květen 2007

Kdo a proč pokácel velkou borovici naproti Rozkvětu?

Deník Mostecka - 29.05.2007

MOST - Zatím z neznámých důvodů někdo pokácel v centru Mostu velkou borovici. Deník zjišťuje podrobnosti. Strom leží na chodníku naproti Rozkvětu. Tři místní obyvatelé nezávisle na sobě uvedli, že strom pokáceli už v neděli (27. května) v poledne hasiči. Pro zástupce magistrátu je tato informace překvapením. Případem se už zabývá policie. Deník se pokouší získat vyjádření hasičů. Více informací v tištěném vydání mosteckého Deníku ve středu 30. května.

Horní Jiřetín chce topit ekologicky, teplem ze země

Deník Mostecka - 25.05.2007

HORNÍ JIŘETÍN - Ekologické vytápění celého města Horní Jiřetín i Černic pomocí až tři kilometry hlubokého vrtu by obyvatelům mělo ušetřit výdaje a zlepšit životní podmínky. Inspiraci hledá vedení města jak v Barceloně, kde se takto topí, tak i na Slovensku, kde na stejný projekt obce získali vysokou sumu peněz z Evropské unie. Horní Jiřetín už má zpracované tři varianty, kde by se vrt, na jehož konci v hloubce 2,5 až 3 kilometrů teplota dosahuje 150 stupňů Celsia, měl v obci nacházet. „Dvě varianty počítají s vrtem v centru obce, k oběma bychom však museli získat souhlas Mostecké uhelné, třetí je na horním okraji obce, kde již MUS nemá dobývací prostor, takže bychom se nemuseli ani ptát,“ sdělil místostarosta obce Vladimír Buřt. Pokud se podaří na projekt sehnat obci peníze, zjistí si mezi občany zájem o připojení. Buřt upozornil, že pokud by se nechtělo připojit alespoň 70% domácností, geotermální vytápění se ekonomicky nevyplatí. „Je to ale ekonomicky výhodné. Domácnost by ročně zaplatila za teplo 12 až 18 tisíc korun,“ dodal místostarosta s tím, že jeden vrt vydrží zhruba 40 let. „Předpokládám, že je to ekologické vytápění, to by bylo pěkné, protože když se tady v zimě topí, tak se nedá dýchat,“ připojil svůj názor zastupitel Petr Leichner. Starosta Branko Glavica ale upozornil, že i když by bylo vytápění pro celou obec, přece jen několik výjimek by se našlo. „Některé objekty by nešlo připojit, problém by byl třeba pro ty, kteří jsou daleko od centra obce,“ vysvětlil Glavica a dodal, že s napojením některých domů je problém i u záměru postavit v obci kanalizaci. „Nechtěli například připojit školu, což jsme ale prosadili,“ dodal starosta.

K používání vody ze studní je potřeba povolení

Deník Ústecka - 23.05.2007

ÚSTÍ NAD LABEM - Každý, kdo odebírá podzemní nebo povrchovou vodu, nebo do těchto vod vypouští odpadní vodu, musí mít do konce roku vyřízené povolení vodoprávního úřadu. To se netýká lidí, kteří vodu čerpají z vodovodu. Pro občany Ústecka je vodoprávní úřad na odboru životního prostředí Magistrátu města Ústí nad Labem, a na Obecním úřadu v Libouchci a Velkém Březně.

„Ten, kdo pro individuální zásobování vodou jednotlivých domácností odebírá podzemní vodu ze studní, které byly prokazatelně postaveny před rokem 1.1.1955, nepotřebuje žádná povolení a ani mu žádná povolení na odebírání podzemní vody nepropadají,“ sdělila vedoucí vodoprávního úřadu v Ústí nad Labem Markéta Kombercová.

Nemůžete-li doma najít příslušné doklady o roku výstavby studny, pečlivě si prohlédněte podklady pro dědické řízení, převody nebo finanční odhady nemovitostí. Tam všude můžou být zmíněny informace o studních. Můžete také požádat pamětníky o sepsání čestného prohlášení. V něm musí být zmíněno, že si pamatují, že dotčená studna byla postavena již před rokem 1955.

Pro studny povolené od 1.1.1955, které mají stavební povolení a kolaudační rozhodnutí, ale nemají povolené odebírání podzemní vody, musí jejich majitelé, podle ministerstva zemědělství, požádat vodoprávní úřad o povolení k odběru podzemních vod pro potřeby jednotlivých občanů. Doporučujeme podrobně pročíst stavební povolení třeba i na dům. I tam někdy bývá zmíněno povolení stavby domu i studny a povolení k odběru podzemní vody pro domácnost. Informace o studni, zda má příslušná stavební a kolaudační rozhodnutí, lze získat na příslušném vodoprávním úřadu.

Majitelé studní, které nemají žádná povolení (jsou postavené „na černo“), musí navštívit vodoprávní úřad a tyto stavby legalizovat. „Stavební povolení na studny vydává pouze odbor životního prostředí,“ řekl vedoucí stavebního odboru Vlastimil Hudeček.

„Studnám, které mají veškerá povolení a slouží k individuálnímu zásobování jednotlivých domácností pitnou vodou, tak v tomto případě žádná povolení k odběru podzemní vody nezanikají a majitelé o žádná prodloužení nemusí žádat,“ uvedla Kombercová.

O prodloužení povolení musí podle nařízení ministerstva zemědělství žádat například podnikatelé i drobní živnostníci, kteří mají svou firmu ve vlastním rodinném domě a vodu čerpají ze studny, nebo majitelé chat, kteří je čas od času pronajímají. Prodloužení povolení musí mít také zemědělci, kteří používají vodu k napájení zvířat a zavlažování nebo třeba provozovatelé koupališť. Výjimkou jsou povolení, která nabyla právní moci po 1. lednu 2002, ta se již řídila změněnými pravidly.

Změnu povolení nemusejí vyřizovat majitelé nefunkčních nebo nepoužívaných studní. Sankce za porušení jsou vysoké. Domácnostem, které studny používají bez povolení, hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Podnikatelé mohou zaplatit až milion.

Nové zákonné úpravy si vyžádala novela vodního zákona vycházející z evropské politiky v oblasti vod.

Voda je podle ní jeden z nejcennějších přírodních zdrojů a je s ní potřeba i náležitě hospodařit. Stále rostoucí spotřeba vody totiž s rostoucí výstavbou způsobuje ubývání spodních vod.

Jezy jsou opět na jednacím stole

Deník Ústecka - 23.05.2007

ÚSTÍ NAD LABEM - Na první, zatím informativní setkání, týkající se budování nových jezů na dolním Labi, se sešli zástupci investora, Ředitelství vodních cest, se společností Přátelé přírody, která v minulosti připravila petici proti původně zamýšlenému plánu stavby a získala k ní na sedmnáct tisíc souhlasných podpisů.

Naše schůzka byla zatím spíš jen seznamovacím jednáním. Ukázali nám své plány, jak to chtějí provést. S něčím bychom mohli souhlasit, s něčím ne.

Například jez je pro nás dál nepřijatelný, protože je významnou migrační překážkou zejména lososům, bobrům a vydrám,“ uvedl ředitel společnosti Přátelé přírody Marian Páleník. Podle něj se prozatím obě strany ještě na ničem nedohodly.

„Ale to, že s námi navázali zástupci investora kontakt, považuji za velmi významný posun kupředu. Dříve se s námi vůbec nebavili. Oni by chtěli mít například posouzení EIA hotové již na podzim, ale já si myslím, že by bylo mnohem lepší jednat třeba tři roky, a pak realizovat dohodnutou kompromisní variantu. Řekl bych, že do září žádný kompromis vyjednat nestihneme.“

Podobně se vyjádřil i Jan Vilikus z dodavatelské firmy Star, který byl na jednání přítomen. „Bylo to opravdu první kontaktní jednání. Shodli jsme se na tom, že je skutečně potřeba dialogu.“

Lubomír Chalupa z dodavatelské firmy Star souhlasí s názorem, že by se na projektu mělo spolupracovat s ekologickými skupinami. „Původní projekt jezů s otázkou ekologie vůbec nepočítal. Dnes naši technici diskusi s ekology vítají. Vývoj v ekologických otázkách hodně přitvrdil. I proto jsme se s Přáteli přírody dohodli na vstřícné diskusi,“ vysvětlil.

„Pokud budeme chtít dotace z Evropské unie, musíme se s nimi domluvit. Jen bychom uvítali, kdyby se jednotlivé ekologické skupiny a hnutí dohodly mezi sebou a vystupovaly vůči nám jednotně,“ dodal.

Původním účelem jezů na dolním Labi bylo energetické využití a o jejich výstavbě se uvažovalo již v 70. letech 20. století. „S tezí, že jezy zachrání labskou plavbu, se přišlo mnohem později, až kolem roku 1998 a byla zcela účelová,“ řekl Páleník. „Labská plavba totiž strádá daleko více nedostatkem moderních lodí a kontejnerových překladišť. Při přechodu na dopravu kontejnerů by jezy nebyly vůbec třeba.“

Podle něj jsou lodě plně naložené kontejnery tak lehké, že jejich ponor nevyžaduje žádné nebo jen minimální úpravy Labe. „Investice do velmi drahých jezů by byla neúčelná. Plavbě by mnohem více pomohl nákup moderních kontejnerových lodí.“

Umožnění státní podpory na modernizaci lodního parku a infrastruktury například navrhuje i nový program Evropské komise NAIADES.

Pokud by se přece jen měly zlepšovat plavební podmínky na Labi, navrhují Přátelé přírody posoudit variantu zjednosměrnění plavební dráhy. Jejím zúžením by se prý dosáhlo větší plavební hloubky. Při průměrném počtu 3 až 5 lodí denně není obousměrná plavební dráha vůbec třeba.

„Pokud investor skutečně objektivně posoudí i další varianty, jako by–passy, jak naznačoval, Přátelé přírody to uvítají. Jsme připraveni se účastnit dalších jednání,“ řekl Páleník. „Jen doufáme, že to není další trik investora nebo dokonce pokus zneužít naší vstřícnosti a v médiích ji vydávat jako náš souhlas se stavbou jezů. Proto jsme opatrní a sledujeme se zájmem další kroky investora.“

Ústí vadí kovošrot

Deník Ústecka - 23.05.2007

MOSTECKO - Vysoké letní teploty, které nyní lákají obyvatele Mostecka k vodě, s sebou přináší také zdravotní problémy a komplikace. Nejvíce si v těchto dnech mnou ruce majitelé prodejen s nápoji a velkoobchodníci, protože lidé si hlídají pitný režim. „Dodržování pitného režimu je nutné. Denně by při takových teplotách, jaké panují v současnosti, měli lidé vypít až tři litry,“ řekl krajský hygienik v Ústí nad Labem Josef Trmala.
V pondělí 21. května v odpoledních hodinách také pracovnice Ekologického centra v Mostě zaznamenaly zvýšené hodnoty přízemního ozónu.
„Nebyl překročen průměr, ale jen limity, které jsou signálem k upozornění,“ sdělila Soňa Hykyšová, vedoucí Ekologického centra v Mostě. Přízemní ozón nejčastěji způsobuje dráždění v krku a působí také na sliznice. Pozor by si měli dávat především astmatici a alergici. „Nejúčinnější je krátce, ale intenzivně větrat místnosti,“ dodala Soňa Hykyšová. Největší radost z letních teplot mají obchodníci s pitím, stánkaři a majitelé supermarketů. Lidé si doma dělají zásoby tekutin a minerálních vod. „Nakoupila jsem si domů více balení vod, abych je měla přes ta vedra po ruce,“ řekla Mostečanka Ivana Jelínková a jistě není jedinou, která si v prodejnách kupuje větší zásoby minerálních vod.Více se dočtete ve středu 23. května v mosteckém deníku.

Teplo láká lidi k vodě, lékaři však varují

Deník Mostecka - 23.05.2007

Fláje jsou otevřené pro veřejnost

Deník Mostecka - 18.05.2007

MOSTECKO - Nezvykle vysoký zájem návštěvníků očekávají oba hrázdní během dne otevřených dveří - v sobotu 19. května na vodním díle Fláje. Tato přehrada je totiž českým unikátem, v Evropě je pouze jedna další hráz stejného provedení. Možnost prohlédnout si vše, co s přehradou souvisí měli již včera ohlášené skupiny. „Přijedou školní kolektivy, jeden dokonce až z Českých Budějovic, za chvíli přijedou ze Scholy Humanitas,“ řekl Deníku hrázdný Dalibor Jakeš a dodal, že možnosti podívat se do hráze využili dospělé kolektivy zaměstnanců.„Veřejnost nemůžeme pustit do vnitra hráze, to bychom bohužel nezvládli ohlídat, ale pustíme lidi dolů k patě hráze, aby se mohli podívat, jak je vysoká,“ řekl Jakeš. Hráz je vysoká téměř padesát metrů.Návštěvníci budou mít rozhodně co obdivovat. Vodní dílo Fláje totiž patří mezi technické památky, přehrada je totiž dutá. „Jediná další dutá přehrada je ve Švýcarsku,“ prozradil hrázdný. Lidé na Mostecku se navíc mohou chlubit, že pijí nejčistší vodu z přehrad z celé republiky.Voda je také plná ryb, v loňském roce do ní nasadili 11 tisíc pstruhů, v pondělí přibudou další. „Loni ale byl zákaz rybaření a letos bude asi také,“ nepotěšil rybáře Jakeš. U hladiny se také prohánějí hejna perlínů Ostrobřichých. „To je ale škodná,“ upozornil hrázdný, který na Flájích pracuje teprve rok a půl. Mezi jeho povinnosti patří například měření průsaků uvnitř hráze. „Každý týden měříme také výkyvy hráze. Za rok se hráz vychýlí tak v rozmezí tří milimetrů. Záleží hodně na teplotě vody a vzduchu,“ popsal jednu ze zajímavostí Jakeš.Na Mostecku nejsou Fláje jediným unikátem. Mimořádné historické dílo, vodní nádrž Janov, je totiž s výškou 53 metrů nejvyšší zděnou přehradou v Česku a patří mezi kulturní památky České republiky.

Mladí biologové zkoumali vejce

Deník Mostecka - 18.05.2007

MOST - Jindřich Kraus a Jan Bartík z litvínovského gymnázia budou reprezentovat Mostecko v krajském kole Biologické olympiády. Oba včera skončili v okresním kole na prvních dvou místech a 9. června se utkají se severočeskou špičkou na ústecké univerzitě. Třetí, příčku obsadila Kristýna Kučerová ze ZŠ Hora Svaté Kateřiny. Žáci 6. a 7. ročníků a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií soutěžili na 16. ZŠ v Mostě. Organizátorem olympiády byl Dům dětí a mládeže v Mostě, jehož přírodovědné oddělení sdružuje padesát mladých biologů. Soutěžící řešili deset teoretických úloh a poznávali patnáct druhů rostlin a živočichů. Při laboratorní práci museli popsat strukturu slepičího vejce. Několik bývalých účastníků olympiády z Mostecka kdysi postoupilo do celostátního kola, nyní studují biologii na vysokých školách.

Začalo bezplatné očkování psů

Deník Mostecka - 16.05.2007

MOST - Majitelé psů v Mostě mohou využít bezplatného očkování svých mazlíčků proti vzteklině. Veterinář Petr Vaculín zahájil v úterý 15. května na fotbalovém stadionu hromadné očkování mosteckých psů proti vzteklině. Na vakcínu, kterou hradí město, se stála stometrová fronta. Preventivní očkování psů proti nakažlivé nemoci je povinné, kdo nevyužije nabídky města, musí nechat očkovat psa na své náklady v ordinaci. Ve středu 16. května se pokračuje opět na stadionu od 11 hodin, za týden ve Vtelně.

Na Mostecku chybí vakcína

Deník Mostecka - 16.05.2007

MOSTECKO - Sehnat v lekárnách na Mostecku v posledních týdnech očkovací látku proti klíšťové encefalitidě, je téměř nemožné. V současné době klienti ve všech lékárnách na otázku, zda mají vakcinaci, uslyší pouze zápornou odpověď s doplněním, že pokud vakcíny lékárny přece jen dostanou, tak je lékárníci vydají pouze těm, kteří jdou již na druhou dávku očkování. Výhodu mají pouze dětští pacienti, očkovací látky určené pro jejich věkovou skupinu lékárny mají. Mnoho lékařů navíc očkování dětí proti této nemoci nedoporučuje. Těžký dopad na zdraví člověka má totiž klíšťová encefalitida zvláště na lidi mezi 30. až 40. rokem, u dětí je její překonání většinou bez obtíží. Tento typ očkování navíc patří mezi nadstandardní vakcinace, klienti si je tedy musí platit. Dávky jsou tři a musí se dodržet správné termíny, kdy mají být postupně aplikovány. Účinná je tři roky. Více informací se dočtete ve středu 16. května v mosteckém deníku.

Nutrie v říčce Bělé by mohly narušit trmický ekosystém

Deník Ústecka - 15.05.2007

TRMICE - Zvláštní atrakci získali obyvatelé Trmic. V říčce Bělá se totiž rozšířily nutrie. Místní se na ně chodí dívat do parčíku naproti zdejšímu oddělení Policie České republiky. Nutrie pravděpodobně utekly ze soukromého chovu, neboť do místního ekosystému nepatří. „Už jsou tady asi čtyři, pět let. Původně byly asi čtyři,“ vyprávěl trmický obyvatel Jaroslav Fiala. „Dneska jich je tak patnáct. Vůbec nejsou plaché. Lidi se na ně přicházejí dívat a přikrmují je tvrdým pečivem, občas přímo z ruky,“ vyprávěl trmický občan Jaroslav Fiala. To by však nemuselo být zrovna rozumné, protože nutrie je třeba hostitelem pro nematodální parazity. Ty mohou ublížit i člověku, zejména druh Strongyloides myopotami, napadající lidskou pokožku. „Parazity ovšem zvířata vylučují trusem, ale i tak bych to nebezpečí nepodceňoval,“ vysvětloval ústecký veterinář Ondřej Mikulica, spolumajitel veterinární kliniky Mi – Vet s.r.o. „Obecně nelze doporučit kontakt s divokými zvířaty, zejména pokud jde o hlodavce,“ pokračoval Mikulica. „Je zde také reálné nebezpečí řady bakteriálních či virových infekcí počínaje vzteklinou, která je sice na ústupu, ale jinak je stále velmi nebezpečná.“ V případě nutrií ale Mikulica nejvíce poukazoval na nebezpečnou leptospirózu, tedy bakteriální žloutenku. „Zvířata bakterie vylučují močí a nakazit se lze poměrně snadno, například i dotekem. Bakterie napadá játra, ledviny a další orgány. Její průběh může být velmi rychlý a pacient v nejhorším případě může i zemřít,“ dodal. Nutrie říční, latinsky Myocastor coypus a známá též jako vodní krysa, je velký hlodavec, pocházející z Jižní Ameriky. U nás a jinde ve světě jej lidé chovají pro kožešinu a maso. Mnohokrát se jim podařilo z chovu uniknout. Tak se nutrie zařadila mezi invazní druhy. „Nutrie tady nemá přirozeného nepřítele, není tu původní, a proto by se tu mohla přemnožit,“ uvedl přírodovědec a zastupitel za Stranu zelených Karel Nepraš. „Svou přítomností blokuje část potravní nabídky v řetězci. Tím potenciálně ohrožuje druhovou pestrost původních druhů.“ Nutrie se živí kořeny a bylinami, potravu si vyhrabávají, případně se pasou podél břehů. Když se přemnoží, dokážou ovšem zcela spást příbřežní vegetaci i rozhrabat břehy. Například sypané hráze tím dokáží dostat do havarijního stavu.

Pod hladinou opraveného rybníka jsou šupináči

Deník Ústecka - 15.05.2007

HABROVICE - Se šestiměsíčním předstihem ukončili dělníci revitalizaci habrovického rybníka. Po dubnovém napouštění se už nyní ve vodě prohánějí šupináči. Podle tajemníka ústeckých rybářů Milana Mustlera tam rybáři nasadili především kapry a bílou rybu. Opravu rybníka měli na starost pracovníci děčínské společnosti Zempra, kteří s revitalizací začali už v lednu loňského roku. Při úpravě dna a především odbahnění bylo odvezeno asi 90 tisíc metrů krychlových. Došlo i na opravu a stavbu nového vypouštěcího zařízení, přeložku hráze a rekonstrukci bezpečnostního přepadu rybníka. Bednění a vybudování odtoku ze stavědla provedli dělníci chabařovické firmy Japis. Antonín Mastík z Japisu řekl, že v první etapě dělníci museli přerušit práce kvůli opakovanému napouštění rybníka , a to kvůli biokoridoru, jehož je rybník součástí. Podle mluvčího města Milana Knotka byl po únorové kolaudaci rybník předán k užívání centrálnímu obvodu. Cílem celého projektu bylo obnovení retenční funkce rybníka při zachování vodní plochy jako centra rozmnožování chráněných obojživelníků a také zachování estetické a klimatické funkce vodní plochy. Celkové investice na revitalizaci dna rybníka vyšly téměř na 35 milionů korun. Téměř 28 milionů korun přitom město čerpalo z fondu Evropské unie z projektu Operačního programu Infrastruktura.

Chlumečtí rybáři přišli o revíry

Deník Ústecka - 15.05.2007

CHLUMEC - Obec pronajala sdružující organizaci Milada rybářský revír Chlumec II. V Chlumci tedy nezůstal ani jeden obecní revír, který by mohli rybáři využívat bez dalších poplatků za povolenku. Na tuto skutečnost reagovala místní organizace Český rybářský svaz otevřeným dopisem zastupitelstvu obce. V něm vyjadřuje především lítost nad jednáním obce vůči svazu i stovkám rybářů. „Máme právo nádrž pronajímat. Za několik let, během nichž ji měl v pronájmu rybářský svaz se tu nic nedělo. A během dvou měsíců s novým pronajímatelem se rybník vyčistil a dost se změnilo,“ odůvodnil své konání starosta Chlumce Roman Hanusch. A dodal, že tato změna vodní ploše zatím prospívá. Rybářů všech věkových kategorií je přímo v Chlumci asi 250 a v sousedních obcích jich je dalších 150. Většina z nich využívala právě vodní nádrž Chlumec II. Nyní už na této vodní ploše rybařit nemůžou. Pouze pokud si zaplatí povolenku pronajímateli nádrže. Ten ovšem nebyl nebyl dosud schopen říci, jakou částku bude požadovat. Pouze místní obyvatele ubezpečil, že cena nebude nijak závratná. Podle tajemníka Českého rybářského svazu Milana Mistolera je to pro některé rybáře nepříjemné. Členy svazu jsou totiž i staří občané, kteří si další výdaje dovolit nemohou. "V našem svazu za roční povolení rybáři zaplatí 300 korun za členskou známku a 800 korun za povolenku. Za to pak mohou rok rybařit v celém severočeském území s výjimkou právě soukromých vod," řekl Mistoler. Chlumečtí rybáři tedy volí ze dvou možností. Mohou zaplatit za povolenku pronajímateli nádrže nebo budou dojíždět jinam. Nejbližší nesoukromý revír je v Chabařovicích a Varvažově.

Lidem se v Janově nelíbí

Deník Mostecka - 15.05.2007

JANOV - Obyvatelům litvínovského sídliště Janov došla trpělivost. Sepsali petici, ve středu 16. května budou jednat s městem o zlepšení situace. Město však prý situaci může zlepšit jen v jednom z problémů, na které lidé upozorňují. Janovští jednak upozorňují na nepořádek a na nedostatek investic do této části Litvínova. „Tu petici jsme tady podepsali všichni,“ potvrdil naléhavost situace Karel Rouček z horní části Janova. Vedení města se však takovému nařčení brání. „Úklid v Janově se provádí standardním způsobem stejně jako i v ostatních částech Litvínova,“ uvedl místostarosta Vladimír Vopelka a dodal, že naopak se někdy v Janově uklízí nad rámec běžného postupu. Přesto si lidé na nepořádek stěžují oprávněně. Kolem popelnic se totiž mnohdy povalují věci, které se nevejdou do popelnice, i několik týdnů. Nejinak tomu bylo i v pondělí. „Podívejte, akorát jedou popeláři. Některé věci dokonce vezmou z popelnice a hodí je vedle,“ poukázal Zdeněk Lánský, místopředseda společenství vlastníků vchodu 272 ve Větrné ulici. Popeláři Mosteckých odpadů opravdu vysypali jen popelnice a nepořádku kolem si nevšímali, přestože by se do vozu bez problémů vešel. Ve Větrné i okolních ulicích jsou podle tamních popelnice často rozbité. „Nedají se zavírat, tady opravdu dost fouká vítr, takže nepořádek lítá všude kolem,“ dodal Lánský s tím, že požádal na odboru nakládání s majetkem Václava Cihláře, aby se na popelnice udělaly nějaké přístřešky. „Prý se od toho ale upouští. Nová stání se sice dělají, ale opět z centra Litvínova,“ podotkl Lánský. A to je právě to, co se lidem ze sídliště nelíbí. Pokud se prý vždy něco spravuje, na Janov se dostane až jako na poslední část Litvínova. Vedení města se ale opět takovému tvrzení bránilo. „Do oprav komunikací v Janově se loni investovaly velké peníze, dělalo se nové osvětlení. Janov určitě není na okraji zájmu vedení města,“ uvedl starosta Milan Šťovíček s tím, že zanedbanost je patrná po celém Litvínově a opravovat se musí postupně. Vopelka dodal, že z dvaceti milionů korun určených na údržbu celého města šlo v loňském roce celých devět milionů korun jen do Janova. Nad tím ale lidé nechápavě kroutí hlavou. „Co to je za investice. Se podívejte tady na to schodiště. To dělali loni nové. Jak tady asi mají chodit maminky s kočárky?“ zeptal se Lánský při pohledu na úzké a strmé schodiště z Luční do Větrné ulice.

Ulovení kapři končili opět v Matyldě

Deník Mostecka - 09.05.2007

MOST - Devátému ročníku rybářských závodů, které se konaly včera na nádrži Matylda v Mostě, počasí opravdu nepřálo. Zamračená a deštivá obloha měla také velký vliv na počet závodníků. Závody pořádal Český svaz rybářů, místní organizace Most ve spolupráci s místní organizací Louny. Závodníků z celé České republiky, kteří si chtěli ve sváteční den zasoutěžit, se na Matyldě sešlo rovných 147. Největší účast rybářů byla z místní organizace Most. Soutěžící rybáři si během celého klání mohli ponechat pouze jednu rybu, ostatní se po změření délky rozhodčím vypouštěly zpět do vody. I závodník Zdeněk Tegi (na snímku) svůj 47centimetrový úlovek vypouští zpět. Hlavní cenu v lovu vybraných druhů ryb (kapr, amur, candát, sumec, bolen, štika) si s nejvíce body – 498, což odpovídá dvanácti kusům ryb, odnesl po pětihodinovém rybaření Ladislav Tomov z Vroutku. Druhé místo s celkovým počtem 451 bodů získal Miroslav Makara z Mostu a na třetím místě skončil Jaroslav Brodníček z Chomutova s počtem bodů 436.

Místo skládek a dolů vznikne golfové hřiště

Deník Ústecka - 06.05.2007

VŠEBOŘICE - Na místě bývalého Všebořického dolu vzniká plnohodnotné golfové hřiště. Společnost CZ Golf Investment a.s. zde již dokončuje první etapu výstavby. Zahájení provozu plánuje na letošní sezonu.

„Další etapou bude dokončení a zprovoznění celého osmnáctijamkového hřiště včetně klubového zázemí. Poslední fází bude rozšíření resortu o další tréninkový prostor nejspíše v roce 2008,“ vysvětloval Ondřej Bula, manažer golfového klubu Terasy.

Hřiště, jehož projektanty jsou Zdeněk Šťastný a Bohuslav Shejbal, využívá krajinné předpoklady zalesněného okraje bývalého dolu a okolí přírodního jezera vzniklého zatopením původních slojí.

„První devítka jamek zahrnuje členité a rozmanité dráhy se zajímavým převýšením. Odpaliště jsou z větší části tvořena terasovými úpravami,“ pokračoval Bula. „Většina jamek druhé devítky obklopuje jezero, ale i zde se hráči setkají se dvěma jamkami umístěnými znatelně výše nad okolním terénem.“

Právě kvůli terasovitým úpravám hřiště, jejichž převýšení dosahuje 40 metrů, ústecký golfový klub přijal název Terasy. „Celý areál bude doplněn klubovým domem, obsahujícím restaurační, klubové i zimní tréninkové zázemí. Celý areál bude otevřen pro veřejnost a přijde asi na 100 milionů ,“ dodal Bula.

Primátor města Jan Kubata je sám členem klubu Terasy a golf hraje prý poměrně intenzivně. „Projekt hřiště byl ovšem schválen už za primátora Petra Gandaloviče. A já jsem také přesvědčen, že rekultivace oblastí, poškozených těžbou, za pomoci golfových hřišť, cyklostezek a podobně je pro to místo ideální.“

Myšlenku golfového hřiště podporuje i opoziční politik Tomáš Jelínek za SZSP. „Sice nejsem vášnivý příznivec golfu, ale tuto myšlenku jednoznačně podporuji. Navíc investor slíbil, že to bude otevřené pro širokou veřejnost. Zároveň doufám, že v těch místech vzniknou i další sportoviště.“

Neutrální postoj k hřišti má ovšem Jaroslav Kubín, zastupitel za KSČM. „Je fakt, že tu oblast bylo třeba rekultivovat, protože vypadalo hrozně, ale já k tomu projektu nemám ani kladný, či záporný vztah,“ dodal.

Mostečané uvidí, jak se Saturn schová za Měsíc

Deník Mostecka - 05.05.2007

MOST - Mostecká hvězdárna na hradě Hněvín chystá mimořádné pozorování zákrytu planety Saturn Měsícem. Kvůli nevšednímu jevu bude hvězdárna otevřena 22. května od 21.20 do 22.30 hodin. „Úkaz bude o to zajímavější, že k jeho začátku dojde za neosvětlenou stranou Měsíce, který bude v první čtvrti, tedy ve velmi výhodné pozici pro pozorování,“ informoval Zdeněk Tarant z Astronomické společnosti Most. Další, dobře viditelný zákryt Saturnu Měsícem nastane až v roce 2025. Květnovou zajímavostí je i viditelná výrazná skvrna na Slunci, která v tomto týdnu přechází přes střed slunečního koutopuče. „Sluneční skvrny jsou místa se silným magnetickým polem, které brání přenosu energie k povrchu. Proto je pozorujeme jako temné oblasti,“ vysvětlil Michal Sobotka z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. “K pozorování Slunce musíme použít dalekohled vybavený speciálním filtrem, jinak hrozí vážné poškození zraku,“ varoval Jiří Kordulák z České astronomické společnosti. V sobotu 6. května bude vidět na obloze i více meteoritů. Podle Korduláka nastane maximum meteorického roje éta-Akvarid. Pozorování ruší Měsíc.

Zlatník se stane rezervací

Deník Mostecka - 04.05.2007

OBRNICE - Vrch Zlatník bude v první polovině roku 2008 prohlášen za přírodní rezervaci. Velký zájem uchránit tamější chráněné živočichy a rostliny má Ústecký kraj i obec Obrnice. Budoucí přírodní rezervace vrch Zlatník s okolím má přibližnou rozlohu 80 hektarů. Přírodní rezervací bude prohlášen pro jeho ojedinělou lokalitu s významnými skalními biotopy.„Je zde také hnízdiště chráněného výra velkého,“ uvedl František Janačík z oddělení tiskových informací kanceláře hejtmana Ústeckého kraje.V okolí vrchu Zlatník se také vyskytují chráněné a ohrožené rostlinné druhy, jako například bělozářky liliovité, bělozářky větevnaté, hlaváček jarní, kozinec bezlodyžný a v neposlední řadě také koniklec luční načernalý.I proto, že se v této lokalitě nachází i chráněné rostliny, bude oblast prohlášena za přírodní rezervaci.Obec Obrnice, pod níž vrch Zlatník spadá, má rovněž velký zájem uchránit tuto ojedinělou lokalitu. Podle starosty Obrnic Stanislava Zaspala počet návštěvníků, kteří na kopec vystoupají, nevzroste.

Zmije mohou útočit

Deník Ústecka - 04.05.2007

ÚSTÍ NAD LABEM - Agresivnější než jindy jsou letos zmije na Ústecku. Může za to podle odborníků i předčasné probuzení kvůli současnému teplému počasí.

Na případné uštknutí jsou proto lékaři i veterináři připravení. Podle mluvčího ústecké Masarykovy nemocnice Karla Kroise je ale uštknutí zmijí v okrese ojedinělé. „Máme ovšem dostatek hadího séra. Sérum proti zmijímu uštknutí má trvanlivost až do roku 2009 a letos jsme naštěstí na Ústecku zatím neřešili případ uštknutí,“ řekl Krois. Podotkl, že v případě zvýšeného počtu uštknutých lidí je nemocnice schopna doplnit zásoby.

S hadím uštknutím má své zkušenosti i Ústečanka Simona Schwomová, kterou loni uštkla zmije na zahradě v Povrlech.

„Zmiji jsem neviděla, ale měla jsem všechny příznaky hadího uštknutí. S oteklou nohou jsem dorazila do nemocnice, kde mi lékaři dali sérum a začala jsem se léčit. Vím jen, že mi pak bylo hodně špatně, ale jinak jsem uštknutí celkem dobře snášela,“ zavzpomínala na loňské setkání se zmijí Simona Schwomová.
Pracovník Horské služby v Tisé Rudolf Patzelt upozorňuje, že turisté především v horách by měli být opatrní a používat i vhodnou obuv.

„A to nejen kvůli hadímu uštknutí, ale i kvůli vlastní bezpečnosti. Do hor jsou proto nejlepší vyšší boty nad kotníky. Zmije jsou většinou plaché a utečou ještě dříve, než se k nim turisté přiblíží,“ řekl Patzelt.

Ústecký veterinář Václav Poživil včera potvrdil, že letos byl už povolán k prvnímu odchytu nebezpečné zmije, a to do Chuderova.

„Strážníci hada odmítli odchytit a proto mě přivolali. Zmiji jsme odvezli dál do lesa,“ řekl veterinární lékař Poživil, který letos už eviduje také pravděpodobně první uštknutí psa zmijí.

Zmije se vyskytují především v okolí Brné, ale i u Erbenovy vyhlídky, na Mariánské skále nebo dokonce se mohou zatoulat do centra města. Například byly zmije objeveny i na sídlišti na Skřivánku,“ řekl Poživil.

Vandal se zaměřil na strom

Deník Ústecka - 03.05.2007

SEVERNÍ TERASA - Odumření hrozí mohutnému stromu Jasanu ztepilému vedle Hotelového domu na Severní Terase.

Asi třicet let starému stromu totiž kdosi odřezal kůru na kmeni v délce asi jeden metr. „Pokud nedojde k okamžitému léčení, hrozí jasanu totální odumření. To by se pak škoda mohla vyšplhat až na téměř 22 tisíc korun,“ řekl včera soudní znalec v oboru příroda a lesní hospodářství Marek Hanuš.

Na stromě se podepsal podle očitých svědků mladý vandal. „Mohlo by mu být asi kolem šestnácti let. Kůru z kmene odlupoval brutálním způsobem. Když ho jeden z místních mužů okřikl, ještě byl sprostý,“ řekl na adresu vandala jeden z obyvatelů Hotelového domu.

Podle Marka Hanuše strom může zachránit jen včasný zásah odborníků. „Zachránit se ještě dá. A to potřením poškozeného kmene speciální jíchou, vyrobenou z čerstvého kravince smíchanou s jílem. Podle dendrologů je totiž jícha daleko příznivější pro obnovu funkce, než štěpařský vosk,“ řekl soudní znalec a odborný asistent fakulty životního prostředí Hanuš.

Podle ústecké policejní mluvčí Veroniky Beranové hrozí vandalům, kteří se dopustí přestupku nebo trestného činu poškozování cizí věci až jeden rok vězení nebo peněžitý trest.

„Rozhoduje totiž výše způsobené škody. V případě, že škoda přesáhne pět tisíc korun, jde už o trestný čin a sankce jsou proto daleko tvrdší,“ vysvětlila policistka. Na Ústecku ale policisté podobných činů neřeší mnoho.

Starosta městského obvodu na Severní Terase Jiří Brodský včera přislíbil, že vandalsky čin u Hotelového domu nechá prošetřit.

„Ojediněle se na Severní Terase občas vyskytnou případy, kdy děti řádí v parku. Měli jsme tu i případ, kdy školáci sekyrkou sťali asi metr vysoký strom.

Nepamatuji si, ale že bychom tu museli řešit nějaké rozsáhlé vandalství. Zatím šlo jen o drobné delikty, které se obešly bez větších škod,“ řekl Brodský.

Lidé v Haslicích u Homole mají potíže s vodou

Deník Ústecka - 03.05.2007

HOMOLE U PANNY - Problém s vodou trápí obyvatele Haslic u Homole u Panny. Kvůli neexistenci vodovodu musí čerpat vodu z vlastních studní. Některé ale při horku vysychají. Obecní úřad v Homoli slíbil trápení lidí s vodou řešit. Zatím se nic nezměnilo. „Snažili jsme se na stavbu vodovodu získat nějaké peníze z dotací. Žádosti jsme ale nestihli podat včas,“ řekl starosta Homole Ladislav Ptáček. Prioritou pro vedení města je podle něj dostavba bytových jednotek. „I přes suchou zimu a jaro letos prozatím problémy s vodou nejsou a všechny studny fungují. Do budoucna ale na vodovod stále myslíme,“ dodal starosta.