Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 18.11.2017,8:01
Ukončení spalování plynu s obsahem sulfanu.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Salesiova výšina a naučná stezka

17. července 2016

Salesiova výšinaDo města Oseka míří mnoho lidí navštívit věhlasný cisterciácký klášter a kostel svatého Petra a Pavla. Nejen tyto památky však zdobí Osek, jeho okolí a krajina kolem města je plná přírodních unikátů, propojených zajímavou historií. V 80. letech minulého století tu pracovníci ochrany přírody a členové horské služby vybudovali 7 km dlouhou naučnou stezku „Přírodou a dějinami Oseka“, která je mimořádná právě tím, že spojuje poznávání přírodních a krajinářských hodnot území s poznáváním kulturních a historických zajímavostí. Na trase se nachází i Salesiova výšina – geologicky, paleontologicky a historicky významná lokalita.

Naučná stezka Přírodou a dějinami Oseka začíná u památníku obětem katastrofy na dole Nelson III, kde v roce 1934 došlo díky úspornému režimu a nedodržení bezpečnosti práce k explozi uhelného prachu a v hlubině zůstalo 144 havířů. Trasa dále pokračuje kolem torza starého dubu, Oseckého rybníka a nejstarší manufaktury v Čechách. Manufakturu založil v roce 1697 opat oseckého kláštera Benedikt Littwerich a sloužila k výrobě punčoch.

Lesní mravenci
Mohutná i menší hnízda mravenců, rozesetá po okolních dubinách, byla do těchto míst převezena ze zrušené rezervace Vršíček u Bíliny, která musela ustoupit skrývce hnědouhelné sloje na přelomu 70. a 80 let. Díky teplickým ochranářům se podařilo zachránit více než padesát hnízdících kup mravenců druhu Formica polyctena a založit z nich nové mateční kolonie. V naší přírodě se vyskytuje na sto druhů mravenců, lidskou populací vnímaných víceméně jako obtížné škůdce. Lesní mravenci rodu Formica jsou však výjimkou. Účinně hubí některé z obávaných druhů škodlivého lesního hmyzu, například obaleče dubového, píďalku tmavoskvrnáče, bource borového a bekyni mnišku. Mraveniště v lesích jsou důležitá nejen z hlediska ochrany lesa, ale současně slouží jako potravní základna pro některé, dnes již vzácné druhy ptáků: tetřeva, tetřívka nebo jeřábka.

Salesiova výšina
Název výšiny připomíná Salesia Krügnera, který byl v letech 1834-1843 opatem oseckého kláštera a velkým milovníkem krušnohorské přírody. Okolní krajina byla v první polovině 19. století cílem oblíbených výletů. Dokud nebyly okolní bučiny příliš vzrostlé, byl z největšího skalního bloku na Salesiově výšině (422 m) nádherný výhled do celého okolí.

Na skále byla vybudována vyhlídka, která byla ve druhé polovině 19. století doplněna o romantický dřevěný pavilon (gloriet). Dnes už bohužel tyto stavby na vrcholu chybí. Lesní porost v okolí skalního města tvoří především buky, které díky růstu na kamenných blocích mají často bizardní tvary, což dokazuje schopnost stromů se přizpůsobit extrémním stanovištním podmínkám.

Salesiova výšinaV jižní části naučné stezky se nachází zajímavé skalní útvary, tvořící skalní město. Přirozené výchozy pískovce na Salesiově výšině tvoří dva hlavní celky. Prvním je tzv. Letohrádek, členité, 12 m vysoké vrcholové skalisko s úklonem vrstev zhruba 30° k severozápadu, porušené zejména puklinami směru severozápad-jihovýchod a severovýchod-jihozápad. Druhým celkem je skalní město, tvořené dvěma nepravidelnými řadami skalních věžiček, bloků a ostrohů, oddělených mělkou roklí. Z dvojice linií skal je výraznější severovýchodní hřbet. V okolí jsou četné akumulace skalních bloků s drobnými jeskyňkami.

Skály na Salesiově výšině jsou tvořené pískovci miocenního stáří, které se usadily v mělkém jezeru v blízkosti říční delty na severozápadním okraji uhlonosné mostecké pánve. Nejedná se však o pánevní usazeniny, ale o produkty říční sedimentace menších toků nebo průtočných jezer v mělkých nezahloubených údolích. K sedimentaci v pánvi došlo po obnovení poklesů celého prostoru mezi okrajovými zlomy v miocénu. V Podkrušnohoří sedimentovaly v podložních souvrstvích především splachy eluvií různých hornin z břehů jezera. Terciérní řeka přinášela do pánve velké množství sedimentárního materiálu a ukládala jej v celé jižní polovině pánve, kde takto potlačovala tvorbu uhelných slojí. Ramena řeky zasahovala až do severní poloviny pánve. Ukládání velmi jemných částic předcházel náhlý hluboký pokles prostoru pánve, což ukončilo hlavní uhlotvornou sedimentaci a způsobilo změnu hydrogeologických poměrů.

Na celém návrší vystupují pískovce a křemence na povrch v přirozených odkryvech. Na těchto křemencích lze pozorovat sedimentární textury původní horniny. Nejvyšší polohy Letohrádku jsou na povrchu silně modelovány větrnou (eolickou) činností, o čemž svědčí dobře patrné několik centimetrů dlouhé jamky (fazety), protažené ve směru SZ-JV. Fazety vznikly ohlazením skalního povrchu pískovými zrny unášenými větrem. Jejich vznik spadá do pleistocénu, kdy byla atmosférická cirkulace výrazně silnější.

Zkameněliny
Salesiova výšinaPaleontologické nálezy jsou na Salesiově výšině velice četné a dobře pozorovatelné. Jedná se především o sladkovodní mlže čeledi Unionidae s obvykle protáhle oválným tvarem. V terciérních sladkých vodách byl nejčastěji rozšířen velevrub (Unio). Procesem sedimentace vznikly pozitivní i negativní otisky těchto mlžů. Pozorovatelné jsou také silicifikované dutiny po kořenech stromů. Rostliny kořenily v úzkých liniích, které odpovídají kořenění dnešních borovic, v pískem vyplněných puklinách ve skalních městech.

Salesiova výšina je chráněnou přírodní památkou. Lezení po skalních blocích, sběr zkamenělin a chůze mimo vyznačené stezky jsou zde zakázány.

Vrása
Když budeme pokračovat ze Salesiovy výšiny po stezce, projdeme bučinami, narazíme na odkrytou vrásu, která je důkazem prvohorních procesů probíhajících v Krušných horách. Je to další unikátní geologická lokalita v okolí Oseka. Útvar je utvořen svislou stěnou, vysokou cca 8 metrů a širokou přibližně 25 metrů. Na vráse je dobře vidět struktura ležaté vrásy v krystalických břidlicích. Vlivem vysokých teplot, tlaku a chemických roztoků se ruly, svory a železné břidlice přeměnily krystalizací z původních usazených hornin na pararuly a ortoruly. Vysoký tlak působil z boku na horniny, ty se staly plastickými a jejich vrstvy se zdeformovaly – zvrásnily. Tímto způsobem byla provrásněna celá stavba Krušných hor a podobné, ale menší, útvary je v okolí možné najít na více místech. Vrása je také chráněnou přírodní památkou.

Naučnou stezku můžeme absolvovat jako malý okruh nebo velký okruh.
Pokud se rozhodneme jít po velkém okruhu, je možné cestou spatřit například zimoviště netopýrů, zřízené již v roce 1979. Nejčastěji zde zimuje netopýr velký, netopýr vodní, netopýr ušatý a netopýr dlouhouchý. Dále po cestě, v údolí Oseckého potoka, se nachází přírodní rezervace (PR) Vlčí důl. Jsou to skalnaté strmé svahy pokryté až několik staletí starými buky. Dutiny ve starých stromech jsou oblíbeným útočištěm plšíka lískového, drobného hlodavce podobného veverce. Potok má charakter horské bystřiny s prudkým spádem a četnými drobnými kaskádami, střídanými tůňkami. Konečnou zastávku velkého okruhu naučné stezky tvoří zřícenina hradu Osek – Rýzmburk (Riesenburg – obří hrad).

Vydáte-li se na prohlídku kláštera v Oseku nebo se půjdete v létě koupat na místní koupaliště, zkuste si projít tuto naučnou stezku, určitě stojí za to vidět zajímavá místa jako Salesiovu výšinu se zkamenělinami, krušnohorský zlom nebo odkrytou vrásu. Navíc v létě je mezi starými bukovými porosty velmi příjemně.

Kateřina Chabrová, DiS.
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: archiv autorky, https://commons.wikimedia.org

Zdroje:
VONDRA, Jiří. Naučná stezka přírodou a dějinami Oseka. Osek: Město Osek, 2012. ISBN 978-80-260-2636-5.
ADAMOVIČ J., MIKULÁŠ R., CÍLEK V. (2010): Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky. Academia Praha, 459s.
BEURLEN K., GERHARD L. (1997): Zkameněliny bezobratlých živočichů s dodatkem o fosilních obratlovcích a rostlinách. Praha, IKAR, 288s.
DOLEŽALOVÁ L. (2006): Větrná abraze terciérních křemenců na Salesiově výšině u Oseka. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005, Praha, 65-66. Dostupné také z: http://www.geology.cz/zpravy/obsah/2005/zpravy-o-vyzkumech-2005-str-065-66.pdf
HOLUBEC J. (1990): Struktura Českého masívu. Praha, Vydavatelství Ústředního ústavu geologického, 214s.
KOČÁREK E., NOVÁK T., RICHTEROVÁ J. (1967): Geologie všeobecná, historická a regionální. Praha, SNTL, 428s.
KUKAL Z. (1985): Vývoj sedimentů Českého masívu. Academia Praha, 221s.
MALKOVSKÝ M. a kol. (1974): Geologie české křídové pánve a jejího podloží. Academia Praha, 262s.
MALKOVSKÝ M. a kol. (1985): Geologie severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí. Academia Praha, 424s.
MIKULÁŠ R. (2005): Features of sandstone palaeorelief preserved: The Osek area, Miocene, Czech Republic. Ferrantia, 44, 37-40. [non vidi] MÍSAŘ Z. (1983): Geologie ČSSR I, Český masív. Praha, SPN Praha, 377s.
SATTRAN V. (1960): Flájská žula a loučensko-flájský žulový porfyr. Sbor. Úst. geol., Odd. geol., 26, 1, Praha, 75-79. [non vidi]
VÁNĚ M. (1961): Příspěvek k litostratigrafické pozici salesijských křemenců v severočeské hnědouhelné pánvi. Minerál, 6, 346-355. [non vidi]
VÁNĚ M. (1985): Geologická stavba podkrušnohorského prolomu a jeho tektogeneze. Sborník geologických věd, Geologie 40, Praha, 147-181. Dostupné také z: http://www.geology.cz/sbornik/geologie/40/40_5.pdf



Články a tiskové zprávy z roku 2016

2.12.2016 Který vánoční stromeček je ten nejlepší?

28.11.2016 Jaderný odpad v Lubenci na Lounsku?
25.11.2016 Kvalita ovzduší a zdraví obyvatelstva
21.11.2016 Barva listů a ovzduší
18.11.2016 Studenti opět zkoumali, jak potraviny cestují
4.11.2016 Co ví studenti o uhlí

31.10.2016 Komu se nelenilo a zelenalo?
19.10.2016 Hornictví, jeho tradice a studenti
17.10.2016 Ozvěny EKOFILMU pro žáky 1. a 15. ZŠ v Mostě
13.10.2016 Až se zima zeptá aneb Jak uchovávat potraviny zdravě a šetrně – bez elektřiny
12.10.2016 Jak se stát farmářem
11.10.2016 Studenti poznávali VÚHU a.s. a VŠB
5.10.2016 Ekocentrum na Svatomichaelských slavnostech 2016
3.10.2016 Lesní školky

30.9.2016 Studenti v Elektrárně Počerady
21.9.2016 Studenti se vydali na Cestu…aneb Uhelná maturita 2016
16.9.2016 Den otevřených dveří na vodním díle Přísečnice
1.9.2016 Lužická jezera největší uměle vytvořená vodní plocha Evropy

5.8.2016 CITES - úlovky z dovolené
4.8.2016 Evropská unie se brání invazním druhům

29.7.2016 CO2 patří pod zem?
17.7.2016 Salesiova výšina a naučná stezka
15.7.2016 EIA a veřejnost
11.7.2016 Kam o prázdninách?
1.7.2016 V ekocentru se zkoumala cesta potravin na náš stůl

29.6.2016 Národní přírodní rezervace Jezerka
28.6.2016 Na ZŠ Palacha se promítaly filmy o ekologii
23.6.2016 Ptačí oblast v Krušných horách
16.6.2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie
14.6.2016 Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?
10.6.2016 Exkurze v Záluží
6.6.2016 Modrá úsporám

26.5.2016 Včely a jejich tajemství
6.5.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
5.5.2016 Gymnázium Most dýchalo a chutně a zdravě se stravovalo
2.5.2016 Biopotraviny a kam za nimi v Ústeckém kraji?

29.4.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
29.4.2016 Hornická soutěž začíná
20.4.2016 Ústecký kraj má své regionální potraviny
15.4.2016 Ekozemědělství
11.4.2016 Nový zákon o odpadech a evropské směrnice
7.4.2016 Svoz bioodpadu z domácností
6.4.2016 Prezentace činnosti Ekologického centra Most pro Krušnohoří

21.3.2016 Soutěžte s námi neboť „Komu se nelení, tomu se zelení“
15.3.2016 Rostlinní sousedé a jejich vztahy
9.3.2016 Chráněné lokality – Co je nového v Ústeckém kraji?
7.3.2016 Les a kácení
1.3.2016 Pták roku 2016: červenka obecná

24.2.2016 Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?
19.2.2016 Půda, zdroj života
15.2.2016 Quo vadis EVVO?
8.2.2016 Nová zelená úsporám
1.2.2016 Neekologická změna ve způsobu účtování energií

19.1.2016 Jaké je životní prostředí Ústeckého kraje?
6.1.2016 Rok 2016 bude rokem luštěnin

leaf