Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 18.11.2017,8:01
Ukončení spalování plynu s obsahem sulfanu.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



TUR aneb trvale udržitelný rozvoj

20. ledna 2017

TURPrávo člověka na příznivé životní prostředí je obsaženo v zákoně o životním prostředí ze dne 5. 12. 1991 (č. 17/1992 Sb.). Zákon definuje trvale udržitelný rozvoj jako rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby, a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.

Životní prostředí a jeho ochrana jsou stále častěji předmětem mezinárodních jednání. Společnost se neustále vyvíjí, a to s sebou nese i negativní dopad na životní prostředí, ale i na sociální aspekty. Např. demografická exploze – přemnožování; lidstvo postupně vytlačuje další živé druhy, každých l0 let přibude 1 mld. lidí; konzumní exploze – lidstvo je stále náročnější, stupňuje své potřeby faktické (obživa, bydlení), ale i umělé až po zcela absurdní „pseudopotřeby“; energetická exploze – schopnost uvolňovat stále větší energii: pára, elektřina, jaderná energie, chemické procesy, biologické procesy - klonování.

Rozhodujícím mezníkem se stala první konference o životním prostředí zorganizovaná OSN ve Stockholmu v r. 1972. Na základě této konference, v mnoha zemích byly postupně zřízeny funkce ministrů životního prostředí, byly vypracovány oficiální projekty na ochranu životního prostředí a tato činnost se postupně dostávala i do legislativního procesu. V širší míře se problematikou životního prostředí začali zabývat ekonomové. Na základě příslušných poznatků byly přijímány první zásady ekologické politiky, např. zásada podle níž znečišťovatel musí za znečištění životního prostředí platit. V důsledku ropné krize ze sedmdesátých let, která dala výrazný signál omezenosti surovin, se také začala věnovat větší pozornost hodnocení a oceňování přírodních zdrojů, jejich čerpání a využívání. Přesto se stav životního prostředí nadále a rapidně zhoršoval a trendy demografického, ekonomického a environmentálního vývoje se vůbec nezměnily.

V prosinci 1983 proto ustanovilo Valné shromáždění OSN zvláštní Komisi pro životní prostředí a rozvoj, která měla pomoci vyřešit tři naléhavé úkoly:
1. řešit kritické problémy životního prostředí a rozvoje a formulovat realistické návrhy jejich řešení,
2. navrhnout z tohoto hlediska nové formy mezinárodní spolupráce,
3. zvyšovat poznání a angažovanost v činnosti jednotlivců, dobrovolných organizací, podniků, ústavů a vlád.

TURKomise byla nezávislou institucí, mající vztah k jednotlivým vládám a k OSN, ale nebyla jimi řízena a měla 21 členů z 20 zemí světa. Na posledním zasedání komise dne 27. února 1987 v Tokiu bylo vydáno prohlášení (tzv. Tokijské deklarace), které shrnuje výsledky práce komise ve zprávě „Naše společná budoucnost“ (Our Common Future). Jako cíl a kritérium národní politiky a mezinárodní spolupráce, na něž by se měly všechny země zaměřit, definovala komise pojem „trvale udržitelný rozvoj“ (TUR) a zároveň uvedla osm základních principů, které by při řízení svých činností měly všechny země uplatňovat. Pod pojmem trvale udržitelný rozvoj se rozumí „takový rozvoj, při němž každá současná generace bude uspokojovat své potřeby, aniž by při tom ohrozila schopnost budoucích generací uspokojovat jejich potřeby“. Pro úplnost je třeba poznamenat, že v zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, je trvale udržitelný rozvoj definován jako: "rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby, a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů“.

Udržitelný rozvoj tak znamená především rovnováhu – rovnováhu mezi třemi základními oblastmi našeho života – ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím. Znamená také rovnováhu mezi zeměmi (rozvinutý versus rozvojový svět), různými společenskými skupinami, dneškem a budoucností apod. Proto se řada zemí i společenství snaží o uplatnění principů udržitelného rozvoje zejména prostřednictvím různých strategií – nejinak je tomu i v případě ČR nebo EU.

Princip TUR
Základní principy udržitelného rozvoje obsahuje dokument Agenda 21 (dokument OSN, který byl přijat na konferenci o životním prostředí v Rio de Janiero roku 1992 (na tzv. Summitu Země). Je programem pro 21. století, ukazuje cestu k udržitelnému rozvoji na naší planetě. Je komplexním návodem globálních akcí, které mohou poznamenat nebo ovlivnit přechod na udržitelný rozvoj.

Základní principy udržitelného rozvoje:
1. propojení základních oblastí života - ekonomické, sociální a životního prostředí; řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní
2. dlouhodobá perspektiva - každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat
3. kapacita životního prostředí je omezena - nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění všeho druhu
4. předběžná opatrnost - důsledky některých našich činností nejsou vždy známé, neboť naše poznání zákonitostí fungujících v životním prostředí je stále ještě na nízkém stupni, a proto je na místě být opatrní
5. prevence - je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů; na řešení problémů, které již vzniknou, musí být vynakládáno mnohem větší množství zdrojů (časových, finančních i lidských)
6. kvalita života - má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další, lidé mají přirozené právo na kvalitní život
7. sociální spravedlnost - příležitosti i zodpovědnost by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny. Chudoba je ohrožující faktor udržitelného rozvoje; proto je až do jejího odstranění naše odpovědnost společná, ale diferencovaná. Sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje se přikládá stále větší význam.
8. zohlednění vztahu lokální a globální - činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni-vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit (a naopak)
9. vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost (či rovnosti práv) - máme morální povinnost zabezpečit právo všech současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost
10. demokratické procesy - zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci

Náplní místní Agendy 21 je zapojovat veřejnost do rozhodování o věcech, které jsou společné pro celou obec (např. péče o zeleň ve městě, bezpečné cesty do školy pro děti, osvěta o zdravém životním stylu a mnohé další) a plánování do budoucna. Díky tomu se využije dosažených poznatků o udržitelném rozvoji v jednotlivých oblastech („víc hlav, víc ví“). Cílem je společně tvořit „dobré místo k životu“.

Cíle TUR
Hlavním cílem je uvést v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě.

TUR

TUR v České republice
Zásady trvale udržitelného rozvoje se neřeší jen na globální úrovni, ale má též svoji lokální a regionální podobu. V ČR byla první Strategie udržitelného rozvoje schválena v r. 2004, aktuálně platný dokument byl jako Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (SRUR ČR) schválen usnesením vlády ČR č. 37 ze dne 11. ledna 2010. Tento dokument tvoří dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala v souvislosti s členstvím v EU, OECD a OSN, respektující zároveň specifické podmínky ČR. Slouží jako východisko pro zpracování koncepčních materiálů (sektorových politik či akčních programů) a pro strategické rozhodování v rámci státní správy a územní veřejné správy a pro jejich spolupráci se zájmovými skupinami. V návaznosti na SRUR ČR jsou pod záštitou Rady vlády pro udržitelný rozvoj vypracovávány situační zprávy, jejichž cílem je zmapovat, zda se daří plnit cíle uvedené ve Strategickém rámci, a informovat politiky a veřejnost o stavu a vývoji ČR v oblasti udržitelného rozvoje.

TUR v Ústeckém kraji
Svou strategii pro TUR má i Ústecký kraj s názvem Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje, která byla zpracována pod hlavičkou projektu Podpora přípravy strategií udržitelného rozvoje ve vybraných regionech České republiky. Hlavním iniciátorem tohoto projektu byla United Nations Development Programme, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj. V rámci tohoto projektu se zpracovávaly strategie pro Ústecký kraj a Liberecký kraj. O výstupy tohoto projektu se nyní mohou opírat všeobecné metodologické postupy, a zároveň zpracované regionální strategie poslouží jako model pro ostatní regiony v České republice. Více se můžete dočíst na http://www.kr-ustecky.cz/udrzitelny-rozvoj/ds-43876.

Příklad z praxe města Ústeckého kraje
- Litoměřice Zdravé město a místní Agenda 21
je mezinárodní projekt, který v roce 1988 iniciovala OSN a Světová zdravotní organizace (WHO), s cílem zlepšit kvalitu života a zvýšit zdravotní úroveň obyvatel měst. Litoměřice se do něj zapojily v roce 2002 vstupem do Národní sítě Zdravých měst ČR. Když je město ZDRAVÉ MĚSTO, znamená to, že uskutečňuje konkrétní akce a zavádí opatření, která zlepšují kvalitu života, podporují zdraví a neohrožují životní prostředí. Město provádí opatření v úzké spolupráci s veřejností například prostřednictvím veřejného fóra „Desatero problémů Litoměřic – Řešme je společně“ nebo tematických kulatých stolů (doprava, sociální služby apod.).

Závěr
TURMyšlenka trvale udržitelného rozvoje je jasná. V posledních desetiletích zvýšením životní úrovně obyvatel (zejména v ekonomicky vyspělých státech) spotřeba stoupla natolik, že začala mít vedle výroby sama o sobě významný vliv na životní prostředí. Stala se tak vlastně dalším průmyslovým odvětvím. Není tedy divu, že se někteří lidé začali ptát, zda máme k dispozici dostatek zdrojů pro dlouhodobé udržení tohoto trendu. Tato otázka vedla ke vzniku nového přístupu založeného na dlouhodobém řešení v podobě udržitelného rozvoje, resp. udržitelné společnosti. Jedná se o společnost, ve které se životní úroveň a blahobyt lidí také zvyšuje, ale jejich současná spotřeba neohrožuje uspokojování potřeb příštích generací a zachovává pro ně přírodní hodnoty a rozmanitost přírody.

Problémem TUR občas bývá jeho začlenění do praktického života a občas v lidech vyvolává otázky např. není trvale udržitelný rozvoj v podstatě jen způsobem, jak lépe nakládat s neobnovitelnými zdroji?; jak lze definovat případné potřeby budoucích generací?; je silný ekonomický růst slučitelný s potřebami dnešní i budoucí populace?; je trvale udržitelný rozvoj (v kontextu neustále se rozevírajících nůžek mezi bohatými a chudými zeměmi) vůbec realizovatelný?; neklade tedy koncept trvale udržitelného rozvoje příliš veliké nároky na rozvojové země?; a je vůbec v našem zájmu starat se o to, co přijde po nás?
Snižovat dopady na životní prostředí může opravdu každý z nás, teď záleží jen na tom, , zda je pro každého z nás opravdu důležité, aby i příští generace měly šance žít v přiměřeně zdravém životním prostředí.

Ing. Hana Svašková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com
Zdroje:
http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=trvale_udrzitelny_rozvoj&site=spotreba
http://www.ekoznacka.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB/$FILE/ur.pdf
http://www.ekoznacka.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB/$FILE/ur.pdf
http://www.ekoznacka.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB/$FILE/tur.pdf
http://rvur.vlada.cz/clanky?text=Udr%C5%BEiteln%C3%BD%20rozvoj
https://cs.wikipedia.org/wiki/Udr%C5%BEiteln%C3%BD_rozvoj#C.C3.ADle
http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj



Články a tiskové zprávy z roku 2017

13.11.2017 Semináře na základních školách v Bílině
2.11.2017 GIS Day
1.11.2017 Zelené zprávičky pro školy i školičky

25.10.2017 Velké finále Uhelné maturity
20.10.2017 Semináře na Základní škole v Oseku
17.10.2017 Po stopách divokých zvířat žijících v Mostě
17.10.2017 Semináře pro žáky ZŠ Aléská v Bílině
13.10.2017 Chytré hlavy opět v ekocentru
12.10.2017 Za horníky do muzea
4.10.2017 Ekocentrum na Svatomichaelských slavnostech 2017
3.10.2017 Exkurze studentů do uhelné elektrárny Počerady

26.9.2017 Jak se zkoumá uhlí...
25.9.2017 Energetický zdroj budoucnosti aneb obnovitelné zdroje
21.9.2017 Uhelná maturita začala!
21.9.2017 Semináře v Bílině na ZŠ Lidická
14.9.2017 Ekocentrum v Neratovicích

28.8.2017 Permakultura
14.8.2017 Návrat vlka do ČR
2.8.2017 Tipy na koupání v Ústeckém kraji

14.7.2017 Půdy vytvořené člověkem

30.6.2017 Cestování po Čechách - tentokrát doma a s ohledem na životní prostředí
30.6.2017 Farmáři z Bíliny
26.6.2017 Chytré hlavy těžily a rekultivovaly
22.6.2017 Nevyužité pozemky/objekty aneb země brownfieldů
12.6.2017 Pozemkové úpravy
8.6.2017 FUN PARK UNIPETROL na Dětském dnu v Pardubicích

15.5.2017 V Oseku už žáci vědí, jak se farmaří a co dýchají
15.5.2017 Semináře ECM v e-shopu Chytrých hlav
5.5.2017 Žáci už vědí, odkud potraviny cestují

10.4.2017 Jak prožít hezčí Velikonoce?

28.3.2017 Pro lepší vzduch ve městech
23.3.2017 Opět se dýchalo, těžilo a rekultivovalo
17.3.2017 Poučme se z přírody
10.3.2017 Ovzduší v České republice
8.3.2017 Přemysl Oráč a dnešní zahrady

24.2.2017 Problematika pachových látek a novela zákona o ovzduší
20.2.2017 Omezení plýtvání potravinami

31.1.2017 Ptačí chřipka v ČR
25.1.2017 Na lavičce si nejen odpočinete, ale třeba i nabijete mobil…
23.1.2017 Smogové situace podle novely zákona o ovzduší
20.1.2017 TUR aneb trvale udržitelný rozvoj
10.1.2017 Rok 2017 - Mezinárodní rok udržitelného cestovního ruchu
9.1.2017 Výzva Nová zelená úsporám s novými eko-prvky
4.1.2017 Jaký byl rok 2016 ve znamení PŮDY?

leaf