"Využíváme této spolupráce jednou až dvakrát do měsíce, nejčastěji dochází ke zranění různých druhů dravců, labutí, ježků. Spolupráce je opravdu dobrá," sdělil Martin Klika, 1. místostarosta města. Lidé nález zraněných zvířat nejčastěji hlásí městské policii, dobrovolným hasičům či odboru životního prostředí. Město Litvínov se za spolupráci odvděčí poskytnutím finanční dotace ve výši deset tisíc korun, což je o tři tisíce více než v loňském roce.

Překvapivý plán odsouhlasila rada města. Většinová koalice SMM - KSČM přehodnotila rozhodnutí bývalého vedení města včele s ODS a rozhodla, že volné prostranství poblíž rekreačního areálu Benedikt bude novou vilovou čtvrtí.

"Zóna Benedikt - východ je spíš než pro výstavbu závodů vhodná pro výstavbu rodinných domů," shodli se radní. A hned dali úkol Ivě Mazurové, vedoucí odboru rozvoje a územního plánu mosteckého magistrátu. Úřad má změnu využití ploch zařadit do novely územního plánu města.

Schvalovací proces potrvá zhruba jeden rok, poslední slovo bude mít zastupitelstvo. Je téměř jisté, že návrh radních, kteří mají vliv na nadpoloviční počet zastupitelů, bude schválen.

"Neobáváme se kritiky, že omezujeme lokality pro investorskou činnost. Vývoj v posledních dvou letech ukazuje, že průmyslových zón je tu dostatek, ale začíná se projevovat nedostatek lokalit pro výstavbu rodinných domů," sdělila Deníku náměstkyně primátora Hana Jeníčková.

Investorům má stačit velká, a zatím poloprázdná zóna Jo seph u Havraně a menší Pod Lajsníkem, kterou od zóny Benedikt - východ odděluje les. Ten chtějí radní zachovat.

Další zelený pás bude chránit novou vilovou osadu před rušnou silnicí Pražská, která prochází mezi vodní nádrží Benedikt a Vtelnem a podél okraje zóny.

Výhodou plochy je dostupnost elektřiny, vody, plynu a hotový geologický průzkum. Pro dodatečné úpravy může město využít projekty přichystané původně pro rozvoj podnikání.

Zatím není určeno, zda město prodá všechny pozemky jednomu investorovi nebo jednotlivým zájemcům o bydlení. Není ani známo, jak bude obytný satelit vypadat, jaký druh rodinného bydlení tam vznikne. Nelze proto vyloučit ani řadové domky. O stavbě vlastních bytových domů město neuvažuje.

Vybudování průmyslových zón na zeleném okraji města Mostu bylo už v minulosti zpochybňováno. Někteří bývalí zastupitelé prosazovali i stavbu rodinných domů u zalesněného vrchu Lajsník, kde už ale stojí sklad a vzniká výrobní závod.

Registrovaná míra nezaměstnanosti na Mostecku je stále nejvyšší v ČR, ale postupně klesá.

Lidé této civilizace ovšem potřebují vědecky doložená fakta. Jinak prostě nevěří. A nyní je mají. Výsledky vědeckého týmu OSN jsou jasné a alarmující. Je to výzva. A myslím, že dvojnásobná pro lidi tohoto regionu. Zkusme už konečně nacházet a používat alternativy. Zacházejme s elektrickou energií pokorně a s maximální úsporností. Naučme se opět chodit pěšky a ne vše řešit z okénka svého automobilu.

V této souvislosti mám chuť vyzvat i místní uhelné lobby. Ale asi to bude zbytečné. Přesto. Zkuste vážení těžaři najít alternativy, jak dál vydělávat, zajistit práci svým zaměstnancům a přitom nebořit. Využití kvalitního uhlí na Mostecku nechte na dalších generacích a nových technologiích.

Propálit ho komínem je z hlediska aktuálních zjištění skutečným hříchem...

Připomínkování si již odsouhlasili i zastupitelé Litvínova a úkolem pověřili starostu města Milana Šťovíčka.

Podklady od Severočeských dolů, které těžbu plánují, obdržela i Vlasta Tůmová, starostka obce Mariánské Radčice. Právě Mariánských Radčic a Lomu by se případná těžba dotkla nejvíce. Hranice těžby po prolomení limitů by se k nim mohla přiblížit na 500, respektive 800 metrů.

Celou věc by mohl vyřešit nový územní plán. Ten však zatím není schválen. "Územní plán pro nás vypracovává město Litvínov. Různé názory zastupitelů na zanesení větrných elektráren do územního plánu jeho schválení rozhodně nezdržuje. Zastupitelé zamítli většinovým hlasováním začlenění větrných elektráren, které nemají vydané stavební povolení a výstavbu čerpacích stanic do územního plánu ve všech katastrálních územích obce," uvedla Radka Malku -sová z obecního úřadu. Obec má zatím schválený koncept, ke kterému se mělo zastupitelstvo vyjádřit.

Zástupci obou názorů na výstavbu větrných jednotek se však shodují, že pro obec znamenají fungující elektrárny finanční přínos. Postoj zastupitelů za stranu ČSSD je však takový, že se musí v plánované výstavbě větrníků udělat pořádek. Žádný zmatek ale nevidí zastupitelé za SNK-ED.

Elektrárna patří mezi největší v Česku

Výstavba uhelné elektrárny probíhala ve dvou fázích. První fází byl vznik elektrárny Počerady I. První dva bloky byly uvedeny do provozu v roce 1970, bloky číslo tři a čtyři o rok později. V druhé fázi byla postavena elektrárna Počerady II. Tvoří ji další dva bloky, které byly uvedeny do provozu v roce 1977.

V rámci útlumového programu uhelných elektráren byl v roce 1994 odstaven z provozu výrobní blok číslo 1 a do provozu byly v elektrárně uvedeny první dva odsířené bloky v České republice. Odsiřovací zařízení těchto bloků je provedeno na principu mokré vápencové vypírky. Na podzim roku 1996 byly dány do provozu zbývající tři odsířené bloky.

I po odsíření znečišťují ovzduší

Během deseti let až do roku 2000 prošla elektrárna rozsáhlým modernizačním a ekologickým programem. I přes odsiřování však patří v severozápadním regionu Čech k největším znečišťovatelům vzduchu v České republice. Na prvních třech místech žebříčku, který sestavilo Ministerstvo životního prostředí, jsou elektrárny Prunéřov, Počerady a Tušimice.

Pozitivem však je, že se elektrárna po modernizaci přestala soustředit pouze na výrobu elektřiny. I když je to stále její dominantní produkt, od změn dochází k výrobě řady stavebních hmot z původně odpadních produktů.

Životnost Počerad i přes probíhající modernizace skončí v letech 2015 až 2020. Nahradit by je měl nový blok, ale o něm není ještě definitivně rozhodnuto. Podle Oty Schneppa, mluvčího ČEZ pro severní Čechy, by podle současných cen vyšla výstavba nového bloku na 26 miliard korun.