Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA, s.r.o. - 18.10.2020, 07:20
Spalování uhlovodíkových plynů.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Mostecku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Zpráva o životním prostředí v Ústeckém kraji

21. února 2020

zpráva, životní prostředíKrajské zprávy se věnují charakteristice stavu a vývoje životního prostředí v jednotlivých krajích ČR, jejich problémy a aktivitami. Zdrojem dat je Informační systém odpadového hospodářství MŽP (ISOH) a jejich zpracovatelem je CENIA.

Ústecký kraj v číslech - 2018
Rozloha - 5 335 km2
Krajské město - Ústí nad Labem
Počet obyvatel - 820 789, hustota zalidnění 154 km-2
Počet obcí - 354, z toho se statutem města 59, největší obec Ústí nad Labem (92 952 obyv.), nejmenší obec Staňkovice (38 obyv.)

Ovzduší
Emisní situace
Na kvalitu ovzduší v Ústeckém kraji mají nepříznivý vliv průmyslové a energetické podniky, rovněž ale i vytápění domácností a doprava. Koncentrace znečišťujících látek jsou ovlivňovány aktuálními meteorologickými podmínkami. Emise znečišťujících látek v Ústeckém kraji v období 2008–2018 klesaly, a to zejména z počátku sledovaného období, od roku 2015 již všechny látky setrvale klesají. Největší pokles byl v průběhu celého hodnoceného období zaznamenán u emisí SO2, a to o 56,7 %, a dále také u emisí NOx o 53,8 %. Emise TZL vyprodukované v Ústeckém kraji (celkově 6,7 tis. t v roce 2018) pocházely především z malých stacionárních zdrojů znečišťování (70,9 %), kam mimo jiné patří i vytápění domácností. Stejně tak emise CO (jejichž celkový objem činil 36,8 tis. t) byly emitovány zejména touto kategorií zdrojů (60,6 %). Převažujícím zdrojem emisí SO2 (celkově 25,6 tis. t) a emisí NOx (28,8 tis. t) byly v kraji velké průmyslové a energetické provozy včetně výroby elektřiny a tepla (94,5 %, resp. 80,3 %). Emise NH3 s celkovou produkcí 3,2 tis. t souvisely v kraji zejména se zemědělskou činností (91,4 %), především s chovem hospodářských zvířat. Vznik emisí VOC (15,2 tis. t) byl vázán na používání a výrobu organických rozpouštědel (72,0 %).

Kvalita ovzduší
Imisní limit pro ochranu lidského zdraví vyjádřený denními 8hodinovými klouzavými průměrnými koncentracemi ozonu (120 µg.m-3) byl v roce 2018 překročen na 9 stanicích v kraji, meziročně tak došlo k překročení tohoto imisního limitu, neboť v roce 2017 byl překročen pouze na 3 stanicích. Na 7 stanicích byl navíc v roce 2018 překročen také imisní limit pro hodinovou koncentraci ozonu (180 µg.m-3). Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM10 (50 µg.m-3, maximální povolený počet překročení za kalendářní rok je 35krát) byl v roce 2018 v kraji překročen na celkem 5 stanicích, což představuje meziroční snížení počtu stanic (o 1), kde byl tento imisní limit překročen. Imisní limit (1 ng.m-3) pro roční průměrnou koncentraci B(a)P byl v kraji v roce 2018 překročen, shodně jako v roce 2017, na 1 lokalitě, a to v Doksanech. Ostatní imisní limity nebyly na stanicích sítě imisního monitoringu v kraji překročeny. Ucelenou informaci o kvalitě ovzduší na území Ústeckého kraje udává mapa oblastí s překročením imisních limitů bez a se zahrnutím přízemního ozonu, v roce 2018 jednalo o 99,6 % území kraje.

Voda
V Ústeckém kraji nedošlo k výrazným změnám v hodnocení jakosti vodních toků v porovnání s předchozím obdobím. Velmi silně znečištěná voda (V. třída jakosti) byla vyhodnocena na vodním toku Chomutovka a vodním toku Bystřice, silně znečištěná voda (IV. třída jakosti) byla zjištěna na vodním toku Bílina, Liboc a Blšanka. Jakost vod na území kraje je výrazně ovlivněna průmyslovou činností a těžbou, také se zde nacházejí významné zdroje komunálního znečištění.

V rámci monitoringu koupacích vod bylo v Ústeckém kraji v koupací sezoně 2018 sledováno 18 koupacích oblastí. Voda nebezpečná ke koupání byla zjištěna v rybníku Chabařovice, rybníku Chmelař a ve VN Nechranice (kemp u hráze). Voda nevhodná ke koupání byla zjištěna ve VN Nechranice (Tušimice). V ostatních sledovaných oblastech se po celý rok udržela voda vhodná ke koupání, bez výhrad nebo se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi.

Odpady
Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele se od roku 2009 snížila o 8,1 % na 523,2 kg.obyv.-1 v roce 2018. Nárůst produkce komunálních odpadů v posledních letech souvisí především se zvýšením produkce biologicky rozložitelného odpadu v důsledku zavedení jeho separace, a tím i evidence produkce. Celková produkce směsného komunálního odpadu na obyvatele mezi lety 2009–2018 poklesla o 15,9 % na hodnotu 276,5 kg.obyv.-1. Celková produkce ostatních odpadů na obyvatele se od roku 2009 zvýšila o 1,7 % na 3 418,6 kg.obyv.-1 z důvodu vzrůstu produkce stavebních a demoličních odpadů. Vysoká produkce v roce 2014 byla zapříčiněna hlavně stavbou rychlostní silnice R6.

Celková produkce nebezpečných odpadů na obyvatele mezi lety 2009–2018 klesla o 67,3 % na 151,2 kg.obyv.-1. Meziroční pohyb v produkci nebezpečných odpadů je spojen především s nárazově probíhajícími sanacemi starých ekologických zátěží, případně s investiční činností doprovázenou demolicemi starých průmyslových areálů. Konkrétně se jednalo o dokončení sanace v bývalé výrobně fenolů v Litvínově (areál Chempark Záluží) a ukončení demoličních prací při modernizaci elektráren Tušimice a Prunéřov.

Průmysl
Ústecký kraj je zaměřen průmyslově, v roce 2018 zde bylo v provozu 181 zařízení, která spadají do režimu IPPC z celkového počtu 1 481 zařízení IPPC na území ČR. Po Středočeském kraji je to druhý nejvyšší počet ze všech krajů ČR. Nejčastěji jsou tyto provozy umístěny v povodí Bíliny, horního toku Ohře a podél toku Labe.

V kategorii Energetika je provozováno 18 zařízení, jedná se převážně o elektrárny, teplárny a zařízení pro výrobu tepla pro průmyslové účely. Řadí se sem také rafinérie v Litvínově. V kategorii Výroba a zpracování kovů je provozováno 21 zařízení, sem patří slévárny, žárové zinkovny, válcovna trub, zařízení pro výrobu automobilových dílů, kovoobrábění či povrchová úprava materiálů. Nerosty se zpracovávají v 15 zařízeních IPPC, tj. v závodech na výrobu skla, keramických výrobků, cementu, cihel či žáruvzdorných materiálů. Chemický průmysl zastupuje 52 zařízení, z těch největších se jedná o chemickou výrobu v Ústí nad Labem, výrobu ropných produktů v Litvínově, výrobu kyselin a hnojiv v Lovosicích a mnoho dalších.

Emise z dopravy
S ohledem na průmyslové zaměření Ústeckého kraje je podíl dopravy na celkové emisní bilanci jednotlivých látek v kraji společně s Moravskoslezským krajem nejnižší v ČR, v dopravně zatížených lokalitách však má doprava významný vliv na kvalitu ovzduší. Podíl kraje na celkových emisích jednotlivých látek z dopravy v ČR se v roce 2018 pohyboval mezi 6–8 % (nejvyšší byl u emisí CO), emise NOx z dopravy na jednotku plochy měl kraj v celostátním kontextu průměrné (0,7 t.km-2).

Příroda a krajina
V roce 2018 dle katastru nemovitostí zaujímala v Ústeckém kraji zemědělská půda 274,8 tis. ha, tedy 51,5 % území kraje. Rozloha orné půdy pak činila 180,2 tis. ha (65,5 % zemědělské půdy) a rozloha trvalých travních porostů činila 73,4 tis. ha (26,7 % zemědělské půdy). Od roku 2000 klesla výměra zemědělské půdy o 3,9 tis. ha (1,4 %) a výměra orné půdy pak o 7,8 tis. ha, tj. o 4,1 %. Zastavěné plochy, nádvoří a ostatní plochy v roce 2017 pokrývaly 16,0 % území Ústeckého kraje (v roce 2000 to bylo 16,2 %), což je v rámci ČR nadprůměrný podíl způsobený průmyslovým zaměřením kraje a povrchovou těžbou hnědého uhlí na jeho území. Lesnatost kraje v roce 2018 byla 30,6 %, od roku 2000 se rozloha lesních pozemků zvýšila o 5,1 tis. ha (3,2 %). Vodní plochy zaujímaly 1,9 % území Ústeckého kraje.

V porovnání s rokem 2017 došlo k mírnému poklesu rozlohy ekologicky obhospodařované půdy, a to o 2,0 %. Většinu ekologicky obhospodařované půdy kraje tvoří trvalé travní porosty, které se využívají pro pastvu skotu a ovcí, zastoupení v ekologickém zemědělství kraje má také ovocnářství, a to zejména na Litoměřicku.

V roce 2018 se v kraji nacházelo 302 ekofarem z celkového počtu 4 596 ekofarem v ČR. Co se týče výrobců biopotravin, v roce 2018 mělo v Ústeckém kraji evidováno sídlo pouze 22 výrobců biopotravin z celkového počtu 748 výrobců v ČR, což je spolu s Karlovarským krajem nejméně v ČR.

Ochrana území a krajiny
Rozloha všech zvláště chráněných území Ústeckého kraje (bez překryvů) v roce 2018 činila celkem 148,1 tis. ha, tj. 28,1 % území kraje. Na území Ústeckého kraje se v roce 2018 nacházelo či do něj zasahovalo 5 velkoplošných zvláště chráněných území s celkovou rozlohou 140,6 tis. ha. Jednalo se o NP České Švýcarsko (7,9 tis. ha) a chráněné krajinné oblasti České středohoří, Labské pískovce, Lužické hory a Kokořínsko – Máchův kraj.

Kromě toho se na území Ústeckého kraje v roce 2018 nacházelo 175 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze 9,3 tis. ha. Mezi ně patřilo 13 národních přírodních rezervací, 14 národních přírodních památek, 55 přírodních rezervací a 93 přírodních památek. Na území Ústeckého kraje bylo do roku 2018 vyhlášeno celkem 7 přírodních parků o celkové rozloze 54,5 tis. ha.

Výtah ze Zprávy o životním prostředí v Ústeckém kraji

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most



Články a tiskové zprávy z roku 2020

22.10.2020 Eko-programy v Oseku
19.10.2020 Stromy ve městě jsou důležitější, než si myslíme
12.10.2020 Zvířata a jejich práva
2.10.2020 Projektové dny pro základní školy v Mostě na téma "Jak si žije strom"

28.9.2020 Za uhlím a permoníky
16.9.2020 Šetrná dovolená – ekofarmy v Ústeckém kraji
10.9.2020 Obsah pesticidů v ovoci a zelenině

25.8.2020 Migrační objekty – smysluplné řešení nebo zbytečný luxus?
17.8.2020 Přírodní prostředky na ochranu rostlin
14.8.2020 Jak se stěhují raci...
10.8.2020 Kořenové čističky

30.7.2020 Cyklistika a životní prostředí
21.7.2020 Návrat tradičních luk
14.7.2020 Jak se (ne)daří ptákům v ČR?
10.7.2020 Čisté prádlo s čistým svědomím
8.7.2020 Zmrzlina – zdravé letní osvěžení?

30.6.2020 Ochrana přírody v Ústeckém kraji
24.6.2020 Včelarství nejen v Ústeckém kraji
11.6.2020 Vlk - plachý predátor
5.6.2020 Krajina Podkrušnohoří – od minulosti po současnost
1.6.2020 Jak se doma bránit horku bez klimatizace

22.5.2020 Ochranné roušky a rukavice jako nová ekologická zátěž
18.5.2020 Problematika plastů
11.5.2020 Proč chránit rorýse?
4.5.2020 Proč byste měli dětem dopřát pravidelný pobyt v přírodě?

27.4.2020 Od průmyslu až po zahradu – IBC kontejnery
22.4.2020 Hnízdění sokolů stěhovavých v Unipetrolu
16.4.2020 Rekultivace a ochrana přírody – obojživelníci

18.3.2020 Občanská věda a jak se zapojit?
13.3.2020 Jedlý balkón

26.2.2020 Zasytí nás maso vypěstované v laboratořích? Je to budoucnost vzdálená nebo blízká?
21.2.2020 Zpráva o životním prostředí v Ústeckém kraji
10.2.2020 Květinové farmy

22.1.2020 Cirkulární ekonomika
15.1.2020 Přírodní antidepresiva
8.1.2020 Polámané spotřebiče - vyhodit nebo opravit?

leaf