Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA - 22.10.2019, 19:20
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, přejezd typu prášku na výrobně PP.

UNIPETROL RPA - 21.10.2019, 22:00
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, v rámci odstavení reaktoru C 4001 na výrobně PE2.

UNIPETROL RPA - 21.10.2019, 16:00
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, odstavení reaktoru C 4001 na výrobně PE2.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Rekultivace krajiny po těžbě uhlí na Mostecku

18. září 2019

rekultivace, MosteckoTěžba hnědého uhlí a následná rekultivace k sobě neodmyslitelně patří a po několik desetiletí mění ráz krajiny v mostecké uhelné pánvi. Mnoho lidí má o rekultivacích stále zkreslenou představu – myslí si, že po skončení těžby se těžební jáma zaplní vodou, v okolí se vysází zeleň, případně vzniknou nová pole, a je hotovo. Rekultivace je, ale velmi složitý proces, který se řeší desítky let dopředu, než samotná těžba vůbec začne.

Historie rekultivací
Počátky snahy „rekultivovat“ těžbou zasažená území sahají až do 15. století, kdy začala těžba uhlí nahrazovat výrobu uhlí pálením dřeva. Již v té době se havíři pokoušeli na narušených místech znovu vysazovat stromy.

V roce 1854 byl vydán císařský patent, který upravoval tzv. Horní zákon. Již v něm je zmíněna nová pasáž ukládající těžařům dávat těžbou narušené pozemky do původního stavu. Po téměř 100 letech, v roce 1956, byl vydán první zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který nařizoval těžebním společnostem provádět následnou rekultivaci na všech územích dotčených těžbou. Pro toto období jsou charakteristické jednoduché zemědělské rekultivace a zalesňování, to vše pouze s minimální úpravou stanoviště.

V sedmdesátých létech minulého století se začínají rekultivace rozdělovat na zemědělské, lesnické a vodohospodářské. Na Mostecku se začíná rozvíjet především tzv. sociálně-efektivní rekultivace, příkladem může být např. letiště na Střimické výsypce, rekreační vodní plocha Matylda, rekreační příměstský areál Benedikt, autodrom, hipodrom a golfové hřiště na Velebudické výsypce.

Vznik české rekultivační školy
rekultivace, MosteckoVznik základů, tzv. „české rekultivační školy“ lze datovat do poválečného období (od roku 1952) ve spojení, jak se započetím rekultivací, tak se vznikem prvního „Generelu rekultivací“ (generel = souhrn opatření). Ten obsahoval výhled až do roku 1980, a na tehdejší dobu vznikl velmi pokročilý program rekultivační obnovy, soustavně doplňovaný o nové poznatky. Dodnes je základním koncepčním materiálem rekultivační obnovy a jako strategický dokument je unikátem své doby.

Český postoj k rekultivacím byl počátkem 90-tých let, učebnicovým základem obnovy krajiny. V některých zemích, které se zabývaly těžbou uhlí a jiných nerostů, se zkušenosti z Čech a výsledky našich odborníků, staly základem při přípravě a formování zásad koncepce obnovy krajiny. Jedním z předních českých odborníků je Ing. Stanislav Štýs, DrSc., který se podílel na vzniku prvního "Generelu rekultivací", jako projektant. Nároky na využívání krajiny se však vyvíjejí, a proto dochází i k upřesňování těchto generelů. V minulosti především byly požadavky na zemědělskou rekultivaci, nyní se klade větší důraz na ekologickou a volnočasovou motivaci. Tomu více vyhovují lesy, parky, hřiště a vodní plochy.

Financování rekultivací
Výše zmiňovaný Horní zákon ukládá každé organizaci po těžbě za povinnost zahladit vzniklé škody. Obnova území se provádí podle Plánu otvírky, přípravy a dobývání, jehož součástí je tzv. Souhrnný plán sanací a rekultivací. Ten má za úkol řešit všechny plochy dotčené těžbou až do ukončení dobývání. Souhrnný plán obsahuje výpočet nákladů na zahlazení území po těžbě i rozdělení jednotlivých časových etap.

Financování rekultivačních prací je zajištěno dvěma způsoby. V prvé řadě z povinných finančních rezerv na sanace a rekultivace. Za druhé také z obvodů těžebních společností. Každá těžební společnost je povinna zaplatit na účet příslušného Obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů – ta činí nejvýše 10 % z tržní ceny nerostu. Tyto odvody se následně rozdělují 25 % prostředků do státního rozpočtu (k nápravě škod na životním prostředí způsobených těžbou) a zbývajících 75 % prostředků jde do rozpočtu obce na jejímž území se dobývací prostor nachází. Příklad: na zalesnění jednoho hektaru půdy se náklady pohybují okolo jednoho milionu korun, což znamená vysazení alespoň 10 000 sazenic stromů.

Dělení rekultivací
rekultivace, Mostecko Rekultivace můžeme rozdělit podle fází a podle využití ploch. Podle fází dělíme rekultivace na dva typy – technickou a biologickou. Technická rekultivace je vymodelování nového terénu. K tomu je využívána těžká technika (buldozery, příkopové pluhy, frézy aj.). V této fázi je potřeba již znát budoucí využití terénu. Modelování terénu je velice náročná a nákladná činnost. Po plánovači se vyžaduje, aby nebyl nový terén z estetického hlediska monotónní, a aby se jeho vzhled, co nejvíce podobal „přirozenému‘‘ terénu. Biologická rekultivace má za úkol nové území oživit. Tato fáze slouží především k úpravě fyzikálních a chemických vlastností půdy.

Podle využití ploch se rekultivace dělí na tři základní druhy zemědělské, lesnické a vodohospodářské (hydrické). Pro zemědělskou rekultivaci jsou nejvíce vhodné rovné, ucelené plochy a mírné svahy. Způsob zemědělské rekultivace je ovlivněn zejména druhem zeminy na povrchu odvalu, vzniklými nerovnostmi a množstvím ornice, která by měla být k dispozici pro převrstvení.

Lesnická rekultivace patří mezi základní metodu rekultivací. U lesnických rekultivací jde především o založení chtěného typu porostu lesních dřevin na dotčených územích určených k zalesnění. Lesní porosty představují ekologická společenstva, které mají pozitivní vliv na vlastní zalesněnou plochu, ale i na své okolí. Význam lesních porostů je v první řadě stabilizující prvek v ekologických soustavách, ve vazbě na hygienické, estetické a rekreační funkce. Podílí se také na obnově mnohých mimoekonomických, ale i ekonomických funkcí krajiny. V průmyslových oblastech, jako je Mostecko, patří mezi základní koncepci zalesňování společenská potřeba, která závisí na rychlé návratnosti ploch k hospodářskému využívání. Dále také v úpravách krajiny a životního prostředí s možností např. krátkodobé rekreace.

rekultivace, MosteckoVodohospodářská neboli hydrická rekultivace bude do budoucna nejvyužívanější formou. Podle současných plánů mají do konce roku 2050 vzniknout vodní nádrže o celkové kapacitě 2,3 mld. m3 vody, což odpovídá 60 % současné celostátní kapacity všech vodních nádrží a rybníků. Vodní plochy vznikají v rámci rekultivací na poddolovaných pozemcích, tak na výsypkách a zbytkových malolomech. Na Mostecku se jedná např. o jezera Benedikt, Matylda, Jezero Most nebo Barbora.

Ukončení rekultivací
Ukončení rekultivací není jednoduchá záležitost. Ve své podstatě rekultivace trvá dál i přes oficiální ukončení. Ještě během rekultivačních prací kontrolují průběh zástupci Odboru životního prostředí místní samosprávy, Ministerstva životního prostředí, Báňského úřadu, příslušného kraje a také zástupci dotčených obcí. Rekultivace oficiálně končí předáním pozemků původnímu majiteli a zápisem do katastru.

Příklady již ukončených a plně funkčních rekultivací
Jezero Matylda – původní návrh na rekultivaci území lomu Matylda, který byl také realizován, bylo vybudovat sportovně-branný areál s vodní nádrží, autodromem a okolními lesy. Původně zde měla být mnohem větší nádrž, než je tomu doposud. Vzhledem k značnému množství nezavalených důlních děl, do kterých by se mohla voda z hlubokého a většího jezera Matylda přelít, bylo rozhodnuto o menší variantě jezera. Jezero Matylda je lomové jezero, které má velmi cenný ekologický, sociální i ekonomický potenciál. Vodní nádrž slouží k provozování vodních sportů, rekreaci i rybářům. Část břehů jezera je upravena do kamenito-písčité pláže. Areál jezera Matyldy je vybavený sociálním zařízením a stánky s občerstvením. Nedílnou součástí je sezónní autokemp. V roce 2009 zde byla dokončena in-line dráha pro bruslaře a cyklisty.

Vodní nádrž Barbora – je uměle vytvořené jezero v Mostecké hnědouhelné pánvi. Leží zhruba 6 km na západ od města Teplice. Po vytěžení lomu vznikla jáma o rozloze přes 70 ha, ta byla v 70. letech 20. století zatopena důlní vodou. V současné době slouží jezero Barbora pro rekreační koupaní, ale také k výcviku sportovních potápěčů, k jízdám na plachetnicích nebo jako plocha pro windsurfing.

Hipodrom Most – je dostihové závodiště na okraji města Mostu. Areál vznikl v roce 1996 jako součást rekultivace důlní výsypky. Od roku 2008 zde nalezneme také dráhu pro in-line bruslení.

Benedikt – je uměle vytvořené jezero, které vzniklo po zatopení důlního prostoru. V současné době je plně využíván k rekreaci. V okolí jezera je vybudováno sportovní hřiště, in-line dráha a zázemí pro návštěvníky areálu.

rekultivace, Mostecko Jezero Most (prozatím neukončená rekultivace) – nachází se severně od města Mostu. Díky jeho poloze a blízkosti města by mělo jezero plnit především rekreační funkci. Zaplavena je pouze čtvrtina území bývalého lomu Ležáky-Most. Zahájení napouštění jámy bylo dne 24.10.2008. Zbytkové plochy jsou stále rekultivovány, především lesnickou rekultivací s doplňující zemědělskou rekultivací. Mezi další připravované úpravy území na zrekultivovaných částech Mosteckého jezera a jeho okolí patří např. příměstský park, unikátní arboretum, dostatek ploch pro satelitní sídliště rodinných domů, rekreaci, oddych, turistiku, sport, sportovní rybolov a ostatní činnosti obyvatelstva. Vzhledem ke své rozloze ovlivňuje hydrologické a hydrogeologické poměry v okolí města Mostu. Stavba tak velké bezodtokové vodní nádrže je v České republice ojedinělá.

Přibližně posledních 200 let dominuje Mostecku a jeho okolí těžba, energetika a průmysl. Posledních 100 let se postupně toto území mění, především díky lesnických, zemědělských, hydrologických a rekreačních rekultivací. Začíná zde nový typ postindustriální krajiny, jehož součástí je vysoký podíl vodních ploch, lesů, mírné a teplé klima. Vzhledem k následným plánům rekultivací na lomu Vršany/Šverma, vše nasvědčuje tomu, že pánevní oblast pod Krušnými horami bude vybavena vysokým podílem vodních ploch. Lze předpokládat, že se oblast Mostecka stane vyhledávanou rekreační krajinou.

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: archiv autorky

Zdroje:
https://oenergetice.cz/elektrina/promeny-mesicni-krajiny-aneb-rekultivace-v-cr
https://iuhli.cz/rekultivace-maji-jasna-pravidla/
http://www.7energy.com/cz/
https://slon.diamo.cz/hpvt/2001/sekce/legislativa/09/L09.htm
http://ekozpravodaj.wz.cz/jezera.html
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/stanislav-stys-o-rekultivaci-tezebnich-ploch
https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2017/06/krajinu-meni-tezba-devastuje-rekultivace.html
http://147.213.211.222/sites/default/files/2010_1_024_029_vrablikova.pdf
Štýs S.: Proměny Mostecka, sborník článků z Mosteckého deníku, Magistrát města Mostu, 2011



Články a tiskové zprávy z roku 2019

16.10.2019 Ekosemináře ve Štětí
9.10.2019 Uložení zahrady k zimnímu spánku
2.10.2019 Osvětová kampaň do čekáren pediatrů i do mateřských školek

30.9.2019 Podzimní semináře v ekocentru
27.9.2019 Textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem planety
18.9.2019 Rekultivace krajiny po těžbě uhlí na Mostecku
11.9.2019 Skauting - ekologie v praxi

27.8.2019 Velkovýroba zeleniny a ovoce
20.8.2019 Čistírny odpadních vod aneb co vše se dá spláchnout
12.8.2019 Ptactvo na mosteckých výsypkách
6.8.2019 Pěstitelské práce zpět do škol

23.7.2019 Přichází konec doby klecové?
15.7.2019 Tipy na ekodovolenou
3.7.2019 Ženy, které mění svět

26.6.2019 Zelený Oskar - unikátní biotechnologie HYDAL je vyroben z použitého fritovacího oleje
12.6.2019 Zelené nebezpečí – sinice
4.6.2019 Za uhlím a permoníky II.

20.5.2019 Přírodní zahrady
15.5.2019 Za uhlím a permoníky I.
13.5.2019 Národní přírodní rezervace na Mostecku
9.5.2019 OSN přijalo šestý Světový přehled životního prostředí
6.5.2019 Jarní finále Uhelné maturity

26.4.2019 Naši malí sousedé – Znáte ptáky ve svém městě?
23.4.2019 Lektorky ekocentra učily v Oseku
16.4.2019 Na rybách s ekocentrem
15.4.2019 Zdobení velikonočních vajíček jinak
11.4.2019 Trávník nebo kvetoucí louka?
8.4.2019 Uhelná maturita opět zde
4.4.2019 Hravě s odpady

20.3.2019 Léčivé rostliny u prahu našeho domu II.
14.3.2019 Jarní úklid bez chemie
1.3.2019 Léčivé rostliny u prahu našeho domu I.

19.2.2019 Výroba domácí kosmetiky
7.2.2019 Mufloni na mosteckých výsypkách

31.1.2019 Klimatická změna a proč je přehlížena
11.1.2019 Zahřívající a ochlazující potraviny
2.1.2019 Oceány bez plastů?

leaf