Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 19.9.2017, 8:55
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v souvislosti s odstavením Reaktoru B na výrobně PE1. Omluva za pozdní odeslání - technické problémy.

Unipetrol RPA - 19.9.2017, 4:10
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, po uvolnění a proplachu propylenových cisteren na EJ/VZP.

Unipetrol RPA - 19.9.2017, 4:05
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH1, odstavení Reaktoru B na výrobně PE1 do opravy.

Unipetrol RPA - 19.9.2017, 1:30
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, uvolnění a proplach propylenových cisteren na EJ/VZP.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Rostlinní sousedé a jejich vztahy

15. března 2016

rostlinyJaro už pomalu ťuká na dveře a v hlavách pěstitelů rotují myšlenky, co je třeba nachystat na letošní sezónu. Při zahradničení byste neměli zapomínat na přirozenou ekologii rostlin. Všechny šlechtěné rostliny mají své prapředky v rostlinách planých a z jejich ekologie vychází i potřeby rostlin kulturních.

Růst a vývoj rostlin ovlivňuje zejména potřeba světla, tepla, vláhy a živin. Podmínky prostředí ovlivňují dobu tvorby květu, klíčení, přijímání živin, snášenlivost sucha, tvar rostliny a schopnost konkurence.

rostliny V konkurenčním boji využívají rostliny své specifické látky, které šíří do okolí. Takové látky mohou sloužit i jako obrana proti škůdcům, ale mohou mít také nepříznivý vliv na sousední vegetaci. Naopak některé plodiny je vhodné pěstovat společně, protože se navzájem chrání proti škůdcům, doplňují se při čerpání živin z půdy a půdu samotnou chrání proti zaplevelení a erozi (odnos svrchní úrodné vrstvy půdy větrem či vodou). Velmi účinnou rostlinou, které se vyhýbá mandelinka bramborová je křen. Můžeme ho tedy zasít mezi sadbu brambor a později ho využít i ke konzumaci. Podobně jsou na tom i šalvěj lékařská a tymián, odpuzují totiž slimáky a bělásky a hodí se na zpracování v kuchyni.

Správné zahradničení je šetrné k půdě, která je nepostradatelnou složkou životního prostředí. Při využívání přirozených vztahů rostlin v zahradničení se rostliny mezi sebou navzájem podporují v růstu. Pěstovat lze, buď klasicky hlavní plodiny s vysazenými předplodinami; plodiny jsou pěstovány odděleně díky době sklizně, nebo lze zvolit způsob pěstování smíšených kultur, které je sice náročnější na znalosti, ale šetrnější k zachování kvality půdy i při ochraně rostlin.

Smíšené kultury

Smíšenými kulturami se rozumí více druhů rostlin na jednom stanovišti. Při tvoření smíšených kultur využijeme i botanické členění. Není vhodné dávat společně druhy ze stejné čeledi. Mohlo by docházet ke konkurenci o živiny a k vyčerpání půdy. Příkladem je zelenina z čeledi brukvovitých, která je povětšině velmi náročná na živiny, pH půdy i stopové prvky jako je vápník. Také přitahují stejné škůdce, takže účinek smíšených kultur by se tak úplně vytratil.

rostlinyVhodné je též podívat se na prostorové uspořádání jak nadzemních tak podzemních částí rostlin. Nadzemní prostor pro rostliny se hlídá především kvůli světlu. Podzemní části rostlin musí být rozdílných rozměrů, aby nedocházelo k deformacím kořenů a konkurenci o vodu. S ubývajícími srážkami ve vegetačním období je důležité, aby si rostliny dokázaly vzít vodu z větší hloubky. Pomůžeme jim, když budeme rostlinné sazenice vysazovat hlouběji.

Dalším faktorem, který musíme vzít v úvahu při tvorbě smíšených kultur, je plocha kterou rostlina zabere. Třeba okurky se rozrůstají po celé ploše záhonů a ostatní tak přímo utlačí. Proto je vhodné okurky pnout nahoru po tyči či jiné opoře. Okurka je náchylná na plísně, proto se doporučuje zalévat jen ke kořenům a ne na listy nebo též vysadit hlouběji a zalévat jen mírně. Pnout okurku po opoře kolmo vzhůru je vhodné proto, aby se na listy dostalo jen minimum srážek.

Které plodiny spolu sousedí úspěšně a které se naopak nesnesou, se dozvíte z následující tabulky.
rostliny



Následné kultury

Tradičně se pěstuje na jednom záhonku v daný čas jedna plodina. Mezi zeleninami panují však rozdílné nároky na půdu a hnojení. Proto se přistupuje k rotaci záhonů. Rozdělíme si půdu na zahradě na čtyři úrovně kvality. První úroveň obsahuje nejvíce humusu a pěstujeme zde nejnáročnější rostliny. Druhá úroveň vyhovuje středně náročným rostlinám a třetí těm nejméně náročným. Dle toho to rozdělení připravíme půdu. Poslední čtvrtý díl je určený pro víceleté rostliny, jako je třeba rebarbora, chřest, křen, jahody.

rostliny Hnojení takto rozdělené zahrady je snazší, záhonky specializujeme na určité plodiny, které chceme vypěstovat.

Záhon pro rostliny velmi náročné na živiny hnojíme nejlépe na podzim zetlelým hnojem. Pokud není hnůj, použijeme 3-4 týdny před výsadbou kompost a minerální hnojivo z obchodu. Pro rostliny středně náročné připravíme záhon obohacený o kompost. Zcela postačí jedno vědro kompostu (cca 10 l) na jeden metr čtvereční. Kompost zapracujeme do půdy jen prohrábnutím záhonku hráběmi.

rostlinyPro nejméně náročné rostliny se půda hnojí jen v případě, je-li na záhonku půda písčitá nebo naopak těžká jílovitá. V takových případech přistupujeme k zlepšení půdy hnojivem s vyšším obsahem fosforu a draslíku (např. kostní moučka). Ale na většině zdravých, humózních, pravidelně obhospodařovaných půdách není třeba pro třetí skupinu nejméně náročných rostlin půdu přihnojovat.

Aby nebyly záhony zbytečně prázdné v obdobích před vysazením a po sklizni, uplatní se předplodiny a následné kultury. Mezikulturou se můžou stát všechny plodiny s krátkou vegetační dobou, např. salát, ředkvičky, kedlubny. Tyto plodiny je třeba pěstovat v období, kdy je den kratší, aby u nich nedocházelo ke kvetení. Fáze kvetení i samotná příprava na květ vedou ke zhoršení chuťové kvality. Vhodnými předkulturami je špenát, ředkvičky, černá ředkev, řeřicha, salát z výsadby, kedlubna, brokolice, hrášek. Jako následné kultury po hlavní plodině se uplatní salát polníček, endivie, špenát, ředkvičky, černá ředkev. Typickými hlavními plodinami jsou rajčata, cukety, okurky papriky, fazole, hrách, zelí, kapusta, cibule, mrkev, červená řepa, celer bulvový a řapíkatý. Vhodnou hlavní plodinou, kterou můžeme sklízet od babího léta po jaro příštího roku, je černý kořen, pórek, kadeřavá a růžičková kapusta. Tyto plodiny se v příštím roce stávají předplodinami pro středně až málo náročné rostliny.

rostlinyUrčujícím faktorem, jestli bude daná zelenina předkulturou nebo hlavní kulturou, je doba a způsob její výsadby či setí. Rostliny předpěstované ve skleníku lze vysadit dříve a také sklízet dříve. Nebo jimi můžeme doplnit prázdné místo v záhoně a naopak je vysadit později.

Rada na závěr

Poslední roky bývají skoupé na srážky, proto je dobré předpěstované rostliny sázet hlouběji do půdy, aby se mohly snáze natáhnout pro vodu. Pro udržení vláhy v půdě se také doporučuje zakrýt půdu mulčem, tedy biologicky rozložitelným materiálem. U mulčování je třeba dát pozor na líhniště slimáků. Důležitá je také kvalita půdy. Pokud jsme na podzim dobře pohnojili organickým hnojivem (hnůj, kompost), dodali jsme půdě zároveň koloidní systém, který na sebe navazuje vodu a dobře ji v půdě udrží.

Tak směle do další sezóny.

Komu se nelení, tomu se zelení

Pro všechny pěstitele připravujeme za finanční podpory Hospodářské a sociální rady Mostecka soutěž s přiléhavým názvem „Komu se nelení, tomu se zelení“. Bude vyhlášena 21. března 2016 a může se do ní zapojit široká veřejnost, jedinci, kolektivy, rodiny s dětmi. Výherci získají zajímavé ceny. Sledujte proto naše webové stránky, kde se dozvíte v první jarní den bližší podrobnosti.

Bc. Zuzana Ungerová, Kateřina Chabrová, DiS.
Ekologické centrum Most a Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
RECHT, Christine. Zelenina z vlastní zahrádky: --nejlépe chutná a dobře se jí daří. České vyd. 2. Praha: Jan Vašut, 2001. Jak na to (Jan Vašut). ISBN 80-7236-165-1.
BRUNS, Annelore a Susanne BRUNS. Biozahrada: praktická příručka: úvod k přírodnímu pěstitelství s názornými vyobrazeními. Vyd. 1. Praha: Plot, 2010. ISBN 978-80-7428-026-9.

Foto: www.pixabay.com



Články a tiskové zprávy z roku 2016

2.12.2016 Který vánoční stromeček je ten nejlepší?

28.11.2016 Jaderný odpad v Lubenci na Lounsku?
25.11.2016 Kvalita ovzduší a zdraví obyvatelstva
21.11.2016 Barva listů a ovzduší
18.11.2016 Studenti opět zkoumali, jak potraviny cestují
4.11.2016 Co ví studenti o uhlí

31.10.2016 Komu se nelenilo a zelenalo?
19.10.2016 Hornictví, jeho tradice a studenti
17.10.2016 Ozvěny EKOFILMU pro žáky 1. a 15. ZŠ v Mostě
13.10.2016 Až se zima zeptá aneb Jak uchovávat potraviny zdravě a šetrně – bez elektřiny
12.10.2016 Jak se stát farmářem
11.10.2016 Studenti poznávali VÚHU a.s. a VŠB
5.10.2016 Ekocentrum na Svatomichaelských slavnostech 2016
3.10.2016 Lesní školky

30.9.2016 Studenti v Elektrárně Počerady
21.9.2016 Studenti se vydali na Cestu…aneb Uhelná maturita 2016
16.9.2016 Den otevřených dveří na vodním díle Přísečnice
1.9.2016 Lužická jezera největší uměle vytvořená vodní plocha Evropy

5.8.2016 CITES - úlovky z dovolené
4.8.2016 Evropská unie se brání invazním druhům

29.7.2016 CO2 patří pod zem?
17.7.2016 Salesiova výšina a naučná stezka
15.7.2016 EIA a veřejnost
11.7.2016 Kam o prázdninách?
1.7.2016 V ekocentru se zkoumala cesta potravin na náš stůl

29.6.2016 Národní přírodní rezervace Jezerka
28.6.2016 Na ZŠ Palacha se promítaly filmy o ekologii
23.6.2016 Ptačí oblast v Krušných horách
16.6.2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie
14.6.2016 Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?
10.6.2016 Exkurze v Záluží
6.6.2016 Modrá úsporám

26.5.2016 Včely a jejich tajemství
6.5.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
5.5.2016 Gymnázium Most dýchalo a chutně a zdravě se stravovalo
2.5.2016 Biopotraviny a kam za nimi v Ústeckém kraji?

29.4.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
29.4.2016 Hornická soutěž začíná
20.4.2016 Ústecký kraj má své regionální potraviny
15.4.2016 Ekozemědělství
11.4.2016 Nový zákon o odpadech a evropské směrnice
7.4.2016 Svoz bioodpadu z domácností
6.4.2016 Prezentace činnosti Ekologického centra Most pro Krušnohoří

21.3.2016 Soutěžte s námi neboť „Komu se nelení, tomu se zelení“
15.3.2016 Rostlinní sousedé a jejich vztahy
9.3.2016 Chráněné lokality – Co je nového v Ústeckém kraji?
7.3.2016 Les a kácení
1.3.2016 Pták roku 2016: červenka obecná

24.2.2016 Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?
19.2.2016 Půda, zdroj života
15.2.2016 Quo vadis EVVO?
8.2.2016 Nová zelená úsporám
1.2.2016 Neekologická změna ve způsobu účtování energií

19.1.2016 Jaké je životní prostředí Ústeckého kraje?
6.1.2016 Rok 2016 bude rokem luštěnin

leaf