Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA - 12.12.2019, 11:00
Dnes od 11:00 do 11:50 proběhlo spalování neodsířeného syntézního plynu na polním hořáku POX.

UNIPETROL RPA - 11.12.2019, 13:30
Ukončeno spalování vodíkového plynu bez obsahu sulfanu.

UNIPETROL RPA - 8.12.2019, 22:30
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, proplach C3- cisteren na úseku VZP EJ.

UNIPETROL RPA - 4.12.2019, 12:24
Od 12:00 hod spalování uhlovodíkových plynů bez obsahu sulfanu. Odstavení výrobní jednotky CCR z důvodu opravy zařízení.

UNIPETROL RPA - 2.12.2019, 08:59
29.11.19 v 10:40 zahájeno spalování veškeré produkce čistého vodíku.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem planety

27. září 2019

textil, levný, znečištěníO dopadu módy na životní prostředí se moc nemluví, přesto se oděvní průmysl řadí mezi přední znečišťovatele. Víte například, že k výrobě bavlněného trika je potřeba až
2 720 litrů vody? Podle mezinárodní iniciativy Fashion Revolution módní průmysl ročně vyprodukuje až 92 milionů tun odpadu a jen 20 procent celkového množství se recykluje nebo znovu použije. Většina ho nejspíše skončí na skládkách nebo ve spalovnách. A co Vy? Podílíte se také stylem nerozvážného nakupování na zvýšené produkci nových věcí a na vzniku zbytečného odpadu?

Máme přeplněnou skříň a stejně nevíme, co na sebe. Toto je ukazatel toho, že konzumujeme více, než potřebujeme. Trend je nazýván jako masové módní obžerství. Každý rok se ve světě vyrobí 150 miliard kusů oděvů. Jen za posledních 50 let se 6x zvýšil objem vyhozeného textilu. Každou vteřinu tak na skládce nebo ve spalovně končí 1 nákladní auto plné textilu.

Pořízení nového oblečení je dnes často v některých obchodech velmi levná záležitost. V mnohých textilních řetězcích už nefungují v roce pouze 4 kolekce dle ročních období, nová kolekce může vyrážet do světa každý měsíc. Z toho plyne častější obměna zboží v prodejnách a lákavé výprodeje, kde tričko pořídíte např. za 100 Kč. Ale co se za těmi 100 Kč skrývá? Jaké jsou náklady? A jaké procesy vůbec musí proběhnout, než si ho můžeme koupit?

textil, levný, znečištění K výrobě textilu se často používá bavlna. Bavlník je velmi náročná plodina. Pro správný růst potřebuje hodně tepla, proto se pěstuje hlavně v oblastech, kde je sucho, a tedy i málo vody. K rostlinám se musí obrovské množství vody dopravovat. Obyvatelstvo žijící v těchto oblastech trpí většinou nedostatkem vody pro běžnou spotřebu a masivním odčerpáváním vysychají vodní zdroje – např. Aralské jezero. Bavlna zaujímá 4 % obdělávané zemědělské půdy. Bavlník je velmi náchylný k mnoha chorobám, proto patří mezi rostliny, které jsou nejvíce chemicky ošetřovány. K pěstování je zapotřebí téměř 25 % celosvětové spotřeby insekticidů a 10 % světové spotřeby pesticidů. Díky textilnímu průmyslu uniká do ovzduší mnoho nebezpečných emisí – při výrobě vznikají těkavé organické látky (VOC), prachové částice a zápach.

Jaké má pěstování bavlny důsledky?
Mění se podnebí, ubývá pitná voda, dochází k likvidaci živých organismů vlivem znečišťování vod a potažmo půdy v okolí toků. Výrobu provází velká spotřeba vody a následně velké množství odpadní vody. Vzniká i odpad v podobě odstřižků, odpad z postřihování a česání, textilní prach, zbytky barviv a impregnačních roztoků.

V textilním průmyslu v průběhu praní, čištění, barvení, úpravách textilních vláken a při výrobě páry vzniká obrovské množství odpadní vody. Důsledkem těchto procesů je snížení množství kyslíku v použité vodě, a působením odpadní vody může docházet k částečnému nebo úplnému zničení ekosystému nebo k eutrofizaci (v tomto případě nadměrné obohacení vody živinami – vyvíjejí se pak rychleji řasy a sinice a klesá možnost využití vody k zásobování a rekreaci.) Odpadní vodu znečišťují především nečistoty z textilního vlákna a chemie použitá k výrobě – bělící prostředky, změkčovadla atd.

Textilní výroba má významné ekologické dopady i na ovzduší -- nadměrná přeprava mezi jednotlivými fázemi výroby. Většina výroby je soustředěna v Asii – Číně, Indii, Jižní Koreji, Tchaj-wanu, Bangladéši atd. Produkty se ale převážejí na druhý konec světa.

textil, levný, znečištěníOblečení, které máte ve skříni mnohdy urazilo až 19 000 km. Je možné, že vaše džíny, než jste si je koupili, prošli touto cestou:
Bavlna se vypěstovala v Kazachstánu, nitě byly upředeny v Turecku, látku utkali na Tchaj-wanu, obarvili ve Francii, v Číně potiskli a v Bulharsku ušili.

V mnohých výrobnách jsou velmi špatné výrobní podmínky, dělníci často pracují i 16 hodin denně za mzdu 1 dolar. Také proto tričko, které jsme si koupili, mohlo zlevnit na 100 Kč a nevadí nám, že jsme si ho vzali na sebe jen 2x a stává se odpadem. Tímto sklouzáváme k marnivosti. Ročně průměrně spotřebujeme kolem 15 kg textilu, v Německu až 20 kg na osobu.

Textilie nejsou ovšem jen čistá bavlna, len, konopí nebo hedvábí. Oblíbená jsou umělá vlákna, která se vyrábí z ropy – jejich výroba je asi tak 13krát energeticky náročnější než produkce bavlny.

textil, levný, znečištěníTextilní průmysl je jedním ze zrcadel, ve kterém můžeme vidět, jaké důsledky má spotřební styl života v západních zemích na životní prostředí v zemích třetího světa. Mnohá města či vesnice v Číně trpí textilním průmyslem. Na jednu stranu jim továrny poskytují obživu, ale na straně druhé je špatná kvalita života. Textilní výroba zničila místní toky. Mnoho obyvatel si ještě pamatuje ryby a mušle v řekách, ze kterých dokonce mohli pít. Nyní se v nich nedá ani prát, řeky zapáchají a mnoho lidí umírá na rakovinu. Pouze zanedbatelné procento továren má svoji čističku vody. Podniky, které oblečení dovážejí do zemí s přísnými ekologickými zákony, by samy měly tlačit na čínské textilky. Jenomže kvůli co nejlevnější výrobě a co největším ziskům, většina z nich raději mlčí.

Co se děje s oblečením, které vyhodíme?
Podle společnosti Potex se i přes kontejnery na textil umístěných ve všech městech a obcích stále ještě do komunálního odpadu vyhazuje cca 90 % textilu. Textil z kontejnerů pro recyklaci je vytříděn, nositelný hezký textil je darován a zbylý textil je využit na hadry, izolace, papír a jiné produkty. Ale odpadu je stále více a je stále více obtížné ho smysluplně využít. Textilní průmysl produkuje každoročně větší množství výrobků a tím přibývá i odpadu. Část textilního odpadu se vyváží do Afriky a Pákistánu, ale ti už přemýšlí o zákazu tohoto dovozu. V Evropě zatím není vybudovaný systém, který by si s touto přemírou odpadu dokázal poradit.

Jak můžete pomoci?
1. Kupujte kvalitní věci a ptejte se po jejich původu.
2. Kupujte věci, které se hodí pro více situací a jsou dobře kombinovatelné.
3. Dobře se o oděvy starejte, šetrně perte a spravujte.
4. Oblečení, které vám nesedí nebo ho už dlouho nenosíte umístěte do kontejneru na textil nebo jinak užitečně darujte.
5. Někteří lidé mají rádi nakupování v second handech.

Šancí pro záchranu je udržitelná móda. Propagátorem udržitelné módy je například Veronika Blabla Hubková – autorka knížky o módním průmyslu – Příběh skříně a koordinátorka mezinárodní iniciativy Fashion Revolution. V Německu nebo v Nizozemsku je nyní udržitelná móda výrazně na vzestupu. Známý je dnes pojem Slow Fashion – upřednostňuje kvalitu nad kvantitou s podporou lokálních návrhářů.

textil, levný, znečištěníTrendové udržitelné materiály jsou biobavlna, která není napuštěna chemickými látkami z postřiků a biohedvábí, při jehož výrobě se nezabíjí larvy bource morušového. Příklady značek udržitelné módy, které můžete koupit v ČR: https://choosegreen.cz/eticka-a-udrzitelna-moda-v-cesku-kde-koupit/. K udržitelné módě se přidává mnoho českých i zahraničních návrhářů. Z řad známých velkých firem můžeme zmínit Tchibo, H&M, Adidas, Zara, C&A, Decathlon a další s výrobky z biobavlny. Ale je pravdou, že řada velkých textilních výrobců, kteří se tváří, že jdou díky udržitelné módě ekologii vstříc, zbylou převážnou většinou svých produktů podporují všechny výše zmíněné ekologické i etické problémy.

Jak to bylo dříve?
textil, levný, znečištěníDříve si lidé pořizovali oděv na celý život, opravovali ho a různě přešívali. My dnes určitě najdeme v šatníku kus, který jsme měli na sobě párkrát nebo možná i nikdy. Raději, než o udržitelnosti mluvme o zodpovědnosti k přírodě – pomocí této vlastnosti lze dosáhnout právě udržitelnosti. Pokusme se mít v šatníku méně, ale zato kvalitních věcí, které lze nosit dlouho a pro mnoho příležitostí. Výrobci přece reagují na poptávku, a tak má každý z nás možnost do budoucna ovlivnit množství vyrobených oděvů.

Mgr. Simona Vašková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: www.pixabay.com

Zdroje:
www.prumyslovaekologie.cz
www.vitejtenazemi.cz
www.ceskatelevize.cz
wave.rozhlas.cz
www.bio-info.cz



Články a tiskové zprávy z roku 2019

9.12.2019 Umělé zasněžování – ano či ne?
4.12.2019 Jak ekologicky zabalit dárek k Vánocům? Co třeba technikou furoshiki?
2.12.2019 Teplické školy se vzdělávaly o odpadech

29.11.2019 Zodpovědnost za přírodu? Jaké jsou hlavní myšlenky environmentalismu?
25.11.2019 Nápojové plechovky – velký hit z vykáceného pralesa
20.11.2019 Záchrana stromů? Recyklací papíru nebo spíše omezením naší spotřeby?
6.11.2019 Na rybách s ekocentrem II.
4.11.2019 Malí Ekohrdinové mezi námi
1.11.2019 Žáci v Mostě besedovali o ochraně životního prostředí

23.10.2019 Jak dopadl podzimní cyklus Uhelné maturity?
16.10.2019 Ekosemináře ve Štětí
9.10.2019 Uložení zahrady k zimnímu spánku
2.10.2019 Osvětová kampaň do čekáren pediatrů i do mateřských školek

30.9.2019 Podzimní semináře v ekocentru
27.9.2019 Textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem planety
20.9.2019 Uhelná maturita opět zde II.
18.9.2019 Rekultivace krajiny po těžbě uhlí na Mostecku
11.9.2019 Skauting - ekologie v praxi

27.8.2019 Velkovýroba zeleniny a ovoce
20.8.2019 Čistírny odpadních vod aneb co vše se dá spláchnout
12.8.2019 Ptactvo na mosteckých výsypkách
6.8.2019 Pěstitelské práce zpět do škol

23.7.2019 Přichází konec doby klecové?
15.7.2019 Tipy na ekodovolenou
3.7.2019 Ženy, které mění svět

26.6.2019 Zelený Oskar - unikátní biotechnologie HYDAL je vyroben z použitého fritovacího oleje
12.6.2019 Zelené nebezpečí – sinice
4.6.2019 Za uhlím a permoníky II.

20.5.2019 Přírodní zahrady
15.5.2019 Za uhlím a permoníky I.
13.5.2019 Národní přírodní rezervace na Mostecku
9.5.2019 OSN přijalo šestý Světový přehled životního prostředí
6.5.2019 Jarní finále Uhelné maturity

26.4.2019 Naši malí sousedé – Znáte ptáky ve svém městě?
23.4.2019 Lektorky ekocentra učily v Oseku
16.4.2019 Na rybách s ekocentrem
15.4.2019 Zdobení velikonočních vajíček jinak
11.4.2019 Trávník nebo kvetoucí louka?
8.4.2019 Uhelná maturita opět zde
4.4.2019 Hravě s odpady

20.3.2019 Léčivé rostliny u prahu našeho domu II.
14.3.2019 Jarní úklid bez chemie
1.3.2019 Léčivé rostliny u prahu našeho domu I.

19.2.2019 Výroba domácí kosmetiky
7.2.2019 Mufloni na mosteckých výsypkách

31.1.2019 Klimatická změna a proč je přehlížena
11.1.2019 Zahřívající a ochlazující potraviny
2.1.2019 Oceány bez plastů?

leaf