Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 16.10.2018, 22:30
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I po najetí Reaktoru D na výrobně PE1.

Unipetrol RPA - 16.10.2018, 12:40
Spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v rámci najíždění Reaktoru D na výrobně PE1.

Unipetrol RPA - 16.10.2018, 5:00
Ukončeno spalování neodsířeného syntézního plynu v rámci najíždění Reaktorů R 4 a R 5. Zahájeno spalování odsířeného syntézního plynu na polním hořáku B 201 v rámci najíždění výrobny POX do provozu.

Unipetrol RPA - 16.10.2018, 2:52
Zahájeno spalovaní neodsířeného syntézního plynu na polním hořáku POX - najíždění Reaktoru 4 a Reaktoru 5 na výrobně POX.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Voda v zimě

13. ledna 2011


MOST - Konečně i k nám přišla ta pravá zimní sněhová nadílka. Všude je čisto a bílo, sníh milosrdně pokryl i to, co jsme nechtěli vidět, špinavá zákoutí překryla běloskvoucí rouška. Voda je nyní přítomna všude kolem nás velmi viditelně. Pojďme si připomenout několik zajímavostí o vodě, i o tom, jak se chová v zimě. Všechny živé organismy jsou na vodě závislé, pro některé dokonce voda tvoří životní prostředí.

Voda je neustále přítomna nejen ve vodních nádržích a tocích, ale také ve vzduchu ve formě vodní páry. Do vzduchu se neustále dostává velké množství vodní páry především odpařováním vody z celého povrchu zemského i z rostlin, a to za každé teploty, i v mrazu. Vodní páru také vydechují organismy. Rychlost vypařování závisí na ploše volného povrchu kapaliny, na rychlosti odstraňování vypařených částic od povrchu kapaliny (např. na větru) a především na teplotě, čím vyšší teplota tím rychleji se kapalina vypařuje. Při dostatečném nasycení vzduchu vodní parou a dosažení teploty rosného bodu dojde ke vzniku vodních kapek a srážek. Srážky rozlišujeme na vertikální: déšť, sníh, kroupy a horizontální: mlha, rosa, jinovatka, námraza.

Víte, jak vzniká sníh?
Sněhové vločky se začínají tvořit, když se vysoko v oblacích, až šest kilometrů nad povrchem Země, sráží vodní pára a krystalizuje. Zaběhlá představa, že sněhová vločka vzniká jen z čisté vody, je mylná. Jádrem každé sněhové vločky totiž bývá mikroskopické zrnko prachu. Na něj se začíná nabalovat první šestiboký krystal, z něho rostou další a další, až do průměrné velikosti 2 mm, která je vidět pouhým okem. Husté sněžení tedy dokáže vzduch docela slušně vyčistit a zbavit prachu.

Zajímavé je, že zřejmě neexistují dvě sněhové vlčky, které by byly úplně identické. Najdeme mezi nimi ohromnou rozmanitost tvarů, jakou ostatně můžeme pozorovat všude v přírodě. Každá vločka má také svoji vlastní historii. Než dopadne na zem, změní se od svého vzniku v průběhu celého letu k nepoznání. Vědci zjistili, že při teplotách -2,8 až 0°C na sebe krystaly berou tvar šestihranných destiček, při nižších teplotách pak tvar jehličky. Při ještě nižších teplotách se tvoří duté sloupky a kapradinovité hvězdičky. Odhaduje se, že v běžné sněhové vločce je 1018 molekul vody. Počet způsobů, jakým mohou být vzájemně uspořádány, je tedy nekonečný.

Jaké jsou druhy sněhu?
Nejžádanějším druhem sněhu je jemnozrnný, suchý prašan. Vlhký a lepivý sníh nemají rádi ani lyžaři ani chodci. Sníh, který na velehorách střídavě roztává a opět mrzne, má zrnitou strukturu a nazývá se firn. Z firnu se po delší době vyvíjí ledovcový led. Sešlapáváním a rozjížděním sněhové pokrývky na cestách a ulicích vznikají zmrazky, ty asi opravdu nejsou u nikoho v oblibě.

Proč mráz maluje na okna?
Voda nám v zimě také zdobí naše příbytky. Zmrzlé krystalky vody kreslí na okna nádherné útvary – ledové květy. Ty se tvoří na oknech srůstáním ledových krystalků při velmi nízkých vnějších teplotách. Drobné kapénky vzdušné vlhkosti unášené větrem používá mráz místo barvy a sklo našeho okna jako malířské plátno.

Jak vznikají rampouchy?
Při mrznoucím dešti, pokud nemůže hned zmrznout veškerá voda, tak stéká dolů, ochlazuje se a mrzne do tvaru rampouchů. Zvlášť velké rampouchy (střechýly) vznikají při teplotách málo nad nulou, pokud svítí slunce.

Co je to jíní?
Nejedná se o námrazu, ale je to druh usazených tuhých srážek. Ledové částice jíní mají nejčastěji podobu jehliček, peříček či vějířků na stéblech trávy, vodorovných i šikmých plochách. Narozdíl od jinovatky se jíní neusazuje na elektrickém vedení. Na vozovce však může přispívat k tvorbě ledových usazenin.

Proč v zimě nezamrzají rybníky až ke dnu?
Je to díky nejznámější anomální vlastnosti vody, že dosahuje největší hustoty při teplotě 3.984 °C. Voda, která má tuto teplotu, je nejhustší a klesá ke dnu. V zimě proto vodní nádrže (rybníky, přehrady, jezera) ani oceány nezamrzají celé, ale umožňují život pod zamrzlým povrchem. U dna zůstává voda 4 °C teplá. Chladnější (a lehčí) voda u hladiny zmrzne dříve než u dna a vytvoří tak příkrov, který chrání život v tekuté vodě u dna.

Další významnou anomální vlastností vody je její expanze při mrznutí. Voda je jednou z několika málo látek, které při tuhnutí zvětšují svůj objem, což má obrovské důsledky pro život na Zemi. Kdyby se voda při mrznutí smršťovala, led by neplaval na vodě, ale klesal by ke dnu jezer a oceánů. Led na dně oceánů by byl odloučen od působení Slunce, takže oceány, s výjimkou tenké vrstvy kapaliny na povrchu za teplého počasí, by byly věčně zamrzlou tuhou hmotou, teplota půdy (Země) by byla mnohem nižší než dnes a na Zemi by tedy s největší pravděpodobností panovala věčná doba ledová. Protože se život zřejmě vyvinul v pravěkých mořích, je nanejvýš pravděpodobné, že kdyby se led při mrznutí smršťoval, nebylo by dnešního života na naší planetě.

Voda H2O, chemicky oxidan, je sloučenina vodíku a kyslíku. Tato nejznámější a nejrozšířenější tekutina na planetě Zemi má mimořádné chemické a fyzikální vlastnosti, které si mnozí z nás ani neuvědomují, ale které přesto mají značný vliv a příznivé dopady na životní prostředí celé naší planety.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou




Články a tiskové zprávy z roku 2011

29.12.2011 Vyhodnocení vánoční soutěže
29.12.2011 Územní rozhodnutí o výstavbě zařízení k EVO schváleno
22.12.2011 GEOBAL 4 vyhověl emisím pro jeho spalování
14.12.2011 Vánoce bez příchutě konzumu
12.12.2011 Veřejné projednání plánované výstavby spalovny odpadů v Komořanech
8.12.2011 Globální oteplování – fakta a fikce
30.11.2011 NEPROPÁSNĚTE NAŠI VÁNOČNÍ SOUTĚŽ O ZAJÍMAVÉ CENY!
29.11.2011 Ekologické centrum Most pro Krušnohoří je členem monitorovací skupiny spalovací zkoušky GEOBALU 4
24.11.2011 Veřejné projednávání je pro všechny
21.11.2011 Vánoce přicházejí aneb „Stromeček pod stromeček“
4.11.2011 Jak jsme lámali rekordy…
2.11.2011 Jak jsme prezentovali AKTA U v kraji karlovarském
25.10.2011 Tonery, tonery, tonery…
24.10.2011 Ohlédnutí za seminářem „Prach v ovzduší veřejnost“
18.10.2011 Jak probíhalo vyhodnocení soutěže "Příběhy, pověsti a pohádky o uhlí"
15.10.2011 Co nás v nadcházejícím období čeká? aneb Podzim barevný i šedivý 1
13.10.2011 Jaký byl festival EKOFILM 2011?
11.10.2011 Vyhodnocení soutěže "Příběhy, pověsti a pohádky o uhlí" skončila
5.10.2011 KDO POLETÍ? aneb Soutěž „PŘÍBĚHY, POVĚSTI A POHÁDKY O UHLÍ“ skončila
27.9.2011 NA CO SE EKOLOGICKÉHO CENTRA OBČANÉ PTAJÍ…
22.9.2011 ČAJ V KVALITĚ BIO ANEB HURÁ NA ŠÍPKY
19.9.2011 Pozvánka na Ekofilm 2011
14.9.2011 Komise pro životní prostředí Euroregionu Krušnohoří jednala ve VÚHU a.s. Most
8.9.2011 Ekoporadkyně na safari
5.9.2011 Pozvánka na seminář PRACH V OVZDUŠÍ A VEŘEJNOST
23.8.2011 Konference Energie v průmyslu chytře a efektivně
8.8.2011 Daruj, věnuj...hlavně nevyhazuj
1.8.2011 VYHRAJTE SOUTĚŽ A PROLEŤTE SE NAD KRAJEM S LEPŠÍ VYHLÍDKOU!
22.7.2011 Zveřejnění záměru Severočeských dolů a.s.
13.7.2011 Plánujete sázet stromy?
1.7.2011 Léto budiž pochváleno!
29.6.2011 Světelné znečištění - hvězdná obloha v nedohlednu?
17.6.2011 Studijní návštěva komise ENVE v Ústeckém kraji
16.6.2011 1. Světová vědecká konference o ochraně ovzduší - PETrA 2011
14.6.2011 Znáte naše lesy?
3.6.2011 Odborníci z Evropy si přijedou prohlédnout doly a rekultivace a my budeme u toho
2.6.2011 „Uhlí – energie i chemie“
31.5.2011 Novela zákona o odpadech
25.5.2011 Vyhodnocení zimní fotosoutěže
24.5.2011 Evropský den parků - 24. května 2011
20.5.2011 Novela zákona o ovzduší zamítnuta
20.5.2011 Pokračování programu Zelená úsporám
18.5.2011 2011: Mezinárodní rok chemie
2.5.2011 Omluva soutěžícím a Vítání ptačího zpěvu na Jezeří
26.4.2011 Naučná stezka Základní školy ve Svážné ulici
22.4.2011 Velikonoce
19.4.2011 Vymírání vzácných, zavlékání nepůvodních
7.4.2011 Severočeské farmářské trhy
5.4.2011 Účast na festivalu Jeden svět 2011
4.4.2011 Uhelné safari 2011
25.3.2011 Vyberte oblíbený strom do ankety
23.3.2011 Pozvánka na festival Jeden svět
21.3.2011 Jaro je tady a s ním také cyklistická sezóna
18.3.2011 Jakou ekologickou stopu po sobě zanecháváme
18.3.2011 Jarní bylinky pomáhají našemu zdraví
18.3.2011 Podpořte naši planetu Hodinou Země
31.1.2011 Novinky ze světa chemie
19.1.2011 Atlasy skládek odpadů
17.1.2011 Koho trápí hromádky?
14.1.2011 Fotografická soutěž Ekologického centra Most – „Člověk a příroda v zimě“
13.1.2011 Voda v zimě
12.1.2011 Nová vyhláška MŽP pro těkavé organické látky
12.1.2011 Váháte stále s výměnou staré klasické žárovky za novou?
11.1.2011 Topíme a dýcháme
7.1.2011 Největší zdroje znečištění vodních toků
4.1.2011 Koupí nového spotřebiče lze šetřit

leaf