některého z nich zapamatovat a něco o něm zjistit či si poslechnout jeho hlas - http://www.nasiptaci.info/zvuky-ptaku/. Nebo si jen všímejte více jejich přítomnosti, letu a švitoření. Určitě vám některá z vyjmenovaných aktivit zvedne náladu a možná i vykouzlí úsměv na rtu.

Mgr. Simona Vašková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
https://ornitoklub-most.webnode.cz/
www.priroda.cz
www.mostecky.denik.cz
http://intuice.blog.cz/1507/kalous-usaty
www.nasiptaci.info
www.birdlife.cz
www.zivotnazahrade.cz

Zajímavé linky:
www.ochranaptaku.cz
Nákup ptačích budek apod.: www.zelenadomacnost.com
Česká ornitologická společnost: www.birdlife.cz
Slovenská společnost ornitologická: www.vtaky.sk
Databáze pozorování ptáků v ČR: www.birds.cz
Pražská ornitologie: https://prague-ornithology.webnode.cz/
Spring Alive: www.springalive.net



Články a tiskové zprávy z roku 2019

20.5.2019 Přírodní zahrady
15.5.2019 Za uhlím a permoníky I.
13.5.2019 Národní přírodní rezervace na Mostecku
9.5.2019 OSN přijalo šestý Světový přehled životního prostředí
6.5.2019 Jarní finále Uhelné maturity

26.4.2019 Naši malí sousedé – Znáte ptáky ve svém městě?
23.4.2019 Lektorky ekocentra učily v Oseku
16.4.2019 Na rybách s ekocentrem
15.4.2019 Zdobení velikonočních vajíček jinak
11.4.2019 Trávník nebo kvetoucí louka?
8.4.2019 Uhelná maturita opět zde
4.4.2019 Hravě s odpady

20.3.2019 Léčivé rostliny u prahu našeho domu II.
14.3.2019 Jarní úklid bez chemie
1.3.2019 Léčivé rostliny u prahu našeho domu I.

19.2.2019 Výroba domácí kosmetiky
7.2.2019 Mufloni na mosteckých výsypkách

31.1.2019 Klimatická změna a proč je přehlížena
11.1.2019 Zahřívající a ochlazující potraviny
2.1.2019 Oceány bez plastů?

leaf