Řekou Labe se prožene vlnobití
Deník Ústecka  - 30.04.2007
ÚSTÍ NAD LABEM - Povodí Labe začne v sobotu upouštět přehrady a jezy, aby na dolním toku Labe zvedlo hladinu. Plánované vlny tam bude tvořit až do úterý, aby po řece mohly splout lodě. Oznámil to ředitel závodu Dolní Labe Jindřich Zídek.
Dodal, že lidé na břehu řeky se musejí připravit na náhlé kolísání hladiny. Podle Zídka jsou v loděnicích v Mělníku a Ústí nad Labem hotové dvě nové lodě. Aby je mohly loděnice dopravit zákazníkům, potřebují přeplout kritický úsek mezi Ústím nad Labem a Děčínem, kde je v době velkého sucha nízká hladina, a lodě tudy proto nemohou proplout.

"Upouštění je naplánováno i s Povodím Vltavy, abychom z přehrad upustili co nejméně vody," uvedl Zídek. Na dolním toku největší české řeky je podle Zídka vlivem dlouhotrvajícího sucha vody velmi málo. V Ústí nad Labem nyní povodí registruje průtok necelých 130 metrů krychlových za sekundu, přitom dubnový průměr je kolem 400 metrů krychlových za sekundu.

Výška hladiny Labe na Ústecku dosahuje 170 centimetrů. To je tak málo, že proti proudu řeky již mezi Ústím nad Labem a Děčínem nemohou plout nákladní lodě. Po proudu, kde pro plavbu stačí nižší hladina, ještě mohou plout s omezeným nákladem. Pokud hladina klesne ještě o pár centimetrů, zastaví se také.

Ředitel Československé plavby labské (ČSPL) Milan Raba řekl, že většina lodí jejich společnosti již stojí v přístavech a firmě narůstají ztráty. Mnoho lodí ČSPL je podle něho přizpůsobena plavbě na Labi a nelze je využít na evropských vodních cestách. Lodě, které sem mohou, společnost poslala za zakázkami do zahraničí.

Dopravu na Labi blokuje pouze úsek mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Od Ústí do Mělníku, kde je řada jezů, je podle Zídka vody dostatek a pod Děčínem a v Německu také.

Situaci by měla vyřešit stavba jezu na Děčínsku. Záměry ministerstva dopravy ale narážejí především na nesouhlas ekologů. Argumentují tím, že stavba jezu, případně jezů, by narušila unikátní ekosystém, který se na dolním toku Labe vytvořil.

 

V kopcích nad Mezibořím hořelo
Deník Ústecka  - 29.04.2007
MOST - v odpoledních hodinách začalo hořet v kopcích nad Mezibořím. Požár přijeli likvidovat hasičské jednotky.
Pravděpodobnou příčinou, podle sdělení hasičů na místě, bude zřejmě nezodpovědnost návštěvníků lesa a odhozený nedopalek cigarety. Pro celé území Ústeckého kraje přitom platí od minulého pátku přísná opatření právě kvůli zvýšenému nebezpečí vzniku požárů. V období sucha je pod hrozbou vysokých pokut zakázáno v lesích a ve vzdálenosti menší než 50 m od okraje lesa kouření a rozdělávání ohně.
 

Spolchemie odstraňuje rtuť
Deník Ústecka  - 27.04.2007
ÚSTÍ NAD LABEM - Až osm tun zeminy a stavební sutě kontaminované rtutí za hodinu. To je rychlost, jakou dekontaminační jednotka společnosti Geosan Group zbavuje areál ústecké Spolchemie staré ekologické zátěže.
Ta téměř sto let používala rtuť především při elektrolytické výrobě hydroxidů amalgámovým způsobem. Rtuť je pro zdraví nebezpečná, jelikož vytváří poměrně toxickou koncentraci svých par.

„Když se v nich člověk často pohybuje, důsledkem vdechování je otrava nevyhnutelná. Chronická otrava se projevuje poruchami centrální nervové soustavy, ledvin, a dalšími závažnými nemocemi. Obyvatelé města se ale nemusí ničeho bát. K bezprostřednímu ohrožení by došlo pouze v přímém kontaktu se rtutí. Kontaminovaná země ve Spolchemii se nikam nerozšiřovala a co vím, tak pod Spolchemií nejsou ani žádné spodní vody,“ informoval krajský hygienik Josef Trmal.

V současné době tento zastaralý způsob výroby mění Spolchemie na moderní membránovou elektrolýzu, která už rtuť nepotřebuje. „Dnes je při výrobě únik rtuti do výsledného produktu a okolí asi 34 kilogramy ročně. Dříve to byly tuny,“ vysvětluje důvod znečištění podloží pod některými provozy Spolchemie vedoucí střediska Závodu ekologických služeb Geosan Group Milan Nevěřil.

Přímo v areálu Spolchemie tak vyrostla dekontaminační linka, která po ročním zkušebním provozu přechází v plný nepřetržitý provoz. Linka využívá technologii nepřímé termické desorpce. „Její princip je obdobný s destilací. Rtutí znečištěný materiál se postupně ohřívá na teplotu okolo 270°C. Jde o nepřímý ohřev, nikoliv o spalování. Rtuť se odpařuje a následně kondenzuje. Skladuje a odváží se v ocelových lahvích,“ říká Nevěřil.

Rtuť už se v dnešní době nesmí nikde v Evropě těžit a technologie výroby, při kterých se používá, jsou zastaralé a odchází se od nich. Proto je výkupní cena dříve strategické suroviny jen 5 korun za kilogram. „Přečištěná zemina se vrací na původní vytěžené místo, přebytek putuje na skládku,“ dodává Nevěřil. Těžba kontaminované země a bouraných budov, které ustupují modernější výrobě, se děje přes den. Proto by neměl provoz linky obyvatele města nijak rušit hlukem.

„Kromě zplodin z hoření zemního plynu z linky prakticky žádné exhalace neodcházejí, protože veškeré odpadní plyny z technologie procházejí účinnými uhlíkovými filtry,“ řekl výrobní ředitel společnosti Jiří Šalda. Do roku 2015 by se mělo touto linkou vyčistit od rtuti 300 tisíc tun zeminy výhradně z areálu ústecké Spolchemie. Vytěžená zemina se u linky nárazově skladuje, aby mohla pracovat 24 hodin denně.

Obsluhují ji ve třech směnách vždy tři zaměstnanci. „Všichni mají zvýšený zdravotní dohled, individuální ochranné pomůcky a pracují v respiračních maskách. I vzduch do kabin nakládacích bagrů prochází uhlíkovým filtrem,“ sdělila mluvčí Geosan Group Vlasta Končelová.

Odstranění letité ekologické zátěže zajišťuje Ministerstvo financí ČR. Náklady se pohybují okolo 1,4 miliardy korun.

 

Mostečtí mají prach vydržet
Deník Mostecka  - 27.04.2007
MOST - Nájemníci, kteří si stěžovali magistrátu na hluk, zápach a prach ze stavby na Plecháči, mají být podle stavitelů trpěliví. Okna jim nevymění, protože negativní vliv stavby nemá trvat příliš dlouho.
“Jsme přesvědčeni, že takto vzniklé krátkodobé potíže budou nahrazeny trvalým řešením, které výrazně zlepší situaci v oblasti,“ sdělil Deníku zástupce investora a generální ředitel společnosti Crestyl Omar Koleilat. Stavba obchodního a bytového centra stojí zhruba jednu miliardu korun. Hlavní zemní práce skončí podle Metrostavu letos v létě. Budova se otevře na jaře 2008. Nájemníci se obávají, že problémy neskončí ani po dokončení megacentra. Proto požadují výměnu starých oken a rekonstrukci zchátralé fasády sousedního domu u Bati. „Vlivem zúžení prostoru v ulici Jaroslava Průchy bude i nadále zvýšená prašnost a hlučnost od dopravy,“ řekl nájemník Jaromír Strach. Stěžovatelé tvrdí, že i Tesco při stavbě hypermarketu zaplatilo plastová okna sousedním blokům. 
 

Vojíř navrhne zapojit do sanace krajiny po těžbě uhlí peníze z EU
Deník Mostecka - 25.04.2007
Předseda sněmovního hospodářského výboru Oldřich Vojíř (ODS) chce zapojit do sanace krajiny po těžbě uhlí v severozápadních Čechách kromě státních prostředků i peníze EU. Z 15 miliard korun, které vláda postupně uvolňuje, zbývá schválit projekty za zhruba čtyři miliardy.
Pokud by se z této sumy vyčlenilo 600 milionů korun na spolufinancování projektů v rámci operačních programů EU, mohlo by to přinést na nápravu škod vzniklých důlní činností další tři miliardy korun, řekl Vojíř. Dotace ze strukturálních fondů EU, zejména operačních programů životní prostředí a regionální rozvoj, by se podle něj měly využít na financování projektů měst a obcí postižených regionů. V meziresortní komisi, jež projekty vyhodnocuje, proto podpoří návrh, aby se poměr čerpání peněz na odstranění následků těžby změnil ve prospěch obcí. Dosud 80 procent prostředků získávaly projekty hnědouhelných firem, 20 procent projekty obcí. „Poměr by se měl změnit na 70 procent pro těžební společnosti a 30 procent pro obce,“ uvedl. Stejný požadavek vyslovil už dříve i ústecký hejtman Jiří Šulc. Vyčlenit 15 miliard korun na sanaci krajiny poškozené důlní činností před privatizací státních těžebních firem v Ústeckém a Karlovarském kraji přislíbila vláda Miloše Zemana v roce 2002. Od té doby kabinet postupně uvolnil necelých 11 miliard korun. “V tomto objemu meziresortní komise schválila projekty, Ministerstvo financí vybralo dodavatele prací. Řada staveb je již hotových, část dodavatelů čeká se zahájením prací na uvolnění peněz ze státního rozpočtu,“ doplnil Vojíř. Dokončená je například výstavba polygonu pro výcvik profesionálních řidičů v sousedství mosteckého závodního okruhu. Sanace území přišla stát na 119,3 milionu korun. K největším stavbám za 428,2 milionu korun patří utěsnění dna budoucího jezera, jež vznikne z bývalého lomu Ležák u Mostu. Oddaluje se ale zahájení zatápění jezera, což si vyžádá dalších 120 milionů korun. Dno utěsněné jílem praská, je proto třeba další ochranná vrstva, která udrží vlhkost. Vláda uvolnila z privatizačních výnosů na sanaci ekologických škod po těžbě uhlí v Ústeckém a Karlovarském kraji v první fázi před pěti lety tři miliardy korun. V roce 2004 kabinet rozhodl o poskytnutí 1,5 miliardy korun, o rok později schválil rozdělení tří miliard korun. Na zapojení dalších tří miliard korun se vláda shodla loni v květnu.
 

Spolchemie staví podzemní zásobníky
Deník Ústecka - 24.04.2007
ÚSTÍ NAD LABEM - Spolchemie zahájila výstavbu podzemních zásobníků propylenu, jenž je při určitých koncentracích ve vzduchu třaskavý. Informoval o tom mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř.
„Plníme tím slib vůči městu. Tento způsob skladování propylenu je z bezpečnostního i provozního pohledu nejlepším řešením,“ uvedl ředitel pro infrastrukturu Spolchemie Jan Dlouhý. Spolchemie vybuduje dva stotunové podzemní zásobníky. Mají nahradit oba kulové zásobníky o kapacitě 360 tun.

„Skladujeme v nich maximálně 90 tun propylenu a ani po dostavbě nových zásobníků se zde množství této látky nezvýší,“ vysvětlil Rytíř. Spolchemie potřebuje propylen k výrobě epichlorhydrinu, suroviny nutné k výrobě pryskyřic, nejdůležitějšího produktu chemičky.

Zakopání zásobníků pod zem bude Spolchemii stát přes 40 milionů korun. Původně je chtěla zakopat v areálu podniku a opustit Ovčí vrch, kde jsou nynější kulové zásobníky. Studie ale nakonec ukázala, že bude vhodnější je tam ponechat.

Proti zásobníkům v minulosti protestovala Občanská liga, jež tak chtěla docílit vytěsnění propylenu z města. Minulý rok dokonce překazila přípravné práce, když na základě jejího odvolání krajský úřad zrušil územní rozhodnutí magistrátu. Liga se odvolávala i podruhé. Podle ní totiž magistrát města rozhodl, že to je stavba, do níž občanské iniciativy nemají co mluvit a tím jí ze stavebního řízení vyloučil. Spolchemie prý navíc záměr výstavby rozdělila na několik částí, aby se vyhnula novému územnímu řízení.

 

Děti pomohly k miliardě stromů
Deník Mostecka  - 24.04.2007
MEZIBOŘÍ - Ve spolupráci s Lesy České republiky zasadili žáci ZŠ Meziboří 105 stromů v okolí města Meziboří.
Jedná se o další část úspěšné a přínosné spolupráce školy s Lesy České republiky a děti se tím zároveň připojily k celosvětové kampani Miliarda stromů pro planetu Zemi, kterou zaštiťuje OSN a která si vytkla za cíl vysadit během roku 2007 na celém světě nejméně miliardu stromů,“ vysvětlil Jiří Bílek, zástupce ředitele ZŠ Meziboří. Jak dodal, smyslem akce je, aby se co nejvíce obyvatel Země aktivně zapojilo do ochrany klimatu. V rámci této akce jde nejen o výsadbu množství sazenic stromů, ale i o jejich ochranu v dalších letech těmi, kdo je zasadili. V minulém týdnu se podobná akce konala i na mosteckém vrchu Ressl, kde žáci 1. základní školy vysázeli 150 sazenic borovice lesní.
 

Ryby se sklouzly do řeky Bíliny v rukávu
Deník Ústecka - 23.04.2007
KOŠTOV - Na 300 kilogramů ryb včera odpoledne vysadili do řeky Bílině v Koštově pracovníci ústecké organizace Českého rybářského svazu. Stalo se tak v rámci každoročního doplnění ryb v řece Bílině. Ve vypouštění malých ryb jim v tom sekundoval i ředitel Dalkie divize Ústí nad Labem Josef Novák. Před čtyřmi lety totiž z trmické teplárny unikla do vody vápenka. Kvůli tomu uhynuly tisíce ryb v ústeckém úseku od Koštova po ústí řek Bílina a Labe. Vedení Dalkie ještě před ekologickou katastrofou spolupracovala s rybáři, po této události se ale rozhodlo pro pravidelné dotování rybářů. Finanční prostředky jsou právě hlavně na obnovení života v říčce Bílině. O jak vysoký finanční dar jde ale ředitel Dalkie Josef Novák nechtěl blíže specifikovat. „S rybáři spolupracujeme asi deset let. Jde nám o to, aby se do vody vrátil život,“ řekl ředitel Dalkie Novák. Podle rybářů je teplárna v současnosti jediným ústeckým podnikem, který s organizací spolupracuje a dotuje rybí přírůstky do říčky. „Každoročně sem nasazujeme kolem 300 kilogramů ryb. Jde hlavně o kapříky, plotičky, karasy a bílou rybu. Tentokrát jsme z přepravky na automobilu pomocí speciálního rukávu pustili do vody na jeden tisíc kusů ryb,“ řekl ke včerejšímu nasazení ryb do Bíliny tajemník rybářského svazu Milan Mistoler. Hospodář ústeckých rybářů Miroslav Rada řekl, že rok od roku se kvalita vody v Bílině zlepšuje a rybáři se proto na ní naučili chytat. „Pamatuji doby, kdy Bílina byla jen stokou, ve které plaval nepořádek a ve vodě nezůstalo téměř nic naživu. V současnosti se ale kvalita řeky zlepšuje a rybáři tu dokonce chytají hodně ryb,“ podotkl rybář Rada. Tajemník svazu ústeckých rybářů Milan Mistoler podotkl, že rybáři se nesnaží udržet pouze velké sportovní revíry jako jsou chabařovické rybníky nebo Labe, ale i malé říčky.
  

Pytláky hlídá policie i stráž rybářů
Deník Mostecka - 23.04.2007
MOST - Tiší blázni – tak se přezdívá rybářům, kteří mlčky tráví hodiny u rybníků. Ne každý však má na rybaření povolení. Právě rybářské doklady kontrolovala policejní hlídka v neděli u rybníka poblíž Děkanského kostela. Policie však žádný záznam o přestupku nemá. „Pravděpodobně tam k přestupku nedošlo,“ uvedla policejní mluvčí Alena Barotošová. Podle předsedy místní organizace Most Českého rybářského svazu Františka Fuksy se rybáři s pytláctvím potýkají stále. „Je to složité. Když někoho chytíte, tak mu musíte prokázat, že opravdu pytlačí,“ podotkl Fuksa. Rybník u děkanského kostela ale nespadá do revíru Českého rybářského svazu. „Členové našeho svazu tam nesmí lovit a ani jiní lidé bez povolenky by tam neměli rybařit. I tam se totiž v takovém případě dopouští pytláctví,“ vysvětlil předseda místních rybářů a dodal, že v rybářském revíru je kontrola rybářů jednodušší. „Na individuální kontrolu nám po revíru chodí rybářská stráž, která ovšem provádí i nárazové větší akce. Jak často se dělají ale neprozradím, to musí být pro rybáře překvapení,“ dodal Fuksa s tím, že v současné době je členy rybářské stráže necelá padesátka lidí, svaz navíc spolupracuje s policií České republiky. Podle Bartošové hrozí pytlákům trest až dva roky odnětí svobody. Více informací se dozvíte zítra 24. dubna v mosteckém deníku.
 

Na náměstí vznikla pozorovatelna korýšů
Deník Mostecka - 23.04.2007
Stovky dětí a dospělých právě slaví Den Země na náměstí Velké mostecké stávky v Mostě. 
Soutěžní a vzdělávací program před kulturním domem Repre organizuje Dům dětí a mládeže v Mostě. Akce zaměřená na ekologickou výchovu trvá od rána až do odpoledne. Nejprve chodily výpravy ze základních škol. Žáci například vyrábí sádrové odlitky stop lední zvěře, malují obrazy s tématikou přírody a pozorují lupou drobné vodní korýše perlloočka a buchanky umístěné ve sklenici s rybniční vodou z Mostecka. Pořadatelé informují veřejnost o důležitosti ochrany životního prostředí. Podle vědců je problémem růst spotřeby, hromadění odpadu, emise oxidu uhličitého a automobilismus. 
  

Hornojiřetínští stále bojují proti těžbě, nyní vysázeli stovky stromů
Deník Mostecka - 23.04.2007
HORNÍ JIŘETÍN - Sedm desítek dobrovolníků z různých koutů Čech, Litvínova, ale hlavně z Horního Jiřetína a Černic v sobotu vysázelo na území mezi velkolomem ČSA a Horním Jiřetínem přes 900 stromků. Jedním z důvodů výsadby stromků je snaha ubránit se hluku a prachu z těžby v lomu ČSA. „Podle rozhodnutí stavebního úřadu v Litvínově byla totiž MUS jakožto provozovatel velkolomu ČSA povinna již před 14 lety dosadit souvislý pás dřevin na Albrechtické výsypce. Ta by měla fungovat jako val chránící obyvatele 500 metrů vzdálené části našeho města Černice před hlukem a prachem z velkolomu. Mostecká uhelná sice na výsypce nějaké stromy zasadila, ale rozhodnutí stavebního úřadu přitom fakticky ignorovala – velká část území, kde měla výsadba proběhnout, zůstala v původním stavu,“ sdělil Marek Sippl z Horního Jiřetína další důvod výsadby. S tím však tisková mluvčí MUS Liběna Novotná nesouhlasí. „Mostecká uhelná všechny podmínky plní,“ uvedla Novotná. Více informací a další požadavky Hornojiřetínských se dočtete dnes 23. dubna v mosteckém deníku.
 

Nepořádek v Litvínově trvá, lidem se to nelíbí
Deník Mostecka - 23.04.2007
LITVÍNOV - Čapkově ulici stále ještě včera ležela hromada větví a nepořádku, který sami shrabali obyvatelé tamní ulice. „Ta paní Helena Staňová, s kterou jsem minule na nepořádek upozornila, tak ta viděla včera vedle v ulici vůz, který tam ty nahrabané hromady sbíral, a šla jim ukázat, kde je ta naše. No a já jsem je pak viděla, jak přijeli tady k hřišti, vylezli z auta, jen se na to podívali a zase odjeli,“ upozornila včera Deník domovnice Marta Hlavatá s tím, že samozřejmě ostatním obyvatelům ulice se přestává hromada líbit. Podle odboru nakládání s majetkem firma postupně tyto hromady odváží, lidé se navíc mohou obrátit na paní Grundovou a o odvoz když tak požádat. „Nechci tam chodit třikrát týdně. Mají to prý svézt do konce dubna, tak se snad dočkáme,“ uzavřela Hlavatá
 

Turistů v Mostě přibývá
Deník Mostecka - 21.04.2007
MOST - Teplo pomáhá cestovnímu ruchu v Mostě. Japonci, Norové, Skoti, Rakušané i Pražané si přijíždějí prohlédnout místní památky. Kastelánka děkanského kostela Naďa Klimplová měla včera velkou radost. Návštěvnost nejznámější mostecké památky stoupá, tržby rostou. „Jsem nadšená,“ řekla kastelánka Deníku. Loni si chrám prohlédlo šest tisíc lidí. Menší návštěvnost způsobilo uzavření a rekonstrukce mostu ke kostelu. Kastelánka věří, že letos přístupnější památku uvidí až 10 tisíc lidí. „V dubnu a květnu k nám jezdí nejčastěji školní výpravy,“ sdělila pokladní Marcela Fajmanová. Chrám přilákal kromě Němců a českých turistů i skupiny Norů a Holanďanů. Více lidí hlásí po oteplení také správa hradu Hněvín. „Z cizinců hostíme nejčastěji Němce a Holanďany,“ řekl Deníku Tomáš Muller, provozní hradu a restaurace Hněvín. Větší zájem o Most a jeho okolí potvrdilo občanské sdružení Centrum rozvoje turismu Mostecka, které má informační kancelář v přízemí mosteckého magistrátu. „Když je hezké počasí, je u nás už od desíti hodin vysoká frekvence návštěvníků z tuzemska a zahraničí,“ uvedla pracovnice infocentra Miroslava Vernerová. Turisté se v centru ptají nejvíce právě na děkanský kostel a hrad Hněvín. Pro turistické průvodce, pohlednice, suvenýry a informace si chodí do centra od března nejvíce Němci, Skoti, Japonci, Rakušané a z Čechů zejména obyvatelé Středočeského kraje a Prahy. K lákání turistů slouží od loňska nový internetový portál imostecko.cz, které sdružení provozuje. Novinkou je i 30minutové DVD o historii a současnosti Mostu, které je ve třech jazycích. Podle Vernerové přetrvává zájem o Krušné hory, turisty lákají například Fláje. Návštěvnost děkanského kostela, kde je i galerie výtvarného umění, zřejmě opět stoupne, protože se bude prodlužovat jeho provozní doba. V dubnu má otevřeno kromě pondělí a úterý od 9 do 16 hodin, v květnu mimo pondělí od 9 do 17 hodin. Od června do konce srpna bude uzavírací doba v 18 hodin. Brána hradu Hněvín se otevírá každý den v 11 hodin a zavírá se hodinu před půlnocí.
 

Orkán zničil alej, lidé si vysadili novou
Deník Mostecka - 21.04.2007
SKRŠÍN - Téměř 150 stodvacetiletých hrušní poničil nebo zcela pokácel orkán Kyrill v aleji podél silnice do Dobrčic. Nyní je nahradily mladé lípy a javory. Orkán zde řádil 18. ledna. Po skončení větrné smršti zůstala jediná přístupová cesta do Dobrčic neprůjezdná. I odborník potvrdil, že stromy již nejde zachránit. Dřevo z hrušní tedy obec prodala. Alej však místním chyběla, a tak lidé a chataři z Dobrčic, Skršína i z Chrámců zasadili na 240 mladých proutků. Někteří dali svým stromům jména, starají se o ně a chodí je zalévat. Obecní úřad zároveň něchal postavit na začátku nové aleje odpočinkové místo pro turisty s informacemi o okolí.
 

Zahrádkáři jsou bez vody, situace se může i zhoršit
Deník Mostecka - 18.04.2007
VTELNO - Zahrádkářům letos počasí přeje, všichni už na svých pozemcích pracují. V zahrádkářské kolonii ve Vtelně ale trápí lidi nedostatek vody.Situace je dokonce taková, že mohou skončit bez vody úplně.Podle starousedlíků byl přes léto s vodou problém vždy. „Je to ale čím dál tím horší od té doby, co zmenšili Benedikt. Pitnou vodu si nosíme z domova a zahradu zatím nezaléváme,“ uvedla zahradnice Ludmila Bíbová.Vody se měly zahrádky ve Vtelně dočkat už v pondělí. Pitnou vodu pustí v pátek. „Natlakovali jsme potrubí, jenže se objevil další problém. Rozbilo se nám jedno čerpadlo. Záložní použít nemůžeme, protože nám vyhazuje elektřinu a kvůli jednomu čerpadlu teče voda jen některým zahrádkářům,“ vysvětlil Matěj Ranuša, předseda tamní zahrádkářské organizace.Termín puštění vody visí na informační tabuli, kde je navíc vyvěšen i rozpis. Podle něj lidé zjistí, kdy na jejich zahradě poteče voda. Kolonie je rozdělena totiž na dvě části a v každé části teče voda vždy po dvou dnech. „Rozpis už tam je, voda by podle něj téct měla, ale včera šel z trubek jen vzduch a dnes vůbec nic. Není tak ani žádný kontakt, na koho se obrátit. My jsme tu noví, takže ještě nic nevíme,“ upozornil Jaroslav Hašek.Další pán, který však nechtěl být jmenován, si postěžoval, že kdyby v době, kdy zahradu kupoval, věděl, že bude takový problém s vodou, nikdy by si ji nekoupil. Pro vodu včera chodil za kolonii do potoka.Více informací o dalších problémech zahrádkářů se dočtete dnes 18. dubna v mosteckém deníku.
 

Z lomu má být propast, zoo se asi nedočká
Deník Ústecka - 17.04.2007
ÚSTÍ NAD LABEM - Mariánský lom patří mezi další z podniků, které nejen město hyzdí, ale také jej zatěžují prachem, hlukem a navíc otřesy. O jeho zavření se hovoří již dlouho, prozatím se na tom ale magistrát s majitelem neumí dohodnout. Kvůli tomu se také může stát, že místo rozumně využitého a zrekultivovaného bývalého lomu zde zbude jen nehezká propast. Přitom vznikla již řada návrhů, jak lom využít v prospěch obyvatel města. Mohlo tu být například koupaliště, atraktivní je i návrh Atelieru AP na jeho začlenění do areálu zoo. Lom patříval ČSD, později byl zprivatizován firmou Dobet s.r.o. To dnes považují ekologové za nešťastný krok. „O lom se měl magistrát postarat už před prodejem,“ řekl Marian Páleník z Přátel přírody. S Dobetem dle primátora města Jana Kubaty magistrát před časem jednal. „Požaduje 300 milionů korun a to nechceme dát. Přikázat jim ukončení těžby také nemůžeme, dokud na ní budou mít povolení od báňského úřadu,“ řekl Kubata. Karel Nepraš, zastupitel za Stranu Zelených, označuje těžbu z Mariánské skály za legální, báňský zákon, kterým se řídí, ovšem podle něj leckdy nebere ohled na životní prostředí. „Těžař je vázán zákonem k vytěžení ložiska,“ řekl. Předseda Obvodního báňského úřadu v Mostě Pavel Musil základ tvrzení o nutnosti vytěžení ložiska nepopírá, ale říká, že to není tak přísné . Je tomu tak pouze v případě, pokud těžební práva na ložisko, stanovené limitem, někomu nepřenechá. „Je to věc těžaře. Jestli se rozhodne, že se mu těžba už nevyplatí, stačí když ložisko prodá,“ vyvětlil Musil. Pokud firma lom neprodá a už v něm dál nechce těžit, musí lom uzavřít. „Nemůže se prostě jen tak sebrat a odejít. Musí nám ze zákona dodat plán likvidace lomu,“ uvedl Dobeš. Dobet s.r.o. se ovšem evidentně zatím skončit s těžbou nechystá. „Omezeni ale jsou. Například nesmějí překročit horizont tak, aby byl lom vidět ze směru od centra. Po vytěžení by však bylo potřeba, aby byla vyhlášena soutěž na využití zrekultivovaného lomu,“ vyjádřil se Páleník. Tlak na ukončení těžby v Mariánském lomu mělo jako jedno z hlavních volebních témat také Sdružení pro zdraví sport a prosperitu, které podle slov Tomáše Jelínka, bývalého náměstka primátora a současného opozičního městského zastupitele, považuje lom doslova za vřed na tváři města. „Hluk, prašnost a nevzhlednost i otřesy lomu jsou skutečně nepříjemné. Navrhovali jsme ukončení těžby, ale bez silného politického a občanského tlaku se to nepovede dřív, než bude vytěžen v rozsahu jejich povolení,“ komentoval to Jelínek. Plánu na další využití vyteženého Mariánského lomu bylo několik. V řadě poslední z nich navrhovali architekti ústeckého Atelieru AP, vedeného Zdeňkem Havlíkem. „V rámci zpracování Regulačního plánu Centrálního parku jsme navrhovali způsob využití vytěženého prostoru Mariánského lomu jako vstupního areálu zoologické zahrady. Cílem návrhu bylo zhodnotit a využít vskutku jedinečné možnosti zbytkového prostoru po vytěžení horniny,“ řekl Havlík. „Poukázali jsme na šance atraktivního vstupu do zoo, které by neměly v Evropě obdobu. Bylo by však nutné změnit a dále řídit plán otvírky a dobývání kamene tak, aby bylo možné návrh realizovat. V tomto smyslu jsme také iniciovali jednání mezi zástupci města a firmou, která zde těží,“ pokračoval Havlík. Ateliér dále navrhoval zachovat stávající lomové terasy a využít je pro expozice zoologické zahrady. „Do areálu zoo jsme navrhli funkce, které mu dnes chybí, například kapacitní parkování, téměř svislou zdviž na horní niveletu lomových pozic, na terasách by mohl vozit děti vláček a podobně. Litera Horního zákona je však neúprosná. Plán těžby dosud změněn nebyl, lomové práce pokračují a tak se postupem času tyto možnosti snižují,“ dodal Havlík. Ředitel firmy Dobet s.r.o. František Hábl řekl, že se s magistrátem nedohodli a po ukončení těžby zde žádné terasy nezůstanou. „Zbyde tam jen rovná stěna,“ řekl doslova.
 

Na Lajsníku by měla opět vyrůst vinice
Deník Mostecka - 17.04.2007
Mostecký vinař Ivan Váňa hodlá na vrchu Lajsník obnovit zapomenutou středověkou vinici. S Českým vinařstvím Chrámce vysází révu přibližně na jednom hektaru. Na kopci jsou dosud patrné terasy. „Chci vrátit vinice tam, kde jsou,“ řekl Deníku Váňa. Most je jedno z mála měst, kde jsou vinice u obytných zón. Podobně se víno pěstuje v Mělníku, Mikulově, Praze, Bzenci a Znojmu. Chrámecké vinařství už obnovilo prastaré vinice na kopcích Hněvín a Široký vrch. Váňa chce městský pozemek na Lajsníku koupit. Věří, že zastupitelé prodej schválí. Plánované budování vinice je součástí změny územní plánu města.Podle vinaře, který je také zastupitel, bude obnovená vinice přínosem pro město. Předpokládá, že by přípravné práce mohl zahájit na svahu ještě letos. Vinici má chránit dřevěný plot.
 

V ústecké zoo se plnila přání
Deník Ústecka - 16.04.2007
KRÁSNÉ BŘEZNO - Den splněných přání prožila tento víkend v zoologické zahradě patnáctiletá Hana Randáková.  Byla vylosována z téměř 1200 hlasujících do ankety Zvíře roku. Hlavní výhrou bylo mimo jiné i pět splněných přání, jedním z nich byla jízda na slonovi. Výherkyně se také podívala do prostor, kam se běžní návštěvníci zoo nedostanou. Vyzkoušela si krmení tuleňů, lachtana Moritze a tvorbu medového stromu pro medvědy malajské. Ostatní vylosovaní si zatím nepřišli svou výhru vybrat. Pro velký úspěch se anketa Zvíře roku bude konat každoročně. Hlasy chodily ze všech míst republiky i ze zahraničí. „Už máme vytipováno pár zvířat, která by mohla být nominována v dalším ročníku ankety,“ prozradil pracovník zoo Roman Nešetřil.
 

Část centra je zamořena rtutí

Deník Ústecka - 16.04.2007
ÚSTÍ NAD LABEM - Spolchemie nedávno oznámila, že odstartovala v souladu se zákonem pětiletý projekt nahrazení amalgámové technologie, užívající rtuť, bezrtuťovou technologií membránovou. Ekologové však říkají, že to je pozdě. Zákon 76/2002 o integrované prevenci platí už pět let. Za tu dobu měla Spolchemie dost času na změnu technologie,“ řekl člen Občanské ligy Jaromír Veselý. Rtuť vykazuje řadu pro lidské tělo velmi nebezpečných vlastností. Patří mezi nervové jedy a nelze ji vyloučit z organismu, když se v něm uloží. Poškozuje i šedou kůru mozkovou. „Je skandální, že léta je část centra zamořována rtutí a že vyjádření magistrátu bývají shodná s vyjádřeními hlavního původce rtuti v ústeckém ovzduší. Spolchemie dlouhé roky pouze prázdně slibuje přechod na novější technologie,“ řekl Marian Páleník z Přátel přírody. „Membránovou technologii přislíbilo vedení Spolku už někdy v roce 1992, a to do 5 let! Po 15 letech se dozvíme, že to bude až za dalších 5 let. Nebýt zákona, vyráběli by pomocí rtuti dál.“

Mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř se brání tvrzením, že do modernizace provozů ve vztahu k životnímu prostředí za polední roky investovali více než 1 280 tisíc korun. Rtutí kontaminované podloží nyní podnik sanuje z peněz daňových poplatníků. Firma ovšem dala přednost modernizaci výroby epoxidů před přechodem na membránovou technologii kvůli dlouhé ekonomické návratnosti. „Dokud nezastaví provozy s nebezpečnou rtutí, ta bude pořád do centra unikat,“ řekl Páleník.

 

Ježci se vrátili do přírody

Deník Ústecka - 13.04.2007
KRÁSNÉ BŘEZNO - Osmnáct bodlináčů nalezlo po zimním vykrmení v centru záchrany ježků ústecké zoo nový domov. Na podzim ježky do zoo přinesli lidé, kteří je nalezli na svých zahradách. Pracovnice zoo Věra Vrabcová vykrmené ježky včera pustila zpět do volné přírody.
 

Úpravy Šibeníku se nepovedly

Deník Mostecka - 13.04.2007
MOST - Některé úpravy v parku Šibeník se lidem nelíbí. Stály přitom miliony korun. Stížnosti se týkají hlavně šotolinových přístupových cest. Mostečané si na cesty přišli postěžovat i Deníku. "Proč přístupové cesty nejsou vyasfaltované stejně jako ty na vrchu? Po cestičkách, které jsou jen vysypané se nadá chodit," uvedli manželé Vokáčovi. Na cesty upozornil Deník i čtenář-reportér Alois Vrabec. Podle jeho slov vznikají vedle šotolinových cest další vyšlapané cestičky, po kterých se chodí lépe. Podle Ireny Kotlanové z odboru investic a údržby byly tyto pěšiny vybudovány touto technologií záměrně. „Technologie, při které jsou cesty vybudovány se štěrkovou nosnou vrstvou, stmelenou kalením, byla zvolena z důvodu zachování přírodního rázu parku Šibeník,“ vysvětlila. Odbor si je vědom i některých nedostatků. Například toho, že v místech většího spádu dochází ke splavování štěrku na stávající cesty. To podle Kotlanové nyní řeší zhotovitel stavby.Město v parku provedlo úpravy za 18 milionů korun. Jenže i nové lavičky, altánky či odpadkové koše podléhají chování vandalů. Městští strážníci sice místo hlídají, nedaří se jim však chytit každého vandala.
 

Krajští radní: limity těžby platí
Deník Mostecka - 13.04.2007
ÚSTÍ NAD LABEM / MOST - Mostecká uhelná oponuje. Vytěžit nerost jí prý ukládá horní zákon. Radní Ústeckého kraje považují územně-ekologické limity těžby hnědého uhlí za nadále platné. Konstatovali, že výklad společnosti Mostecká uhelná (MUS) k vydobytí výhradních ložisek uhlí lze označit za zkreslující a nemající oporu v zákoně, řekl ve čtvrtek František Janačík z kanceláře ústeckého hejtmana. Vedení MUS tvrdí, že povinnost hospodárně a šetrně vytěžit nerost firmě ukládá horní zákon. Usnesení vlády o limitech z roku 1991 je podle radních nadále platné a závazné pro orgány státní správy. Podpořili tak stanovisko zastupitelů Horního Jiřetína na Mostecku, jehož existence je ohrožena případným pokračováním těžby za limity. „Ústecký kraj však nemůže předjímat, jakým způsobem se s nimi vypořádají v rámci správních řízení správní orgány, například obvodní báňský úřad, případně soudy,“ uvedl Janačík. MUS poukazuje na vládní usnesení o energetické koncepci státu z roku 2004, jež naopak počítá i nadále s hnědým uhlím jako strategickou surovinou. „Krajští radní tuto normu, která je s usnesením o limitech v rozporu, zřejmě nevzali v potaz. Vláda navíc ustanovila takzvanou Pačesovu komisi, která zkoumá, jaké množství uhlí bude stát v budoucnu potřebovat. Kromě toho poptávka po uhlí v celém světě stále stoupá,“ řekla mluvčí MUS Liběna Novotná. Zastupitelé Horního Jiřetína, pod který spadají i sousední Černice, se odmítají s vedením MUS o případné likvidaci obcí v důsledku rozšíření těžby bavit. Shodli se na tom koncem března v reakci na výzvu MUS k jednání o podmínkách výkupu staveb a pozemků na území obou obcí. Zastupitelé tak podle Novotné nerespektují horní zákon, který ukládá povinnosti jak těžební společnosti jako správci dobývacího prostoru, tak samosprávě. „Na nabídku podmínek odkupu majetku včetně výše finančního vyrovnání už reagovalo asi 75 procent obyvatel obou obcí. Zastupitelé tak už nehovoří za většinu jako po referendu,“ doplnila. Zastupitelé se ale podle místostarosty Horního Jiřetína Vladimíra Buřta řídí právě výsledky referenda z února 2005, v němž většina voličů hlasovala proti prolomení limitů těžby z roku 1991.
 

Stromy v Ústí ustupují stavbám i autům
Deník Ústecka - 12.04.2007
ÚSTÍ NAD LABEM - V poslední době bylo ve městě pokáceno mnoho stromů kvůli stavbám nebo jejich zdravotnímu stavu. Tato onemocnění mohou mít různé příčiny a patří mezi ně například exhalace, solení chodníků v zimním období, změny vlhkosti půdy, neodborná údržba či škůdci importovaní z ciziny společně s dovezenými semenáčky. Podle Marka Hanuše z Fakulty životního prostředí je někdy obtížné příčinu onemocnění určit. „Komplex poškození je velmi široký a ani vědci v tom nemají úplně jasno. Například lípy plstnaté, čili stříbrné, začaly odumírat díky opakovanému solení chodníků v zimě,“ vysvětloval Hanuš. Ani dovážení dřevin z jiných oblastí nemusí být vždy kladem. „Například v minulosti k nám byly dovezeny platany z maďarské Šoproně, už v tu dobu napadené houbou rodu Apiognomia,“ pokračoval Hanuš a dodal, že od té doby patří tato houba i mezi škůdce ústecké. „Přízemní ozón z výfukových plynů leptá dýchací orgány listů,“ říká Marian Páleník z Přátel přírody. „Stromy se pak vlastně dusí. Tím jsou oslabeny a dříve nebo později je napadnou houby a díky tomu hnijí.“ „Exhaláty obecně škodí, ale pokud bychom to chtěli vědět úplně přesně, museli bychom nabrat vzorky a poslat je třeba do Výzkumného ústavu Sylva Tarouccy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích, nebo do Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve Strnadech“ řekl Hanuš. Druhou příčinou odumírání městských stromů mohou být nevhodné zásahy, kdy při výkopových pracích a při při rekonstrukcích chodníků bývají poškozeny kořeny stromů. Druhou příčinou odumírání městských stromů mohou být nevhodné zásahy, kdy při výkopových pracích a rekonstrukci chodníků či silnic bývají poškozeny kořeny stromů. „Je–li přerušen kořen stromu, tak začne schnout odpovídající větev v koruně, protože cévy jí pak nedodávají vodu a další potřebné látky,“ vysvětlil Hanuš. Podle něj také snížení nebo zvýšení vlhkosti půdy může strom zabít, záleží ovšem na jeho druhu. „Také špatná údržba i plánování škodí. Jako v případě přerostlých a příliš nahusto vysázených topolů v Neštěmicích to může skončit jejich slábnutím a odumíráním.“ Marian Páleník z většiny těchto chyb obviňuje magistrát. „Má za povinnost a proto si jako daňoví poplatníci platíme úředníky na stavebním odboru, dohlížet nad každým výkopem, každou stavbou,“ uvedl. Dle jeho názoru tím, že magistrát zdražuje jízdné, ruší spoje MHD a staví parkoviště v centru často prý na úkor městské zeleně, přibývá aut a s nimi i přízemního ozónu. „Nemocné stromy pak magistrát vykácí. Na jejich místě se pak daří novým asfaltovým plochám, které primátor označil za bezpečné. Úřadům vyhovuje, že mají méně starostí s městskou zelení. Občané ale trpí zvýšenou prašností z více aut a méně stromů,“ dodal Páleník.
 

Nepořádek úřady neřeší, domovnice se obrátila na Deník

Deník Mostecka - 11.04.2007
LITVÍNOV - Nulové výsledky v jednání s úředníky kvůli nepořádku v Čapkově ulici v Litvínově donutily domovnici Martu Hlavatou obrátit se na mostecký deník a poukázat na problém. „Já už jsem v důchodu, takže vždycky v sobotu tady kolem domu uklidím. Co mi vadí, je, že jsme tu s dalšími lidmi prořezali keře, protože od města bychom se ničeho nedočkali, ale teď nemáme tu haldu nepořádku kam dát. Do popelnice ty větve naházet nemůžeme a stále marně čekáme, kdy se to odveze,“ řekla Marta Hlavatá s tím, že dělat úplně všechno za město v rámci úklidu nemohou. S přicházejícícm jarem začali i jiní obyvatelé města uklízet okolí svého obydlí. „Firma město postupně projíždí a hromady odváží, lidé se navíc mohou obrátit na paní Grundovou, která toto zařizuje,“ řekla Deníku Olga Bukovičová z odboru nakládání s majetkem. Lidé se však nepořádku u svého domu stále nemohou zbavit. "My se opět hlásíme do soutěže o nejhezčí dům s květinami, loni jsme si odnesli dvě ceny. Snažíme se to tu mít hezké, a to, že tu několik let nikdo neshrabal trávníky a nevyvezl hromady listí, tak to se nám nelíbí,“ dala za pravdu domovnici Helena Staňová.Více se dočtete v dnešním mosteckém deníku.
 

Na Resslu vyroste nový les
Deník Mostecka - 11.04.2007
MOST - Neuvěřitelných 30 tisíc stromů vysázeli letos lesní dělníci na kopci Ressl v Mostě. Dnes dopoledne uložili žáci 1. základní školy do země dalších 150 sazenic borovice lesní.MOST - Neuvěřitelných 30 tisíc stromů vysázeli letos lesní dělníci na kopci Ressl v Mostě. Dnes dopoledne uložili žáci 1. základní školy do země dalších 150 sazenic borovice lesní. Tyto stromy dorostou za 80 let do dvacetimetrové výšky. "Děláme to pro příští generace," uvedl Daniel Konrád, revírník Správy městských lesů Most. Sázením borovic se děti a pedagogové z 1. základní školy přihlásili k celosvětové akci Miliarda stromů pro planetu Zemi, vyhlášené OSN. „K akci se může přihlásit každý, kdo zašle dárcovskou DMS na obnovu lesů, kdo adoptuje strom nebo ho vysází a bude se o něj starat,“ řekla učitelka biologie a chemie Ivana Strnadová. „V přírodě se toho dozvědí o stromech mnohem víc, než kdyby seděly ve škole. Chtěli jsme jim ukázat vývoj stromů od vysázení po jejich zánik," dodala. Více se dočtete v zítřejším vydání mosteckého deníku.
 

Litvínov hledá nové zbraně proti odpadu
Deník Mostecka - 10.04.2007
MOST - Nepořádek v ulicích trápí obyvatele Litvínova. Město již přistoupilo k některým řešením, další připravují. Jde například o kontroly živnostníků, zda – li likvidují svůj odpad. Či úklid v ulicích města, který provádějí občané, kteří si tak odpykají svůj alternativní trest. „Vyhlásili jsme boj nepořádku, ve městě navážeme na to, co jsme začali budovat již v loni, tedy budovat nová stání na kontejnery. Chceme také, aby se více třídil odpad a začne se přímo na úřadu, kam rozmístíme nádoby na tříděný odpad. Jednu také dáme za úřad, aby si lidé z okolních věžáků to zvykli využívat,“ sdělil již před několika týdny starosta města Milan Šťovíček.Litvínov má však oproti jiným městům závažný problém navíc. Nemá a nemůže v současné době uzavřít dlouhodobou smlouvu s firmou, která by svoz odpadu z města měla na starost.
 

Alergici trpí, jaro přišlo dřív
Deník Mostecka - 06.04.2007
Alergikům přitěžuje i slunečné počasí. „V noci nemůžu spát, mám zacpaný nos, teče mi z něj voda,“ popsala své problémy alergička Martina Kraitlová. Problém jí dělají hlavně pyly z bříz. Právě břízy patří mezi stromy, jejichž pyl způsobuje alergikům největší potíže. „Bříza patří mezi hlavní alergeny. Ještě také jíva a líska. Říká se jim jarní stromy,“ potvrdil MUDr. Jaroslav Kelbich, který léčí alergiky v Litvínově.Pacienty však může uklidnit, že v současné době jsou k dispozici takové léky, které projevy nemoci zmírní mnohem více než dříve. Více informací v dnešním vydání mosteckého deníku.
 

Ve dvoře se radují. Narodilo se hříbě.
Deník Mostecka - 04.04.2007
BRAŇANY - Dlouho očekávané hříbě českého teplokrevníka je na světě. Uplynulo již pět dní od jeho narození a za tu dobu se již naučilo stát pevně na nohou, takže může zkoumat okolí. K radostné události došlo v Selském dvoře v Braňanech. Hříbě zatím nedostalo jméno, ve dvoře totiž očekávají další přírůstky, takže se po jejich narození bude konat hromadný křest. Před prázdninami by se zde měla narodit další dvě hříbata, tentokrát fríského koně. Ve dvoře budou hříbatům dělat společnost jak další koně a poníci, tak i srnečka Lízinka a v budoucnu také ovečky.
 

Učí se psi i majitelé
Deník Mostecka - 02.04.2007
Každá psí rasa se dokáže naučit základní povely. To dokazují majitelé psů každý pátek, když navštěvují Punťovu psí školu. Kurz pořádá Městská policie v Mostě již podruhé. Velké i malé rasy psů se zde učí poslušnosti.Nové věci se zde však dozvídají i majitelé zvířat, například jak přimět psa, aby na zavolání přiběhl. „Musíte jej pobízet voláním a zaujmout jeho pozornost,“ vysvětloval hlavní psovod Městské policie Most Miroslav Kafka.Do psí školy se může přihlásit kdokoli. Nezáleží na rase psa ani na věku majitele. Psovod Miroslav Kafka pracuje s účastníky školy většinou jednotlivě. Zaměřuje se tak přímo na problémy konkrétního psa, pokud se problém vyskytuje u více lidí, upozorní na něj celou skupinu.Více v mosteckém deníku.