Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 27.6.2017, 19:00
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v souvislosti s odtlakováním separátorů D 201 + D 251 a s následným najížděním reaktorů R 201 + R 251 a stabilizací provozu výrobny Polypropylenu (zahájeno 25.6. ve 20:45).

Unipetrol RPA - 27.6.2017, 15:34
Od 15:34 do 15:55 spalování uhlovodíků na polním hořáku EJ v rámci odstavení souboru SHP na výrobně EJ.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Půda, zdroj života

19. února 2016

půdaPůda je jednou ze složek životního prostředí, kterou člověk potřebuje k přežití. Půda není jen nejsvrchnější vrstva zemské kůry, po které šlapeme, ale plní důležité ekologické, environmentální a sociálně-ekonomické funkce. Pojďme se blíže podívat, jak důležitá pro nás půda je, co nám poskytuje, jak s ní hospodaříme a kolik jí v České republice a v Ústeckém kraji máme.

Když se řekne půda…
Půda poskytuje rostlinám živiny, vodu a prostředí pro růst kořenů. Půdu lze definovat jako samostatný přírodní útvar vzniklý z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických zbytků za působení půdotvorných faktorů. Je životním prostředím půdních organismů, stanovištěm planě rostoucí vegetace, slouží k pěstování kulturních rostlin. Je regulátorem koloběhu látek, může fungovat jako úložiště, ale i zdroj potenciálně rizikových látek. Půda je dynamický, stále se vyvíjející živý systém.

Půda se skládá z několika složek jako je složka pevná (minerální), kapalná, plynná, organická živá a organická neživá. Pevná část se nazývá půdní substrát nebo zvětralá hornina. Kapalnou složku tvoří půdní voda. Plynnou složku, tvoří půdní vzduch, který má podobné složení jako atmosférický vzduch. Jedinou odlišností je desetkrát vyšší obsah oxidu uhličitého CO2. Živou organickou složkou v půdě jsou kořeny a půdní. Půdní edafon v sobě zahrnuje veškeré půdní organismy. Za neživou organickou složku považujeme humus (odumřelé organické zbytky rostlin a živočichů, které jsou v různém stupni rozkladu).

Půda a lidé
půdaČlověk už od doby neolitu půdu ovlivňuje a to jak negativně, tak i pozitivně (zemědělská výroba, průmysl, urbanizace nebo těžba minerálů, hornin a rud). Snižování kvality půdy neboli degradace půdy je proces, vyvolaný lidskou činností, který snižuje současnou anebo budoucí schopnost půdy umožňovat život lidstva. Všeobecně degradaci můžeme chápat jako snižování kvality půdy, anebo také jako částečnou anebo úplnou ztrátu jedné anebo více funkcí půdy. Znehodnocování půdy může mít globální (celosvětový) anebo regionální (místní) rozměr.

S globálními problémy znehodnocování půd se setkáváme téměř na všech kontinentech. Jedná se především o problémy s odlesněním půdy s následnou urychlenou erozí, nadměrnou mineralizací humusu a organických látek v půdě v Jižní Americe, Africe, Asii a na ostrovech Oceánie. S acidifikací půdy neboli okyselování půdy se setkáme v S Americe, JV Asii, Z a S Evropě. Aridizace (vysušování) a dezertifikace (přeměna na poušť) v důsledku skleníkového efektu najdeme ve střední Asii, jižní části Severní a Jižní Ameriky, v severní, západní a jižní Africe a skoro v celé Austrálii až na její příbřežní pásmo. Zasolování půdy zavlažováním je problémem především ve střední Asii, jižní časti Severní Ameriky a v severní Africe. Dalším globálním problémem je zamoření půdy radionuklidy po haváriích v atomových elektrárnách a pokusech s atomovými nukleárními bombami v Severní Americe, střední Asii, východní Evropy (Bělorusko, Ukrajina) a na ostrovech Oceánie (Bikini, Mururoa, Japonsko). Mezi velkoplošné znečišťování půd patří i způsoby zemědělského obhospodařování. Jedná se především o intenzifikaci v zemědělství, které používá průmyslová hnojiva a pesticidy, monokulturní pěstování plodin a hloubkové obdělávání půdy, což je v extrémních případech příčinou znehodnocování půd především v Evropě. Nejrozšířenějším velkoplošným znehodnocením půdy je urychlená vodní eroze půdy, která spolu s původní přírodní erozí převládá ve všech půdách světa s výjimkou rovinatých terénů.

Regionální (maloplošné) problémy znehodnocování půdy mají menší dopady, než ty problémy globálního znehodnocování půd. Maloplošné znehodnocování půd má dopad především na místní biotu. Jedná se především o kontaminaci půd těžkými kovy a organickými polutanty, intoxikace půdy pesticidy, znečištění půdy ropou, únava půdy monokulturním pěstováním, umělé zavodnění půdy a erozní události nebo sesuvy půdy.

Význam půdy pro člověka
půdaZákladní funkce půdy je, že se jedná o nepostradatelný článek potravního řetězce a současně substrát pro růst rostlin. Půda je zásobárnou vody pro suchozemské rostliny a mikroorganismy a je filtračním čistícím prostředím, přes které voda prochází, poskytuje mikroorganismům žijící v půdě domov a nedoceněnou zásobárnou genetické informace. Další a nepostradatelnou funkcí půd je, že poskytuje základní stavební materiál a suroviny. Poskytuje prostor pro umisťování staveb, pro rekreační činnost a další aktivity člověka. Z historického hlediska je půda vnímána jako cenný zdroj pro archeologický a paleontologický průzkum.

Problém, který naší planetu bude tížit víc a více, je nárůst lidské populace a tím i sílící tlak na přírodní zdroje, mezi které samozřejmě patří i půda. Závažnost situace se zacházením s půdním fondem, zejména v rozvojových zemích vedlo již v roce 1972, na zasedání výboru ministrů k přijetí Evropské charty o půdě a v roce 1981, na 21 konferenci FAO k přijetí Světové charty o půdě. Závažnost této otázky byla plně zdůrazněna na mezinárodní konferenci "Environment and Development" v Rio de Janeiru v roce 1992, které se zúčastnili vedoucí představitelé 178 států. V těchto dokumentech jsou stanoveny principy, jak zacházet s půdním fondem.

Půdní fond
Půdní fond představuje veškerou zemědělskou a nezemědělskou půdu každého státu. V České republice činí výměra půdního fondu 7,9 mil. ha. Do půdního fondu spadá půda zemědělská, jejíž výměra je 4,2 mil. ha v procentuálním zastoupení se jedna o víc jak 53 %. Zemědělský půdní fond (ZPF) označujeme jako ohraničený soubor půdních celků zemědělsky obdělávaných v daném časovém období, kterou tvoří: orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad a trvale travní porost. Zbytek půdního fondu tvoří půda nezemědělská, jejíž výměra je 3,7 mil. ha, v procentuálním zastoupení se jedná o 46,5 %. Nezemědělskou půdu tvoří lesní pozemky, vodní plochy, zastavěná plocha a nádvoří a ostatní plocha. V tabulce č. 1 můžete vidět výměru a procentuální zastoupení jednotlivých druhů pozemků.
puda
Na jednoho obyvatele v ČR připadá 0,40 ha zemědělské půdy, z toho 0,28 ha orné půdy, což je přibližně evropský průměr. Od roku 1996 ubylo 62 202 ha zemědělské půdy, oproti tomu výměra lesní půdy vzrostla o 36 247 ha. V důsledku antropogenní činnosti dochází k neustálému snižování zemědělské půdy. V roce 1950 připadalo na 1 obyvatele ČR 0,57 ha zemědělské půdy, z toho 0,43 ha orné půdy.

Ústecký kraj a půdní fond
V Ústeckém kraji v roce 2014 připadalo 0,33 ha zemědělské půdy, z toho 0,22 ha. Nejvíce zemědělské půdy v Ústeckém kraji se nachází v obci Louny, naopak nejméně v obci Varnsdorf. Výměru jednotlivých druhů pozemků v obcích s rozšířenou působností v Ústeckém kraji k 31. 12. 2014 najdete v tabulce č. 2.
puda
V celé ČR se v roce 2014 nacházelo 4 215 622 ha zemědělské půdy, z toho v Ústeckém kraji je 275 326 ha. V porovnání s ostatními kraji se Ústecký kraj ze 14ti míst nachází na 9. místě se zastoupením zemědělské půdy. Celkově došlo v Ústeckém kraji k malému zvýšení zemědělské půdy o 5 ha a to především kvůli vzrůstu vinic o 2 ha, zahrad o 13 ha a trvale travních porostů o 75 ha. Naproti tomu, ale v roce 2014 došlo v Ústeckém kraji oproti roku 2013 k poklesu orné půdy o 29 ha, chmelnic o 12 ha, ovocných sadů o 45 ha.

Závěr
Půda je bezesporu nejcennější přírodní bohatství, které bychom měli chránit, jak pro součastnou, tak pro budoucí generaci. Je přirozenou součástí národního bohatství každého státu. Všechny výše zmíněné problémy a současná rychlost rozkladu půdy ohrožuje schopnost uspokojit potřeby budoucích generací, proto by mělo dojít k zvýšení informovanosti společnosti o významu půdy, zvýšení bezpečnosti potravin.
půdaO tom, že bychom se měli o půdu více zajímat, svědčí i to, že OSN, chce upozornit na její důležitost. OSN na 68. Valném shromáždění vyhlásila rok 2015 Mezinárodním rokem půdy s cílem zvýšit povědomí a pochopení, jaký význam má půda pro bezpečnost potravin a základní ekosystémovou funkci. Rok 2016 byl vyhlášen Valným shromážděním OSN Mezinárodním rokem luštěnin s cílem zvýšit povědomí o luštěninách a jejich významu pro výživu a ekologické zemědělství. V aktivitách bude OSN spolupracovat s Organizací pro výživu a zemědělství (FAO). Půdní fond Ústeckého kraje patří mezi kraje rozlohou menší v porovnání s ostatními kraji a navíc zde dochází k pozvolnému úbytku orné půdy.

Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) v letošním roce plánuje přispět ke zvýšení povědomí o důležitosti půdy v regionu prostřednictvím pokračování projektu Brána ekologie otevřená, který se v roce 2013 věnoval VODĚ, v roce 2015 OVZDUŠÍ a v roce 2016 PŮDĚ. Projekt bude určen pro širokou veřejnost Ústeckého kraje, pro všechny věkové skupiny: školky, základní školy, studenty středních a vysokých škol, rodiny, ostatní dospělou veřejnost i seniory. Projekt bude zahájen 21. března vyhlášením soutěže „Komu se nelení, tomu se zelení“. Dále budou připraveny semináře pro žáky 1. a 2. stupně základních škol a pro studenty středních škol, Ozvěny EKOFILMU a konference, věnovaná pouze tématu půdy ve vazbě na region Ústeckého kraje. Pro žáky základních a středních škol bude připravena „Pedologická maturita“. O všech aktivitách budeme informovat prostřednictvím tiskových zpráv a webových stránek ECM.

Ing. Hana Svašková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=obecne-prirodovedny_pohled&site=puda
http://www.cuzk.cz/Periodika-a-publikace/Statisticke-udaje/Souhrne-prehledy-pudniho-fondu.aspx
http://www.ochrana-pudy.cz/pudni-fond-cr/

Foto: www.pixabay.com



Články a tiskové zprávy z roku 2016

2.12.2016 Který vánoční stromeček je ten nejlepší?

28.11.2016 Jaderný odpad v Lubenci na Lounsku?
25.11.2016 Kvalita ovzduší a zdraví obyvatelstva
21.11.2016 Barva listů a ovzduší
18.11.2016 Studenti opět zkoumali, jak potraviny cestují
4.11.2016 Co ví studenti o uhlí

31.10.2016 Komu se nelenilo a zelenalo?
19.10.2016 Hornictví, jeho tradice a studenti
17.10.2016 Ozvěny EKOFILMU pro žáky 1. a 15. ZŠ v Mostě
13.10.2016 Až se zima zeptá aneb Jak uchovávat potraviny zdravě a šetrně – bez elektřiny
12.10.2016 Jak se stát farmářem
11.10.2016 Studenti poznávali VÚHU a.s. a VŠB
5.10.2016 Ekocentrum na Svatomichaelských slavnostech 2016
3.10.2016 Lesní školky

30.9.2016 Studenti v Elektrárně Počerady
21.9.2016 Studenti se vydali na Cestu…aneb Uhelná maturita 2016
16.9.2016 Den otevřených dveří na vodním díle Přísečnice
1.9.2016 Lužická jezera největší uměle vytvořená vodní plocha Evropy

5.8.2016 CITES - úlovky z dovolené
4.8.2016 Evropská unie se brání invazním druhům

29.7.2016 CO2 patří pod zem?
17.7.2016 Salesiova výšina a naučná stezka
15.7.2016 EIA a veřejnost
11.7.2016 Kam o prázdninách?
1.7.2016 V ekocentru se zkoumala cesta potravin na náš stůl

29.6.2016 Národní přírodní rezervace Jezerka
28.6.2016 Na ZŠ Palacha se promítaly filmy o ekologii
23.6.2016 Ptačí oblast v Krušných horách
16.6.2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie
14.6.2016 Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?
10.6.2016 Exkurze v Záluží
6.6.2016 Modrá úsporám

26.5.2016 Včely a jejich tajemství
6.5.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
5.5.2016 Gymnázium Most dýchalo a chutně a zdravě se stravovalo
2.5.2016 Biopotraviny a kam za nimi v Ústeckém kraji?

29.4.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
29.4.2016 Hornická soutěž začíná
20.4.2016 Ústecký kraj má své regionální potraviny
15.4.2016 Ekozemědělství
11.4.2016 Nový zákon o odpadech a evropské směrnice
7.4.2016 Svoz bioodpadu z domácností
6.4.2016 Prezentace činnosti Ekologického centra Most pro Krušnohoří

21.3.2016 Soutěžte s námi neboť „Komu se nelení, tomu se zelení“
15.3.2016 Rostlinní sousedé a jejich vztahy
9.3.2016 Chráněné lokality – Co je nového v Ústeckém kraji?
7.3.2016 Les a kácení
1.3.2016 Pták roku 2016: červenka obecná

24.2.2016 Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?
19.2.2016 Půda, zdroj života
15.2.2016 Quo vadis EVVO?
8.2.2016 Nová zelená úsporám
1.2.2016 Neekologická změna ve způsobu účtování energií

19.1.2016 Jaké je životní prostředí Ústeckého kraje?
6.1.2016 Rok 2016 bude rokem luštěnin

leaf