Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 26.7.2017, 14:34
Ukončeno spalování uhlovodíkových plynů s obsahem sulfanu.

Unipetrol RPA - 25.7.2017, 20:05
Zahájeno spalování uhlovodíkových plynů s obsahem sulfanu. Doba trvání události: 20 hod.

Unipetrol RPA - 24.7.2017, 21:45
Zahájeno spalování uhlovodíkových plynů s obsahem sulfanu. Doba trvání události: 12 hod.

Unipetrol RPA - 24.7.2017, 14:20
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v rámci přejezdu typu prášku na výrobně PP.

Unipetrol RPA - 24.7.2017, 11:35
Spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v rámci přejezdu typu prášku na výrobně PP.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Až se zima zeptá aneb Jak uchovávat potraviny zdravě a šetrně – bez elektřiny

13. října 2016

skladování potravinModerní technologie nám nabízejí mnoho způsobů uchovávání potravin, ale do mrazáku a do lednice se nevejde vše a navíc tak spotřebováváme drahocennou elektrickou energii, jejíž spotřebu bychom měli naopak snižovat. V tomto článku vám proto chceme nabídnout alternativní způsoby uchovávání potravin bez spotřeby elektrické energie, tedy šetrné k životnímu prostředí i k obsahu výživových látek v potravinách.

Když vrcholí úroda na našich zahrádkách, mnoho z nás si klade otázku: „Jak nejlépe uchovat své výpěstky, aby vydržely co nejdéle a mohly nás po celý rok zásobovat výživnými látkami?“ Co se nám nepodaří zkonzumovat ihned, vyměnit za jinou zahradnickou komoditu či rozdat přátelům, to bychom rádi uchovali co nejdéle a co nejšetrněji. Přece nenecháme zkazit všechnu tu nádhernou biozeleninu a lahodné a zdravé bioovoce, které se nám při celoroční péči podařilo vypěstovat.

Pokud se naučíme uchovávat potraviny bez elektřiny, můžeme nejen ušetřit na platbách za ni, ale také se budeme chovat šetrněji k životnímu prostředí a dobrý pocit budeme mít navíc i z kousku nezávislosti, který taková činnost provází. Snížíme svou závislost na pravidelném nakupování v supermarketech, kde jsme často nuceni kupovat produkty z druhého konce světa, zatížené neekologickou dopravou či metodami pěstování, které ničí životní prostředí naší planety. Kdo nechce být odkázán na obsah regálů gigantických nadnárodních prodejních řetězců, komu se příčí kupovat si rajčata pěstovaná na poušti, zavlažovaná vodou z ubývajících artézských studní, kupovat si česnek, jablka či brambory z druhého konce světa jenom proto, že je to pro řetězce cenově výhodnější, ten se bude soustředit na umění uchovat potraviny co nejdéle.

Pokud hledáme šetrné metody k uchovávání potravin, poskytnou nám užitečné rady a zkušenosti naši předkové, kteří neměli tak dobré možnosti zásobování jako my dnes, takže byli nuceni vymýšlet co nejlepší způsoby skladování veškerých druhů potravin.

Uskladnění
skladování potravin Mezi mrazuvzdornou zeleninu patří kadeřávek, růžičková kapusta, hlávkové zelí, brokolice nebo pór, ty můžete ponechat na záhoně a odebírat je i během zimy. Ostatní potraviny však musíme uskladnit. Kdo má sklep, má napůl vyhráno. Může v něm skladovat většinu druhů zeleniny a ovoce.

skladování potravinBrambory vyžadují skladování ve tmě a při teplotách 4–8 °C, protože v bramborách se na denním světle tvoří alkaloidy, které jsou pro lidské tělo toxické. Nejvíce alkaloidů se nachází pod slupkou hlízy, která při jejich vzniku zezelená, což už je varovný signál. Brambory není vhodné vystavovat nízkým teplotám blízkým nule. V takovém případě vlivem přeměny škrobu na cukry získají nasládlou chuť. Pro získání standardní chuti je pak nutné nasládlé brambory nechat chvíli prodýchat při teplotě nad 7 °C. Při dobrých skladovacích podmínkách lze zejména pozdní odrůdy uchovávat více než půl roku.

skladování potravinJablka stačí uložit do beden či přepravek na chladném a temném místě s cirkulací vzduchu. Mrkve, křen, celer, petržel a další kořenovou zeleninu je vhodné zapíchat do vlhkého písku, kde při dobrých podmínkách vydrží celou zimu. Cukety a dýně patří do teplé komory. Obilí se skladuje v sýpkách, pytlích, truhlách.

Česnek vám vydrží až do příští sklizně, pokud ho dáte „hlavou vzhůru“, delší stonky využijete k zasunutí česneku do vázy či jiné nádoby. Pokud vyzkoušíte tento zcela jednoduchý, ale osvědčený prostředek, získáte navíc pěknou dekorativní kytici. Cibule a další „suché“ potraviny patří na půdu, kde jsou v suchu a teple.

Zavaření
skladování potravinZavařovat můžete cokoliv, pokud máte dostatek času a místa. Nevýhodou zavařování je ztráta vitaminu C během tepelného zpracování potravin, zbytečný přídavek cukru v případě ovocných zavařenin a používání konzervantů. Existují však metody zavařování bez přidaného cukru nebo můžete experimentovat s medem, javorovým sirupem či jinými nerafinovanými přírodními sladidly.

Sušení
Naši předkové na vesnici sušili vše, co bylo k dispozici (včetně masa). Jde o velmi starou metodu uchovávání potravin, energeticky a prostorově nejvýhodnější ze všech zmíněných. Sušením se odpařuje voda, potraviny tak zmenšují svůj objem a jsou tudíž skladnější. Výživné látky a vitamíny zůstávají na stejné úrovni, pouze jsou koncentrovanější, což není na škodu. Sušením na slunci nezatěžujeme nijak životní prostředí a potraviny tak jsou v téměř ideální podobě k dispozici po celou zimu. Sušené potraviny skladujeme v textilních pytlících zavěšených pod stropem či ve skleněných lahvích. Nesmí být ve vlhku a musí být zajištěna určitá cirkulace vzduchu, aby nedošlo k plesnivění. Sušit se dají jablka, jablečné placky, hrušky, švestky, meruňky i další ovoce a zelenina. Dříve bývaly sušárny u každého většího sadu, kde se sušilo teplem z ohně.

Zakvašení
skladování potravin Výborný a zdravý způsob uchovávání potravin je jejich zakvašení, které jim dodává vyšší obsah vitamínů a enzymů, jež usnadňují trávení a pomáhají obnovovat střevní mikroflóru. Kvašení je známo již po tisíce let a je absolutně energeticky nenáročné. K tomu, abyste mohli kvasit zeleninu, potřebujete pouze vhodnou nádobu (nejlepší je speciální hrnec), nějaké hygienické těžítko, nůž, struhadlo a skleničky na uskladnění.

Kvasit můžete téměř všechnu zeleninu, zelí, mrkev, cibule (červená je vynikající), ředkev, červenou řepu, květák, kedlubny apod. Zeleninu nastrouháme, promícháme se solí (10—15 g mořské soli na 1 kg zeleniny), necháme chvilku stát, pak promačkáme a upěchujeme do kameninové nádoby vhodné na kvašení nebo do čistých zavařovacích sklenic. Nezavíráme napevno, pouze překryjeme, aby vše mohlo „dýchat“. Necháme při pokojové teplotě asi tři až pět dní, během nichž proběhne bouřlivá část kvašení. Když se počáteční bouřlivé kvašení zmírní, dáme sklenice na chladné místo (případně do lednice). Když obsah zchladne, pevně je uzavřeme. Zelenina tak vydrží poměrně dlouho, vždy musí být ale ponořena ve šťávě. Kvašená zelenina je zdravá a navíc skvěle chutná. Nejenže si na ni pochutnáme, ale zaručí nám přísun vitamínů a trávících enzymů.

Chladnička bez elektřiny
Existuje jednoduchý způsob, jak vychladit potraviny bez použití elektrické energie i v nejteplejších dnech. Potřebujeme k tomu dvě hliněné nádoby. Větší nádobu zčásti vysypeme pískem a druhou umístíte do ní, písek navlhčíme. Druhá hliněná nádoba je připravena ke skladování potravin bez potřeby zdroje elektřiny. Písek je dobré pravidelně vlhčit a potraviny přikrýt vlhkou látkou. Odpařováním vody se obsah vnitřní nádoby ochlazuje. Při dobré konstrukci by měla teplota uvnitř nádoby dosahovat přibližně 4 stupně Celsia.

Pokud se Vám zalíbily rady k udržitelnému skladování potravin, můžete vyzkoušet i další ověřené způsoby uchování potravin podle našich předků: Máslo se přepouštělo a skladovalo i roky, sádlo vydrželo v kameninové nádobě v chladu do další zabijačky a zásmažka se dělala hromadně, kdy byla mouka, sádlo i máslo čerstvé, také do zásoby. Mléko vydrželo ve studené chodbě, z přebytečného se udělal tvaroh a z přebytečného tvarohu pak tvargle (tvarůžky). Vajíčka se ukládala do vápna (čerstvě vyhašené, vychladlé vápno) či do vodního skla (křemičitan sodný), kde vydržela až 9 měsíců. Tak co říkáte, vyzkoušíte nějaký popsaný recept? Budeme velice rádi, pokud nám sdělíte své zkušenosti či další recepty na ekologické a účinné uchovávání potravin.

Jana Krátká
Ekologické centrum Most a Kralupy nad Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most
Foto: pixabay.com



Články a tiskové zprávy z roku 2016

2.12.2016 Který vánoční stromeček je ten nejlepší?

28.11.2016 Jaderný odpad v Lubenci na Lounsku?
25.11.2016 Kvalita ovzduší a zdraví obyvatelstva
21.11.2016 Barva listů a ovzduší
18.11.2016 Studenti opět zkoumali, jak potraviny cestují
4.11.2016 Co ví studenti o uhlí

31.10.2016 Komu se nelenilo a zelenalo?
19.10.2016 Hornictví, jeho tradice a studenti
17.10.2016 Ozvěny EKOFILMU pro žáky 1. a 15. ZŠ v Mostě
13.10.2016 Až se zima zeptá aneb Jak uchovávat potraviny zdravě a šetrně – bez elektřiny
12.10.2016 Jak se stát farmářem
11.10.2016 Studenti poznávali VÚHU a.s. a VŠB
5.10.2016 Ekocentrum na Svatomichaelských slavnostech 2016
3.10.2016 Lesní školky

30.9.2016 Studenti v Elektrárně Počerady
21.9.2016 Studenti se vydali na Cestu…aneb Uhelná maturita 2016
16.9.2016 Den otevřených dveří na vodním díle Přísečnice
1.9.2016 Lužická jezera největší uměle vytvořená vodní plocha Evropy

5.8.2016 CITES - úlovky z dovolené
4.8.2016 Evropská unie se brání invazním druhům

29.7.2016 CO2 patří pod zem?
17.7.2016 Salesiova výšina a naučná stezka
15.7.2016 EIA a veřejnost
11.7.2016 Kam o prázdninách?
1.7.2016 V ekocentru se zkoumala cesta potravin na náš stůl

29.6.2016 Národní přírodní rezervace Jezerka
28.6.2016 Na ZŠ Palacha se promítaly filmy o ekologii
23.6.2016 Ptačí oblast v Krušných horách
16.6.2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie
14.6.2016 Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?
10.6.2016 Exkurze v Záluží
6.6.2016 Modrá úsporám

26.5.2016 Včely a jejich tajemství
6.5.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
5.5.2016 Gymnázium Most dýchalo a chutně a zdravě se stravovalo
2.5.2016 Biopotraviny a kam za nimi v Ústeckém kraji?

29.4.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
29.4.2016 Hornická soutěž začíná
20.4.2016 Ústecký kraj má své regionální potraviny
15.4.2016 Ekozemědělství
11.4.2016 Nový zákon o odpadech a evropské směrnice
7.4.2016 Svoz bioodpadu z domácností
6.4.2016 Prezentace činnosti Ekologického centra Most pro Krušnohoří

21.3.2016 Soutěžte s námi neboť „Komu se nelení, tomu se zelení“
15.3.2016 Rostlinní sousedé a jejich vztahy
9.3.2016 Chráněné lokality – Co je nového v Ústeckém kraji?
7.3.2016 Les a kácení
1.3.2016 Pták roku 2016: červenka obecná

24.2.2016 Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?
19.2.2016 Půda, zdroj života
15.2.2016 Quo vadis EVVO?
8.2.2016 Nová zelená úsporám
1.2.2016 Neekologická změna ve způsobu účtování energií

19.1.2016 Jaké je životní prostředí Ústeckého kraje?
6.1.2016 Rok 2016 bude rokem luštěnin

leaf