Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA, s.r.o. - 17.1.2021, 23:40
Probíhá flérování - proplach cisteren dusíkem na VZP. Doba trvání události: 20hod.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Adaptace ptáků na zimní prostředí

22. prosince 2020

ptáci, zima, pomocPtáci jsou již celé věky z mnoha důvodů objektem zájmu lidí. Nalezneme je všude kolem nás, mohou létat a svým zpěvem a rozličným švitořením obohacují naše životy. Jejich zbarvené peří nejen udivuje, ale také může působit radost. Obdivujeme jejich umění stavby hnízd a způsoby, jakým získávají potravu. Avšak s příchodem zimy se snižuje dostupnost přirozených zdrojů potravy a drobných ptáků tak v naší krajině ubývá. Ne všichni ptáci táhnou na zimu na jih, protože umí vycítit, jaká nás čeká zima a někteří u nás setrvávají, aby nemuseli opouštět svá útočiště.

Ptáci migruji především za účelem najití zimoviště v oblasti tropů nebo na opačné straně polokoule nebo aby využily rozdíly sezónních teplot k optimalizaci dostupnosti zdrojů potravy a hnízdních lokalit. Dříve, než zahájí migraci, zvýší své tukové zásoby a také redukují velikost některých svých orgánů. Migrace je pro ptáky velice náročná, zvláště pokud překonávají dalekou cestu bez doplňování potravy. Avšak některé druhy ptáků u nás na zimu zůstávají, ale spíše se stahují do okolí vesnic či měst, aby předešly strádání. Městské prostředí je pro ptáky v zimě více příznivé. Poskytuje ptačím obyvatelům dostatek potravy (např. přikrmováním), teplejší klima v blízkosti obytných domů a celkově mírnější podmínky v zimním čase.

ptáci, zima, pomocPtáci mají všeobecně vyšší teplotu těla než savci. Pohybují se v rozmezí 39 °C až 40 °C. Nejvyšší teplota byla naměřena u bernešky nebo racka, a to 42,7 °C. Vzhledem ke své tělesné teplotě hůře snášejí zimní prostředí. Významnou izolační složkou jejich těla je peří. Proto by se ptáci v zimě neměli dostat do kontaktu s větším množstvím vody, aby se jim peří nenamočilo a tím neprochladli.

Ptáci nemají potní žlázy. Proto se během letních měsíců musejí ochlazovat skrýváním ve stínu, stáním ve vodě, zrychlených dýcháním s otevřeným zobákem nebo zvětšováním plochy těla roztahováním křídel. Během zimních měsíců si můžeme všimnout, že ptáci již tolik nezpívají, nevidíme je přelétávat z jednoho stromu na strom (pouze při hledání potravy) nebo jak se některé druhy k sobě tisknou, aby jim nebyla zima. Navíc toto seskupení zmenšuje riziko spojené s napadením predátory. Mnoho ptáků také odpočívá pouze na jedné noze a druhou mají schovanou v peří nebo při spaní schovávají zobáky v peří na hrudi, právě z toho důvodu, aby předešli zbytečným ztrátám tepla.

ptáci, zima, pomocPřes zimu u nás zůstávají ptáci, kteří se živí semeny nebo rostlinou potravou, která je více dostupná. I přesto může být někdy pro ptáky složité najít pod kůrou nebo v zamrzlé krajině jakoukoliv potravu. Ptákům může každý z nás pomoci a není to nikterak složité. Postačí parapet okna, balkon nebo zahrada, kam můžeme umístit krmítko.

Vyrobit ho není složité. Na internetu lze nalézt nepřeberné množství krmítek, které postačí pouze vhodně poskládat a s tím mohou pomoci i děti (https://www.market-online.cz/krmitko-stavebnice-14719/). Například nedaleko Kladna se nachází místo s názvem Čabárna, ti nabízejí krmítka pro ptáčky, jejichž koupí zároveň přispějeme na zvířata v záchranné stanici Aves. Vybrat si můžeme ze dvou variant, buď stavebnice nebo přímo složená krmítka pro ty, kteří se nechtějí pouštět do žádné řemeslné práce se dřevem.

Ptáky je vhodné přikrmovat v době, kdy je venku silný mráz nebo nasněženo. Kvalitně nakrmení ptáci neztrácejí svoji tělesnou teplotu a tuhé mrazy přežijí. Ptákům však nesmíme dát vše, co máme doma. Neměli by dostat zbytky jídel od oběda, které obsahují mnoho soli – maso, brambory či jiná kořeněná jídla. Ptákům takové potraviny způsobují zažívací potíže a mohou díky tomu uhynout. Vynechat bychom také měli větší kusy tvrdého chleba nebo rýži, protože se může stát, že ptákům tvrdé pečivo (kousky) mohou poranit zobák nebo uvíznout v hrdle a způsobit udušení.

Na co můžeme ptáky na své krmítko nalákat?
ptáci, zima, pomoc Většina druhů ptáků nepohrdne slunečnicovými semínky, nadrcenými oříšky, ovesnými vločkami, strouhankou nebo mákem. Můžeme také připravit jablíčka, plody šípků, bezu a dalších druhů keřů, které v letních měsících slouží ptákům k obživě. Pokud máme dostatek času, můžeme připravit domácí lojové koule s namíchanými dobrotami, aby ptáci získali tolik potřebnou energii v zimních měsících.

Jak můžeme vyrobit lojovou kouli doma?
Na přípravu budeme potřebovat: 4 a půl hrnku loje nebo ztuženého rostlinného tuku, 1 hrnek tvrdého rozdrobeného chleba (nejlépe celozrnného), půl hrnku vyloupaných slunečnicových semínek, půl hrnku prosa, čtvrt hrnku nadrobno nakrájených rozinek či křížal a podle potřeby několik velkých plně otevřených borových šišek (samozřejmě postačí i jiné druhy). V kastrůlku necháme rozpustit tuk. Mezitím v míse smícháme zbylé přísady (kromě šišek). Jakmile tuk vychladne a začne tuhnout, vmícháme směs přísad. Kompletní směs vtíráme mezi otevřené šiškové plátky a když jsou plné až po okraj, rozvěsíme po zahradě či do lesa. Takovou šiškovou pochoutku ocení všechny druhy ptáků.

Stejně jako v jiná roční období mají i v zimních měsících ptáci krom hladu také žízeň. Tu uhasí sami pomocí krystalků ledu nebo sněhu.

ptáci, zima, pomocMezi nejčastější "hladovce" patří různé druhy našich sýkor – sýkora koňadra se sytě žlutým bříškem nebo sýkora modřinka s modrým týlem, šedomodrým kabátkem a černým páskem přes oči. Na krmítko může zavítat také kos, drozd nebo zajímavý druh mlynařík dlouhoocasý, kterého poznáme podle dlouhého ocásku, podle kterého nosí své jméno a také šedobílým tělíčkem s černými proužky. Pokud máme krmítko postavené v blízkosti lesa, může spatřit rudě zbarveného samečka hýla obecného, různé druhy pěnkav, vrabce, dlasky, čížky, zvonky, brhlíky, sojky a také strakapoudy.

ptáci, zima, pomoc U krmítka můžeme vidět i druhy ptáků, které dříve odlétaly do teplých krajin, avšak díky globálnímu oteplování pro ně není problém nalézt větší množství potravy než během dřívějších tuhých zim, kdy krajinu pokryla vysoká vrstva sněhu. Pokud rádi pozorujeme ptáky na svém krmítku či v přírodě, můžeme si napsat seznam všech druhů, které spatříme nebo namalovat s dětmi obrázek oblíbeného ptačího druhu. Ptáci si dobře pamatují, kde nalezli kvalitní potravu a budou se na Vaše krmítko rádi vracet.

Již třetím rokem bude probíhat pod záštitou České společnosti ornitologické (ČSO) každoroční sčítání ptáků. Program nazvaný Ptačí hodinka je určený všem zájemcům o přírodu a ptačí dění v jejich okolí. I přes fakt, že se jedná o vědecký výzkum, se do programu může zúčastnit každý. V termínu od 8.1. – 10.1. 2021 si můžete vybrat své místo k pozorování – nejlépe krmítko s pestrou skladbou potravy a během jedné hodiny sčítáte množství ptáků, kteří vaše krmítko navštíví. Získané údaje zadáte na online stránkách: https://ptacihodinka.birdlife.cz/jak-se-zapojit/#/observe. Vaše výsledky se započítávají do výzkumu. Pokud poznáte, o jaké druhy ptáků se jedná, můžete získat informace o druhové skladbě v okolí a případně i doporučení o vhodném krmení těchto druhů.

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
https://www.dumprirody.cz/de/informationszentrum-des-lsg-beskydy/de/novinky/ptaci-v-zime/
https://www.magazinzahrada.cz/ptaci-v-zime-na-vasi-zahrade/
https://izahradkar.cz/kalendarium-zahradkare/pro-zdravi-rostlin/cim-se-zivi-ptaci-zime/
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/jak-se-zije-ptakum-v-zime
https://www.birdlife.cz/zapojte-se/pomoc-ptakum/prikrmovani/ptaci-na-krmitku/
https://primanapady.cz/clanek-2850-prikrmovani-ptaku-v-zimnim-obdobi
https://www.sci.muni.cz/ofiz/wp-content/uploads/2012/10/fyz_ad.pdf
https://theses.cz/id/yz5oqz/Uitelsk_balek_-_soubor_didaktickch_pomcek_pro_uitele_se_s.pdf
www.birdlife.cz
https://ostrava.educanet.cz/www/biologie/indexa3fea3fe.html?option=com_content&view=article&id=233&Itemid=233
http://www.tomasgrim.com/Grim/Heryan_2013_DP.pdf
https://ptacihodinka.birdlife.cz/jak-se-zapojit/#/observe



Články a tiskové zprávy z roku 2020

22.12.2020 Adaptace ptáků na zimní prostředí
14.12.2020 Svíčky a jejich složení - zdravější svíčky nejen o Vánocích
1.12.2020 Krušnohorské lesy – problematika kloubnatky a kůrovce

30.11.2020 Podpora environmentální výchovy na Lounsku
24.11.2020 Imunita, čím ji posílit a upevnit?
18.11.2020 Sukcese jako forma rekultivace
9.11.2020 Kompostování v panelovém domě? Proč ne!
2.11.2020 Vodík – palivo současnosti i budoucnosti

28.10.2020 ZEVO spalovny versus nová technologie zpracování odpadů
22.10.2020 Eko-programy v Oseku
19.10.2020 Stromy ve městě jsou důležitější, než si myslíme
12.10.2020 Zvířata a jejich práva
2.10.2020 Projektové dny pro základní školy v Mostě na téma "Jak si žije strom"

28.9.2020 Za uhlím a permoníky
16.9.2020 Šetrná dovolená – ekofarmy v Ústeckém kraji
10.9.2020 Obsah pesticidů v ovoci a zelenině

25.8.2020 Migrační objekty – smysluplné řešení nebo zbytečný luxus?
17.8.2020 Přírodní prostředky na ochranu rostlin
14.8.2020 Jak se stěhují raci...
10.8.2020 Kořenové čističky

30.7.2020 Cyklistika a životní prostředí
21.7.2020 Návrat tradičních luk
14.7.2020 Jak se (ne)daří ptákům v ČR?
10.7.2020 Čisté prádlo s čistým svědomím
8.7.2020 Zmrzlina – zdravé letní osvěžení?

30.6.2020 Ochrana přírody v Ústeckém kraji
24.6.2020 Včelarství nejen v Ústeckém kraji
11.6.2020 Vlk - plachý predátor
5.6.2020 Krajina Podkrušnohoří – od minulosti po současnost
1.6.2020 Jak se doma bránit horku bez klimatizace

22.5.2020 Ochranné roušky a rukavice jako nová ekologická zátěž
18.5.2020 Problematika plastů
11.5.2020 Proč chránit rorýse?
4.5.2020 Proč byste měli dětem dopřát pravidelný pobyt v přírodě?

27.4.2020 Od průmyslu až po zahradu – IBC kontejnery
22.4.2020 Hnízdění sokolů stěhovavých v Unipetrolu
16.4.2020 Rekultivace a ochrana přírody – obojživelníci

18.3.2020 Občanská věda a jak se zapojit?
13.3.2020 Jedlý balkón

26.2.2020 Zasytí nás maso vypěstované v laboratořích? Je to budoucnost vzdálená nebo blízká?
21.2.2020 Zpráva o životním prostředí v Ústeckém kraji
10.2.2020 Květinové farmy

22.1.2020 Cirkulární ekonomika
15.1.2020 Přírodní antidepresiva
8.1.2020 Polámané spotřebiče - vyhodit nebo opravit?

leaf