Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA, s.r.o. - 30.10.2020, 15:45
Probíhá spalování uhlovodíků na polním hořáku PCH I v rámci přejezdu typu prášku na výrobně PP.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Zmrzlina – zdravé letní osvěžení?

8. července 2020

zmzlina, osvěžení, zdravíDne 20. června 2020 v 23:43:02h začalo léto - období, na které se celá řada z nás velice těší. Na slunné dny, které strávíme odpočinkem například u přehrady. Se zvyšujícími teplotami venku se většina populace snaží zchladit, něčím dobrým a sladkým, např. zmrzlinou. Jaká je její historie? Jaké druhy zmrzlin známe, z čeho se vůbec skládá? A je vůbec pro naše tělo zdravá?

Sníh a led ochucený medem nebo ovocnou šťávou znali už staří Řekové a Egypťané. O tom, jak vznikla první skutečná zmrzlina, existuje více verzí. Některé prameny uvádějí, že to byli Mongolové, kteří připravovali různé ochucené nápoje z mléka - kozího, velbloudího nebo jačího. Tyto nápoje, jim ale díky chladnému horskému klimatu často zmrzly. Recepty na takto vyrobenou zmrzlinu měl ve 13. století přivézt do Evropy cestovatel Marco Polo. Podle jiné verze zase první zmrzlina vznikla díky Číňanům, od nich recept přebrali Arabové a Peršané. Od Arabů se naučili dělat zmrzlinu Italové. Název sorbet vychází z arabského slova šarba, označující osvěžující nápoj. Arabové prý v době nadvlády nad Sicílií vyráběli tuto lahůdku smícháním sněhu z Etny se šťávou z místních citronů.

zmzlina, osvěžení, zdraví Ve střední Evropě se zmrzlina stala oblíbenou v první polovině 18. století. Na počátku se podávala jen v nejvyšších společenských kruzích. Vyráběla se ze žloutků šlehaných s cukrem a smetanou. Do této hmoty se přidávaly různé přídavky jako ovoce, vanilka a kakao. Výroba zmrzliny v českých zemích se rozšířila počátkem 20. století, kdy ji vyráběly zejména cukrárny. V roce 1903 byl patentován zmrzlinový kornout a v roce 1921 byla vyrobena první zmrzlina s dřívkem. Roku 1936 byl sestrojen plně automatický rotační stroj, který zmrzlinu na špejli vyráběl. V pražském Laktosu se zmrzlina začala vyrábět v roce 1949. V roce 2018 Češi slízali přes 41 milionů litrů zmrzliny – což je asi o 4 miliony litrů víc než rok předtím. Nejvíce lidé nakupují klasické nanuky a zmrzliny v kornoutku, které tvoří přibližně polovinu ze všech prodejů. Asi třetina pak spadá na rodinná balení, tedy hlavně zmrzliny ve vaničkách.

zmzlina, osvěžení, zdravíZmrzlina, mražený krém je tedy mražený mléčný výrobek ze směsi smetany nebo mléka, cukru, vajec, žloutků a přísad – ovoce, čokolády, vanilky aj. I pro ně ale platí určitá pravidla, upravuje je např. vyhláška č. 397/2016 Sb., o požadavcích na mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje. K výrobě zmrzliny lze také použít jen suroviny, které vyhovují požadavkům stanoveným předpisem pro potraviny – zákonem č. 110/1997 Sb.

Mražené krémy se dělí na:

mléčné - musí obsahovat nejméně 2,5 % mléčného tuku, nesmí obsahovat rostlinný tuk
smetanové - obsahují alespoň 8 % mléčného tuku, nesmí obsahovat rostlinný tuk
s rostlinným tukem - používá se rostlinný tuk, nejméně 5 %
vodové - neobsahují tuk
ovocné - vyrábí se z vody, obsahují nejméně 15 % ovocné složky (pokud se jedná o citrusy a exotické ovoce, dolní hranice je 10 %), nesmí se do nich přidávat tuk
sorbet - musí obsahovat nejméně 25 % ovocné složky (pokud se jedná o citrusy a exotické ovoce, dolní hranice je 15 %), nesmí se do nich přidávat tuk

Gelato – italská zmrzlina, je hustější a je mnohem méně tučná než zmrzlina. Většina zmrzlin obsahuje 14-25 % mléčného tuku, zatímco gelato se pohybuje v rozpětí 4-9 %. Méně tuku zvýrazní chuť. Při přípravě pravého italského gelata se opatrněji míchá, aby se do něj dostalo méně vzduchu. Vzniká tím hustější struktura s mnohem intenzivnější chutí než u nadýchané a našlehané zmrzliny. Rovněž má o trochu vyšší teplotu než zmrzlina. Kvalitní gelato je vyrobené z přírodních surovin a nebývá dobarvováno. Poznáte to např. na pistáciové, ta nebude mít zářivě zelenou barvu ale spíše hnědou. Některé ovocné příchutě nebudou mít jasně růžovou barvu, ale spíš tlumeně červenou a citronové budou více doběla než dožluta.

Základní recept na pravou italskou zmrzlinu. Na 2 litry zmrzliny potřebujete:

3 vejce
2 žloutky
1 lžička vanilkového extraktu
220 g krupicového cukru
500 ml smetany ke šlehání
Postup: Dejte do ohnivzdorné mísy vejce, žloutky navíc, vanilku a cukr. Postavte nad hrnec s mírně vroucí vodou a šlehejte ručním šlehačem 6–8 minut, až směs zhoustne a zesvětlá. Sejměte mísu z vodní lázně a nechte za občasného prošlehání zchladnout. Ušlehejte tuhou šlehačku a zlehka do ní obracením zamíchejte vaječný krém. Vmíchejte případné další přísady podle chuti (oříšky, čokoládu, mandle). Dejte do dvoulitrové kovové nádoby a mrazte šest hodin nebo přes noc.

zmzlina, osvěžení, zdraví Točená zmrzlina je zmrzlina připravovaná z tekuté směsi během odběru ze zmrzlinového stroje na přípravu točené zmrzliny. Taková zmrzlina je také nazývána jako zmrzlina soft neboli zmrzlina lehká, teplá, měkká. Točená zmrzlina se vyrábí vždy pouze v množství potřebné pro daný odběr. Zmrzlina točená se od klasické liší hustotou a tuhostí. Točené zmrzliny v Česku mají velmi rozdílnou kvalitu. Většinou se jedná o mražené krémy ze sušeného mléka, s rostlinným tukem, barvivem, konzervanty, emulgátory a chemickými příchutěmi. Určitě i tady platí, že čím levnější zmrzlina, tím více obsahuje náhražek.

Přídatné látky (aditiva), které se používají při výrobě celé řady potravin. Některou z těchto látek můžete nalézt i u mražených krému. Sledujte proto pečlivě obsah a čtěte etikety.

Sladidla – látky používané k tomu, aby se potravinám nebo stolním sladidlům dodala sladká chuť, acesulfam či aspartam.
Barviva – látky, které potravině dodávají barvu nebo barvu obnovují. Zahrnují rovněž přírodní složky potravin a přírodních zdrojů, jež jako takové nejsou obvykle používány jako charakteristické složky potravin.
Konzervanty – prodlužují trvanlivost potravin tím, že je chrání proti zkáze způsobené mikroorganismy, nebo které potraviny chrání před růstem patogenních mikroorganismů.
Antioxidanty – prodlužují trvanlivost potravin tím, že je chrání proti zkáze způsobené oxidací, například proti žluknutí tuků a barevným změnám.
Nosiče – používají se k rozpouštění, ředění, disperzi nebo k jiné fyzikální úpravě potravinářské přídatné látky nebo potravinářského aroma, potravinářského enzymu, živiny nebo další látky přidané do potraviny pro nutriční nebo fyziologický účinek s cílem usnadnit jejich použití a nakládání s nimi, aniž přitom mění jejich funkci.
Kyseliny – zvyšují kyselost potraviny nebo jí udělují kyselou chuť.
Regulátory kyselosti – mění nebo řídí kyselost nebo alkalitu potraviny.
Emulgátory – umožňují vytvořit nebo uchovat v potravině stejnorodou směs dvou nebo více nemísitelných fází, například oleje a vody. Mezi emulgátory patří např. lecitiny, estery mono- a diglyceridů mastných kyselin, polysorbáty, cukroestery, stearoyllaktáty a sorbitanmonostearáty.
Látky zvýrazňující chuť a vůni – zvýrazňují stávající chuť nebo vůni potraviny. Patří sem zejména kyselina glutamová, kyselina guanylová, kyselina inosinová a jejich soli.
Želírující látky – udělují potravině texturu tím, že vytvářejí gel. Mezi nejznámější patří kyselina alginová a její soli, agar, karagenan, karubin, guma guar, arabská guma, pektiny, celulózy a různě upravovaný škrob.
Zvlhčující látky – chrání potravinu před vysycháním tím, že působí proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí nebo podporují rozpouštění práškovitých potravin ve vodném prostředí.

Zdravějším druhem zmrzlin je sorbet, dezert, který se vyrábí smícháním ledu s cukrem nebo medem a rozdrceným ovocem, např. citrónem, limetkou, ananasem, jahodami, malinami apod. Může být dochucen vínem nebo destilátem. Podíl ovocné složky by měl činit minimálně 25 %.

zmzlina, osvěžení, zdravíNěkteří z nás s kvalitou nabízených mražených krému a s jejich složením nejsou spokojeni a tak si dnes mnoho lidí zmrzlinu vyrábí doma z originálních kvalitních surovin. Trendem poslední doby je nutracenutická zmrzlina. Zmrzlina má složení z organických surovin a bez barviv nebo stabilizátorů. Doporučovanými přídavnými složkami jsou zdravé potraviny jako např. chia semínka.

Základní recept:

1 až 2 banány nakrájíme na kolečka a dáme do mrazáku. Jakmile jsou kolečka zmražená, dáme do mixéru a mixujeme, dokud není hmota celistvá a krémová. Zmrzlinu můžeme rovnou jíst nebo ji dát ještě na chvíli do mrazáku. A můžete podle chuti obměňovat. Přidat pravou čokoládu nebo jahody a 2 lžíce smetany nebo skořici a oříšky. Záleží jen na vaší chuti. Zkusit můžete i mangovou zmrzlinu od kuchařky ze Svatojánu.

Z ekologického hlediska mají tyto recepty mínus, protože všechny suroviny k nám cestují z druhé poloviny světa. Každý jsme jiný a každému vyhovuje něco jiného, pojďme se podívat jak na studené nápoje a zmrzlinu pohlíží čínská medicína.

Letní stravování z pohledu tradiční čínské medicíny
Podle čínské medicíny se zmrzlina rovná dietetické katastrofě. Je příliš sladká, tučná a studená. Navíc extrémně zvlhčuje organismus a přispívá k zahlenění (zvláště v zimě), zejména u lidí, kteří mají oslabené zažívání, sklony k zadržování vody a u dětí. Nezapomínejme proto na fakt, že zmrzlina není jídlem, ale jen pochutinou a přesně tak je potřeba s ní zacházet. "Ze třech desetin léčí lék, ze sedmi desetin správná životospráva", praví jedno čínské přísloví. Tak velkou váhu přikládá čínská medicína tomu, co projde našimi ústy. Každá potravina v sobě nese určitou energii. V našich podmínkách pod takovou energií hledáme kalorie, tradiční čínská medicína zase u jednotlivých potravin rozlišuje, zda do těla přinášejí chlad, teplo, sucho či vlhko. Každý intuitivně tuší, jaká jídla jíst, když je venku horko a jaká konzumovat v zimě - v tropickém pařáku nemíváme zpravidla chuť na horký guláš a naopak za chladného zimního večera se nám málokdo pustí do ledového salátu a studeného rajčete.

Pro většinu lidí je velmi překvapivé zjištění, že studené pití a mražené potraviny jsou pro náš organismus v zásadě nezdravé, ačkoli jsou všudypřítomnou součástí našeho života. Jste-li rozehřátí, po tréninku nebo je-li jen venku horko, přijímejte tekutiny o teplotě kolem 16 °C. Pozor si dejte právě na ledové nápoje a nápoje s ledem.

Nejhorší, co můžete udělat, je napít se hned po jídle. Když do horké šťávy z vypečeného masa nalijte sklenku vychlazené vody. Co se stane? Tuk se okamžitě srazí. A přesně to se děje i ve vašem žaludku a střevech, když horký oběd spláchnete něčím studeným. Celé trávení se zastaví a tuky ulpí na stěnách trávicího ústrojí. Největší riziko hrozí těm, co mají špatné zažívání, problémy s cévami a se srdcem. Když polknete ledový doušek, zúží se cévy, čímž se ztíží celková hydratace organismu. A když se v létě více potíte a nedodáte dostatek vody, může dojít k dehydrataci. V létě můžeme s úspěchem využít termického působení potravin a krásně se chladit, aniž bychom museli naplno pouštět klimatizaci, která nakonec způsobí, že díky náhlým teplotním přechodům onemocníme.

zmzlina, osvěžení, zdravíPotraviny můžeme zjednodušeně rozdělit do tří skupin: na ty, které tělo zahřívají, na ty s ochlazujícími účinky a na potraviny neutrální. Je logické, že v parných letních dnech dáme přednost potravinám ochlazujícím (okurka, meloun, jahody…). Pokud si chcete dát víno, dejte přednost bílému. Vhodným pitím je vlažný zelený čaj, voda s plátkem citrónu či pomeranče, případně si do vody můžete přidat mátu, která vás také příjemně ochladí a skvěle chutná.

TČM, nic nezakazuje ani neupřednostňuje, jen doporučuje tak, aby vše bylo ku prospěchu člověka. Pokud se budeme řídit těmito radami, užijeme si jistě krásné léto a vyhneme se neduhům. A vždy bude platit, že dobré jídlo je takové, po kterém se budeme cítit lépe než před ním. Vnímejme své tělo a jeho signály a vyhýbejme se náhražkám.

Monika Haňurová
Ekologické centrum Most a Kralupy nad Vltavou
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
https://www.wikipedia.org/
http://cimed.cz/2017/07/04/zmrzlina-rouhani-z-pohledu-cinske-mediciny-tipy-kam-zajit-na-zmrzlinu-v-praze/
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/lenka-romanova-vhodne-potraviny-vam-pomohou-snaset-zimu-lepe/906174
https://carujeme.cz/zdrava-fitness-zmrzlina-z-jedine-ingredience-5-variant/
http://www.apetitonline.cz/skola-vareni/3102-skola-vareni-italska-zmrzlina-semifreddo.html
https://www.rohlik.cz
https://www.vitalia.cz/clanky/studene-napoje-nas-v-lete-neochladi-je-to-mytus/
https://zena.aktualne.cz
https://www.sakuraclinic.cz/blog/45-leto-z-pohledu-tradicni-cinske-mediciny
https://www.patentnimedicina.cz/pm/harmon_strav.php
http://kucharkazesvatojanu.blogspot.com/2017/07/mangova-zmrzlina.html
https://eurodenik.cz/jidlo/jak-v-italii-rozeznat-pravou-zmrzlinu-gelato-od-napodobenin
https://www.musso.cz/gelato-nebo-zmrzlina
http://www.nataliri.cz/blog/potraviny-ktere-ochladi-vas-organismus/33
http://ireceptar.cz
https://www.irozhlas.cz
https://behejsrdcem.cz/clanky/jidlo-ktere-ochladi-tipy-pro-letni-jidelnicek-podle-tradicni-cinske-mediciny/
https://www.ferpotravina.cz/zmrzliny/2
https://www.szpi.gov.cz/clanek/zmrzlina.aspx?q=Y2hudW09Mg%3D%3D
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-397#cast2
https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut/konecne-zmrzlina-cesko-objevuje-male-znacky-bez-aromat-a-barviv.A160702_114222_dobra-chut_ELE



Články a tiskové zprávy z roku 2020

28.10.2020 ZEVO spalovny versus nová technologie zpracování odpadů
22.10.2020 Eko-programy v Oseku
19.10.2020 Stromy ve městě jsou důležitější, než si myslíme
12.10.2020 Zvířata a jejich práva
2.10.2020 Projektové dny pro základní školy v Mostě na téma "Jak si žije strom"

28.9.2020 Za uhlím a permoníky
16.9.2020 Šetrná dovolená – ekofarmy v Ústeckém kraji
10.9.2020 Obsah pesticidů v ovoci a zelenině

25.8.2020 Migrační objekty – smysluplné řešení nebo zbytečný luxus?
17.8.2020 Přírodní prostředky na ochranu rostlin
14.8.2020 Jak se stěhují raci...
10.8.2020 Kořenové čističky

30.7.2020 Cyklistika a životní prostředí
21.7.2020 Návrat tradičních luk
14.7.2020 Jak se (ne)daří ptákům v ČR?
10.7.2020 Čisté prádlo s čistým svědomím
8.7.2020 Zmrzlina – zdravé letní osvěžení?

30.6.2020 Ochrana přírody v Ústeckém kraji
24.6.2020 Včelarství nejen v Ústeckém kraji
11.6.2020 Vlk - plachý predátor
5.6.2020 Krajina Podkrušnohoří – od minulosti po současnost
1.6.2020 Jak se doma bránit horku bez klimatizace

22.5.2020 Ochranné roušky a rukavice jako nová ekologická zátěž
18.5.2020 Problematika plastů
11.5.2020 Proč chránit rorýse?
4.5.2020 Proč byste měli dětem dopřát pravidelný pobyt v přírodě?

27.4.2020 Od průmyslu až po zahradu – IBC kontejnery
22.4.2020 Hnízdění sokolů stěhovavých v Unipetrolu
16.4.2020 Rekultivace a ochrana přírody – obojživelníci

18.3.2020 Občanská věda a jak se zapojit?
13.3.2020 Jedlý balkón

26.2.2020 Zasytí nás maso vypěstované v laboratořích? Je to budoucnost vzdálená nebo blízká?
21.2.2020 Zpráva o životním prostředí v Ústeckém kraji
10.2.2020 Květinové farmy

22.1.2020 Cirkulární ekonomika
15.1.2020 Přírodní antidepresiva
8.1.2020 Polámané spotřebiče - vyhodit nebo opravit?

leaf