Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 24.4.2018, 4:33
V souvislosti s najížděním jednotky termického štěpení vakuových zbytků dochází ke spalování nestandartních odplynů na fleře NRL. Doba trvání: 24 hod.

Unipetrol RPA - 22.4.2018, 6:05
Ukončeno spalování uhlovodíkových plynů s obsahem sulfanu. Doba trvání události: 20hod.

Unipetrol RPA - 21.4.2018, 8:24
V souvislosti s odstavováním PS 3611 - Komora 11 do plánované zarážky dochází ke spalování uhlovodíkových plynů s obsahem sulfanu. Doba trvání události: 12hod.

Unipetrol RPA - 9.4.2018, 8:05
Ve dnech 9.4., 11.4., 16.4., 23.4., 25.4., 30.4., 2.5., 7.5., 9.5., 14.5., 16.5., 21.5., 23.5., 28.5., 30.5. a 4.6. 2018 v době od 16:00 do 17:00 hodin a ve dnech 18.4. a 6.6.2018 v době od 12:30 do 13:30 hodin bude probíhat v areálu Chempark plánovaný požární výcvik zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek společnosti UNIPETROL RPA, s.r.o. – RAFINÉRIE. Součástí výcviku bude nácvik hasebního zásahu, který bude prováděn za asistence Hasičského záchranného sboru společnosti Unipetrolu RPA, s.r.o. na zabezpečeném prostoru bloku 44, SO 4418 – čistící plocha RAFINÉRIE. Vedlejším efektem nácviku může být výskyt kouřových plynů pozorovatelných i za hranicemi průmyslového areálu.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Suburbia a jejich vliv na krajinu

3. září 2015

půdaPro nově vystavěné obytné celky v zázemí měst se v průběhu 90. let 20. století vžil v České republice název satelitní městečka. Odborníci označují sídla v těsném zázemí jádrového města jako suburbia, česky předměstí. Na 68. valném shromáždění OSN byl rok 2015 vyhlášen Mezinárodním rokem půdy, jehož cílem Mezinárodního roku půdy je zvýšit povědomí a porozumění o významu půdy pro bezpečnost potravin a základních ekosystémových funkcí. Jaký vliv mají suburbia na krajinu, její trvale udržitelného rozvoj, na životní prostředí?

Půda

Co vlastně pro nás slovo půda znamená? Především je půda jedním z hlavních předpokladů lidské existence. Byla tu dlouhou dobu před námi a je její vývoj již probíhá minimálně 400 milionů let. Bez ní bychom nebyli. Chodíme po ní, živí nás a je nejenom naším domovem, ale také domovem bezpočtu živočichů, rostlin, mikroorganismů, hub…. Je to vlastně určitý druh soužití. Bez půdy by nebyl život a bez života půda. Právě díky organismům a rostlinám dochází k biochemickým a fyzikálním pochodům, které jsou nesmírně důležité pro tvorbu této hmoty, která nám poskytuje prostor k žití, pěstování plodin a chovu zvířat.

půdaKaždý druh zeminy je specifický a tím pádem vhodný k různým účelům. Současně tak vyžaduje rozdílné zacházení a péči, aby mohla plnit svou funkci. Obory jako pedologie, geotechnika a mechanika zemin zkoumají typy a druhy půd, nabízejí nástroje k jejich optimálnímu využití a varují před nevratnými změnami, které jsou důsledkem nerozumného zacházení s nimi. Proto je velice důležité upozornit na všechny problémy, které se týkají využívání půdy na celé Zemi a proto na 68. valném shromáždění OSN byl rok 2015 vyhlášen Mezinárodním rokem půdy (International Year of Soils), protože půda je tím hlavním článkem v procesu výroby potravin.

Témata, zabývající se ochranou půd a rizik, jakými jsou vodní a větrná eroze, využívání kvalitní zemědělské půdy k nezemědělským účelům či téma práv vlastníků půdy a jejich nájemců jsou zejména v České republice velice aktuálními a diskutovanými problémy. Následuje i otázka nadměrného využívání přirozených ploch na úkor krajiny a trvale udržitelného rozvoje a s tím spojená problematika suburbanismu v České republice a jeho působení na životní prostředí, krajinu a zdraví obyvatel žijících na těchto plochách.

Suburbanizace

Proces suburbanizace znamená přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí. Jedná se o typický proces rozšiřování území města, který můžeme zaznamenat jak u většiny měst vyspělých zemí, tak v historickém vývoji našich měst.
Suburbanizace je častým námětem článků v novinách i v časopisech. Mezi nejčastější témata diskutovaná v tisku patří zásahy do krajiny, architektura nových suburbií, sociální vztahy v lokalitách, životní prostředí, doprava a další praktické problémy spojené s životem na předměstí.

půdaSuburbanizací vznikají areály nové výstavby označované jako satelitní městečka (suburbia), nákupní nebo průmyslové zóny. Tyto lokality můžeme zjednodušeně rozčlenit podle převládající funkce na dva druhy: rezidenční (obytná) a komerční (pracovní a obslužná). V případě rezidenční suburbanizace sledujeme především výstavbu nového bydlení v zázemí města a postupný odliv lidí z jádrového města do nových rodinných (v poslední době i bytových) domů v okolních obcích. Rezidenční suburbanizace má mnoho forem, které se liší podle rozsahu nové výstavby, charakteru bydlení, lokalizace zástavby, architektury i ceny domů.

Významným impulsem pro rozvoj zázemí českých měst byly především restituce zemědělské půdy a jejich transformace na stavební pozemky. Nepromyšlený a neregulovaný růst výstavby znamenal v mnoha případech hrozbu pro původní sídla i okolní krajinu. Příliv nových investic, sociálně silnějšího obyvatelstva i jeho aktivit nemusíme vnímat pouze jako negativní jev. V řadě ohledů může nový suburbánní rozvoj znamenat konec stagnace malých obcí, omlazení a posílení populační struktury a oživení obecního života. V řadě ohledů by rozvoj obcí neměl být řízen centrálním plánováním systému osídlení, ale zdola místními vládami a aktivitami občanů obcí.

Urban sprawl

půdaUrban sprawl je druhem suburbanizace, který je možno považovat za nejvíce nežádoucí z ekonomického, sociálního i environmentálního pohledu. Sprawl neboli rozlézání do volné většinou zemědělské krajiny je charakteristický neřízenou a nepromyšlenou výstavbou jak rezidenčních tak komerčních areálů v zázemí měst. Hnacím motorem takového rozvoje jsou snahy individuálních vlastníků pozemků nebo investorů o maximální zisk.

Dopady pro společnost i krajinu jsou však natolik nákladné, že je nutno urban sprawl účinně potlačovat. Hlavní úlohu přitom mají kvalitní plánovací dokumenty a zodpovědnost samosprávy obcí a státní správy na poli územního rozvoje.

Správa i běžný život v obcích poznamenaných sprawlem je ve srovnání s dobře naplánovaným okrskem navazujícím na intravilán obce výrazně obtížnější. Nepropojenost území, neexistence cest a chodníků, odlehlost pro poštovní doručovatele, svoz komunálního odpadu, odklízení sněhu, zavedení a správu technické, sociální a dopravní infrastruktury, extrémní závislost na osobním automobilu. To jsou jen některé příklady dopadů urban sprawl, které významně snižují kvalitu života v suburbiu a zvyšují ekonomické náklady obce.

Města jsou nucena vytvářet nové územní plány, u kterých převažuje myšlenka ekonomického využívání území. Zároveň má tento nový urbanistický koncept brát ohled na návaznost se stávajícím zázemím města - jádrem. Základní částí územního plánování je řešení návaznosti stávajících komunikací s nově navrhovanými a jejich křižovatek, spojení s hromadnou dopravou a řešení potřebných infrastruktur. V nových územních plánech je řešen i územní systém ekologické stability, do kterého jsou zahrnuty biocentra a biokoridory regionálního i nadregionálního významu a jejich začlenění v rámci měst a jejich okolní krajiny za podmínek dodržení konceptu trvale udržitelného rozvoje.

Mělo by se tak dít. Většinou ale dochází k tomu, že velké krajinné celky jsou rozdělovány bariérami silnic a dálnic na menší a zranitelnější okrsky. Stále více je tak narušována schopnost původně vyváženého prostředí poskytovat tzv. kompletní ekologický servis (koloběh vody, stálé fyzikálně-chemické podmínky pro život, fertilita půdy, zdroje energie, biologické zdroje, životní prostor,…).

Krajina, pozemek, stavba

Satelitní města, domy na klíč, nákupní centra, průmyslové zóny …. suburbia. Tyto plochy se nenápadně rozrůstají na našem území již od 18. století, kdy spolu s budováním nových železničních tras byla zapotřebí i nová obytná výstavba v bezprostřední blízkosti těchto dopravních uzlů. Nová obydlí a výrobní haly se tak začaly přibližovat k tratím, v té době jediné nákladní dopravě a komunikační síti ve vnitrozemí. S nástupem nových velkovýrobních technologií a automobilové dopravy se z těchto míst stávají komplexy průmyslových závodů a volné plochy za městem jsou využívány pro výstavbu nových obytných zón. Lidé z venkova se tak přemisťují do těchto obytných komplexů díky nově vznikajícím pracovním příležitostem v průmyslových odvětví. Na nová obydlí jsou navazovány nákupní parky, jejichž rozlehlé parkovací plochy zabírají části zbývající krajiny u nás. Jejich výstavba, provoz a využívání má neodmyslitelně vliv na naší okolní krajinu a prostředí ve kterém žijeme.

půdaKdyž vezmeme v úvahu všechny tyto aspekty, největším problémem je zabírání částí krajiny. A právě to slovo „části“ je tím co představuje jeden z hlavních následků při výstavbách nových předměstí a nákupních parků. Když odebereme část krajiny a přetvoříme ji na zcela nefunkční, co se stane? Přeruší se tak i funkce krajiny okolní díky tomu, že byly přerušeny spojení a toky energií všech sousedících fragmentů.

Zvyšuje se tedy poměr nestabilní krajiny ke stabilní, což v konečném výsledku krajinu původně stabilní, s určitou funkcí na daném prostoru, staví do pozice krajiny nestabilní, tedy z části nebo zcela nefunkční. Proč jsou tedy tyto stavby povolovány? Jak je možné, že ze zemědělského a lesního půdního fondu jsou přepisovány pozemky na stavební parcely? Vždyť to samotné odporuje principu udržitelného rozvoje. V zákoně o životním prostředí se píše „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“

půdaVe výsledku je to pouze výdělečná forma podnikání, kde developeři a investoři odkupují od obcí pozemky, rozparcelují je, nechají vykopat finančně značně nákladnou infrastrukturu, která samozřejmě na zemědělských pozemcích chybí, nechají si ztvárnit nabídkový katalog rodinných domů a už si jen můžete vybrat konkrétní typ domu, barvu fasády a jen se nastěhovat do hotového. V tom nejhorším případě na sebe obec přebírá ekonomické závazky za inženýrské sítě a údržbu cest.

Průměrná hustota lidí v suburbii je 15-40 lidí na hektar, v tradiční vsi obvykle 60 lidí na hektar. Na malé množství lidí tedy připadá velká rozloha komunikací, kanalizace a vodovodů, o které se musí obec starat na své náklady. Když se chvíli díváme na takto vystavěná nová obydlí, může nás napadnout, že něco není v pořádku. Ale co? Každý dům jinak barevný nebo dvacet domů stejných, každopádně tento pohled narušuje krajinný ráz a jako komplex všech viditelných faktů a dojmů to můžeme považovat za estetickou degradaci – architektonický kýč. Marně zde někdy hledáme návaznost na tradice, rozumné myšlení a vkus.

půdaNejvyšší nárůst satelitních měst a nákupních zón můžeme pozorovat na našich metropolích. Kolem Prahy a Brna se vytvářejí tzv. prstence těchto staveb, ale není to samozřejmě problém jen těchto měst. I v Ústeckém kraji se v posledních letech začaly s oblibou stavět obrovské nákupní parky na zelených loukách pod záminkou zvýšení turistické atraktivity. Mezi ty největší v Ústeckém kraji bezpochyby patří nákupní centrum Olympia v Teplicích, vsazené do krajiny v těsném sousedství Srbic, a nákupní park v Chomutově.

Dalším problémem je zkupování pozemků u některých měst a přepisování těchto pozemků, které byly původně určené k zemědělství, na stavební parcely. Tyto praktiky mívají spojitost i s aktuální politickou situací a především pak záleží na vedení konkrétního města či obce. Mezi takové pozemky patří velmi diskutovaná výstavba nových domů ve Skoroticích u Ústí nad Labem.

Rodinné bydlení a životní prostředí

Rodině, žijící v centru rušného města, nabídka klidného bydlení přijde jistě lákavá, ještě když je v naší zemi možnost vzít si na takové bydlení hypotéku, ale je také zapotřebí si uvědomit i následky takového komfortu. Když budeme bydlet za městem, musíme dojíždět do práce a děti do škol. S městskou hromadnou dopravou se moc developer nezabývá, proto je třeba si pořídit auto. A pokud má někdo domeček za městem, musí také počítat s tím, že za městem se rovněž nacházejí velká obchodní centra. Nebude-li tedy nákupní zóna přímo za domem, bude muset dojíždět do centra města nebo na opačný konec, kde byla volná plocha využita právě pro obchod. Kolik času tedy stráví člověk v autě a kolik ve svém novém domě na „venkově“? Z toho vyplývá další paradox, kdy si na první pohled krásné bydlení protiřečí s koncepcí snižování automobilové dopravy.

Lidé se stěhují za vidinou bydlení v lepším životním prostředí, v krásné krajině, ale ono je vlastně všechno naopak. Budovy jsou zakládány na zelených loukách, chybí tu tedy zeleň, která v obytných zónách plní nenahraditelnou funkci. Pohlcuje hluk z komunikací, snižuje prašnost, absorbuje polutanty z ovzduší, zajišťuje stín a chrání naše soukromí. To vše má vliv na naše zdraví a je potřeba si uvědomit, že i po výsadbě bude trvat nějaký čas, než stromy vyrostou a budou schopny tento komfort poskytnout. Navíc tyto nové čtvrti nemívají žádný společný prostor, jako je parčík, hospoda, klub nebo dětské hřiště. Děti tedy nemají kde trávit svůj volný čas a většinou tráví odpoledne v různých zájmových skupinách ve městech nebo doma u počítačů.

Suburbanizace a výzkum

půda Výsledkem dvou dlouhodobých projektů aplikovaného výzkumu suburbanizace v České republice realizovaných členy výzkumného týmu Urbánní a regionální laboratoř na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze je Metodika, která vychází z potřeby sledování rezidenční suburbanizace vyjádřené v Usnesení vlády České republiky ze dne 11. srpna 2010 č. 576 ke Zprávě o problematice nežádoucího rozšiřování zástavby do okolí měst. Tato zpráva mimo jiné ukládá předložit návrh systému jednotného sledování a vyhodnocování změn rozsahu území přeměněného zástavbou vyvolanou procesem rozpínání (živelného růstu) sídel (tzv. „urban sprawl“).

Hlavním cílem předkládané metodiky je nastavit parametry jednotného vymezování suburbánní zóny v zázemí městských center v České republice a následně vymezit suburbánní zóny ve třech úrovních intenzity suburbanizace.

Závěr

Krajina hraje významnou úlohu v oblasti kultury, ekologie, životního prostředí a v sociální oblasti a představuje zdroj příznivý pro hospodářskou činnost. Evropská úmluva o krajině (Úmluva) která je pro ČR závazná od 1. října 2004, sleduje cíle trvale udržitelného rozvoje, založeného na vyvážených a harmonických vztazích mezi sociálními potřebami, hospodářskou činností a životním prostředím. Cílem Úmluvy je podpořit ochranu, správu a plánování krajiny a organizovat evropskou spolupráci v této oblasti.
Každá Strana Úmluvy se zavazuje právně uznat krajinu jako základní složku prostředí, v němž obyvatelé žijí (základ identity obyvatel), zavést a provádět krajinné politiky, zaměřené na ochranu, správu a plánování krajiny, zavést postupy pro účast veřejnosti, místních a regionálních orgánů a jiných stran, na definování a provádění krajinných politik a začlenit krajinu do svých politik územního a urbánního plánování, do své kulturní, environmentální, zemědělské, sociální a hospodářské politiky, jakož i do ostatních politik.

Nástroje řízení suburbánního rozvoje na regionální úrovni jsou navzdory Úmluvě dodnes velmi omezené. O to více zodpovědnosti leží na rozhodování starostů a obecních zastupitelů, developerů, stavebních úřadů i obyvatel suburbánních obcí, kteří mohou rozsah, lokalizaci i dopady nové výstavby účinně ovlivňovat.

Je potřeba vytvořit zásady prostorového plánování a možnosti uplatnění výzkumu a vysokých škol s komplexním (možná ekologickým či geografickým) přístupem k řešení problému, který by se nedíval na územní rozvoj pouze z pohledu dílčích oborů - doprava, ochrana krajiny, místní rozvoj a nabídnul by také přesné zachycení stavu suburbanizace v České republice statistickými ukazateli.

Kateřina Chabrová, DiS., Ing. Milena Vágnerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
http://www.suburbanizace.cz
http://www.arup.cas.cz
http://www.veronica.cz
http://www.asz.cz

Foto: www.pixabay.com

Články a tiskové zprávy z roku 2015

15.12.2015 Udržitelná mobilita
14.12.2015 Publikace „Parky města Mostu dříve a nyní“ je na světě
10.12.2015 Topíte ve správném kotli?
9.12.2015 Vápnění a plány na revitalizaci Krušných hor
8.12.2015 Soutěž „Pojmenujte naše parky“ skončila
7.12.2015 Klimatický summit 2015 v Paříži
4.12.2015 Jak jsme předávali…
2.12.2015 Barborka a Prokůpek ve školce
1.12.2015 Člověk jako konzument krajiny

27.11.2015 Prosincová výročí
23.11.2015 V Mostě se jednalo o kvalitě ovzduší
16.11.2015 Teplý domov a zdravé plíce
12.11.2015 Smogové situace jsou tady
11.11.2015 Cesta studentů skončila

27.10.2015 Listopadová výročí
21.10.2015 Roboti, důlní měřiči, geologové a studenti
20.10.2015 V ekologickém centru se dýchalo z plných plic
16.10.2015 Hodiny moderní chemie o životním prostředí
15.10.2015 Kdo zvítězil v soutěži „Když se řekne ovzduší“?
14.10.2015 Energie v uhlí aneb Studenti v Elektrárně Počerady
12.10.2015 Studenti dole v dole i v muzeu
6.10.2015 Soutěž „Když se řekne ovzduší“ skončila
1.10.2015 Říjnová výročí

30.9.2015 Výzkumný ústav navštívili studenti gymnázia
25.9.2015 Proč se nesmí splašková voda vypouštět do přírody?
21.9.2015 Studenti na cestě za poznáním uhlí
16.9.2015 ECM se prezentovalo na krajské konferenci EVVO 2015
14.9.2015 Vodní dílo Jirkov slavilo padesátiny
7.9.2015 Léto a ozonový smog
3.9.2015 Suburbia a jejich vliv na krajinu
1.9.2015 Zářijová výročí

20.8.2015 Mimořádná událost v UNIPETROLU a monitoring kvality ovzduší
19.8.2015 Ekologické centrum Most pro Krušnohoří v době mimořádné situace
18.8.2015 Občané versus hluk z Autodromu
17.8.2015 Mimořádná událost v areálu Chemparku Záluží a imisní situace - 2. část
14.8.2015 Mimořádná událost v areálu Chemparku Záluží a imisní situace - 1. část
14.8.2015 Novela zákona o odpadech je na světě

27.7.2015 Blíží se Mezinárodní noc pro netopýry
24.7.2015 Publikace o parcích města Mostu
23.7.2015 Podkrušnohorský přivaděč
20.7.2015 Soutěžte s námi…
13.7.2015 Zapojte se do soutěže ekocentra – šanci zvítězit má každý!
10.7.2015 Zelená linka je tu pro Vás již 15 let
7.7.2015 Brána ekologie je otevřená po celý rok 2015

29.6.2015 Ozvěny Ekofilmu v Mostě
25.6.2015 Poškozené smrky se kácet zatím nebudou
24.6.2015 Červencová výročí
24.6.2015 Chytré hlavy v ekocentru
21.6.2015 Komise pro životní prostředí Euroregionu Krušnohoří v ekocentru
15.6.2015 Kam s ním?: Kovy
11.6.2015 V oceánech se tvoří nový kontinent - z našich odpad(k)ů
5.6.2015 Vyhodnocení soutěže "Chytré hlavy"
1.6.2015 Ekologické miminko

29.5.2015 Červnová výročí
18.5.2015 Občané versus hluk z Autodromu
6.5.2015 Igelitkám už odzvonilo
4.5.2015 15 let činnosti ECM - anketa

29.4.2015 Květnová výročí
24.4.2015 Nabídka bezplatných seminářů
22.4.2015 „Když se řekne OVZDUŠÍ“ - nová soutěž je tady!
20.4.2015 Černé skládky elektrospotřebičů - nejen vada na kráse přírody
16.4.2015 Neplýtvejme vodou
15.4.2015 Chytré hlavy mohou ještě měsíc soutěžit
3.4.2015 15 let ECM

27.3.2015 Dubnová výročí
26.3.2015 Den ekologického centra
25.3.2015 Velikonoce v novém stylu
18.3.2015 Krušnohorské lesy v současnosti
16.3.2015 Březnová výročí
11.3.2015 Zatočte s jarní únavou
2.3.2015 Chytré hlavy jsou tu již pošesté

27.2.2015 Ovzduší a pedagogové
23.2.2015 Ekologické centrum na setkání koordinátorů EVVO Ústeckého kraje
12.2.2015 Zelené aplikace pro chytré mobily
4.2.2015 Vezměte děti do přírody

22.1.2015 Odkaz Josefa Vavrouška
12.1.2015 Až doslouží, do koše je neházejte
2.1.2015 PF 2015

leaf