Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA – 26.4.2017, 15:50
Ukončeno spalování odsířeného syntézního plynu na polním hořáku B 201, po najetí provozního souboru PS 500 A na výrobně POX.

Unipetrol RPA – 26.4.2017, 2:00
V 2:00 hod ukončeno spalování produkce H2. Kompresor 1392-K02/1 opět v provozu.

Unipetrol RPA – 26.4.2017, 2:15
Z důvodu sjíždění provozního souboru 500 A na výrobně POX, bude od 2:15 hod. na polním hořáku B 201 spalován odsířený syntézní plyn. Spalování je doprovázeno světelnými a zvukovými efekty, za které se omlouváme. O ukončení provozních činností Vás budeme informovat.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Včely a jejich tajemství

26. května 2016

včelyVíte, jak je organizovaný stát zvaný včelstvo? Jsou trubci lenoši? Sbírají včely pyl nebo nektar? Proč jsou včely nejrozšířenějšími opylovači? Co znamená, že je včela florokonstantní? Jak včela zjistí, kam má letět za potravou? Včelí historie sahá až do dob prvních květů s pylem. Člověk získával pochutinu zvanou med již od pravěku loupením pláství (brtničil). Během času se začal věnovat chovu tohoto pilného hmyzu, a tak poznával jeho ekologii (věda o vztazích mezi organismy a jejich prostředím). Včelí svět nás fascinuje dodnes, ještě zdaleka o něm nevíme vše. Jak řekl jeden z chovatelů včel Gravenhorst: „Včelaření podobá se čtení krásné knihy, která se každou stránkou stává zajímavější a napínavější.“

Jak funguje včelí stát?
Včely patří mezi společenské tvory. Vytváří tzv. státy o počtu 20 tisíc až 60 tisíc jedinců, složené ze dvougenerační rodiny (tedy matky a potomstva). Matka má za úkol dvě věci: snášet vajíčka a vylučovat feromony, které udrží dělnice ve stavu nepohlavní dospělosti. Za život matka naklade přibližně 200 000 vajíček, během jednoho letního dne jich zvládne naklást až 1 500. Dožívá se až 4 let věku na rozdíl od dělnic, které svoji délku života přizpůsobují potřebě celého včelstva. Čím více dělnice nalétá, tím kratší má život. Letní včely žijí pouhé 2 měsíce. Zimní včely, které jsou v zimě potřebné k zahřívání úlu, se dožívají 6 až 8 měsíců. Práce v úlu jsou různorodé. Mladé dělnice – mladušky (do 20. dne od proměny) krmí a vychovávají larvy, staví plástve, čistí úl a zpracovávají med. Starší dělnice – létavky nosí potravu a vodu (během roku spotřebují včely až 80 l vody), vyrábí med, dezinfikují úl propolisem a hlídají česlo proti nepřátelům (např. sršni). V úlu musí být stálá optimální teplota 34,5C, v létě je tedy zapotřebí větrat a v zimě zahřívat. Včely vše zvládnou samy za pomoci svých křídel.

Boj o trůn
Základ včelího státu tvoří královna – matka. Královna si svou pozici musela částečně vydobýt. Jako prvorozená likviduje všechny svoje konkurentky. Žihadlem usmrcuje nevylíhlé larvy potenciálních matek. Včelí královna své žihadlo nikdy nepoužije ke své obraně, i kdyby měla zahynout. Bodnutí žihadla při obraně a následné úmrtí matky by způsobilo chaos a možná i rozpad celého včelstva. Proto královna své žihadlo nepoužije, ale je chráněna ostatními včelami. Žihadlo používá výhradně v boji s jinými matkami, které se v úle vylíhly ve stejnou chvíli.

Jsou trubci lenoši?
včelySoučástí včelstva jsou i trubci. Trubců je v úlu kolem 500 jedinců, ale moc dlouho tam nepobydou. Desátý den svého života odlétají na shromaždiště všech trubců a neoplozených královen k takzvanému snubnímu tanci, kde také po oplození (přesněji při oplození) královny hynou. Avšak ani těch deset dní, co v úlu rostli, nebyli bez práce. Zahřívali včelí plod místo dělnic, které se tak mohly ve větším počtu vydat pro potravu. Trubci se líhnou z neoplozených vajíček. Královna rozhoduje, kolik takových vajíček naklade, aby nebylo trubců zbytečně moc ani málo. Na konci léta, když už nejsou vylíhlí trubci potřební, je dělnice nemilosrdně vyženou ven.

Pyl nebo nektar?
včelyCo vlastně včela sbírá? Odpověď se zdá být jasná, přece nektar, ze kterého pak vyrobí med. Jasné se to zdálo i před 300 lety, kdy se lidé domnívali, že včely sbírají rovnou med. Tento omyl vyvrátil až Joseph Gottlieb Kölreuter, který prokázal, že med je včelí produkt vytvořený z nasbíraného nektaru. Ale včely nevyrábí jenom med, další jejich produkty jsou plástve, propolis a mateří kašička. Aby včely mohly tyto produkty vytvořit, sbírají též pyl a pryskyřice. Včely z pylu vyrábí tzv. rousky. Preferují pyl čerstvě dozrálý, jež u některých rostlin dozrává jen v určitou denní dobu. Včely to vědí a pro pyl si dolétnou přesně v okamžiku, když pyl dozraje. Pyl je výživný, obsahuje 10 hlavních aminokyselin, nutných pro výživu mladých včel. Živí se jím tedy mladušky (včely do 20. dne života). Pyl slouží pro zdárný vývoj jejich hltanové žlázy, která právě v této fázi (3. – 10. den) produkuje mateří kašičku pro larvy. Starší včely (létavky) mají tuto žlázu zaprahlou a živí se nektarem, ale v případě nedostatku mladušek se hltanová žláza obnovuje. Mladušky mají aktivní i voskotvornou žlázu, a kolem svého 9. až 10. dne se stávají stavitelkami plástů. Pokud vznikne nedostatek mladušek, mohou dělnice opět obnovit funkci své žlázy, když se začnou živit pylem.

Co znamená, že je včela florokonstantní?
včelyVčely jsou vděčnými opylovači především díky tomu, že po určitou dobu zachovávají věrnost jednomu druhu květu. Takže pokud jsou včely v sadě, kde je více druhů stromů, neplýtvají pylem tím, že by ho zanechávaly na jiném druhu květu (třeba třešňový pyl na jabloních), ale přenesou pylové zrno na správnou bliznu tak, aby byla zachována genetická informace stromu. Díky této pečlivosti včel můžeme o jednotlivých medech tvrdit, že jsou lipové, akátové, řepkové, lesní apod. Ovšem jen pokud je v okolí těchto květů dostatek, protože na vytvoření jednoho kilogramu medu musí včela sesbírat kapičky nektaru z 2 až 5 milionů květů.

Jak včely zjistí, kam letět za potravou?
Včely pracují efektivně. Nelétají zbůhdarma po světě, aby našly vhodný květ. Většinou se zdržují v blízkosti úlu kolem 1 km. Když je pochmurné počasí a hrozí déšť, nelétají včely dál než do 100 m od úlu. Ale některé včely přece jenom létají dál, až 6 km od úlu. Jsou to včely průzkumnice, které hledají velké zdroje potravy. Když takový zdroj naleznou, předají o něm zprávu ostatním včelám pomocí tance. Za rozluštění včelích tanců získal v roce 1973 Karel von Frische Nobelovu cenu. Vědci byli fascinováni poznáním, že včela dokáže předat informace nejen o zdroji potravy, směru a vzdálenosti, ale také o orientačních bodech, které je k potravě zavedou. Překvapivá je i paměť včel, zvládají si totiž zapamatovat až pět cest ke zdroji potravy. Pokud se včela v úlu točí, sděluje tím, že je potrava v dosahu 100 m od úlu. Pro vzdálenější cesty používá tanec připomínající osmičku. K informování o směru letu využívají včely aktuální pozice slunce. Vzdálenost a úhel, který je dovede ke zdroji, určí počtem tanců, které včela průzkumnice provede za určitou časovou jednotku.

Včela a hospodářské zvíře?
včelyKdyž se řekne hospodářské zvíře, většinou si představíme dobytek nebo drůbež, málokoho by však napadlo, že hospodářským zvířetem je i včela medonosná. Chová se úmyslně ve velkém, hlavním produktem je pochutina zvaná med, využívají se i plástve, propolis, mateří kašička, pylová zrna a schopnost včel opylovat rostliny. Protože je chov včel zastoupený snad v každé vesnici i městě, jsou také včely nejvýznamnějšími opylovači rostlin. Až 95% květů je opyleno právě včelou medonosnou. Zbývajících 5% pak obstarají včely samotářky, čmeláci a ostatní opylovači. Význam těchto zbylých opylovačů není malý. Procento opylených rostlin včelou medonosnou klesá kvůli poklesu stavů včelstev, která jsou napadána morem včelího plodu a varroázou. Na rozdíl od čmeláků, kteří si netvoří zimní zásoby medu, musí včely svoji energii alokovat účelně, proto dávají přednost vzdálenějšímu zdroji potravy, který pro ně poskytne mnohonásobně větší pastvu než blízké okolí. Tedy včelstvu se více vyplatí letět na řepkové pole, než na místní zahrádky. Opylování zahrádek tak zůstává na čmelákovi. I proto se dostává čmelák do obliby zahrádkářů, kteří se ho snaží nalákat do připravených „domečků“.

Vyhyne lidstvo 4 roky po vymření včel?
Včela medonosná je rozšířená hlavně díky člověku, který ji chová. Při převaze jednoho druhu se zákonitě objeví i více nemocí a parazitů, kteří počet převládajícího druhu sníží. Snížením počtu včel vznikne mezera u „prostřené tabule“ (odborným termínem se mezera nazývá nika). Ta však dlouho prázdnou nezůstává. Pyl, který je výživný, bohatý na bílkoviny i aminokyseliny, by nalákal jiného konzumenta, který by se pravděpodobně stal i opylovačem. Kdybychom přece jenom připustili variantu úplného vymření hmyzích opylovačů, přišli bychom přibližně o 35 % potravin (zdroj: FAO), jako je ovoce, ořechy, plodová zelenina (rajčata, okurky, dýně), luštěniny a olejniny. Větrosnubných rostlin, jako jsou obiloviny (tedy i rýže a kukuřice) a zeleniny (jiná než plodová), by se ztráta opylovačů nedotkla. Náhradu za včely bychom však hledali velmi těžko. V čínské oblasti Mao-sien si už vyzkoušeli, Jak se opylovává sad ručně.

Včelí dieta
I když včela po určitý čas opylovává jeden druh rostliny, neznamená to, že by si vystačila jen s jednou monokulturou. Nabídka květů se během roku mění, nejen díky přírodě, ale i díky včelařům, kteří s úly kočují. Dnes si většina sadařů včelí úly pronajímá, tedy nechá si je na určitou dobu přivézt do sadu. V Číně jsou sady, které pro úhyn včelstev opylovávají lidé. Včely v těchto místech vymíraly nejen kvůli nadbytku pesticidů, ale i kvůli nedostatku pylu. Pro vývoj včel je potřebné nejen dostatečné množství pylu (jarní včely žijí kratší dobu, protože měly omezené množství pylu), zapotřebí je i pestrá strava – tedy různé druhy pylu. V krajině, kde převládá monokultura, včely chřadnou. Pro zlepšení odolnosti se všeobecně doporučuje pestrá strava. Větší diverzita rostlin (rumiště, louky, zahrádky) přispívají ke zdraví včel i medu.

Dostanou se zbytky pesticidů i do medu?
včely Med je ceněný pro hodnotné látky jako jsou vitamíny, minerální prvky a rostlinné látky, které medu dodávají specifické aroma a jsou často antibakteriální nebo jinak povzbudí činnost imunity. Včely při jeho sběru zalétávají na zemědělské plodiny, které jsou často ošetřené nejrůznějšími chemickými přípravky na ochranu rostlin. Vyvstává otázka, zdali se tyto látky nedostávají až do medu.

Pro rezidua v potravinách (zbytky cizorodých látek) jsou zavedeny limity, které stanovila Evropská unie nařízením (ES) č. 396/2005, o maximálních limitech reziduí pro vybrané pesticidní látky.
Výzkumný ústav včelařský zkoumal, kolik je reziduí v medu, konkrétně v tom nejobávanějším, řepkovém medu. Vzorky byly poslány do jedné z nejlépe vybavených specializovaných laboratoří na analýzu přítomnosti 18 různých pesticidů, které se dnes používají k ošetřování řepky. Byly použity metody plynové chromatografie s elektrochemickou detekcí (GC-ECD) a kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC-MS/MS). Citlivost těchto metod je v řádu 1 mikrogramu na kilogram zkoumaného vzorku. To znamená, že analýza je tak citlivá, že zachytí stokrát menší množství, než jsou hygienické limity.
Výsledky analýz však jsou velmi překvapivé. Ani v jednom měřeném vzorku řepkového medu nebyly nalezeny žádné zbytky analyzovaných pesticidů, které by mohly představovat sebemenší zdravotní riziko. Vedoucí výzkumu Ing. Dalibor. Titěra, CSc. vysvětluje výsledek analýzy a časté dotazy na toto téma v článku Řepkový med bez rizika.

Podpora včelaření
včelyVčela je fascinující a inspirativní tvor. Celý svůj život pilně pracuje, zásobí včelstvo na zimu, aby včely vylíhlé na podzim měly dostatek energie k zahřívání nového plodu, který na jaře začne novou sezónu. Pro mnoho lidí se stalo včelaření vášní na celý život. Kdo jednou začne včelařit, obvykle již nepřestane. Průměrný věk našich včelařů je však vysoký, kolem 60 ti let. I proto jsou tak důležité kroužky pro děti s touto tématikou, které pomáhají předávat zkušenosti včelařů mladší generaci.

Bc. Zuzana Ungerová
Ekologické centrum Most a Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
http://www.vcelyonline.cz
http://www.ceskycmelak.cz
http://www.osel.cz
http://www.vceliobchudek.cz
http://ovcsvpardubice.blog.cz
http://21stoleti.cz
http://www.vcelky.cz
http://www.domaci-vcelarstvi.cz
http://www.meduj.cz
http://www.fao.org
http://www.epochtimes.cz
http://ceskapozice.lidovky.cz
http://www.szu.cz
http://www.beedol.cz



Články a tiskové zprávy z roku 2016

2.12.2016 Který vánoční stromeček je ten nejlepší?

28.11.2016 Jaderný odpad v Lubenci na Lounsku?
25.11.2016 Kvalita ovzduší a zdraví obyvatelstva
21.11.2016 Barva listů a ovzduší
18.11.2016 Studenti opět zkoumali, jak potraviny cestují
4.11.2016 Co ví studenti o uhlí

31.10.2016 Komu se nelenilo a zelenalo?
19.10.2016 Hornictví, jeho tradice a studenti
17.10.2016 Ozvěny EKOFILMU pro žáky 1. a 15. ZŠ v Mostě
13.10.2016 Až se zima zeptá aneb Jak uchovávat potraviny zdravě a šetrně – bez elektřiny
12.10.2016 Jak se stát farmářem
11.10.2016 Studenti poznávali VÚHU a.s. a VŠB
5.10.2016 Ekocentrum na Svatomichaelských slavnostech 2016
3.10.2016 Lesní školky

30.9.2016 Studenti v Elektrárně Počerady
21.9.2016 Studenti se vydali na Cestu…aneb Uhelná maturita 2016
16.9.2016 Den otevřených dveří na vodním díle Přísečnice
1.9.2016 Lužická jezera největší uměle vytvořená vodní plocha Evropy

5.8.2016 CITES - úlovky z dovolené
4.8.2016 Evropská unie se brání invazním druhům

29.7.2016 CO2 patří pod zem?
17.7.2016 Salesiova výšina a naučná stezka
15.7.2016 EIA a veřejnost
11.7.2016 Kam o prázdninách?
1.7.2016 V ekocentru se zkoumala cesta potravin na náš stůl

29.6.2016 Národní přírodní rezervace Jezerka
28.6.2016 Na ZŠ Palacha se promítaly filmy o ekologii
23.6.2016 Ptačí oblast v Krušných horách
16.6.2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie
14.6.2016 Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?
10.6.2016 Exkurze v Záluží
6.6.2016 Modrá úsporám

26.5.2016 Včely a jejich tajemství
6.5.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
5.5.2016 Gymnázium Most dýchalo a chutně a zdravě se stravovalo
2.5.2016 Biopotraviny a kam za nimi v Ústeckém kraji?

29.4.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
29.4.2016 Hornická soutěž začíná
20.4.2016 Ústecký kraj má své regionální potraviny
15.4.2016 Ekozemědělství
11.4.2016 Nový zákon o odpadech a evropské směrnice
7.4.2016 Svoz bioodpadu z domácností
6.4.2016 Prezentace činnosti Ekologického centra Most pro Krušnohoří

21.3.2016 Soutěžte s námi neboť „Komu se nelení, tomu se zelení“
15.3.2016 Rostlinní sousedé a jejich vztahy
9.3.2016 Chráněné lokality – Co je nového v Ústeckém kraji?
7.3.2016 Les a kácení
1.3.2016 Pták roku 2016: červenka obecná

24.2.2016 Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?
19.2.2016 Půda, zdroj života
15.2.2016 Quo vadis EVVO?
8.2.2016 Nová zelená úsporám
1.2.2016 Neekologická změna ve způsobu účtování energií

19.1.2016 Jaké je životní prostředí Ústeckého kraje?
6.1.2016 Rok 2016 bude rokem luštěnin

leaf