Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 20.10.2017, 5:17
Dd 24:00 hod. zahájeno spalování odplynů s obsahem H2S na fleře provozu 2. Důvodem je přerušení zpracování těchto oodplynů v souvislosti s odstavením PS 3620 jednotky hydrorafinace motorové nafty do zarážky.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie

16. června 2016

zápředniceVšichni jsme už určitě někdy slyšeli: „Toho pavouka nezabíjej, ten přináší štěstí“. V médiích jsme se před pár lety mohli doslechnout o výskytu jednoho z nejnebezpečnějších pavouků v Česku, s názvem zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium). Tento jedovatý druh pavouka dokáže člověku svým kousnutím pořádně znepříjemnit život.

Na území České republiky můžeme najít deset druhů pavouků z rodu Cheiracanthium neboli zápřednice. V Evropě se nachází přibližně třicet druhů a je dosti možné, že jich je ještě více, protože všechny zatím neznáme. Většina druhů zápřednic, žijících v ČR, patří mezi vzácné a ohrožené nebo až kriticky ohrožené druhy. Tento rod je aktivní především v noci a žije skrytým způsobem života.

Zástupci rodu zápřednice nespřádají sítě. Namísto toho budují typický hedvábný zámotek o průměru cca 5 cm na kterémkoliv chráněném místě. To dalo zápřednicím jejich jméno. Venku jsou tyto zámotky obvykle na vysoké trávě, listí či jiném materiálu, jako pod kůrou stromů či pod kameny. Uvnitř budov tyto zámotky mohou být k nalezení v rozích, pod nábytkem a za ním, pod podhledy, pod parapety, a kolem zárubní. Zámotky neslouží jen k úkrytu, ale také k páření, kladení vajíček a hibernaci. Páření probíhá obvykle v již zmiňovaném zámotku, samičky pak staví zámotek větší, ve kterém kladou vajíčka, kde s nimi zde přebývají a chrání je.

Zápřednice jedovatá

zápředniceZápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) byla až do konce minulého století považována za velmi vzácný druh, který v posledních letech expanduje. Jednou z příčin expanze můžou být globální změny klimatu. Tento druh patří k největším a k jednomu z nejedovatějších druhů pavouků v Evropě.

Zápřednice jedovatá se vyskytuje na otevřených stanovištích porostlé trávou, suchých loukách, stráních, okrajích cest, na ruderálních lokalitách v teplejších oblastech např. Jižní Moravy, Českého středohoří a časti Polabí. Je to druh pavouka, který je aktivní v noci, kdy vylézá ze svého úkrytu (zámotku) a hledá kořist, většinou malý hmyz a možná i menší pavouky.

Zápřednice jedovatá je poměrně velký a nápadný pavouk, který svou velikostí budí pozornost. Délka těla dospělých samic se pohybuje mezi 10 až 15 mm, hlavohruď 3,9 až 7,5 mm, oproti samcům je barva světlejší až hnědá. Zadeček samičky má zelenohnědou barvu s tmavým proužkem, který sahá přibližně do půli zadečku. Chelicery neboli klepítka má samice oproti samečkovi menší. Hlavohruď samce se pohybuje od 3,5 až 6,3 mm a je nápadně červená, celková délka samce je 7,5 až 12 mm. Samci mají zadeček nápadně žlutý s tmavším proužkem uprostřed. Zadeček se u samců ke konci zužuje. Nohy jsou dlouhé světle hnědě zbarvené. Samci i samice mají mohutné, červené, nápadné chelicery, které směřují od sebe (patrné zvláště u samců), špičky chelicer jsou černé. Na chelicerách je několik zoubků.

zápřednice

Zápřednice jedovatá je nápadná nejen svou velikostí, ale svými poměrně velkými zámotky, které utváří na vrcholcích bylinné vegetace. V místech výskytu třtin (Calamgrostis spp.) upřednostňuje lata těchto trav. Zámotky začínají budovat v květnu, kdy dosahují přibližně 5 cm. Během svého vývoje staré úkryty opouštějí a vytváří si nové zámotky. U dospělců tyto zámotky dosahují několik centimetrů a to především u samic, které budují pevné zámotky, aby do nich mohly vylíhnout vajíčka (cca 50 vajíček) a následně v nich žít i čerstvě vylíhlá mláďata. Přes den je zápřednice ukryta ve svém pavučinovém zámotku a vylézá jen vzácně, aktivní je pak v noci, kdy se vydává na lov do okolí. Během podzimu mláďata opouští zámotek a samice zde setrvá a uhyne. Dospívaní zápřednice jedovaté probíhá od konce června do začátku srpna. Staré zámotky s mrtvými samicemi lze nalézt během následující sezony. Tento druh patří ke krátkověkým, samec hyne po páření a samice, jak už bylo zmíněno výše, na podzim v zámotku. Nedospělci (nymfy) přezimují a v létě následujícího roku dospívají.

Jedovatost a nebezpečnost zápřednice jedovaté pro člověka

Ačkoliv většina pavouků nepatří mezi silně nebo dokonce smrtelně jedovaté živočichy, bolestná pokousání člověka jsou známa z celého světa. Následné zdravotní komplikace přitom nemusí být také výjimkou. Nejznámější rody s relativně silně jedovatými druhy pavouků jsou Latrodectus, Steatoda, Theridiidae, Atrax a další. Více či méně jedovatí jsou však téměř všechny druhy pavouků. Na území České republiky většina pavouků nepředstavuje nebezpečí pro člověka, ovšem zápřednice jedovatá jisté riziko může představovat. Téměř všichni pavouci používají pro usmrcování své kořisti jed a zápřednice nejsou výjimkou, ale v případě zápřednice jedovaté jsou vybaveny silnými chelicerami, kterými dokážou prokousnout lidskou kůži.

Kousnutí zápřednicí jedovatou jsou běžné v Evropě či v Americe a v posledních několika letech i v Rusku, a proto se případy kousnutí a jejich následnými projevy začali zabývat vědci např. z Ruska, USA či Itálie.

Mezi typické symptomy kousnutí zápřednicí je okamžitá, intenzivní, bodavá bolest od samého počátku, na rozdíl od štípnutí vosou, včelou, nebo sršní. Následovat může lokální otok, pálení, zarudnutí, nebo svědění okolo místa kousnutí. V některých případech se tyto příznaky rozšířily z místa kousnutí i do ostatních částí těla. Například z ukazováčku do celé ruky, z očního víčka na celý obličej, krk a vrchní třetinu hrudníku. Byly zdokumentovány nekrotické léze v místě kousnutí o velikosti cca 15 mm.

V České republice v posledních letech čím dál víc zaznamenáváme zprávy o zvýšeném výskytu zápřednice jedovaté a to především v oblasti Ústeckého kraje. V létě 2014 bylo zaznamenáno několik výskytu zápřednice jedovaté v blízkosti nebo přímo v lidském obydlí, kdy díky včasnému odchytu a šíření se zpráv v mediích byly zápřednice odchytnuty a předány arachnologům či zoologickým zahradám. Jeden z posledních případů kousnutí v létě 2014 byl evidován u mostecké občanky, kterou večer vzbudilo šimrání na zádech, a když se chtěla na tomto místě poškrábat, tak byla kousnuta. Kousnutí pak následně způsobilo paralýzu části zad na cca půl dne. Ve většině případů dochází k napadnutí samičkou, jsou ovšem zaznamenány i případy, kdy došlo k napadení samcem. "Obětí samčího kousnutí se stal odborník na pavouky z Mendelovy univerzity. Kousnutí do dlaně se projevilo jen červeným otokem a intenzivní pálivou bolestí, která ale bez jakýchkoli následků do druhého dne odezněla," uvedl arachnolog Petr Dolejš.

Celkově kousnutí zápřednic způsobují okamžitou bolest často spojovanou s lokálními neurotoxickými efekty. Některé faktory hrají roli v síle projevu kousnutí. Například závažnost projevů může záviset na místě kousnutí nebo na zdravotním stavu postiženého. Některé populace zápřednic mohou být více nebezpečné člověku než jiné. Je pravděpodobné, že odpovídající a rychlá lékařská pomoc snižuje symptomy. Je také možné, že klinické projevy se různí od člověka k člověku v závislosti na jejich citlivosti k jedu. Pro pochopení možných symptomů projevujících se po kousnutí zápřednicí jedovatou, by bylo prospěšné, pokud by každá osoba kousnutá zápřednicí vyhledala lékařské ošetření.

Možnost prevence

Jak je uvedeno v předchozí části, zápřednice jedovatá se nachází především v bylinných porostech s vysokými travami a to především s třtinou křovištní, na jejíchž květenstvích si staví svá hnízda. Každou svou snůšku si dobře chrání, a pokud dojde k jejímu vyrušení, neváhá a zaútočí, aby ochránila své vajíčka či mláďata. Z toho vyplývá, že zápřednice jedovaté napadají spíše v obraně, protože si brání buď své mláďata či sebe samu. Pokud se dotýkáte, nebo jakkoli manipulujete se zámotky během srpna až září, mějte se na pozoru. Důležitá je tudíž prevence, jako např. osvěta, pravidelné sečení luk a to především v době květenství trav. V případě, že se vyskytne v lidských obydlích, je nejlepší zápřednice chytit do sklenice a buď pustit někam daleko do trávy či předat arachnologovi nebo do zoologické zahrady, případně policii, které pomůže se zavoláním vhodné odchytové služby.

Závěr

Zápřednice jedovatá je pavouk, který dokáže bolestivě kousnout. U zdravého člověka způsobuje lokální otok, nebo dočasné znecitlivění okolí vpichu. Samozřejmě u citlivějších osob, může být reakce odlišná, stejně jako je tomu po bodnutí včelou, nebo vosou. Vzhledem k relativní vzácnosti a také ke skrytému způsobu života, kdy lze většinou pouze v červenci a v srpnu objevit samce, kteří hledají samičky, se není potřeba tohoto druhu obávat.
Pravděpodobně bude ještě trvat, než se více dozvíme o rozšíření a chování tohoto druhu a než se o jeho výskytu více dozví i veřejnost, tak jako se už dozvěděla o jedovatosti jiných, u nás žijících živočichů.

Ing. Hana Svašková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: archiv autorky, https://www.bing.com

Zdroje:
DOLANSKÝ J. (2011): Rozšíření a stanovištní nároky zápřednic rodu Cheiracanthium (Araneae, Miturgidae) v Česku. Distribution and habitat preferences of spiders of the genus Cheiracanthium (Araneae, Miturgidae) in Czechia. Vč. sb. přír. – Práce a studie 18: 125–140 (in Czech, English summary).
RŮŽIČKA V. (2012): Pavouci České Republiky. Pavouk, Zpravodaj České arachnologická společnosti, 32: 2-3.
PAPINI R. (2012): Documented bites by a yellow sac spider (Cheiracanthium punctorium) in Italy: a case report. The Journal of Venomous Animals and Toxins including Tropical Diseases volume 18, č. 3, s. 349-354.
KOŠULIČ O., KORBA J., DOLANSKÝ J. (2013): Zápřednice jedovatá – opravdu nejjedovatější pavouk České republiky?. Živa. sv. 61, č. 4, s. 188--191.
NENTWIG W., BLICK T., GLOOR D., HÄNGGI A., KROPF C. (2014). Spiders of Europe. Dostupné z http://www.araneae.unibe.ch/search/index/param/gen/taxId/71
SVITÁK A. (2012): Nejnebezpečnější pavouk žijící v Česku? Jedovatá zápřednice. Dostupné z: < http://muzeum3000.nm.cz/veda/nejnebezpecnejsi%C2%A0pavouk-zijici-v%C2%A0cesku-jedovata-zaprednice>
http://www.macrophotography.cz/blog/zaprednice-jedovata-123.html



Články a tiskové zprávy z roku 2016

2.12.2016 Který vánoční stromeček je ten nejlepší?

28.11.2016 Jaderný odpad v Lubenci na Lounsku?
25.11.2016 Kvalita ovzduší a zdraví obyvatelstva
21.11.2016 Barva listů a ovzduší
18.11.2016 Studenti opět zkoumali, jak potraviny cestují
4.11.2016 Co ví studenti o uhlí

31.10.2016 Komu se nelenilo a zelenalo?
19.10.2016 Hornictví, jeho tradice a studenti
17.10.2016 Ozvěny EKOFILMU pro žáky 1. a 15. ZŠ v Mostě
13.10.2016 Až se zima zeptá aneb Jak uchovávat potraviny zdravě a šetrně – bez elektřiny
12.10.2016 Jak se stát farmářem
11.10.2016 Studenti poznávali VÚHU a.s. a VŠB
5.10.2016 Ekocentrum na Svatomichaelských slavnostech 2016
3.10.2016 Lesní školky

30.9.2016 Studenti v Elektrárně Počerady
21.9.2016 Studenti se vydali na Cestu…aneb Uhelná maturita 2016
16.9.2016 Den otevřených dveří na vodním díle Přísečnice
1.9.2016 Lužická jezera největší uměle vytvořená vodní plocha Evropy

5.8.2016 CITES - úlovky z dovolené
4.8.2016 Evropská unie se brání invazním druhům

29.7.2016 CO2 patří pod zem?
17.7.2016 Salesiova výšina a naučná stezka
15.7.2016 EIA a veřejnost
11.7.2016 Kam o prázdninách?
1.7.2016 V ekocentru se zkoumala cesta potravin na náš stůl

29.6.2016 Národní přírodní rezervace Jezerka
28.6.2016 Na ZŠ Palacha se promítaly filmy o ekologii
23.6.2016 Ptačí oblast v Krušných horách
16.6.2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie
14.6.2016 Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?
10.6.2016 Exkurze v Záluží
6.6.2016 Modrá úsporám

26.5.2016 Včely a jejich tajemství
6.5.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
5.5.2016 Gymnázium Most dýchalo a chutně a zdravě se stravovalo
2.5.2016 Biopotraviny a kam za nimi v Ústeckém kraji?

29.4.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
29.4.2016 Hornická soutěž začíná
20.4.2016 Ústecký kraj má své regionální potraviny
15.4.2016 Ekozemědělství
11.4.2016 Nový zákon o odpadech a evropské směrnice
7.4.2016 Svoz bioodpadu z domácností
6.4.2016 Prezentace činnosti Ekologického centra Most pro Krušnohoří

21.3.2016 Soutěžte s námi neboť „Komu se nelení, tomu se zelení“
15.3.2016 Rostlinní sousedé a jejich vztahy
9.3.2016 Chráněné lokality – Co je nového v Ústeckém kraji?
7.3.2016 Les a kácení
1.3.2016 Pták roku 2016: červenka obecná

24.2.2016 Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?
19.2.2016 Půda, zdroj života
15.2.2016 Quo vadis EVVO?
8.2.2016 Nová zelená úsporám
1.2.2016 Neekologická změna ve způsobu účtování energií

19.1.2016 Jaké je životní prostředí Ústeckého kraje?
6.1.2016 Rok 2016 bude rokem luštěnin

leaf