Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA, s.r.o. - 3.12.2020, 15:15
Flérování z důvodu najíždění reaktoru R-6 do provozu. Doba trvání: 90 minut, od 15:13 do 16:45 hodin.

UNIPETROL RPA, s.r.o. - 2.12.2020, 07:00
Dnes budou v areálu Unipetrol RPA a jeho okolí probíhat následující zkoušky: Zkouška systému ozvučení areálu v době od 9:30 do 11:00 hod. a zkouška systému výstrahy a vyrozumění PCH v době od 20:00 do 20:30 hod.

UNIPETROL RPA, s.r.o. - 1.12.2020, 00:31
Překračování emisních limitů sulfanu v souvislosti s najížděním Clausových jednotek 3 a 4 bez systému koncového spalování NTI. Jednotka NTI byla odstavena z důvodu netěsného spoje na vstupu potrubí sulfanového plynu do incinerátoru 4320 - B02.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Stromy ve městě jsou důležitější, než si myslíme

19. října 2020

stromy, město, kyslík, pohodaStromy ve městech nemají zrovna na růžích ustláno. Musí vzdorovat vandalismu, hektolitrům lidské i psí moči, podkuřujícím autům a v zimě se musí vyrovnat se zasolováním chodníků i vozovek. Vzhledem ke ztíženým podmínkám se strom ve městě dožije mnohem nižšího věku než jeho kolega v lese. V přirozeném prostředí se strom dožívá 100 až 200 let, bohužel ve městech pouze 30 až 40 let. Avšak kvalitní zelená infrastruktura prospívá člověku, rostlinám a živočichům. Zdarma pracují jako továrna na kyslík nebo jako výkonná klimatizační jednotka.

Stromy jsou i přes svoji mohutnost, pevnost a velikost snadno zranitelné. Zranitelné ve smyslu mechanických poranění, ale i aplikací chemických látek do okolního prostředí, dlouhodobější změnou klimatu, tedy jevy, které souvisí s lidskou činností. Se stromy ve městech je velice úzce spojený termín veřejné prostranství. Prostor v zastavěném území obce, který zajišťuje využití veřejných ploch pro obyvatele. Mohou to být městské parky, volná prostranství mezi domy i jejich zákoutí nebo zeleň v okolí vodních toků. Nedílnou součástí jsou dřeviny. Ty mají nepřeberné množství pozitivních funkcí.

stromy, město, kyslík, pohoda Vzrostlá zeleň zajišťuje velkou měrou zvlhčení prostoru, jeho ochlazování, snižuje prašnost, opticky může oddělovat jednotlivé bloky domů, silnice od obytných částí atd. Stromy fungují pro obyvatele měst jako klimatizace a zároveň poskytují úkryt a obživu mnoha druhům zvířat. Patří také mezi významnou estetickou složku zastavěného území.

Stromy a rostliny vůbec jsou dlouhou dobu ceněny pro svoji schopnost "odčerpávat" oxid uhličitý z ovzduší. Procesem fotosyntézy přeměňují sluneční energii tak, aby ji mohly využít pro svůj růst a tvorbu semen, ale také spotřebovávají ze vzduchu oxid uhličitý a vypouštějí kyslík, který je pro člověka nezbytný. Vzrostlý strom vyrobí denně takové množství kyslíku, že by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně pro deset lidí. Zároveň některé dřeviny (např. lípa malolistá i velkolistá, bříza bělokorá nebo bez černý) do svého okolí uvolňují silice, které hubí nebezpečné choroboplodné zárodky.

stromy, město, kyslík, pohoda Vegetace ve městech působí jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Stromy zachycují jedovatý přízemní ozón, oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, např. podle odborníků stromy ve městech Spojených států odstraní ročně z ovzduší 711 000 tun škodlivin. Mezi nejefektivnější stromy v záchytu částic patří borovice a cypřiš. Neshazují jehlice, a proto jsou i v zimě schopny zachycovat prachové částice.

Stromy ve městech fungují i jako částečná protihluková bariéra. Díky členitému povrchu mohou na frekventovaných ulicích snižovat hluk do okolních obydlí na přijatelnější míru. Platí, že čím hustší a širší porost, tím je jeho efekt na tlumení hluku výraznější.

Tzv. městské ostrovy tepla (urban heat islands) jsou místa, kde převládá asfalt a beton nad vegetací a díky tomu se zde liší teploty od ostatních území. Jsou rozdílné a vyšší ve dne v létě i v noci, a dokonce i v zimě jsou teploty vyšší. Asfalt a beton patří mezi povrchy, které spíše, než aby odrážely, tak absorbují sluneční záření, které zvyšuje povrchovou teplotu a celková venkovní teplota ve městě roste. Existence stromů významně ovlivňuje klima. Stromy přinášejí do prostředí měst potřebnou vlhkost, koruny vzrostlých stromů vytvářejí přívětivou klenbu nad lidskými hlavami, poskytují stín a zamezují přímému působení ultrafialových paprsků i tepelnému záření, pomáhají udržovat teplotu ve svém okolí, zamezují nepříjemnému proudění vzduchu a zmírňují poryvy větru.

stromy, město, kyslík, pohoda Pod stromy lze naměřit až o méně než 3 °C nižší teplotu a v noci naopak teplotu o tři stupně vyšší. To vše pomocí evapotranspirace. Ta je způsobena vylučováním vody prostřednictvím pórů v listech. Stromy se "potí" jako lidé. Voda při vypařování z listů spotřebuje teplo z ovzduší, a tedy teplo držící se ve městech, a tak chladí ovzduší např. koruna o rozpětí 9 metrů vypaří 151 litrů vody za den. Snižují tak potřebu klimatizace v horkých obdobích až o 30 % a zároveň snižují také potřebu vytápění v chladných měsících o 20-50 %.

Zeleň v městském prostředí umožňuje vnímat přirozené rytmy např. střídání ročních období. Zelené plochy a parky jsou místem ke sportování i odpočinku. Stromy jsou zdrojem inspirace a estetických požitků. Podle výzkumů bylo zjištěno, že stromy ve městech působí na lidi příjemněji, lidé raději nakupují v ulicích s alejemi a byty se lépe pronajímají na území, kde je větší množství stromů v okolí. Stromy přidávají přibližně 10 % společenské hodnoty.

stromy, město, kyslík, pohoda Ve městech by se měla chránit všechna věková stadia stromů. Stárnoucí stromy se musí pravidelně kontrolovat a zvážit možnosti jejich zachovaní i za cenu speciální péče. Pokácení starého nebo dutého stromu lze v případě, že jeho stav ohrožuje zdraví nebo životy občanů. Bohužel právě tyto stromy nejčastěji slouží jako útočiště vzácných a chráněných druhů hmyzu. Přitom se zapomíná na fakt, že ohrožené druhy hmyzu se staly ohroženými právě proto, že nenalézají v krajině stromy ve špatném zdravotním stavu, v nichž se vyvíjejí jejich larvy. Staré stromy nemají v dnešní lesnické a sadařské praxi mnoho prostoru, přitom jsou v ekosystému takřka nenahraditelné. Stromové dutiny se stávají domovem řady druhů živočichů, kteří pomáhají při biologické ochraně okolních kultur např. různé druhy sýkor, některé druhy netopýrů nebo sov. Dutiny stromů využívají k úkrytu i někteří savci např. většina druhů plchů nebo veverek. V případě, že nějaký starý strom hostí zvláště chráněný druh obratlovce, jakýkoliv zásah do něho je třeba posuzovat jako zásah do prostředí chráněného druhu. Každý strom v lesním porostu, v parku, v sadu, v zástavbě či ve volné krajině je nenahraditelný pro zachování druhové rozmanitosti v přírodě. Pouze bohaté prostředí s dostatečnou diverzitou rostlinných a živočišných druhů je stabilní. Nevyžaduje tak časté a finančně náročné zásahy člověka.

stromy, město, kyslík, pohodaVýsadba stromů ve městech se provádí do tzv. výsadbové jámy, která musí mít pravidelný tvar, aby kořeny prorostly do stávajícího terénu. Aby se nový strom ujal, potřebuje nejen dostatek vody, ale také možnost dostat kořeny do širšího okolí. V blízkosti nového stromu by se neměli nacházet vodovody a plynovody. Ochranné pásmo stromu od těchto sítí je až pět metrů. Vysazené stromy potřebují pravidelnou zálivku. V době letního sucha je to týdně okolo 100 litrů vody na menší strom. V dnešní době jsou rozšířené zavlažovací vaky, které pojmou přibližně 55 litrů vody, která postupně prokapává až ke kořenům. V letošním roce Nadace ČEZ uvolnila přes osm milionů korun v rámci grantového řízení Stromy. Grant Stromy pomáhá zkrášlovat českou krajinu již devět let. Nejvíce se v tomto roce sází v Ústeckém kraji např. ve městě Most – obnovený obecní sad, nová lipová alej ke kostelu, přirozené zastínění dětského hřiště či víceúčelového sportovního areálu košatými javory, lípami a topoly. Podzimní výsadba stromů v Ústeckém kraji by měla proběhnout také ve Velkém Březně, Kadani, Jirkově, Krupce nebo Meziboří.

V rámci Národního programu Životního prostředí Ministerstva životního prostředí bude vysazeno 50 stromů u vodní nádrže Matylda v Mostě. Pět desítek mladých dubů také obohatilo zeleň v parku Šibeník v Mostě v rámci nadace "Sázíme budoucnost". Jejich výsadba započala v březnu roku 2020. Stromořadí dubu zimního bylo vysázeno podél chodníku a v ulici Jiřího z Poděbrad v Mostě. Ve spolupráci s nadací "Sázíme budoucnost" vysadilo letos 50 stromů i město Louny.

Dne 16.10.2020 zorganizovalo také Ekologické centrum Most a Kralupy nad Vltavou ve spolupráci s městem Kralupy nad Vltavou výsadbu stromů v Minicích na okraji města Kralupy nad Vltavou. Podařilo se vysadit 15 ovocných stromů převážně jabloní a hrušní starých odrůd.

Každý z nás může přispět k výsadbě nových stromů. Jak na to? Zapojit se můžete například do projektu "Sázíme stromy", který již vysadil 9 623 stromů a 9 230 keřů. Můžete strom také darovat z e-shopu iniciativy "Na ovoce". Komunitní platforma "Na ovoce" slouží lidem, kteří chtějí zodpovědně využívat přírodní bohatství v podobě volně rostoucích ovocných stromů, keřů či bylinek.

Vegetace ve městech je organismus, který chřadne a odumírá, pokud nemá snesitelné podmínky. Růst stromů nelze urychlit, pouze podpořit. Pokud budeme chytře a s respektem přistupovat k zeleni v našich městech, jak k té stávající i budoucí, odmění se nám svými nedocenitelnými pozitivními vlastnostmi. Odpočinout si ve stínu rozložité koruny stromu, dotknout se kůry kmene, to jsou nezaměnitelné pocity štěstí a radosti.

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
https://www.c-budejovice.cz/zelen-ve-meste-jeji-vyznam
https://arnika.org/stromy-a-zelen
https://www.scmagazine.cz/casopis/03-16/stromy-v-chytrem-meste-proc-je-stale-tyrame_locale_cs/
https://www.stromypodkontrolou.cz/
https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/zivot_v_praze/zivotni_prostredi/stromy_ve_meste_nemaji_lehky_zivot.html
https://www.materialtimes.com/jak-to-vidi/ales-rudl-stromy-ve-mestech-jsou-dulezitejsi-nez-si-myslime.html
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2771156-stromy-ve-mestech-ochlazuji-ulice-o-vic-nez-pet-stupnu-ucinkuji-jeste-lepe-nez-se
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/stromy-ve-mestech-mohou-za-urcitych-podminek-kvalitu-ovzdusi-zhorsit-zjistili-vedci
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/dreviny-ve-meste-a-jejich-vyznam-pro-biodiverzitu/
https://www.calla.cz/data/o_prirody/ostatni/stromy.pdf
https://www.awashop.cz/fytoncidy-c1536/
https://www.sazimestromy.cz/o-sazeni
https://na-ovoce.cz/web/
http://www.e-mostecko.cz/zpravy/most/154718-v-severnich-cechach-se-bude-na-podzim-sazet-ve-velkem-kde-vsude-budou-nove-stromy
https://www.sazimebudoucnost.cz/akce/Vysadba-stromu-ve-meste-Louny



Články a tiskové zprávy z roku 2020

1.12.2020 Krušnohorské lesy – problematika kloubnatky a kůrovce

30.11.2020 Podpora environmentální výchovy na Lounsku
24.11.2020 Imunita, čím ji posílit a upevnit?
18.11.2020 Sukcese jako forma rekultivace
9.11.2020 Kompostování v panelovém domě? Proč ne!
2.11.2020 Vodík – palivo současnosti i budoucnosti

28.10.2020 ZEVO spalovny versus nová technologie zpracování odpadů
22.10.2020 Eko-programy v Oseku
19.10.2020 Stromy ve městě jsou důležitější, než si myslíme
12.10.2020 Zvířata a jejich práva
2.10.2020 Projektové dny pro základní školy v Mostě na téma "Jak si žije strom"

28.9.2020 Za uhlím a permoníky
16.9.2020 Šetrná dovolená – ekofarmy v Ústeckém kraji
10.9.2020 Obsah pesticidů v ovoci a zelenině

25.8.2020 Migrační objekty – smysluplné řešení nebo zbytečný luxus?
17.8.2020 Přírodní prostředky na ochranu rostlin
14.8.2020 Jak se stěhují raci...
10.8.2020 Kořenové čističky

30.7.2020 Cyklistika a životní prostředí
21.7.2020 Návrat tradičních luk
14.7.2020 Jak se (ne)daří ptákům v ČR?
10.7.2020 Čisté prádlo s čistým svědomím
8.7.2020 Zmrzlina – zdravé letní osvěžení?

30.6.2020 Ochrana přírody v Ústeckém kraji
24.6.2020 Včelarství nejen v Ústeckém kraji
11.6.2020 Vlk - plachý predátor
5.6.2020 Krajina Podkrušnohoří – od minulosti po současnost
1.6.2020 Jak se doma bránit horku bez klimatizace

22.5.2020 Ochranné roušky a rukavice jako nová ekologická zátěž
18.5.2020 Problematika plastů
11.5.2020 Proč chránit rorýse?
4.5.2020 Proč byste měli dětem dopřát pravidelný pobyt v přírodě?

27.4.2020 Od průmyslu až po zahradu – IBC kontejnery
22.4.2020 Hnízdění sokolů stěhovavých v Unipetrolu
16.4.2020 Rekultivace a ochrana přírody – obojživelníci

18.3.2020 Občanská věda a jak se zapojit?
13.3.2020 Jedlý balkón

26.2.2020 Zasytí nás maso vypěstované v laboratořích? Je to budoucnost vzdálená nebo blízká?
21.2.2020 Zpráva o životním prostředí v Ústeckém kraji
10.2.2020 Květinové farmy

22.1.2020 Cirkulární ekonomika
15.1.2020 Přírodní antidepresiva
8.1.2020 Polámané spotřebiče - vyhodit nebo opravit?

leaf