Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 27.6.2017, 19:00
Ukončeno spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v souvislosti s odtlakováním separátorů D 201 + D 251 a s následným najížděním reaktorů R 201 + R 251 a stabilizací provozu výrobny Polypropylenu (zahájeno 25.6. ve 20:45).

Unipetrol RPA - 27.6.2017, 15:34
Od 15:34 do 15:55 spalování uhlovodíků na polním hořáku EJ v rámci odstavení souboru SHP na výrobně EJ.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Zápach nebo vůně?

2. října 2013

altZápach je slovem používaným v souvislosti s něčím nelibým, vadícím a pohoršujícím. Ovzduší v bytě i ve volném prostranství se čas od času změní na prostředí, ve kterém něco cítíme. Záleží však na každém z nás, zda to co ucítíme, nám bude vonět nebo zapáchat. Zápach je totiž subjektivní vjem jedince, jeho reakce je často podmíněna aktuálním stavem a rozpoložením. Například těhotná žena je zvlášť vnímavá na pachy a i vůně oblíbené čerstvě umleté kávy ji dokáže velmi znechutit. Proto vám představíme zajímavosti ze světa vůní i zápachu.

Zápach nebo vůně?

Někdo miluje vůni čerstvého pečiva a někdo vůni květin. Lidé bydlící dlouhá léta nad pekárnou vám mohou povědět, že vůni pečiva nesnášejí. Některým lidem naopak květiny nevoní a bolí z nich hlava. Každý z nás je jiný a co se týče zařazení pachu do kategorie vůně nebo zápach to platí dvojnásob. Zápach a vůně pocházejí ze zdrojů přírodních, například z květin, živočichů, lidí, biologických a chemických procesů. Ale člověk při své činnosti také produkuje pachy – vůni i zápach, které se uvolňují z výroby, provozu a dalších činností člověka. Pachové látky jsou produkovány nejen ze zemědělství, průmyslu, spalování, automobilové dopravy, ale i z obyčejného grilování na zahradě. Zápach i vůně jsou tak pachové látky, mezi kterými je velmi tenká hranice pro rozlišení toho, co nám voní nebo zapáchá.

Historie zápachu?

altVůně a zápach spojuje lidstvo již dlouhá století. Například v 15. století se lidé snažili maskovat svůj vlastní pach (zápach) před okolím. V dobách temna a žádných hygienických zásad, kdy neexistovaly parfémy a kartáčky na zuby, to byl vskutku problém. Jak lidé tento problém vyřešili? U vyšší společnosti se vcelku šikovně osvědčily vějíře, které odvívaly linoucí se zápach těla pod těžkým nepropustným oblečením. To co nám dnes připadá běžné, v minulosti neexistovalo. Lidé se téměř vůbec nekoupali. A pokud ano, tak v jedné vaně se vystřídalo hned několik generací počínaje vykoupáním nejdříve hlavy rodiny a dalších mužských členů, pak žen, dětí a kojenců. I zahrady s voňavými květy měly kromě okrasného významu také úkol potlačovat zápach lidí při společné procházce.

altS postupem poznání člověka se zlepšovaly také hygienické podmínky obyvatel. Rok 1858 se však zapsal do historie Londýna neuvěřitelným zápachem, který ochromil život v centru města. Velký zápach (angl. Great Stink) je název pro velmi „smradlavé“ léto roku 1858, které bylo způsobeno splašky z veřejné kanalizace. Ta sloužila dříve pro odvod pouze dešťové vody a po zapojení moderních splachovacích záchodů také pro odvod splašků. Do kanalizace byly odváděny nejen dešťové vody, splašky, ale také odpady z továren. Ve výsledku se jednalo o nesnesitelný zápach, který mírně ustoupil až při vypouštění splašků do Temže. Právě letní horka z roku 1858, extrémně znečištěná Temže a její přítoky se podepsaly na Velkém zápachu a vzniku iniciativy Dolní sněmovny a soudního dvora na řešení „zapáchající“ situace. Díky návrhu výstavby kanalizační sítě v podzemí Londýna se zápach a výskyt nakažlivých onemocnění včetně cholery výrazně snížil.

Naštěstí tuto dobu odvál čas a dnes je již pro každého z nás samozřejmá existence kanalizačních systémů a dodržování hygienických zásad i používání deodorantů.

Jak vnímáme pachy?

altZa vnímáním zápachu nebo vůně stojí na prvním místě čich. Pomocí nosu cítíme a vnímáme okolní prostředí. Možná ani netušíme, jak velký význam má právě jeden z pěti smyslů - čich. Vůně nebo pach je čichový vjem získaný pomocí čichových receptorů. Dává nám smyslovou informaci o tom, jaké je chemické složení aerosolu nebo plynu, který právě dýcháme a cítíme.Vnímaná látka nebo směs různých chemických látek je často v nízkých koncentracích. Vzduch, který dýcháme, prochází přes čichově buňky, které reagují na molekuly látek z přijímaného vzduchu. Vzniklé vzruchy jsou vedeny do mozku, ve kterém vzniká čichový vjem. Mozek člověka si pachy velmi dobře pamatuje a někteří vědci jsou dokonce toho názoru, že člověk si napořád zapamatuje každý pach, který kdy ucítil.

Čich velmi souvisí s chutí, pokud jsme nastydlí a máme ucpané nosy, stává se, že ztrácíme chuť k jídlu. Vnímání pachů je u živočichů rozdílná, například velmi dobrý čich mají motýli, žraloci a šelmy. Říká se, že nejlepším čichem oplývají psi. Čich používají pro orientování v prostoru, v teritoriu, při stopování a hledání potravy.

Jak se hodnotí zápach nebo vůně?

altPosuzování vůně nebo zápachu je otázkou mnoha odvětví lidské činnosti – chemického, potravinářského průmyslu i parfumerie nebo životního prostředí. Pro hodnocení pachu například při zjišťování zápachu v ovzduší, který se dlouhodobě vyskytuje v okolí, lze využít tzv. olfaktometrickou metodu. Tato metoda je založena na posuzování pachu skupinou lidí, kteří očichávají vzorky odebraného vzduchu. Zhodnocení probíhá pomocí olfaktometru, ze kterého je vzorek posuzován komisí. Komise je složena pomocí členů dle normou předepsaných požadavků na citlivost k čichovým podnětům. Než dojde k samotnému měření je u členů ověřena citlivost čichu certifikovaným materiálem (n-butanolem). V případě měření pachů dynamickou olfaktometrií je koncentrovaný vzorek zředěn v nejnižším kroku minimálně 8x a je podáván po dobu 2,2 s. Na základě posouzení zápachu členy je poté vyjádřena koncentrace počtem pachových jednotek, tedy kolikrát je zápach výraznější, než je prahová koncentrace rozpoznání zápachu. Evropská pachová jednotka (ouE) je definičně stanovena jako takové množství pachových látek v 1 m3 plynu, které vyvolá stejnou reakci komise posuzovatelů, jako n-butanol v koncentraci 0,040 µ mol/mol neutrálního plynu. Olfaktometrické stanovení spočívá v odběru vzorků pachových látek z imisních a emisních vzorků nebo z plošných zdrojů jako jsou skládky, kompostárny, biofiltry, ČOV. Následuje sledování meteorologických podmínek a dále transport vzorků do laboratoře a jeho zpracování a senzorické vyhodnocení skupinou posuzovatelů. Pro posouzení pachu a zařazení do různých kategorií se používají také tzv. deskriptory pachu, které slouží pro popis charakteru pachu a označují se číselnými kódy. Na následujícím obrázku jsou znázorněny právě deskriptory pachu dle St. Croix Sensory, Inc. Jednou z novinek, kterou využívají města ve světě, je mapa zápachu. V České republice jsou takové projekty zatím ojedinělé, jedním z nich je např. diplomová práce Anežky Hrubé Ciglerové, která vytvořila tzv. čichovou mapu SmellMap a to jako projekt o mapě vůní nebo zápachu v Praze (k nahlédnutí zde).
alt

Jak se řeší zápach v ovzduší?

Hodnocení zápachu v ovzduší je velmi problematické. Ani legislativa životního prostředí týkající ochrany ovzduší nezajišťuje dostatečné řešení problematiky zápachu. Zápach je v zákoně č. 201/2012, o ochraně ovzduší zaznamenán pouze v definici znečišťující látky, kde se uvádí, že: „znečišťující látkou každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem“. Díky tomuto vydanému zákonu byla zrušena například vyhláška č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování. Zápach je tak řešen pouze ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, kde jsou uvedeny návrhy opatření u provozních činností, u nichž může docházet k emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem (např. pro nakládání s odpady a odpadními vodami, chemický průmysl, rafinerie, potravinářský a dřevozpracující průmysl, chov hospodářských zvířat). Provozovatel stacionárního zdroje emitujícího znečišťující látky obtěžující zápachem, zejména kategorie 2.3, 2.4, 2.6, 7.8, 7.9, 7.10, 7.11, 7.12, 7.16 (č. 415/2012 Sb.) a 8 přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší, musí uvést v provozním řádu technická a provozní opatření k omezení emisí těchto látek.

Vůně léčí

altDenně nás obklopují pachy, které podle nálady vnímáme, registrujeme a hodnotíme. Některé z nich v nás umí dokonce vyvolat vzpomínky, ať už na dětství, vůni venkova u babičky nebo třeba na moře. Díky nim se v čase vrátíme o několik let zpět a opět zažijeme (alespoň na chvilku) příjemné zážitky, které jsme měli rádi. Některé pachy nám tak poskytují aroma. Aromatické látky, které příjemně působí na čichové nebo chuťové receptory člověka, lze tak úspěšně využít k léčení i relaxaci. Aromaterapie je forma alternativní medicíny, která využívá esenciální oleje z rostlin a plodů rostlin, které se přidávají do masážních olejů, koupelí nebo do oblíbených aromatických lampiček a navodí pocit absolutního klidu a pohody. O dávném účinku vůně věděli již staří Egypťané (3000 př.n.l.), které používali rostlinné oleje k léčebným účelům. Po nich pak převzaté znalosti zúročili Řekové a Římané také ke kosmetickým účelům.

Mezi hojně využívané éterické oleje patří: citrónová tráva, levandule, cedrové dřevo, zázvor, santalové dřevo, borovice, jasmín, růže, či granátové jablko.

Závěr
Čisté ovzduší je předpokladem zdravého dýchání lidí i živočichů. Avšak i čisté ovzduší je nasyceno velkým množstvím pachů a pylů z květů a dalších látek pocházejících z přírodního znečištění. Na rozdíl od přesného stanovení přípustných limitů platící pro emise a imise, které jsou definovány zákonem o ochraně ovzduší, je problematika zápachu vnějšího ovzduší velmi obtížně řešitelná. Naopak vnitřní ovzduší z hlediska vůně a zápachu nejlépe ovlivníme mi sami. Pomocí vonných látek, vaření, pečení nebo využití desinfekčních prostředků hraje domov paletou všech barev vůní a je jen na nás, jak si je namícháme.

Autorka článku: Ing. Radka Vlčková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD_z%C3%A1pach
http://www.latinsky.estranky.cz/fotoalbum/smyslova-soustava/smyslova-soustava/cich.png.html
http://www.aromaterapie.cz/aromaterapie/
http://en.wikipedia.org/wiki/File:FaradayFatherThames.jpg
http://www.cpzp.cz/clanek/745-0-Vune-leci.html
http://www.smellmap.cz/smellmap_web.pdf
http://budejovice.idnes.cz/sommelier-dvorak-naucil-budejovicke-milovniky-vina-ochutnavat-napoj-kralu-16x-/budejovice-zpravy.aspx?c=A101210_131534_budejovice-zpravy_pp
http://cs.wikipedia.org/wiki/Aromaterapie
http://www.authorstream.com/Presentation/wistariecz-1538837-kuriozity-15-16-stol/

Články a tiskové zprávy z roku 2013

20.12.2013 Chemie a životní prostředí
18.12.2013 Vánoční soutěž má své vítěze
16.12.2013 Zdravé zimní mlsání aneb dárky ze zahrádky
10.12.2013 Plať za svůj odpad!
5.12.2013 Nebojme se mlhy!
3.12.2013 Voda pro život – jak dopadla soutěž?

28.11.2013 Den nenakupování - 30. listopad
26.11.2013 Pálím, pálíš, pálíme? aneb jak jsme na tom se spalováním odpadu
21.11.2013 Voda, co nás drží nad vodou
19.11.2013 Jak se žije ježkům?
7.11.2013 Pokořili jsme REKORD
4.11.2013 Pojďte do divadla a do kina ! Kam ? Do Centralu !!!
1.11.2013 Pozvánka na vernisáž VODA PRO ŽIVOT

31.10.2013 Vnější versus vnitřní ovzduší
24.10.2013 Pamatujme na stromy!
21.10.2013 Proč pěstovat staré odrůdy jabloní?
10.10.2013 Ekologické centrum zve na vernisáž výstavy s tématem „Voda pro život“
9.10.2013 Samá voda...
9.10.2013 Mostečané se pokusí o nový rekord aneb Kolik kapek se sejde v OC Central dne 07.11.2013 v 11:00hod.?
7.10.2013 Vánoční soutěž
2.10.2013 Zápach nebo vůně?

30.9.2013 Průběh semináře „Voda pro život"
27.9.2013 Hurá zpátky do školy i k chemii!
24.9.2013 Co nezvládneme vytřídit, pohltí skládky. Ale je to správné?
20.9.2013 Semináře „Chemie a životní prostředí“ v listopadu a prosinci zdarma!
13.9.2013 Svatba v zeleném
12.9.2013 Živý přenos konference o změně klimatu
6.9.2013 O včelkách samotářkách
4.9.2013 Do školy s ohledem na přírodu!
2.9.2013 Pozvánka na nové semináře „VODA PRO ŽIVOT“

30.8.2013 Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy
26.8.2013 I ekovýchova má své osobnosti
8.8.2013 Biovaření má zelenou!
5.8.2013 Cena kapky vody
2.8.2013 Proč na louky s kosou?

29.7.2013 Hurá do ZOO!!!
24.7.2013 Co pít v horkých letních dnech?
22.7.2013 Novela zákona o odpadech začne platit od 1. října
19.7.2013 Revitalizace vodních toků
16.7.2013 Alergie a biologické znečištění ovzduší
16.7.2013 Kotlíkové dotace pro Ústecký kraj
11.7.2013 Nová vyhláška o ochraně dřevin a povolování jejich kácení

28.6.2013 Za humny je taky krásně
26.6.2013 Jak studenti „zeleně“ nakupovali
25.6.2013 Co se děje na skládce? aneb S čím kdo zachází, tím také schází!
24.6.2013 Moře odpadů v moři
21.6.2013 Ozon – chrání nebo škodí?
20.6.2013 Jak probíhalo předávání cen v soutěži "Poraď ODPADlíkovi"
19.6.2013 Bez chemie se nikam nepohneme
12.6.2013 Kdo nejlépe poradil ODPADlíkovi?
11.6.2013 Ekologické centrum na jarmarku
10.6.2013 Světový den větru aneb Vítr a jeho energie

23.5.2013 Školní zahrada – zelená učebna
22.5.2013 Imisní monitoring ve světě a v Evropě
21.5.2013 Seznamte se s činností Zdravotního ústavu
17.5.2013 Jak ekologicky na dovolenou ?
15.5.2013 Chemie a láska
6.5.2013 FÉROVĚ!
3.5.2013 Odpady – na životní prostředí dopady
2.5.2013 Oslavme ptačí svátky

26.4.2013 Výměna domácích kotlů s příspěvkem bude možná i v Ústeckém kraji!
23.4.2013 Krajská ekologická konference pro žáky základních a středních škol
22.4.2013 Nová soutěž "Poraď ODPADlíkovi"
19.4.2013 Den Země a chemie
16.4.2013 Proč je i kosmetika BIO?
15.4.2013 Pleny jako odpad
10.4.2013 Znečišťující látky v ovzduší a jejich škodlivost I.
3.4.2013 Studenti UJEP v Ekocentru

28.3.2013 Pálení odpadu na Zemi v průběhu staletí
28.3.2013 Kontrolní den Ekologického centra Most pro Krušnohoří
26.3.2013 To nejsladší na světě
25.3.2013 O Nové zelené úsporám s ministrem životního prostředí
22.3.2013 Brána ekologie otevřená – soutěž VODA PRO ŽIVOT
22.3.2013 Jak jste poznávali vodu a její tajemství
21.3.2013 Jak chránit vodu? Aneb "VODY NENÍ NEKONEČNĚ, UŽÍVEJME JI SPOLEČNĚ"
20.3.2013 Jaro za dveřmi – ptáci za okny
19.3.2013 Chemie a ženy
18.3.2013 Pneumatiky do příkopu nepatří!
11.3.2013 Imisní monitoring – aneb jak se měří imise?
5.3.2013 Jaká je kvalita životního prostředí na Mostecku?

28.2.2013 Vývoj ovzduší na Mostecku
28.2.2013 Kde se vzala, tu se vzala... Evropská vodní charta
26.2.2013 Nová zelená úsporám
25.2.2013 Kde je čistší vzduch, uvnitř nebo venku?
19.2.2013 Pták roku 2013 – Břehule říční
14.2.2013 Farmářské trhy v Mostě mění lokalitu aneb Bedýnkování v každé roční době i počasí
12.2.2013 Chemie nám chutná
7.2.2013 O řezaných květinách trochu jinak…
4.2.2013 Co do popelnice nepatří?

30.1.2013 WELFARE aneb jsme ke zvířatům opravdu fér?
28.1.2013 Osmáci na cestě za tajemstvím ropy
22.1.2013 Rok 2013 – Mezinárodní rok …
22.1.2013 Právo životního prostředí v roce 2012 a 2013 aneb Co se událo a co se chystá?
8.1.2013 V novém roce nová rubrika ECM

leaf