Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA - 1.4.2020, 8:15
V rámci instalace nového potrubí páry 2,1 MPa (realizace investiční akce) budou ve dnech 3.4.2020 od cca 14:00 do nejpozději 5.4.2020 cca 18:00 prováděny zhotovitelem profuky tohoto nového potrubí. Profuky budou provázeny zvýšenými hlukovými efekty, za které se předem omlouváme.

UNIPETROL RPA - 30.3.2020, 0:45
Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I, proplach C3- cisteren na úseku VZP EJ.

UNIPETROL RPA - 24.3.2020, 0:30
V souvislosti se sjížděním jednotky VBU do pravidelné odstávky bude docházet ke spalování odplynů na fleře NRL.

UNIPETROL RPA - 8.1.2020
Plánované odstavení všech zařízení společnosti UNIPETROL RPA, s.r.o. Pravidelná zarážka je plánována v období 04 – 05/2020.
Cílem Zarážky 2020 je provedení oprav, kontrolních, údržbářských a provozních činností, které zajistí další bezpečný provoz závodu až do příští zarážky. Součástí Zarážky 2020 je rovněž realizace investičních projektů a technologických změn, které mohou být provedeny pouze během odstavení jednotek.
V souvislosti s odstavováním a opětovném najíždění zařízení bude docházet ke spalování odplynů na flérách, které mohou být doprovázeny nezbytnými zvukovými a světelnými efekty, za které se předem omlouváme.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Umělé zasněžování – ano či ne?

9. prosince 2019

zasněžování, umělé, škodíUmělé zasněžování je v posledních letech často skloňovaným pojmem lyžařských středisek, pro které je umělý sníh nedílnou a nezbytnou součástí. Bez umělého zasněžování by se spousta českých sjezdovek ocitla bez dostatečně vysoké sněhové pokrývky, některé i bez ní, proto bereme sněhová děla a technický (umělý) sníh jako samozřejmost. Skutečnost je bohužel taková, že za bílé sjezdovky zaplatíme mnohem vyšší cenu, než pouhý lístek na vlek a vybavení pro zimní sporty. Umělé zasněžování má totiž dosti negativní vliv na životní prostředí.

zasněžování, umělé, škodíUmělý sníh se od toho přírodního podstatně liší. Nejzásadnějším rozdílem, který má zároveň nejhorší dopady na životní prostředí, je zdroj vody. Přírodní sníh pochází z dešťové vody. Ta je sama o sobě kvalitní a v podstatě destilovaná. Neobsahuje chlór, je bez minerálů a solí, tudíž nezasoluje půdu. Voda na výrobu umělého sněhu pochází z povrchových mineralizovaných vod, které jsou odčerpávány z vodních zdrojů, navíc je často obohacena o přidaná aditiva (látky, které se přidávají do jiných látek s cílem upravit/vylepšit jejich vlastnosti). Velkým problém je, že voda na výrobu umělého sněhu se převážně odebírá v době, kdy je jí v krajině málo. Nárazové zasněžování může způsobit dočasné odebrání veškeré vody ve vodním zdroji, případně průtok snížit natolik, že úplně zamrzne. Tím se voda do dolním toku dostává později a v menším množstvím k lidem a zvířatům, kteří ji potřebují.

K vytvoření 1 m3 umělého sněhu je zapotřebí okolo 250–500 litrů vody. Spotřeba jedné osoby na den se odhaduje na 106 litrů, zatímco na 1 ha sjezdovky je potřeba až 1 milion litrů vody – např. v Krkonoších je cca 550 ha sjezdovek a 2/3 jsou uměle zasněžovány, což znamená, že na zasněžení pouze Krkonoš je potřeba 366 666 666 miliónu vody (pozn.: 3 459 119 lidí by mělo vodu na jeden den – výpočty jsou pouze orientační).

zasněžování, umělé, škodíPři umělém zasněžovaní dochází také k vysokému zvukovému i světelnému znečištění, vyšší spotřebě energie, erozi půdy a celkově má negativní vliv na biodiverzitu v dané lokalitě.

Pro přírodu je umělý sníh zcela nepřirozený, nejenže aditiva, která se do něj přidávají, mohou obsahovat škodlivé látky, ale umělý sníh zůstává ležet na větších plochách déle (např. zasněžování lze provádět již od -1,5 °C, a to jen díky přidaným aditivům), než by se dělo s přírodním sněhem (cca o 2-6 týdnů déle s aditivy). To má neblahý vliv na rostlinné druhy, které jsou časně kvetoucí. Ubývání vegetace a technické úpravy sjezdovek přispívají k erozi půdy. Z upravených svahů voda rychleji odtéká a zároveň se snižuje schopnost půdy vodu přijímat – to je především nebezpečné pro lidi žijící v údolí, kdy se mohou hladiny vodních toků zvyšovat.

zasněžování, umělé, škodíExistuje řada rozdílných názorů na problematiku umělého zasněžování. Správa Krkonošského národního parku upozorňuje na různé fyzikálně-chemické vlastnosti umělého sněhu od toho přírodního. Vliv umělého zasněžování na přírodu je kumulativní, to znamená, že negativní vliv umělého sněhu roste v průběhu let a je tím i lépe pozorovatelný. Zároveň se na těchto územích mění vegetace– rostlinná společenstva se mění od pestrých květnatých luk ke druhově chudým loukám.

Problémem spotřeby vody v zimním období se zabývá i Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i., který vnímá zasněžování jako vysokou zátěž pro vodní toky, z kterých je voda odebírána, ale také se zabývá problematikou přidaných aditiv do vody, např. SnoMax, který způsobuje rychlé mrznutí, DRIFT působící jako detergent (mohou obsahovat dráždivé chemické látky, jsou obtížně biologicky odbouratelné, ohrožují životní prostředí, podporují růst vodních řas – přemnožení, které následně škodí vodním ekosystémům).

Naopak rozdílný názor má Asociace horských středisek ČR, o.s., jak by taky ne, když zasněžování má pozitivní vliv na růst finančních prostředků lyžařských středisek. Asociace tvrdí, že se jedná o naprosto zanedbatelné plochy k zasněžení umělým sněhem (jen oblast Krkonoš má cca 550 ha sjezdovek – z toho 2/3 musí být zasněženy umělým sněhem). Spotřeba vody prý je naprosto minimální, např. uvádí, že na zalévání 1 m2 zahrady v létě se spotřebuje cca 500 l vody, přičemž na výrobu 1 m2 sněhu se spotřebuje 100 l vody.

zasněžování, umělé, škodíK tomuto tvrzení ale neuvádí, že zasněžování je potřeba provádět i několikrát během zimního období, zvláště v posledních letech, kdy vzhledem ke globálnímu oteplování přibývá více dní/týdnů/měsíců, kdy neklesá teplota pod 0 °C a nepadá přírodní sníh. Také nezmiňuje fakt, že při zalévání zahrady v letních měsících se nám půda odvděčí kvalitní vegetací, ale následky zasněžovaní jsou takové, že dochází k ničení vegetace, což má a do budoucna bude mít negativní vliv na životní prostředí v těchto oblastech. Následně uvádí, že zimní cestovní ruch na horách je činnost, která je k přírodě velmi šetrná. Bohužel podle již výše uvedených faktů o umělém zasněžování o tom lze pochybovat.

Každá lidská činnost zanechává určitou ekologickou stopu. Můžeme alespoň v zimních měsících tuto stopu zmenšit? Obecně si lidé zvykli, že umělé zasněžování k zimním měsícům neodmyslitelně patří. Ovšem po výčtu výše zmíněných nepříznivých vlivů, jako je spotřeba vody, úbytek vegetace nebo eroze půdy, se nabízí otázka: Skutečně nám delší lyžařská sezóna stojí za problémy, které může a již i způsobuje umělé zasněžování?

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
https://www.tretiruka.cz
https://www.ecofuture.cz/clanky/stinna-stranka-umeleho-zasnezovani-aneb-jeho-ekologicke-dopady-na-prirodu
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2061616-umele-zasnezovani-proc-se-ekologove-boji-ze-nici-nasi-prirodu
https://www.novinky.cz/bydleni/zahrada/clanek/destova-voda-je-vzacna-naucte-se-s-ni-spravne-zachazet-312080
https://cs.wikipedia.org/wiki/Detergent
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zasnezovani-umely-snih-sjezdkovky-voda-tani-sucho-hydrobiolog-josef-fuksa.A180220_171051_domaci_fer
http://vodnihospodarstvi.cz/umely-snih-a-vodni-rezim/
https://vodnistrazci.cz/vse-o-vode/zivotni-prostredi/je-umele-zasnezovani-dobre-pro-prirodu.html
https://www.irozhlas.cz/node/5919083



Články a tiskové zprávy z roku 2019

19.12.2019 Jak na nás působí reklamy?
9.12.2019 Umělé zasněžování – ano či ne?
4.12.2019 Jak ekologicky zabalit dárek k Vánocům? Co třeba technikou furoshiki?
2.12.2019 Teplické školy se vzdělávaly o odpadech

29.11.2019 Zodpovědnost za přírodu? Jaké jsou hlavní myšlenky environmentalismu?
25.11.2019 Nápojové plechovky – velký hit z vykáceného pralesa
20.11.2019 Záchrana stromů? Recyklací papíru nebo spíše omezením naší spotřeby?
6.11.2019 Na rybách s ekocentrem II.
4.11.2019 Malí Ekohrdinové mezi námi
1.11.2019 Žáci v Mostě besedovali o ochraně životního prostředí

23.10.2019 Jak dopadl podzimní cyklus Uhelné maturity?
16.10.2019 Ekosemináře ve Štětí
9.10.2019 Uložení zahrady k zimnímu spánku
2.10.2019 Osvětová kampaň do čekáren pediatrů i do mateřských školek

30.9.2019 Podzimní semináře v ekocentru
27.9.2019 Textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem planety
20.9.2019 Uhelná maturita opět zde II.
18.9.2019 Rekultivace krajiny po těžbě uhlí na Mostecku
11.9.2019 Skauting - ekologie v praxi

27.8.2019 Velkovýroba zeleniny a ovoce
20.8.2019 Čistírny odpadních vod aneb co vše se dá spláchnout
12.8.2019 Ptactvo na mosteckých výsypkách
6.8.2019 Pěstitelské práce zpět do škol

23.7.2019 Přichází konec doby klecové?
15.7.2019 Tipy na ekodovolenou
3.7.2019 Ženy, které mění svět

26.6.2019 Zelený Oskar - unikátní biotechnologie HYDAL je vyroben z použitého fritovacího oleje
12.6.2019 Zelené nebezpečí – sinice
4.6.2019 Za uhlím a permoníky II.

20.5.2019 Přírodní zahrady
15.5.2019 Za uhlím a permoníky I.
13.5.2019 Národní přírodní rezervace na Mostecku
9.5.2019 OSN přijalo šestý Světový přehled životního prostředí
6.5.2019 Jarní finále Uhelné maturity

26.4.2019 Naši malí sousedé – Znáte ptáky ve svém městě?
23.4.2019 Lektorky ekocentra učily v Oseku
16.4.2019 Na rybách s ekocentrem
15.4.2019 Zdobení velikonočních vajíček jinak
11.4.2019 Trávník nebo kvetoucí louka?
8.4.2019 Uhelná maturita opět zde
4.4.2019 Hravě s odpady

20.3.2019 Léčivé rostliny u prahu našeho domu II.
14.3.2019 Jarní úklid bez chemie
1.3.2019 Léčivé rostliny u prahu našeho domu I.

19.2.2019 Výroba domácí kosmetiky
7.2.2019 Mufloni na mosteckých výsypkách

31.1.2019 Klimatická změna a proč je přehlížena
11.1.2019 Zahřívající a ochlazující potraviny
2.1.2019 Oceány bez plastů?

leaf