Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 18.11.2017,8:01
Ukončení spalování plynu s obsahem sulfanu.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Znečišťující látky v ovzduší a jejich škodlivost I.
SO2, NOx, PM10, PM2,5, PM1

10. dubna 2013

Vzduch, neboli zemská atmosféra, se skládá z dusíku, kyslíku a ostatních plynů. Dusíku je cca 78 % z celého objemu, kyslík tvoří zhruba 21 % a pro ostatní látky zbývá 1 %. Toto jedno procento zahrnuje argon, oxid uhličitý a stopová množství vzácných plynů, vodíku i dalších látek, z nichž některé řadíme mezi látky znečišťující ovzduší. To jsme se učili již na základní škole a to stále platí a platit bude vždy. To, co se mění, je množství škodlivin v ovzduší. Složení atmosféry je téměř stabilní až do výšky 90 – 100 km, ovšem týká se to jen hlavních složek, tj. dusíku, kyslíku a vzácných plynů, množství ostatních látek je proměnlivé, závislé na momentální produkci znečišťujících zdrojů a na fyzikálních podmínkách, zvláště teplotě a proudění vzduchu.

Ovzduší je rovněž často definováno jako plynný obal Země, ale toto určení není zcela přesné, neboť vzduch obsahuje nejen plynné složky, ale také složky kapalné i tuhé ve formě aerosolů, což jsou mikroskopické kapalné i tuhé částice rozptýlené v plynném prostředí.

Zdroje znečišťování ovzduší mohou být přírodní nebo antropogenní, tzn. způsobené člověkem. Z přírodních zdrojů znečištění můžeme jmenovat například oblasti bez vegetačního pokryvu, z nichž je větrem přemisťován prach, sopečnou činnost s produkcí chloru, síry a popela, rozsáhlé přirozené lesní požáry doprovázené emisemi oxidu uhelnatého či metan uvolňovaný z trávicích ústrojů zvířat. Někteří jedinci silně vnímají jako znečištění i rostlinné pyly, spory a mikroby. Pojem znečišťování ovzduší zahrnuje nejen vypouštění škodlivých látek, ale i elektromagnetické záření, zápach a hluk, dokonce i světelné a tepelné znečištění.

Antropogenní zdroje znečišťování nabyly na intenzitě v době průmyslové revoluce. V důsledku zvyšování životní úrovně lidstva došlo k ohromnému znečišťování životního prostředí včetně ovzduší. S vynálezem parního stroje a zvyšováním průmyslové výroby se do ovzduší začala uvolňovat velká množství škodlivin ze spalování uhlí, nejprve jednoduchými parními stroji, později z provozů elektráren, tepláren a nejrůznějších průmyslových podniků, postupně se přidávaly znečišťující látky z dopravy, na řadu přišlo i spalování dalších fosilních paliv, rafinace ropy, rozšiřování skládek odpadu, výroba a používání sprejů a syntetických barev a rozpouštědel, špatné hospodaření s půdou, při níž dochází k obnažování krajiny i používání chemických prostředků proti rostlinným a živočišným škůdcům…

Látky znečišťující ovzduší se v atmosféře, v porovnání se základními složkami dusíkem a kyslíkem, vyskytují v nepatrných množstvích. Jedná se o desetitisíciny až miliontiny celkového objemového množství, přesto mají tyto látky velice nepříznivý vliv na zdravotní stav velké části lidské populace. Pro velmi malé objemy látek užíváme jednotky ppm (parts per million = 1 desetitisícina z celku) a ppb (parts per bilion = jedna miliontina z celku).

V článku Imisní monitoring – aneb jak se měří imise? jsme si vysvětlili, jakým způsobem se měří škodliviny volně rozptýlené v ovzduší (imise), dnes si povíme něco o některých polutantech: Jak vznikají, jak se dostávají do ovzduší a jaký mají vliv na životní prostředí, tedy nejen na lidské zdraví, ale i na přírodu - oxid siřičitý, oxidy dusíku a prach.

Oxid siřičitý – SO2
Bez zapříčinění člověka se oxid siřičitý dostává do ovzduší jako produkt vulkanické činnosti a přirozených lesních požárů, ve vodách vulkanicky aktivních oblastí se vyskytuje rozpuštěný ve formě kyseliny siřičité, vzniká i oxidací sulfanu, uvolňujícího se při mikrobiálním rozkladu odumřelé biomasy v půdách a sedimentech. Z hlediska účinku na lidské zdraví má však podstatně větší význam oxid siřičitý, na jehož vzniku se člověk sám podílí. Vzhledem k tomu, že se oxid siřičitý uvolňuje z fosilních paliv, jež obsahují síru, docházelo k jeho největšímu nárůstu v ovzduší od dob průmyslové revoluce se zvýšeným využíváním zejména hnědého uhlí. Spalováním uhlí se až 95 % obsažené síry změní na SO2, v kapalných palivech se mění téměř veškerá síra na SO2. K jeho vzniku dochází také tavením nerostných surovin obsahujících síru a při dalších průmyslových procesech. Je třeba vzít v úvahu, že ani palivové dříví není zcela bez obsahu síry.

Oxid siřičitý je bezbarvý štiplavý plyn, dráždí ke kašli a negativně ovlivňuje funkci plic, způsobuje pálení očí, podporuje záněty průdušek a astma, zejména při dlouhodobém působení účinků na organizmus. Pro člověka je toxický už od koncentrace 1 mg/m3, při vyšších koncentracích může způsobit i poleptání sliznic a poškození očí. K dráždění očí a horních cest dýchacích však dochází již při koncentracích cca 100 µg/m3. I nízké koncentrace mají nepříznivý vliv na rostliny (velice citlivé jsou např. lišejníky), ale poškozuje i fotosyntetický aparát vyšších rostlin, které působením vyšších koncentrací SO2 živoří a odumírají. Tímto způsobem hynou i celé lesní porosty.

altZdroj: http://www.herber.kvalitne.cz

SO2 je rozpustný ve vodě a spolu s oxidy dusíku se podílí na tvorbě kyselých dešťů. Oxidy síry v ovzduší, bez ohledu na to, z jakého zdroje pocházejí, reagují s vodou na kyselinu siřičitou, z té pak další oxidací vzniká kyselina sírová, která se vrací na zemský povrch. Kyselý déšť je typ srážek s pH nižším než 5,6, přičemž hodnota normálního deště je mírně pod pH 6. Se zvýšenou kyselostí vody i půdy se pak těžce potýkají zvířata i rostliny, vlivem kyselých dešťů navíc dochází k vyluhování těžkých kovů z půdy, a ty se pak dostávají do povrchových vod i do zdrojů pitné vody. Kyselý déšť také podporuje zvětrávání materiálů s obsahem uhličitanů, což se znatelně projevuje například na vápencových skalách nebo na omítkách budov, skulpturách a plastikách). Nejznámější imisní kalamitou v České republice, je pravděpodobně odumírání smrkových porostů ve vrcholových částech Krušných hor v 80. letech 20. století, které způsobily vysoké koncentrace oxidu siřičitého v ovzduší.

Oxid siřičitý má však v ovzduší i vliv pozitivní: Částečně kompenzuje nárůst teploty ovlivněné skleníkovým efektem, neboť drobné částečky SO2 ve formě aerosolů odrážejí pouze krátkovlnnou sluneční radiaci a dochází tak k ochlazování atmosféry.

Oxidy dusíku – NO2, NO a NOx
Zvláštností monitoringu ovzduší je označení NOx, jež je vlastně souhrnné označení zejména pro oxid dusnatý a oxid dusičitý, někdy jsou však ve směsi i další oxidy a dusíkaté látky: oxid dusný N2O, málo stálý oxid dusitý N2O3 a oxid dusičný NO2O5, ve vlhkém ovzduší i mlhovina kyseliny dusičné a dusité, souhrnně je možné je zařadit jako nitrózní plyny. Při sledování kvality venkovního ovzduší jsou míněny zejména oxid dusičitý NO2 a oxid dusnatý NO, které jsou považovány za škodliviny a běžně jsou označovány jako „noxy“.

V přírodě jsou zdrojem dusíkatých sloučenin biologické procesy v půdách, při nichž bakterie produkují kromě N2 také NO2, dále výboje blesků v atmosféře, kdy vznikají oxidy dusíky oxidací vzdušného dusíku, a také sopečná činnost.

Emise oxidů dusíku pocházejí ze stacionárních i mobilních zdrojů, nejvýznamnějším antropogenním zdrojem „noxů“ je však doprava, nejen silniční, ale i lodní a letecká. Snaha člověka překonávat jednoduše a rychle ohromné vzdálenosti dala vzniknout i lidské pohodlnosti a možnosti přemísťovat se motorovými prostředky i na vzdálenosti velice krátké, a to velice intenzivně. Instalace třícestných katalyzátorů sice významně zredukovala emise benzinových motorů, nicméně stále stoupá nákladní automobilová doprava a roste množství dieslových motorů i v osobní přepravě. Do spalovacího prostoru motorových dopravních prostředků se dostává dusík ve formě čerstvého vzduchu, a za vysokých teplot a tlaků zde reaguje s kyslíkem a vytváří NO, dalším slučováním NO s kyslíkem pak vzniká NO2. Oxidy dusíku jsou produkovány rovněž při spalování fosilních paliv.

alt
Zdroj: http://www.herber.kvalitne.cz

NO je ve směsi NOx zastoupen cca 90 – 95 % objemu, zbytek je tvořen NO2, případně malým množstvím ostatních oxidů dusíku. NO je plyn bez barvy a bez zápachu, zatímco NO2 je plyn štiplavý, nasládlého zápachu a červenohnědého zabarvení. Oba plyny jsou jedovaté, podstatně toxičtější a škodlivější pro lidské zdraví je oxid dusičitý. Jmenované oxidy dráždí oči a horní cesty dýchací. Při otravě NO2 se dostavuje úporný kašel, může vznikat edém plic či jiné plicní poškození, nitrózní plyny jsou podezřelé i z karcinogenity.

Ačkoliv je dusík jako biogenní prvek nezbytný pro růst a vývoj rostlin, vyšší koncentrace NO a NO2 rostliny poškozují a přispívají k jejich vyšší náchylnosti k negativním vlivům, jako je například rozvoj plísní a snížená schopnost odolávat chladu a mrazu. Vysoké koncentrace oxidů dusíku v ovzduší napomáhají vzniku přízemního ozonu a spolu s SO2 se podílejí na vzniku kyselých dešťů.

Prachové částice PM10, PM2,5, PM1
Prachové částice se v monitoringu čistoty ovzduší označují písmeny PM, což je zkratka pro anglický výraz „particulate matter“, pro nás je to velice prozaicky „prach“, lépe a odborněji řečeno polétavý prach či také prašný aerosol. Čísla za zkratkou PM pak udávají nejvyšší možný aerodynamický průměr částic. PM10 jsou částice o průměru menším než 10 mikrometrů, PM2,5 mají průměr do 2,5 mikrometru a samozřejmě nejmenší měřené částice jsou značeny číslem 1, jsou tedy menší než 1 mikrometr. Nejedná se o prach, který je viditelný a který se nám usazuje na nábytku, parapetech a římsách, ten je tvořen částicemi většími než 30 µm, které se v běžných podmínkách rychle usazují.

Prachové částice jsou unášeny vzduchem a jejich přírodním zdrojem může být například výbuch sopky, lesní požár nebo větrná bouře. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje prachu patří spalovací procesy, automobilová doprava, těžba nerostných materiálů, tavení rud a kovů nebo také zemědělská činnost a odnos částic půdy větrem z ploch bez vegetačního pokryvu, například z těžebních ploch a rozsáhlých stavenišť. Čím je částice menší, tím déle zůstává v ovzduší.

Rozlišujeme i tzv. sekundární prašnost, jíž jsme zejména ve městech každodenními svědky. Vzniká zvířením prachových částic, které již byly jednou usazeny nebo nějakým způsobem uloženy na zemském povrchu. Ve městech často bývá hlavním zdrojem prachu. Způsobují ji již zmíněné procesy jako doprava, stavební činnost, manipulace se sypkými materiály, často ruku v ruce s prouděním větru, který dokáže přenášet prachové částice i na veliké vzdálenosti.

Do lidského organizmu se prach dostává dýcháním, tedy přes dýchací ústrojí. Velice záleží na velikosti prachových částic. Čím menší částice, tím větší ohrožení lidského zdraví. Větší částice, nad 10 mikrometrů, jsou obvykle zachycovány na nosní sliznici, obrannými mechanizmy (kýcháním a smrkáním) jsou vypuzovány z těla ven. Částice PM10 (do 10 mikrometrů) procházejí přes horní cesty dýchací až do plic a průdušek, kde se usazují, a PM2,5 mohou doputovat až do plicních sklípků a způsobit nemalé zdravotní komplikace mechanickým poškozováním orgánů, ještě snadněji pronikají do těla částečky PM1.

alt
Zdroj: Ing. Plachá, ČHMÚ

Prachové částice však neškodí jen mechanickým poškozováním orgánů, do nichž vniknou. Významnou roli hraje také původ částice a její chemické složení. I když známe velikost, nikdy není jisté, které chemické jedovaté látky jsou na částečky prachu nabaleny a spolu s nimi se dostávají do organizmu, kde způsobují další zdravotní problémy. Mohou to být např. těžké kovy, anorganické soli, sírany, karcinogenní látky i živočišné a rostlinné produkty, spory a pyly, jež jsou původci nejrůznějších onemocnění. Nadměrné vdechování polétavého prachu tak může být příčinou dýchacích problémů, ale i astmatu, plicních chorob, rakoviny plic a řady dalších onemocnění. Rostlinné organizmy poškozuje prach buď toxickým působením látek, které obsahuje, nebo mechanickým zaprášením, čímž snižuje jejich aktivní plochu důležitou k přijímání i vylučování vody a látek a snižuje tak jejich fotosyntetickou schopnost i dýchání.

Všechny vyjmenované škodliviny se do ovzduší dostávají velkým dílem přičiněním člověka a mají silně negativní vliv na lidské zdraví a útočí zejména na dýchací cesty. Všechny se také podílí na vzniku smogových situací. V tomto úsilí však nejsou samy. O dalších smogových ingrediencích si povíme v dalším článku s tématem ovzduší.

Autorka článku: Bc. Dana Kovaříková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Články a tiskové zprávy z roku 2013

20.12.2013 Chemie a životní prostředí
18.12.2013 Vánoční soutěž má své vítěze
16.12.2013 Zdravé zimní mlsání aneb dárky ze zahrádky
10.12.2013 Plať za svůj odpad!
5.12.2013 Nebojme se mlhy!
3.12.2013 Voda pro život – jak dopadla soutěž?

28.11.2013 Den nenakupování - 30. listopad
26.11.2013 Pálím, pálíš, pálíme? aneb jak jsme na tom se spalováním odpadu
21.11.2013 Voda, co nás drží nad vodou
19.11.2013 Jak se žije ježkům?
7.11.2013 Pokořili jsme REKORD
4.11.2013 Pojďte do divadla a do kina ! Kam ? Do Centralu !!!
1.11.2013 Pozvánka na vernisáž VODA PRO ŽIVOT

31.10.2013 Vnější versus vnitřní ovzduší
24.10.2013 Pamatujme na stromy!
21.10.2013 Proč pěstovat staré odrůdy jabloní?
10.10.2013 Ekologické centrum zve na vernisáž výstavy s tématem „Voda pro život“
9.10.2013 Samá voda...
9.10.2013 Mostečané se pokusí o nový rekord aneb Kolik kapek se sejde v OC Central dne 07.11.2013 v 11:00hod.?
7.10.2013 Vánoční soutěž
2.10.2013 Zápach nebo vůně?

30.9.2013 Průběh semináře „Voda pro život"
27.9.2013 Hurá zpátky do školy i k chemii!
24.9.2013 Co nezvládneme vytřídit, pohltí skládky. Ale je to správné?
20.9.2013 Semináře „Chemie a životní prostředí“ v listopadu a prosinci zdarma!
13.9.2013 Svatba v zeleném
12.9.2013 Živý přenos konference o změně klimatu
6.9.2013 O včelkách samotářkách
4.9.2013 Do školy s ohledem na přírodu!
2.9.2013 Pozvánka na nové semináře „VODA PRO ŽIVOT“

30.8.2013 Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy
26.8.2013 I ekovýchova má své osobnosti
8.8.2013 Biovaření má zelenou!
5.8.2013 Cena kapky vody
2.8.2013 Proč na louky s kosou?

29.7.2013 Hurá do ZOO!!!
24.7.2013 Co pít v horkých letních dnech?
22.7.2013 Novela zákona o odpadech začne platit od 1. října
19.7.2013 Revitalizace vodních toků
16.7.2013 Alergie a biologické znečištění ovzduší
16.7.2013 Kotlíkové dotace pro Ústecký kraj
11.7.2013 Nová vyhláška o ochraně dřevin a povolování jejich kácení

28.6.2013 Za humny je taky krásně
26.6.2013 Jak studenti „zeleně“ nakupovali
25.6.2013 Co se děje na skládce? aneb S čím kdo zachází, tím také schází!
24.6.2013 Moře odpadů v moři
21.6.2013 Ozon – chrání nebo škodí?
20.6.2013 Jak probíhalo předávání cen v soutěži "Poraď ODPADlíkovi"
19.6.2013 Bez chemie se nikam nepohneme
12.6.2013 Kdo nejlépe poradil ODPADlíkovi?
11.6.2013 Ekologické centrum na jarmarku
10.6.2013 Světový den větru aneb Vítr a jeho energie

23.5.2013 Školní zahrada – zelená učebna
22.5.2013 Imisní monitoring ve světě a v Evropě
21.5.2013 Seznamte se s činností Zdravotního ústavu
17.5.2013 Jak ekologicky na dovolenou ?
15.5.2013 Chemie a láska
6.5.2013 FÉROVĚ!
3.5.2013 Odpady – na životní prostředí dopady
2.5.2013 Oslavme ptačí svátky

26.4.2013 Výměna domácích kotlů s příspěvkem bude možná i v Ústeckém kraji!
23.4.2013 Krajská ekologická konference pro žáky základních a středních škol
22.4.2013 Nová soutěž "Poraď ODPADlíkovi"
19.4.2013 Den Země a chemie
16.4.2013 Proč je i kosmetika BIO?
15.4.2013 Pleny jako odpad
10.4.2013 Znečišťující látky v ovzduší a jejich škodlivost I.
3.4.2013 Studenti UJEP v Ekocentru

28.3.2013 Pálení odpadu na Zemi v průběhu staletí
28.3.2013 Kontrolní den Ekologického centra Most pro Krušnohoří
26.3.2013 To nejsladší na světě
25.3.2013 O Nové zelené úsporám s ministrem životního prostředí
22.3.2013 Brána ekologie otevřená – soutěž VODA PRO ŽIVOT
22.3.2013 Jak jste poznávali vodu a její tajemství
21.3.2013 Jak chránit vodu? Aneb "VODY NENÍ NEKONEČNĚ, UŽÍVEJME JI SPOLEČNĚ"
20.3.2013 Jaro za dveřmi – ptáci za okny
19.3.2013 Chemie a ženy
18.3.2013 Pneumatiky do příkopu nepatří!
11.3.2013 Imisní monitoring – aneb jak se měří imise?
5.3.2013 Jaká je kvalita životního prostředí na Mostecku?

28.2.2013 Vývoj ovzduší na Mostecku
28.2.2013 Kde se vzala, tu se vzala... Evropská vodní charta
26.2.2013 Nová zelená úsporám
25.2.2013 Kde je čistší vzduch, uvnitř nebo venku?
19.2.2013 Pták roku 2013 – Břehule říční
14.2.2013 Farmářské trhy v Mostě mění lokalitu aneb Bedýnkování v každé roční době i počasí
12.2.2013 Chemie nám chutná
7.2.2013 O řezaných květinách trochu jinak…
4.2.2013 Co do popelnice nepatří?

30.1.2013 WELFARE aneb jsme ke zvířatům opravdu fér?
28.1.2013 Osmáci na cestě za tajemstvím ropy
22.1.2013 Rok 2013 – Mezinárodní rok …
22.1.2013 Právo životního prostředí v roce 2012 a 2013 aneb Co se událo a co se chystá?
8.1.2013 V novém roce nová rubrika ECM

leaf