Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 14.12.2018, 08:15
Zahájeno spalování expanzního plynu na polním hořáku výrobny čpavku.

Unipetrol RPA - 14.12.2018, 12:42
Ukončeno spalování uhlovodíkových plynů s obsahem sulfanu.

Unipetrol RPA - 14.12.2018, 08:00
Spalování uhlovodíkových plynů s obsahem sulfanu.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Jaký máte vztah k přírodě?

15. listopadu 2018

přírodaV dnešní době tráví lidé většinu času v uzavřeném prostoru obklopeném betonem, železem a výdobytky moderní civilizace. Naše těla jsou však přizpůsobena tomu, abychom trávili větší procento času v přírodě. Pobyt v přírodě může působit nejen jako balzám na naši mysl, ale může mít i výrazné zdravotní přínosy, o čemž hovoří řada vědeckých studií.

Například rakouský biolog Clemens Arvay tvrdí, že pokud strávíme jeden den v lese, budeme mít v krvi o 40 procent více bílých krvinek. (autor knihy „Biophilia Effect: A Scientific and Spiritual Exploration of the Healing Bond Between Humans and Nature” neboli Biofilní efekt: Vědecké a duchovní zkoumání léčivé vazby mezi člověkem a přírodou). Dále uvádí: „Vzduch v lese může také zvýšit tvorbu DHEA v kůře nadledvinek. Tato látka nás chrání před koronárními chorobami a infarktem.“

V Japonsku je procházka lesem považována za legitimní formu léčby. Japonské univerzity v roce 2012 vytvořily nové oddělení lékařského výzkumu nazvané Lesní medicína. Původ této nové oblasti lékařství můžeme najít v dávné japonské tradici nazvané šinrin-joku (doslovně přeložené jako lesní koupel). Clemens Arvay dále uvádí, že rostliny spolu komunikují pomocí terpenů. Když vstoupíme do lesa, tak tyto těkavé fotochemikálie vdechujeme, a to také zlepšuje fungování našeho imunitního systému.

přírodaDěti i dospělí potřebují ke svému zdraví i psychické pohodě kontakt s přírodou. Pokud člověk nepobývá dostatečnou dobu v přírodě, pak se podle odborníků dostavuje celá řada civilizačních problémů, jako jsou deprese, přecitlivělost, alergie, obezita, řídnutí kostí apod. Ukazuje se, že současná populace začíná trpět nedostatkem vitaminu D, který tělo získává ze slunečního záření. Nedostatek tohoto vitaminu může způsobit skoliózu u dětí, dospělé ženy mohou trpět poruchami menstruačního cyklu či plodnosti. Abychom získali dostatek vitamínu D, musíme strávit venku alespoň dvě hodiny denně.

Podle Českého portálu Ekopsychologie si dnešní děti hrají venku přibližně 2krát až 4krát méně než generace jejich rodičů před 25-30 lety. S tím, jak se zkracuje doba strávená hrou venku, zároveň roste čas, který děti tráví ve světě nových médií, televize, DVD, počítačů, herních konzolí, MP3 přehrávačů, mobilních telefonů nebo tabletů. V roce 2004 u nich děti na západ od nás trávily kolem 44 hodin týdně, v roce 2009 už 54 hodin týdně.
S pobytem v přírodě na tom není dobře ani dospělá populace. I u dospělých platí, že čím méně času tráví v divočině, tím častěji tráví volné chvíle u televize, počítače nebo v kině.
Pobyt v přírodě či jen výhled do zeleně má přitom příznivý vliv na lidskou psychiku. Výzkum prováděný na sídlišti v Chicagu přinesl zjištění, že bydlení v domech obklopených zelení má pozitivní vliv na subjektivní spokojenost, duševní odolnost a sílu řešit různé životní problémy, ale například i na schopnost koncentrovat pozornost.

přírodaObecný postoj člověka k přírodě je možné typově rozlišovat na panský, správcovský, partnerský, náboženský, hostilní apod. Postoj k přírodě se projevuje obecnými přesvědčeními o tom, jaká je její role vůči člověku a jaké je postavení člověka vůči ní. Vztah člověka k přírodě nelze vyjádřit jednoduše, např. „má blízký vztah k přírodě“ či „je přírodě vzdálený“. Například přírodní básník bude mít vysokou environmentální senzitivitu, ale oproti vojákovi může mít výrazně nižší schopnosti kontaktu s přírodou. A ochránce životního prostředí nemusí mít ani tak silnou potřebu kontaktu s přírodou jako třeba houbař, který se však může chovat k přírodě i bezohledně – například zajíždět autem do lesa.

Jan Krajhanzl ve své knize „Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí“ vztah lidí k přírodě charakterizuje z pěti různých hledisek:

1. Potřeba kontaktu s přírodou - Člověk s vyšší potřebou kontaktu s přírodou hledá způsoby, jak být co nejvíce v přírodě, s přírodninami a přírodními materiály se setkáme u něj doma, s přírodní tematikou v jeho knihovně a s přírodními scenériemi na zdech jeho bytu nebo na pozadí počítače.

2. Adaptace na přírodní podmínky - Člověk s vyšší úrovní adaptace na přírodní podmínky si v přírodě umí poradit. Umí se dobře pohybovat přírodním terénem, umí v přírodě pobývat několik dní, rozdělá oheň, ví, co jíst a co ne, co dělat za bouřky, kde si nachystat nocleh apod.

3. Estetický postoj - Člověka s rozvinutým estetickým postojem k přírodě přitahuje okolní příroda, zajímá ho, někdy až pohlcuje. Spatří a uslyší to, co mnozí míjejí, ucítí a pocítí to, o čem druzí nemají ponětí.

4. Etický postoj - V běžném životě se s etickým postojem nejčastěji setkáme při různých otázkách, týkajících se kácení, sekání, střílení, vypalování, betonování apod.

5. Environmentální vědomí zahrnuje naši (ne)ochotu jednat v (ne)prospěch přírody a životního prostředí.

Děti a příroda
Děti potřebují přírodu - kontakt se stromy, rostlinami, kameny a zvířaty, aby se naučily citlivému a láskyplnému vztahu k ní. Příroda nám nabízí velké množství podnětů ke společným hrám a rozhovorům. Nejhezčí hry se vytvářejí v lesích, na loukách, u potůčků, v horách apod. Při těchto aktivitách můžeme kombinovat pohyb s klidem beze slov. Zkusme se například s dětmi opřít o mohutný kmen, hladit voňavou kůru, poslouchat šumící koruny stromů, letící ptáky a pohybující se oblaka. Prožitky z přírody zprostředkované všemi smysly jsou pro děti poučné a neuvěřitelně vzrušující. Tyto společné okamžiky upevní rodinná pouta a také zažehnou v našich potomcích jiskřičku lásky k Zemi, kterou již nikdo v jejich životě neuhasí. Děti také dovedou být obdivuhodně schopnými a nadšenými zahradníky, pokud jim k tomu dáme příležitost a prostor.

přírodaDříve byl přístup člověka k přírodě odlišný. Člověk byl vázaný vztahem k půdě, změny přírody kolem sebe vnímal přímo (žádné zpravodajství), zdravá příroda byla všude kolem něj, znalosti přírody byly odlišné. Dnes se mnoho lidí přírodou nezabývá pro přímý užitek, ale pro peníze. Cílem je maximální výtěžnost z přírody pro uspokojení nejrůznějších lidských potřeb (zemědělství, medicína, turistický ruch atd.) Náš vztah k přírodě je dnes dosti zdeformovaný. V zájmu některých lidí poznání přírody prý ani není (je pro něho vymyšlena smysluplnější zábava - třeba sledování programů v televizi). Aby tu zbytky přírody zůstaly zachovány, je třeba začít asi u obyčejného člověka. Přehodnocováním žebříčků hodnot a připomenutím naší závislosti na přírodě (třeba výsadbou stromků, senosečemi, stavěním krmítek pro ptáky, pěstováním vlastní zeleniny a ovoce apod.).

Zdravotní přínosy procházky v přírodě
Pokud si najdeme chvilku času na procházku přírodou, určitě nebudeme litovat. Mírná fyzická námaha při procházce zlepší naši duševní pohodu díky zvýšenému přísunu kyslíku do těla. Zlepší se naše pozornost a schopnost rozhodovat se, budeme kreativnější. Při mírném cvičení, jako je chůze praktikovaná denně po dobu 6 měsíců, bylo prokázáno, že se mění oblasti mozku, paměť se stává ostřejší a jasnější, zvýší se hladina serotoninu a jiných hormonů, které regulují spánkové cykly, pomáhají usnout a spánek během noci i udržet. Navíc chůze posiluje srdce, podporuje hubnutí, snižuje stres, zvyšuje odolnost organismu, je prevencí Alzheimerovy choroby a má další přínosy pro naše zdraví.

Všichni jsme součástí přírody. Pokud se od ní chce někdo odtrhnout, bude to mít na něj neblahý vliv, který se časem projeví i ve zdravotní oblasti. Proto choďme do přírody co nejčastěji, s pokorou a vděčností, chraňme přírodu, pěstujme rostliny a pečujme o ně.

J. Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com



Články a tiskové zprávy z roku 2018

10.12.2018 Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2017
5.12.2018 Ekologický stromeček na Vánoce?

26.11.2018 Kontaminace podzemní vody aneb žlutá smrt
22.11.2018 Besedy s mosteckými seniory
19.11.2018 Zlepší se kvalita ovzduší?
15.11.2018 Jaký máte vztah k přírodě?

30.10.2018 Třeťáci vysazovali ryby do řeky Bíliny
25.10.2018 Legislativa a odpady
23.10.2018 5. etapa projektu Uhelná maturita - finále
16.10.2018 Jak uspořit energii v domácnosti?
11.10.2018 4. etapa projektu Uhelná maturita
5.10.2018 3. etapa projektu Uhelná maturita
2.10.2018 Podzimní Zaměstnanecké dny

27.9.2018 Chytré hlavy pro Sever 2018 opět spolupracovaly s ekocentrem
25.9.2018 2. etapa projektu Uhelná maturita
18.9.2018 Odstartoval 4. ročník úspěšného projektu „Uhelná maturita“
17.9.2018 Tanky ve prospěch ochrany přírody

30.8.2018 Netopýři
17.8.2018 Kriticky ohrožený sysel obecný
13.8.2018 Konec léta ve znamení oslav sklizní
1.8.2018 Ekologické výukové programy pro mateřské školy

23.7.2018 Eroze půdy
13.7.2018 Z ptačí perspektivy

26.6.2018 Balená voda versus kohoutková
21.6.2018 Důležitost snížení používání jednorázového plastu
15.6.2018 Chytré hlavy opět v ekocentru
12.6.2018 Geotermální energie
8.6.2018 Studenti Zdravotnického lycea už ví, jak potraviny cestují
5.6.2018 Dětský den v Pardubicích se vydařil

16.5.2018 Mořští živočichové v zajetí odpadu
10.5.2018 Žáci 18. ZŠ vysazovali ryby do řeky Bíliny
10.5.2018 Seminář o Geomontánních památkách Krušných hor a Slavkovského lesa v souvislostech
7.5.2018 Využití obnovitelných zdrojů energie v domech i na sídlištích

17.4.2018 Dešťová voda
9.4.2018 Kde pomáhají infračervené snímky?

26.3.2018 Semináře pro mostecké základní školy
21.3.2018 Jaké funkce má les?
13.3.2018 Chcete použít IBC kontejner na své zahrádce?
12.3.2018 Bioelektřina
1.3.2018 Krajina, místo našeho života

26.2.2018 Pokojové rostliny čistí vzduch
23.2.2018 Odborný seminář na téma včelařství v Mostě
12.2.2018 Co mohou říci o počasí druhy oblaků?

29.1.2018 Živočichové v přírodě odcházejí a zase přicházejí
15.1.2018 Jak je na tom ovzduší?

leaf