Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA, s.r.o. - 3.12.2020, 15:15
Flérování z důvodu najíždění reaktoru R-6 do provozu. Doba trvání: 90 minut, od 15:13 do 16:45 hodin.

UNIPETROL RPA, s.r.o. - 2.12.2020, 07:00
Dnes budou v areálu Unipetrol RPA a jeho okolí probíhat následující zkoušky: Zkouška systému ozvučení areálu v době od 9:30 do 11:00 hod. a zkouška systému výstrahy a vyrozumění PCH v době od 20:00 do 20:30 hod.

UNIPETROL RPA, s.r.o. - 1.12.2020, 00:31
Překračování emisních limitů sulfanu v souvislosti s najížděním Clausových jednotek 3 a 4 bez systému koncového spalování NTI. Jednotka NTI byla odstavena z důvodu netěsného spoje na vstupu potrubí sulfanového plynu do incinerátoru 4320 - B02.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Sukcese jako forma rekultivace

18. listopadu 2020

rekultivace, sukceseStěžejním pilířem energetiky v České republice jsou i nadále tepelné elektrárny, které spalují hnědé uhlí. Většina této suroviny je dobývána povrchově, lomovým způsobem. Těžební společnosti jsou k tomuto vedeny zejména ekonomickými důvody. Vrstvy zemin musí být odtěženy a někde jinde uloženy. Vznikají tak rozsáhlé plochy krajinných novotvarů tzv. výsypky. Povrchová těžba narušuje původní krajinu a dává vznik zcela nové. Výsledkem by mělo být plnohodnotné začlenění rekultivované či sukcesní plochy do okolní krajiny.

Rekultivace znamená obnovu a tvoru půdního fondu v oblasti, kde dochází k narušení průmyslovou činností. Rekultivovat se musí každý hektar poškozené krajiny. Jednotlivé části do sebe musí funkčně i strukturálně zapadat, aby byly respektovány nejen přírodní, ale i ekonomické a sociální podmínky v postižené oblasti. Proto, aby krajina splnila všechny tyto aspekty, existují plány obnovy, kterým se říká prognóza a generel rekultivací.

rekultivace, sukceseNa vzniku prvního generelu rekultivací se jako projektant podílel jeden z předních českých odborníků, Ing. Stanislav Štýs, DrSc. Nároky na využívání krajiny se neustále vyvíjejí, proto z těchto důvodu dochází k upřesňování generelů. V minulosti byly převážně požadavky na zemědělskou rekultivaci, avšak v dnešní době je kladen větší důraz na ekologickou a volnočasovou motivaci např. dětská hřiště, parky nebo vodní plochy určené k rekreaci.

Rekultivace můžeme rozdělit podle fází (technická a biologická rekultivace) nebo podle využití ploch. Technická rekultivace představuje zjednodušeně vymodelování nového terénu. Nově vzniklý terén nesmí být z estetického hlediska monotónní a měl by se co nejvíce podobat „přirozenému“ terénu. Biologická rekultivace má za úkol nové území oživit. Tato fáze slouží především k úpravě fyzikálních a chemických vlastností půdy.

Podle využití ploch se rekultivace dělí na tři základní druhy:

- zemědělskou, lesnickou a vodohospodářskou.

Zemědělská rekultivace upřednostňuje rovné, ucelené plochy a mírné svahy. Způsob zemědělské rekultivace je ovlivněn druhem zeminy na rekultivované ploše, nerovností terénu a množstvím ornice, která by měla být k dispozici pro převrstvení.

U lesnické rekultivace se zakládá požadovaný typ porostu lesních dřevin na dotčených územích, která jsou určena k zalesnění. Lesní porosty mají stabilizující prvek v ekologických soustavách, ve vazbě na hygienické, estetické a rekreační funkce.

V budoucnu pravděpodobně nejvyužívanější formou rekultivace bude hydrická rekultivace. Vodní plochy vznikají jak na poddolovaných pozemcích, tak na výsypkách a zbytkových malolomech. Současné plány předpokládají do roku 2050 vznik vodních nádrží o celkové kapacitě 2,3 mld. m3 vody (což odpovídá 60 % současné celostátní kapacity všech vodních nádrží a rybníků).

Rekultivace by měla také zohledňovat zájmy ochrany přírody. Oproti rekultivaci zde stojí spontánní sukcese. Odborníci na ochranu přírody se shodují na ponechání alespoň 20 % bývalých průmyslových prostor přírodě a zmiňované spontánní sukcesi.

rekultivace, sukceseSpontánní sukcese představuje stav, kdy je území nebo alespoň jeho část ponecháno přirozenému vývoji. Jedná se tedy o přirozený a dlouhodobý sled změn v zastoupení druhů na určitém místě, postupné nahrazovaní určitých biologických druhů jinými, např. v lokalitě se vystřídají krátkověké rostliny, přes víceleté až po dřeviny. Důležité je zajistit vhodné podmínky pro různorodé skupiny rostlin a živočichů. Bohatá členitost mikroreliéfu, mozaika drobných vodních ploch a svahů, rozrůzněnost abiotických charakteristik vede k vysoké biodiverzitě.

Založení plochy, která bude ponechána přirozené sukcesi, se doporučuje v oblastech, kde se již začaly ve specifických podmínkách spontánně vyvíjet funkční ekosystémy, kde je potřebná ochrana a výzkum určitých paleontologických, geologických a biologických jevů.

Sukcese se nejčastěji pozoruje na rostlinných společenstvech. Rostliny jsou přímo vázány na abiotických podmínkách, jako je složení půdy, vlhkost, míra slunění, eroze apod. Značný vliv na rostlinná společenstva, a na ně vázaná živočišná společenstva, má podloží území. Dále je pro přirozenou sukcesi podstatná doba od ukončení těžby, rozloha, okolní a zdrojové biotopy. Průběh počáteční sukcese je ovlivněn zejména nejbližším biotopem, jako je např. les, louka, pole atd. Abiotické podmínky také působí na živočichy, avšak nepřímo prostřednictvím rostlin.

rekultivace, sukcesePlochy narušené povrchovou těžbou jsou nedlouho po svém vzniku osídlovány živými organismy – počátek ekologické sukcese. Společenstva organismů jsou z počátku velmi jednoduchá. Jejich součástí jsou běžné druhy tolerující široké rozmezí podmínek prostředí nebo naopak druhy, které jsou specializované na tato extrémní stanoviště. Řada vzácných druhů živočichů nachází dočasná útočiště právě na výsypkách. Příkladem může být linduška úhorní, která je původem stepní až polopouštní pták. V České republice ji nalezneme zejména v severozápadních Čechách na výsypkách, které připomínají poušť či polopoušť. V celé republice byla odhadnuta její populace na maximálně 40 párů, z nichž naprostá většina žije právě na podkrušnohorských výsypkách.

rekultivace, sukceseZnačný význam mají tzv. mělká jezírka (někdy označována jako nebeská), která vznikají na výsypkách v terénních depresích. Napouštěna jsou většinou jen srážkovou vodou. Poměrně rychle jsou osidlována vodními organismy včetně mokřadní vegetace. Běžně zde lze nalézt ropuchu zelenou, kuňku obecnou (Hornojiřetínská výsypka), čolka obecného a čolka velkého, kterého nalezneme např. na Kopistské výsypce na Mostecku a díky kterému je navrhnuta tato oblast na zařazení do Evropsky významných lokalit.

Problematika rekultivací je velmi složitá a záleží na konkrétních případech a situacích. Mezi hlavní motivy rekultivace konkrétního území by mělo být jeho plnohodnotné zapojení do okolní krajiny. Při narušení krajiny během povrchové těžby nerostů zanikají cenná stanoviště, která mají nezastupitelný význam z hlediska stability. V současné době některé biologické rekultivace probíhají formou řízené sukcese. Například na výsypce Radovesice byly založeny dvě pokusné plochy na základě provedených pedologických průzkumů v oblastech s optimálními půdními vlastnostmi a kde se již začaly spontánně vyvíjet funkční ekosystémy. Obě plochy jsou hodnoceny již od roku 2005 a jde o největší plochy ponechané přirozené sukcesi v České republice.

Součástí zdravé krajiny jsou přírodní stanoviště vysoké biologické kvality. Ta mají značný význam, jak z hlediska ekologického, tak i estetického. Biologicky cenná stanoviště mohou vznikat i na výsypkách, ponecháním částí ploch právě přirozené sukcesi. Přirozená sukcese je využitelná jako rovnocenná forma obnovy narušené krajiny po povrchové těžbě. Jako doplněk ploch rekultivovaných tradičními postupy může sukcese přispět k větší ekologické stabilitě krajiny. Zárodky "divočiny" v poškozené krajině mají nezastupitelnou roli při definování nové krajiny a jsou příslibem umístění sítě ekologických kvalitních prvků i nových vztahů v krajině, kterou je potřeba chránit.

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
http://botany.upol.cz/pagedata_cz/vyukove-materialy/62_sukcese.pdf
https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=12206
https://botanika.prf.jcu.cz/suspa/vyuka/materialy/Sukcese.pdf
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps13/biogeogr_2/web/pages/index_book_5-3.html
http://www.ekozahrady.com/princip_sukcese.htm
http://m.taggmanager.cz/4548
http://www.sovaro.cz/psychologie/PRVAK/ZIMNISEMESTR/Ekologie/Skripta/094_100-1.pdf
https://cs.khanacademy.org/science/biology/crash-course-bio-ecology/crash-course-ecology-2/v/crash-course-ecology-06
http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=402
http://www.calla.cz/piskovny/soubory/Metodika-rekultivace-a-management-neprirodnich-biotopu-v-CR.pdf
http://pece.zf.jcu.cz/docs/prednasky/-e8735fa284.pdf
http://www.prirodoveda.cz/vyzkum/jake-jsou-rozdily-mezi-primarni-a-sekundarni-sukcesi-v-biomech-sveta.html
file:///C:/Users/Nachlingerova/Downloads/BPTX_2012_1_11310_0_318495_0_131114%20(1).pdf
file:///C:/Users/Nachlingerova/Downloads/Bednarik_Jan_2014.pdf
http://restoration-ecology.eu/common_files/uploads/schmidtmayerova_dipl.prace.pdf
http://www.forumochranyprirody.cz/spontanni-sukcese-na-piskovnach-v-cr-jak-se-obnovuji-spolecenstva



Články a tiskové zprávy z roku 2020

1.12.2020 Krušnohorské lesy – problematika kloubnatky a kůrovce

30.11.2020 Podpora environmentální výchovy na Lounsku
24.11.2020 Imunita, čím ji posílit a upevnit?
18.11.2020 Sukcese jako forma rekultivace
9.11.2020 Kompostování v panelovém domě? Proč ne!
2.11.2020 Vodík – palivo současnosti i budoucnosti

28.10.2020 ZEVO spalovny versus nová technologie zpracování odpadů
22.10.2020 Eko-programy v Oseku
19.10.2020 Stromy ve městě jsou důležitější, než si myslíme
12.10.2020 Zvířata a jejich práva
2.10.2020 Projektové dny pro základní školy v Mostě na téma "Jak si žije strom"

28.9.2020 Za uhlím a permoníky
16.9.2020 Šetrná dovolená – ekofarmy v Ústeckém kraji
10.9.2020 Obsah pesticidů v ovoci a zelenině

25.8.2020 Migrační objekty – smysluplné řešení nebo zbytečný luxus?
17.8.2020 Přírodní prostředky na ochranu rostlin
14.8.2020 Jak se stěhují raci...
10.8.2020 Kořenové čističky

30.7.2020 Cyklistika a životní prostředí
21.7.2020 Návrat tradičních luk
14.7.2020 Jak se (ne)daří ptákům v ČR?
10.7.2020 Čisté prádlo s čistým svědomím
8.7.2020 Zmrzlina – zdravé letní osvěžení?

30.6.2020 Ochrana přírody v Ústeckém kraji
24.6.2020 Včelarství nejen v Ústeckém kraji
11.6.2020 Vlk - plachý predátor
5.6.2020 Krajina Podkrušnohoří – od minulosti po současnost
1.6.2020 Jak se doma bránit horku bez klimatizace

22.5.2020 Ochranné roušky a rukavice jako nová ekologická zátěž
18.5.2020 Problematika plastů
11.5.2020 Proč chránit rorýse?
4.5.2020 Proč byste měli dětem dopřát pravidelný pobyt v přírodě?

27.4.2020 Od průmyslu až po zahradu – IBC kontejnery
22.4.2020 Hnízdění sokolů stěhovavých v Unipetrolu
16.4.2020 Rekultivace a ochrana přírody – obojživelníci

18.3.2020 Občanská věda a jak se zapojit?
13.3.2020 Jedlý balkón

26.2.2020 Zasytí nás maso vypěstované v laboratořích? Je to budoucnost vzdálená nebo blízká?
21.2.2020 Zpráva o životním prostředí v Ústeckém kraji
10.2.2020 Květinové farmy

22.1.2020 Cirkulární ekonomika
15.1.2020 Přírodní antidepresiva
8.1.2020 Polámané spotřebiče - vyhodit nebo opravit?

leaf