Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 18.11.2017,8:01
Ukončení spalování plynu s obsahem sulfanu.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Kvalita ovzduší a zdraví obyvatelstva

25. listopadu 2016

zdraviNevhodné životní prostředí je jedním z hlavních příčin mnoha onemocnění obyvatel. Pod pojmem životní prostředí si můžeme představit v podstatě vše, co nás obklopuje a vše, co působí na náš rozvoj. Samotné zdraví člověka ovlivňuje především kvalita ovzduší, ale nejen to. Velmi významným faktorem pro zdraví člověka je i kvalita půdy, vodních zdrojů, ale také kvalita prostředí, ve kterém žije a vyrůstá. Z tohoto důvodu je možné i dnes sledovat v mnoha průmyslových oblastech, se zvýšenou mírou znečištění ovzduší, vyšší výskyt rakoviny, alergií, civilizačních chorob apod. Naopak prostředí, kde převládá relativně zdravé životní prostředí působí na člověka blahodárně a zdraví prospěšně.

Aktuální problém
Ovzduší, kterému lidstvo dříve nevěnovalo tolik pozornosti, se dnes stává aktuálním a široce diskutovaným tématem. I když se kvalita ovzduší v posledních desetiletích v Evropě výrazně zlepšila – i v ČR, podařilo se snížit emise mnoha znečišťujících látek (především oxidu siřičitého, uhelnatého a benzenu), znečištění způsobené částicemi PM10 a ozonem, stále představuje závažné zdravotní riziko.
Polétavý prach (PM z anglického názvu "particulate matter") je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). U zkratky PM jsou uváděny indexy 10 a 2,5. Indexy značí velikost částic. Částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem, vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM10 a obdobně částice pro aerodynamický průměr 2,5 μm se označují PM2,5.

zdravi „Naprostá většina obyvatel planety žije v místech, kde znečištění ovzduší překračuje limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO)“. Uvádí to zpráva, kterou zveřejnila agentura AFP. Autoři zprávy se zaměřili na 3 000 míst po celém světě, především pak na města. Dospěli k závěru, že 92 % světové populace žije v místech, kde je nadměrné množství suspendovaných částic PM2,5. Tyto částice obsahují škodliviny, jako jsou např. sulfáty, nitráty a oxid uhelnatý. Pronikají hluboko do plic a kardiovaskulárního systému, čímž vážně ohrožují lidské zdraví.

Průměrný roční limit WHO, který je pro velmi malé suspendované částice PM2,5 celosvětově stanoven na 10 mikrogramů na metr krychlový, je zvlášť překračován ve východním Středomoří, dále v jihovýchodní Asii a v západním Tichomoří.

Znečištění ovzduší přispívá ke kardiovaskulárním onemocněním, mozkovým příhodám či rakovině plic a ve světě je podle WHO spojeno s úmrtím zhruba 3 milionů lidí ročně. Na 90 % těchto úmrtí připadá na chudé země, v oblastech jihovýchodní Asie a západního Tichomoří se to týká téměř 2 úmrtí ze 3, zdůrazňuje zpráva.

zdraviWHO vidí jako hlavní zdroje znečišťování ovzduší "neefektivní dopravní prostředky, domácí paliva, elektrárny na uhlí a průmyslové aktivity". Lidská činnost ale podle organizace není jediným zdrojem znečištění, např. pískové bouře mohou mít rovněž vliv na kvalitu ovzduší, zvláště v oblastech nedaleko pouští.

WHO zveřejnila v květnu 2016 žebříček znečištění ovzduší, podle kterého patří Česká republika do regionu s nejlepší kvalitou ovzduší na světě. Z českých měst byly nejhůře hodnoceny Havířov a Český Těšín.
Jak si v tomto žebříčku stojí právě Vaše město, můžete zjistit pomocí aplikace http://breathelife2030.org/.

Ministerstvo životního prostředí v roce 2015 uvedlo, že ovzduší v České republice dál nejvíce znečišťuje polétavý prach a rakovinotvorný benzo(a)pyren. V místech, která zatěžuje doprava, zejména v Praze, Brně a v Ostravě, se k nim podle úřadu přidává ještě oxid dusičitý.

Prach versus zdraví
Suspendované částice PM stejně jako celá směs látek působících znečištění venkovního ovzduší, jsou zařazeny od roku 2013 Mezinárodní Agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) Světové zdravotnické organizace (WHO), mezi prokázané lidské karcinogeny skupiny 1, přispívající ke vzniku rakoviny plic.

Hlavním problémem z hlediska vlivu na zdraví je znečištění částicemi PM10 a polycyklickými aromatickými uhlovodíky. Zhoršená kvalita ovzduší je zejména v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde dochází ke koncentraci všech zdrojů a vlivů - značná průmyslová zátěž, lokální vytápění domácností, doprava, nepříznivé rozptylové podmínky a také dálkový přenos znečištění.
Celkový počet zemřelých v ČR v roce 2015 činil 111 173. Počet zemřelých, po vyloučení zemřelých do 30 let a zemřelých na vnější příčiny, v roce 2015 tak mohl činit 104 503. Na základě těchto dat lze odhadnout, že v roce 2015 došlo zhruba k 4 800 případům předčasného úmrtí v důsledku dlouhodobé expozice suspendovaných částic.

Teoretické zvýšení rizika nádorového onemocnění v důsledku expozice znečišťujícím látkám z venkovního ovzduší se již několik let v podstatě nemění a pohybuje se pro jednotlivé karcinogenní látky v řádu 10-7 až 10-3 (riziko vzniku nádorového onemocnění o jeden případ na 10 miliónů až na1 tisíc obyvatel). Největší příspěvek dlouhodobě představuje expozice karcinogenním polycyklickým aromatickým uhlovodíkům: v nejvíce zatížených průmyslových městských lokalitách bylo dosaženo hodnot, které představují zvýšení celoživotního rizika vzniku nádorového onemocnění o téměř jeden případ na 1 000 obyvatel.

Jak se překračovalo…
zdraviImisní limit pro 24hodinovou přípustnou koncentraci PM10 (50 μg.m-3, legislativa připouští na daném místě - měřicí stanici - maximálně 35 překročení 24hodinové koncentrace za rok) byl v roce 2015 překročen na 23 stanicích (27 % měřicích stanic z celkového počtu 85). Nejvíce stanic překračujících imisní limit se, podobně jako v roce předchozím, nacházelo v Moravskoslezském kraji, na území hlavního města Prahy a také v Ústeckém kraji – konkrétně šlo o stanice Lom, Most, Chomutov, Ústí n. L. -město a Tušimice.

V roce 2015 bylo vyhlášeno 9 smogových situací z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 v celkové délce trvání 418 h. Nejčastěji byly smogové situace vyhlašovány v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek bez Třinecka (3x, celkem 124 h). Dále byla smogová situace vyhlášena v aglomeracích Praha a Brno, v Královéhradeckém, Pardubickém a Ústeckém kraji a v zónách Střední Čechy a Střední Morava. Regulace vyhlášena nebyla.

zdraviPoprvé od roku 1997 byla v zóně Severozápad vyhlášena smogová situace z důvodů vysokých koncentrací SO2 v celkové délce 14 h.
V roce 2015 bylo vyhlášeno i 25 smogových situací pro troposférický ozon v celkové délce 2 457 h (cca 102 dní). Nejčastěji (3x) byly smogové situace vyhlášeny v zóně Střední Čechy (celkem 306 h), v Ústeckém kraji (283 h) a v aglomeraci Praha (262 h).

Co škodí našemu zdraví ve vnitřním prostředí

- mikrobiologické znečištění
Podle WHO je vlhkost a mikrobiologické znečištění vnitřního ovzduší značným problémem veřejného zdraví. Bylo dostatečně prokázáno, že průměrně 13 % případů astmatu v Evropě má na svědomí vlhkost a plíseň. Dle odhadu SZÚ, provedeného v rámci projektu ENHIS, činí tento podíl u českých dětí školního věku přibližně 5 %.

- tabák
zdraviVýznamné znečištění vnitřního prostředí způsobuje i tabákový kouř, při jehož dýchání dochází k poškozování zdraví. Kouření rodičů je nejběžnějším zdrojem dětské expozice tabákovému kouři. Podle šetření kuřáckých zvyklostí dětí a mládeží (studie GYTS) u nás žije zhruba 40 % dětí a mládeže v kuřáckých domácnostech, kde jsou vystaveny tabákovému kouři.

- hluk
Hluk je považován hned za znečištěním ovzduší za jeden z nejvýznamnější environmentálních problémů. Prokazatelné negativní účinky má hluk:
- na kardiovaskulární systém,
- rušení spánku,
- tinnitus (ušní šelesty – následek poslechu z reprozařízení).

Kvalifikovaný odhad pro Evropu udává, že nadměrný hluk může mít na svědomí až 3 % infarktů myokardu. Na Českou republiku by tak připadalo 675 případů za rok v důsledku hluku.

První úspěchy
V období od roku 1990 do roku 2012 se v evropských zemích podařilo snížit emise skleníkových plynů o 19,2 %, cíle určené Kjótským protokolem a klimaticko-energetickým balíčkem jsou tak úspěšně plněny. V uvedeném období došlo k poklesu emisí i v ČR, a to o 33 %. Česká republika přispěla k redukci emisí více, než odpovídá jejímu podílu na celkových emisích EU28. Bohužel všechno není jen pozitivní; i přes dlouhodobý pokles emisí znečisťujících látek do ovzduší se kvalitou ovzduší ve vybraných částech řadí Česká republika k nejvíce znečištěným regionům Evropské unie.

Velké naděje jsou proto vkládány do nové smlouvy o ochraně klimatu, tzv. Pařížské dohody, která byla podepsána v prosinci 2015. Smlouva byla akceptována všemi smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které se zavázaly snižovat emise skleníkových plynů tak, aby přispěly k dosažení cíle udržení nárůstu průměrné globální teploty alespoň pod hranicí 2° C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.

Dobrý krok do budoucna by měla představovat i již schválená novela zákona o ochraně ovzduší, která vedle přímých kontrol kotlů provozovaných v domácnostech zavádí i přísnější imisní limit pro jemné suspendované částice s průměrem do PM2,5. Díky novele bude také možné vzájemné uznávání plaket cizích států pro vjezd vozidel do nízkoemisních zón a dojde k pružnějšímu a efektivnějšímu vyhlašování smogových situací. Novela by měla vstoupit v platnost 1. ledna 2017 s výjimkou, a to pro ponížený imisní limit pro částice PM2,5 s účinností od 1. ledna 2020.

Závěrem…
Pod pojmem životní prostředí nemusíme chápat pouze vztahy mezi člověkem a přírodou. Spadá sem i pracovní prostředí, ve kterém člověk dennodenně tráví svůj čas. Právě pracovní prostředí je jedním z nejčastějších zdrojů mnoha nemocí, jelikož každodenní stresy, které většina obyvatel ve své práci zažívá, se negativně podepisují na jejich zdravotním stavu. Nejsou to však jen pracovní stresy, ale i životní prostředí města, ve kterém člověk žije. Problematický v tomto ohledu může být hlavně vliv lidských sídel vcelku - „paneláky“, špatná likvidace odpadu, špatná infrastruktura a mnoho jiných věcí, které nás dennodenně obklopují a svým špatným stavem negativně ovlivňují fyzické, ale i psychické zdraví člověka.

Každý z nás může udělat něco pro ochranu a zlepšení životního prostředí, ať už je to nákup kvalitních výrobků, elektrospotřebičů s nízkou spotřebou energie, třídění odpadu, kompostování, ale i omezení automobilové dopravy.

Držme si všichni palce, aby nové postupy a nově přijatá opatření fungovala.

Martina Černá
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ovzdusi/dokumenty_zdravi/rizika_CRi_2014.pdf
http://issar.cenia.cz/
http://www1.cenia.cz/www/sites/default/files/ZPRAVA_ZPCR_2014.pdf
http://www1.cenia.cz/www/sites/default/files/2015/Ustecky.pdf
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/Rocni_zprava_2015.pdf
http://www.tretiruka.cz/news/who-pres-90-procent-svetove-populace-zije-ve-znecistenem-ovzdusi1/
http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/souhrnna_zprava/Souhrnna_15_CD.pdf

Foto:
www.pixabay.com (CC0 Public Domain)



Články a tiskové zprávy z roku 2016

2.12.2016 Který vánoční stromeček je ten nejlepší?

28.11.2016 Jaderný odpad v Lubenci na Lounsku?
25.11.2016 Kvalita ovzduší a zdraví obyvatelstva
21.11.2016 Barva listů a ovzduší
18.11.2016 Studenti opět zkoumali, jak potraviny cestují
4.11.2016 Co ví studenti o uhlí

31.10.2016 Komu se nelenilo a zelenalo?
19.10.2016 Hornictví, jeho tradice a studenti
17.10.2016 Ozvěny EKOFILMU pro žáky 1. a 15. ZŠ v Mostě
13.10.2016 Až se zima zeptá aneb Jak uchovávat potraviny zdravě a šetrně – bez elektřiny
12.10.2016 Jak se stát farmářem
11.10.2016 Studenti poznávali VÚHU a.s. a VŠB
5.10.2016 Ekocentrum na Svatomichaelských slavnostech 2016
3.10.2016 Lesní školky

30.9.2016 Studenti v Elektrárně Počerady
21.9.2016 Studenti se vydali na Cestu…aneb Uhelná maturita 2016
16.9.2016 Den otevřených dveří na vodním díle Přísečnice
1.9.2016 Lužická jezera největší uměle vytvořená vodní plocha Evropy

5.8.2016 CITES - úlovky z dovolené
4.8.2016 Evropská unie se brání invazním druhům

29.7.2016 CO2 patří pod zem?
17.7.2016 Salesiova výšina a naučná stezka
15.7.2016 EIA a veřejnost
11.7.2016 Kam o prázdninách?
1.7.2016 V ekocentru se zkoumala cesta potravin na náš stůl

29.6.2016 Národní přírodní rezervace Jezerka
28.6.2016 Na ZŠ Palacha se promítaly filmy o ekologii
23.6.2016 Ptačí oblast v Krušných horách
16.6.2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie
14.6.2016 Bushmeat - nutnost obživy nebo mlsný jazyk?
10.6.2016 Exkurze v Záluží
6.6.2016 Modrá úsporám

26.5.2016 Včely a jejich tajemství
6.5.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
5.5.2016 Gymnázium Most dýchalo a chutně a zdravě se stravovalo
2.5.2016 Biopotraviny a kam za nimi v Ústeckém kraji?

29.4.2016 Ozvěny EKOFILMU v Mostě
29.4.2016 Hornická soutěž začíná
20.4.2016 Ústecký kraj má své regionální potraviny
15.4.2016 Ekozemědělství
11.4.2016 Nový zákon o odpadech a evropské směrnice
7.4.2016 Svoz bioodpadu z domácností
6.4.2016 Prezentace činnosti Ekologického centra Most pro Krušnohoří

21.3.2016 Soutěžte s námi neboť „Komu se nelení, tomu se zelení“
15.3.2016 Rostlinní sousedé a jejich vztahy
9.3.2016 Chráněné lokality – Co je nového v Ústeckém kraji?
7.3.2016 Les a kácení
1.3.2016 Pták roku 2016: červenka obecná

24.2.2016 Jaké jsou výsledky COP21 v Paříži?
19.2.2016 Půda, zdroj života
15.2.2016 Quo vadis EVVO?
8.2.2016 Nová zelená úsporám
1.2.2016 Neekologická změna ve způsobu účtování energií

19.1.2016 Jaké je životní prostředí Ústeckého kraje?
6.1.2016 Rok 2016 bude rokem luštěnin

leaf