Jezero Milada je šance pro investory

Jde o první zahlazení velkého povrchového dolu v ČR tzv. mokrou cestou, u kterého po ukončení těžby dospěly sanační a rekultivační práce do stadia, kdy je zbytková jáma po těžbě zaplavována vodou.

Zatápění bylo zahájeno v roce 2001. Když půjde vše podle plánu a nenastane nějaké dlouhodobější sucho, mělo by být jezero napuštěno přibližně za dva roky. Po dosažení konečného stavu bude mít Milada 247,6 ha a hloubku 23 m. V současné době je v přípravě studie funkčního využití ploch kolem budoucího jezera, která pomůže při tvorbě územně plánovací dokumentace.

Podle starosty Chabařovic Jiřího Záhoříka probíhají také přípravy zpracování projektů přístavišť na jezeře, rozvoje cyklistických stezek a sítě komunikací. To je nezbytné k předložení žádostí o dotace jak z národních, tak evropských zdrojů.

Na financování by se měly podílet rovněž členské obce svazku obcí Jezero Milada, který byl založen v roce 2006 obcemi a městy Řehlovice, Trmice, Chabařovice, Modlany a Ústím nad Labem. Podle vedoucího odboru strategického plánování magistrátu Františka Podrápského nejsou vyloučení ani privátní investoři. Pro ně jsou pozemky okolo jezera atraktivní. „S nabídkami se ozývají různí investoři. Všechny jejich záměry jsou utajené, protože si je nepřejí zveřejnit. Svazek obcí Jezero Milada si vybere toho nejvhodnějšího,“ řekl Podřipský.

Svazek obcí si tak nakonec může vybrat jednoho velkého investora, kterému pozemky okolo jezera poskytne. „Když budeme spokojení s několika nebo i třeba jedním velkým strategickým investorem, nebudeme přistupovat k rozdělování pozemků po menších částech,“ uvedl vedoucí odboru.

Menší podnikatelé by tak nedostali žádnou šanci a museli by spoléhat, že si je vybere zvolený investor alespoň k určité spolupráci. Způsob nakládání s pozemky se ale bude podle Záhoříka řešit až po dokončení rekultivace státním podnikem Palivový kombinát Ústí, kterému jich teď většina patří. Až po jejím dokončení je předá přilehlým obcím.

V Mostě začala demonstrace

Ježkovi se zasekla hlava v kelímku

Mostecko se topí v prachu

Chabařovice potřebují obnovovat přestárlé stromy

„Cílená výsadba stromů zde byla realizována naposled v 60. letech minulého století,“ řekl zastupitel města Stanislav Sochocký.

Aby stromy v co nejkratší době vyrostly, byly při výsadbě použity rychlerostoucí dřeviny, zejména topoly. Po jejich sadbě byly ale všechny další plány přerušeny stavební uzávěrou, která byla v Chabařovicích vyhlášena v souvislosti se zamýšlenou likvidací města v důsledku těžby uhlí.

K té nakonec nedošlo, ale od sedmdesátých let se podle Jiřího Bartoše o zeleň ve městě nikdo nestaral. To se dnes na stromech ve městě projevuje. Podle Sochockého je průměrné stáří stromů ve městě 70 let, což je číslo značně alarmující. „V Chabařovicích chybí třicet let stromy. Jsou zde buď příliš mladé, nebo naopak příliš staré,“ řekl Jiří Bartoš.

Prioritou města při údržbě stromů je především odstranit havarijní stavy a zabránit tak možné tragédii pádu stromu na člověka. Jeden z posledních případů na Ústecku je pád prohnilého topolu na fotbalovém stadionu v Neštěmicích, kde začínaly soutěže dětské olympiády.

Jakékoliv kácení či prořezávání stromů však dráždí místní obyvatele, zejména starousedlíky. Rozhodnutí o pokácení stromu ale není podle libovůle. Podnět přichází podle Sochockého nejčastěji od samotných občanů, které strom ohrožuje. Větší skupiny stromů se konzultují s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Před vydáním povolení ke kácení je vše ještě projednáno radou města. Obratem je odbornou komisí navržena náhradní výsadba.

„Je nutné si ale uvědomit, že k pokácení stromu stačí jedno razítko. Na jeho výsadbu asi dvanáct,“ upozorňuje Bartoš. Souhlas s novým stromem musí vyslovit plynaři, majitelé vodovodů a další, jejichž zařízení by rostoucí strom mohl poškodit. Proto podle Bartoše není příznačně v ulici V Aleji skoro žádný strom.

Kvůli špatnému stavu stromů se obnovuje zeleň na místech dětského hřiště, ve sportovním areálu a i v jiných oblastech. „Nostalgie by rozhodně neměla být hlavním kritériem v rozhodování. Dnes by se asi těžko našel ten, který by toužil vrátit na náměstí staré kaštany, které ohrožovaly bezpečnost osob, byly napadené hnilobou a každým rokem oslabované klíněnkou jírovcovou. Nyní je Husovo náměstí s novou alejí stromů důstojným středem našeho města. Stejně tak tomu bude i po rekonstrukci dětského hřiště na točně,“ uvedl Stanislav Sochocký.

Terasa brojí proti odpadu

„Situace je čím dál horší. Většina domů v našem obvodě je soukromých. Vlastníci si je i svoje domácnosti šperkují, ale co je za jejich prahem, to je nezajímá,“ řekl tajemník radnice Petr Vlasák.

Úředníci již jednotlivým společenstvím rozeslali varovné dopisy doložené fotografiemi, na nichž je zvěčněn nepořádek u jejich  paneláků.

Nejhůře z toho podle Vlasáka vychází dobětické sídliště, Poláčkova a Ježkova ulice.

Ústečané mohou odpad, který nepatří do kontejnerů, odkládat zdarma ve sběrných dvorech ve Všebořicích a Krásném Březně. Třetí by měl vzniknout právě na  Terase.

„Zatím jsme ale nenalezli vhodné místo, narážíme na územní plán,“ konstatoval starosta Jiří Brodský. Radnice proto nyní  zvažuje, jak by lidem mohla pomoci s odvozem odložených věcí, což by podle Brodského mohlo  problém s nechtěným odpadem  zmírnit.

Pokud se varovné dopisy minou účinkem, chce radnice  nekompromisně ukládat původcům nepořádku maximální pokutu 50 tisíc korun.

„Je sice složité  původce vypátrat, ale jsme dohodnuti s městskou policií, že se na to zaměří. V několika případech už se to podařilo, zatím jsme to řešili napomenutím a samozřejmě viník si musel po sobě nepořádek uklidit,“ dodal Vlasák.

Stromy u neštěmického hřiště zase zahrozily

„Stalo se tak za naprostého bezvětří, prostě proto, že kmen byl dole úplně uhnilý. Nechci ani pomyslet, že k tomu mohlo dojít třeba během zápasů nebo tréninků,“ uvedl očitý svědek události Petr Toman.

Poznamenal, že od včerejška je navíc neštěmický fotbalový stadion jedním z ústeckých sportovišť, na němž se odehrává dětská olympiáda. Proto také její organizátory okamžitě varoval.

Dodal, že na jaře tady byly káceny nebezpečné topoly, ale kvůli humbuku ze strany ochránců přírody nebyly zlikvidovány všechny staré stromy.

„Přitom hned vedle toho, který spadl, jsou také napadené, seschlé a nakloněné stromy, s kterými se může stát totéž,“ zdůraznil.

Odbor životního prostředí ústeckého magistrátu na začátku letošního roku vydal souhlasné stanovisko k pokácení 90 topolů.

Argumentoval právě tím, že hrozí jejich zlomení. Špatný zdravotní stav stromů potvrdila i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Městem vybraná firma je pokácela koncem března.

Město má nařízeno nahradit je 50 habry. Primátor Jan Kubata ale slíbil, že nechá prověřit možnost vysazení ještě 40 dalších stromů.

Někteří místní obyvatelé proti masivnímu kácení protestovali. Tvrdili, že některé stromy by stačilo jen ošetřit.

Také soudní znalec v této oblasti Marek Hanuš byl toho názoru, že pokácet 90 topolů je přehnané. Město to ale odmítlo. „Za poslední rok a půl to už je pátý strom, co tady spadl,“ zlobí se také předseda TJ Český lev Neštěmice Robert Lesche.

Rovněž on nemůže přijít ochráncům zdejších stromů na jméno. „Až to někoho zabije, nebudou odpovědni oni, ale já jako statutární zástupce klubu,“ říká s tím, že bude důrazně žádát o pokácení všech zbylých nebezpečných stromů.

Některé jsou skutečně nahnuty tak, že nahání strach. Spadlý strom už včera dělníci rozřezali. Kupodivu jeho horní části byly zdravé, zato spodní úplně uhnilé.

Organizátoři dětské olympiády nechali riziková místa ohradit páskou. Stadion spravují Městské služby. Jejich mluvčí Michaela Kunštová včera řekla, že situaci budou okamžitě řešit. „Už jsme to tam obhlíželi. Podáme okamžitě podnět k vykácení dalších stromů,“ ujistila.

Termální voda Brné poslouží i k topení

Arnika sbírala podpisy na petici proti užívání PVC

Petice je součástí nové prioritní kampaně Arniky, nazvané Nehrajme si s PVC. Jejím cílem je podle její vedoucí Miroslavy Jopkové náhrada PVC především v těch oblastech, kde jeho použití představuje největší riziko. „Kromě hraček a dětských výrobků jsou to zejména potravinové obaly a zdravotnické pomůcky. Zde totiž hrozí přímé ohrožení pacientů a spotřebitelů,” vysvětlila.

Vedoucí děčínské pobočky Arniky a zároveň koordinátor petiční akce Kamil Repeš k tomu řekl, že PVC je vysoce problematickým plastem z hlediska vlivu na zdraví člověka i životní prostředí. „Emise škodlivých látek provázejí nejen jeho vznik, kdy se používá k jeho výrobě třeba chlór, ale likvidaci. Nebezpečné látky se z něj uvolňují též při používání.“

Mají to být například toxické ftaláty, jež negativně působí na množství spermií a na hormonální systém. „PVC nás přitom obklopuje prakticky na každém kroku. Máme ho v domácnostech, kancelářích, balí se do něj potraviny, které kupujeme,“ pokračoval Repeš.

„Jeho užívání trvá už desítky let. I kdybychom se chtěli vyhnout jeho zakoupení, nemusí se nám to zdařit. Například výrobci nemají za povinnost uvádět, že jej použili a v marketech vůbec nevědí, z čeho výrobek je. Chceme přispět k jeho náhradě za bezpečnější plasty, či přírodní materiály,” dodal Repeš.

Jednou ze signatářek petice je i Dita Licková. „Mám děti a chci, aby byly zdravé. Koneckonců možností, jak se nebezpečnému PVC vyhnout, je několik.“
Podobně odpověděla i další signatářka Dana Karlovská. „I já mám malé dítě a myslím si, že dřevěné hračky jsou pro ně vhodnější. Samozřejmě, pokud nejsou namořené nějakým svinstvem,“ řekla.

Za smysluplnou považuje tuto petici Arniky i ředitel ústecké společnosti Přátelé přírody Marian Páleník. „Myslím, že je potřebné PVC nahradit jinými materiály.“

Dolní část Labe je na suchu a lodní doprava zastavena

Jezný střekovských zdymadel Jaroslav Šolta řekl, že se současná hladina v plavební dráze pohybuje na pouhých 150 centimetrech.

„Optimální stav v plavební dráze je 275 centimetrů, to pak vzniká plnosplavnost a lodě mohou plout bez omezení nákladu. V současnosti by plavba byla nerentabilní,“ vysvětlil jezný Jaroslav Šolta.

Pracovníci Povodí Labe zatím nemuseli přistoupit ani k radikálnímu kroku a zakázat odběr vody z koryta řeky, ten totiž vzniká až v případě, že by průtok vody byl pod 60 metrů krychlových.

Podle vodohospodářů by k tomu došlo ale jen v případě mimořádně déletrvajícího sucha, kdyby nepršelo měsíce. Na dolním toku řeky jsou ale už několik dnů nejen nákladní plavidla, ale dokonce i malé lodě a sportovní jachty.

O poznání lépe je na tom horní tok Labe nad střekovskými zdymadly. Tam totiž Labe splavné je, a to pro plavidla s ponorem dva metry.

Bez problémů tak na horním toku proplouvá i výletní plavidlo Ariel, jehož kapitán Ivo Kalvas turisty vozí z Vaňova až do Litoměřic. „Naštěstí žádné problémy se splavností nemáme a provoz jsme nemuseli ukončit,“ podotkl kapitán výletního plavidla Kalvas.

Pod střekovskými zdymadly zůstávají z bezpečnostních důvodů stát lodě s ponorem větším než 95 centimetrů. Neplují ani sportovní jachty.

Na místo skládky se vrací život

Účinné sanaci napomohlo, že leží na nepropustném jílovém podloží. Tím byla přirozeně vyřešena izolace dna skládky. „Vlastní těleso skládky zabírá 23 hektarů a více než 3 miliony krychlových metrů. Po obvodu skládky byla vybudována do hloubky 14 metrů těsnící stěna,“ vysvětloval František Polák, tiskový mluvčí firmy Metrostav, která sanaci skládky prováděla. „Vrchní těsnění zaručují minerální vrstvy a těsnící fólie, překryté vrstvou zeminy.“

Skládka je dál monitorována. „Sbírané povrchové vody jsou již čisté. Skládkové vody se shromažďují v akumulační nádrži a jsou pravidelně odváženy v cisternách,“ řekl Polák.

Na zelený kopec, ve který se skládka proměnila, se sice už začalo vracet zvířectvo, vrátili se sem například hlodavci a do rybníčků po ním žáby, ale i nadále má zůstat uzavřená pro veřejnost. „Město Chabařovice má ale zájem, aby se okolí skládky začalo využívat pro cykloturistiku a podobně,“ dodal Polák.

Starosta Chabařovic Jiří Záhořík informaci o spolupráci na jejím využívání potvrdil. „Oni tam budou ještě asi dva roky provádět pěstební péči. Potom se to určitě změní v zajímavý krajinný prvek a mohlo by to být i hezké místo pro aktivní odpočinek a turistiku.“

Flájská obora bude přístupná

Současné hranice obory totiž ztěžuje propojení tras z Klínů na Dlouhou Louku. Přitom náročný turista by se jednou po Krušnohorské bílé stopě mohl dostat z Hory Svatého Šebestiána až za Bouřňák na Telnici. Na flájskou oboru a zamýšlené posunutí hranice obory, které je již dva týdny vyjednané i s Lesy České republiky, se přijel podívat i Pavel Sekáč, vrchní ředitel strukturální sekce Ministerstva zemědělství České republiky. Ten mimo jiné se zástupci Krušnohorského klubu z Lesné i Klín, kteří s dalšími členy udržují tratě a jejich značení, konzultoval možnosti financování posunutí plotu tak, aby lidé mohli celoročně procházet po jižním břehu flájské přehrady. „Program rozvoje venkova je určen nejen na řešení zaměstnanosti na venkově. Severozápad a Moravsko – Slezsko jsou jedny z těch regionů, kam by ta podpora měla plynout primárně,“ vyjádřil se k projektu Sekáč s tím, že oprávněnost žádat finanční dotace na tento projekt je na místě. Nicméně zda nakonec poputují peníze opravdu na Krušnohorskou bílou stopu, ještě není zdaleka jisté. „Vyplocení té části obory v úseku asi 3,1 kilometru odhadujeme asi na 3,5 miliony korun, dohodli jsme se, že finance budeme shánět společně s Lesy České republiky,“ řekl Deníku Josef Dlouhý, jednatel Sportareálu Klíny. Než se peníze seženou, budou tuto zimu na úseku na jižním břehu přehrady otevřené brány v oplocence, v létě je přehrada otevřena celé dva měsíce.

V Selském dvoře přibyly kozy

Selský dvůr v tomto týdnu navštívili žáci braňanské základní školy. Ti se mohli svézt na koních i v kočáře a poté se ještě podívali do sousední soukromé firmy na zpracování plastů.

Dravci čelí rizikové sezóně

„Pro ptáky je to rizikové období,“ řekl včera Deníku sokolník Štěpán Krejčí z brněnské obecně prospěšné společnosti Zayferus. Ta na severu Čech šíří osvětu o životě dravých ptáků. Sokolníci včera v mosteckém parku Šibeník ukázali stovkám školáků 26 dravců. Podle odborníků veřejnost zanedbává jejich ochranu. Lidé dávají dravce často do králíkáren nebo klecí, kde si zničí peří, zlámou drápy a rozbijí hlavu. Než se k dravci dostane odborná pomoc, tak uhyne. Podle sokolníků se přitom může jednat o velmi vzácný a cenný druh. V mosteckém zvířecím útulku jsou tři nalezené sovy kalouse ušatého, jeden moták pilich a jedna poštolka obecná. „Jsou to všechno mláďata, takzvaní výletci, kteří se učí létat,“ potvrdil vedoucí útulku Antonín Šlégr. Opuštěné dravce obvykle předávají útulku proškolení strážníci. Šlégr očekává, že během sezóny projde útulkem na čtyřicet dravců. Po zesílení je vypustí do volné přírody. Podle Šlégra jsou na tom hůř dravci žijící ve městech, kde čelí kočkám a výrostkům. V lese se o mládě dokáže rodič lépe postarat. Sokolníci radí lidem, aby poraněné mládě opatrně dali do lepenkové krabice s větracími otvory a vyhledali pomoc. Lze mu dát syrové maso z myši, morčete, kuřete či králíka, ne vepřové, párek ani chleba. Útulek v Mostě má otevřeno v pracovní dny od 10 do 17 hodin, v sobotu od 10 do 13 hodin, v neděli je sanitární den.